Zapojte se
Loading


Vzdělání

Vzdělání je základním předpokladem rozvoje všude na světě. V mnoha zemích je pro většinu lidí téměř nedosažitelné. Většina rozvojových zemí totiž nemá potřebné finance ani odborníky na vybudování kvalitního školství. Mnoho rodin nedokáže ušetřit na cestu svých dětí do školy, potřebuje, aby děti doma či mimo domov pracovaly či pro ně není vzdělání hodnotou. Tento stav ovšem není neměnný. S problémy, které se týkají dostupnosti a kvality vzdělávání v nejchudších zemích se mezinárodní společenství snaží dlouhodobě bojovat, například prostřednictvím programu „Vzdělání pro všechny“. Díky němu se malými krůčky daří přibližovat ideálu kvalitního vzdělání dostupného ve všech, tedy i těch nejodlehlejších koutech světa.

 

Překážky vzdělání v rozvojových zemích

Velkou překážku rozšiřování vzdělání v rozvojových zemích představuje nedostatek finančních zdrojů ve státním rozpočtu. Mnoho rozvojových zemí je extrémně zadlužených nebo vydávají velkou část příjmů na zbrojení, případně o prioritách rozpočtu rozhodují zkorumpovaní úředníci rozdělující lukrativní státní zakázky. Stát tedy často není schopen vydávat na vzdělání větší částky peněz a obyvatelstvo, jehož největší část je extrémně chudá, je nuceno i na základní vzdělání doplácet velké částky z rodinných rozpočtů. Například i cena povinné školní uniformy může pro některé rodiny představovat nepřekonatelnou překážku.
Nedostatek peněz na vzdělání způsobuje, že platy učitelů bývají nízké a podmínky pro práci neadekvátní. V zemích není dostatek zkušených a vzdělaných pedagogů a mnohdy jsou místa učitelů obsazována i naprosto nekvalifikovanými lidmi.


Nedostatek kvalitních a dostupných škol, placená školní docházka a velká chudoba většiny rodin v rozvojových zemích pak vede k tomu, že mnoho dětí je nuceno pracovat místo toho, aby chodily do školy. Děti pracují v nejrůznějších odvětvích – nejvíce z nich v zemědělství. Podle posledních statistik Mezinárodní organizace práce (ILO) na světě pracuje více než 200 milionů dětí, z toho 165 milionů je ve věku mezi 5 a 14 lety. Právě dětská práce představuje hlavní překážku ve vzdělání a především v boji s chudobou jako takovou. Děti, které nemají možnost se vzdělávat, jsou v dospělosti odsouzeny stát se negramotnou a nekvalifikovanou pracovní silou bez možnosti rozvinout svůj osobní potenciál.

Podobně jako v jiných oblastech, i v případě vzdělání je situace výrazně horší, porovná‑li se možnost přístupu ke vzdělání žen a mužů. Zejména v nejchudších zemích je sociální, ekonomická a politická situace výrazně nastavena v neprospěch žen. Jestliže žena musí každý den nosit vodu z velké vzdálenosti nebo celodenně pracovat na poli, přirozeně jí chybí čas, který by mohla věnovat vzdělávání. Navíc při omezeném množství financí v rodině se do školy dostává spíše chlapec, nikoliv děvče. V tradičních afrických, asijských a jihoamerických kulturách také stále převládá tradiční pojetí role ženy, která je omezena vůli manžela a zvyklostmi dané kultury.


Vzdělání poskytuje možnost změnit své postavení ve společnosti. Vzdělaný člověk je schopen chápat život v širších souvislostech, uvědomit si své svobody i odpovědnost za ně a mít lepší účast na občanském a politickém životě. Vzdělání je tak základním předpokladem pro zlepšení životní úrovně obyvatel rozvojových zemí a klíčem k zajištění udržitelného rozvoje země.

Ať již jsou důvody nedostatku vzdělání jakékoli - nepříznivé kulturní prostředí, nedostatek peněz nebo probíhající ozbrojený konflikt - výsledkem je prohlubující se ekonomické zaostávání postižené země. Když investoři narážejí na nedostatek vzdělané a kvalifikované pracovní síly, raději své podnikání stěhují do zahraničí. Únik investic pak vede k hospodářskému úpadku a tím i k nárůstu chudoby, nezaměstnanosti a dalších společenských problémů. Rozpočet nerozvinuté země je následně zatížen dodatečnými výdaji, takže na vzdělání zůstane opět o něco méně peněz.

 

Vzdělání pro všechny


První krok k zajištění rozvoje nejchudších zemí představuje zajištění gramotnosti a úplného základního vzdělání pro všechny obyvatele. V roce 2000 ještě 115 milionů dětí ve školním věku nemělo možnost pravidelně navštěvovat školu. Do roku 2005 se však podařilo jejich počet snížit na 72 milionů; v roce 2010 to již bylo "jen" 61 milionů (z toho více než polovina v subsaharské Africe). Drtivá většina dětí mimo školu žije v rozvojových zemích a 53 procent tvoří dívky. Cílem programu OSN nazvaného Vzdělání pro všechny (Education For All - EFA) a jedním z Rozvojových cílů tisíciletí se tedy stala dostupnost základní školní docházky pro všechny děti do roku 2015. Dalším z cílů je rovněž odstranění nerovnosti v přístupu ke vzdělání mezi muži a ženami. Zejména v Africe a Jižní Asii procento gramotných dívek dosud výrazně zaostává za podílem gramotných chlapců. Jedním z úkolů Rozvojových cílů tisíciletí bylo odstranit nepoměr pohlaví na základním a středním stupni vzdělávání do roku 2005, což se však nepodařilo. Téměř jistě se nepodaří odstranit do roku 2015 nepoměr pohlaví ve všech regionech a na všech stupních vzdělání, tedy včetně terciárního, jak to požadují Rozvojové cíle. Kromě zápisu do školy, s nímž pracuje většina statistik, je nutné brát v úvahu také míru dokončení školy (drop-out rate) a kvalitu vzdělání. V některých případech totiž školu dokončí jen zlomek dívek (zejména venkovských). Až desítky procent dětí také ze školy po letech odcházejí, aniž by uměly číst, psát a počítat.

Ačkoliv v mnoha sledovaných oblastech programu EFA došlo k výrazným pokrokům, problém dostupnosti a kvality vzdělávání v rozvojových zemích má stále značné limity. Například počet dětí zapsaných do školy se mezi lety 1999-2012 zvýšil o 20 % v 17 sledovaných zemích (z toho 11 zemí v subsaharské Africe). Navzdory tomu bylo v roce 2012 58 milionů dětí stále zcela bez přístupu ke vzdělání, a pokroky při snižování tohoto počtu se od té doby zastavily. Faktem také zůstává, že nejméně 20 % dětí zapsaných do školy neukončí poslední ročník. Míru gramotnosti se také podařilo snížit, ovšem ne dostatečně. Klesla z 18 % v roce 2000 na „pouhých“ 14 % v roce 2015, nebylo tedy dosaženo deklarovaného cíle snížení počtu negramotných na polovinu.

Na základě vyhodnocení programu EFA byly stanoveny nové cíle a ambiciózní výzvy. Do roku 2030 má být například zajištěno, aby všechny dívky a chlapci dosáhli na bezplatné a kvalitní primární a sekundární vzdělání. Dosaženo má být naprosté rovnosti v přístupu obou pohlaví ke vzdělání. Zároveň má být zcela eliminována negramotnost u mladých lidí a u dospělých výrazně snížena. To vše prostřednictvím modernizace školních zařízení, růstu finanční podpory formou stipendií pro studenty z rozvojových zemí a podpory kvalifikovaných učitelů, jejichž počet se zvýší i díky mezinárodní spolupráci.

Pro naplnění programu OSN „Vzdělání pro všechny“ je naprosto nezbytné zajistit větší objem finančních prostředků plynoucích do školství, zaručit bezplatnost alespoň základního vzdělání a zlepšit úroveň vzdělávání učitelů. Rodiny musejí být motivovány k tomu, aby své děti do škol posílaly, a zároveň musejí mít možnost tak učinit. Tradiční osvěta často nestačí; vlády by tedy měly ve spolupráci se světovým společenstvím sáhnout k mediálním kampaním a dalším moderním metodám propagace. Pro úspěch takových kampaní je ovšem nezbytné zajistit, aby obsah vzdělání reálně zvyšoval životní šance dětí. Je také třeba poskytovat materiální podporu chudým rodinám, aby měly možnost své děti do škol poslat (například pomocí programů bezplatného poskytování školních pomůcek či vydávání bezplatných obědů).

 

Uplatnění

Vzdělání se vyplácí jak společnosti (míra rozvoje a ekonomického růstu úzce souvisí s odbornými inovacemi), tak vzdělanému jednotlivci. Základním předpokladem uvedeného tvrzení je však možnost uplatnit své vzdělání v odpovídajícím zaměstnání. Pokud taková možnost dostupná není, může přebytek vzdělaných lidí bez uplatnění způsobovat potíže. Vzdělaný člověk bez zaměstnání odpovídajícího jeho kvalifikaci může být společensky stigmatizován. Rozvojové země dodnes omezuje nedostatek vzdělaných lidí a navíc jejich rozvoj ohrožuje „odliv mozků“ do bohatých zemí. Pokud se podaří obyvateli z méně rozvinuté země získat kvalitní vysokoškolské vzdělání a nenajde doma uplatnění, bude motivovaný přestěhovat se do bohaté země. Zejména nejchudší státy se proto potýkají s nedostatkem lékařů a zdravotnických pracovníků, v dalších oblastech pak vynakládají vysoké částky za poradenství odborníků ze zemí Severu.

 

Jeden správný přístup?

Obsah a forma vzdělávání by měly vycházet z možností jejich využití v dané oblasti, ale zároveň připravovat studenty na to, aby se uměli vyrovnat se změnami, které současná globalizace světa přináší.
Každé vzdělávání kromě znalostí a kompetencí předává také společenské a kulturní vzorce a hodnoty. Na jedné straně existují výhrady vůči rozšíření evropského typu vzdělávání, které může vést k přebírání kulturních vzorců, jež pak mohou být v jiných podmínkách společensky nefunkční. Západní ideál individuálního sebeprosazování může například ve společnostech trpících nedostatkem zdrojů výrazně narušit stávající způsoby řešení společenských problémů v rámci širší rodiny, aniž dojde k ustavení nových. Na druhé straně je vnášením nových prvků do vzdělávání možné pozitivně ovlivnit rozvoj společenství, jako například v případě zavádění osvěty o pandemii AIDS a jejím šíření. Proto je u každého vzdělávacího systému potřeba zjistit, jaký typ vzdělání prosazuje a k jakému typu rozvoje (či naopak nerozvíjení se) tím směřuje.
Kritériem pro posuzování vzdělání pak může být požadavek, aby u absolventů posiloval zmíněné schopnosti a možnost vést takový život, jaký si představují. V případě, že tomu tak je, je vzdělání jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak dospět k lidskému rozvoji. V opačném případě se vzdělávání může stát i nástrojem útlaku, manipulace, propagandy, podněcování nesnášenlivosti a omezování svobody. Mnohé školy – stejně jako jakékoli další instituce – hrají problematickou roli i při šíření a udržování genderových stereotypů. Globální instituce i nevládní organizace, jež prosazují programy rozvoje vzdělání, proto kritizují stav, kde školami šířené ideologie výrazně odporují mezinárodním standardům ochrany lidských práv, nebo kde kvůli usnadnění ideologické manipulace dochází k omezení samotného vzdělávání. Vzdělání však bude vždy odrážet kulturní vzorce dané země či zájmy dané vlády. Definovat ten nejvhodnější systém vzdělání, který jediný zajistí ideální rozvoj země, však v zásadě nelze.

 

Autoři textu: PhDr. Martin Ehl PhD., Andrea Volfová, B.A., MSc. (2008)

Aktualizaci textu provedli: Ing. Ondřej Horký (2008),  Pavla Jebili Začalová (2012) a Charlota Dědková (2016)


Články k tématu Vzdělání


Český akademik zakládal univerzitu v tropech

V oblasti silně zasažené válkou – na hranici Burundi, Konga a Rwandy – vznikla díky podpoře českých akademiků univerzita. „Snažíme se učit to, co je užitečné pro danou oblast,“ říká její první rektor, Marek Hrubec z Akademie

Archiv Siriri

Máma nemele maso: Český slabikář pomáhá ve Středoafrické republice

S větou „Máma mele maso“ se čtenáři prvního slabikáře ve středoafrickém nářečí nesetkají, přesto unikátní kniha vznikla právě v České republice. Tu nejzákladnější učebnici zde vytvořila česká organizace Siriri a abecedu

foto: Tereza Hronová

Vzdělané matky mají vzdělané dcery, říká Etiopanka

Sara Worku je ženou číslo jedna na etiopské misi Člověka v tísni. Než se stala manažerkou stohlavého týmu, zabývala se prevencí obchodu s dětmi. Klíčem ke společenským změnám k lepšímu je podle ní posílení role žen. „Ženy

Lain (CC BY-NC-ND 2.0)

Vzdělaním proti dětským svatbám

Za posledních dvacet let se poměr nevzdělaných dívek k chlapcům ve světě příliš nezměnil. Celkem dvě třetiny všech negramotných tvoří dívky a ženy. Přitom vzdělání se ukazuje jako jeden ze základních předpokladů, jak uniknout

Göran Höglund (Kartläsarn)(CC BY 2.0)

Vzdělávání je naděje pro Tibeťany v Indii

Čínská vláda se snaží na svém území zlikvidovat původní kulturu a náboženství lidí z Tibetu. Ti utíkají do SOS vesniček v Indii, které tu jsou od roku 1963. Řadu let spolupracují s tibetskými dětskými vesnicemi, kde se nacházejí

ilistrační foto: Indrik myneur (CC BY 2.0)

Obchod s lidmi v turistickém ráji

Návštěvníky jihoamerického Peru na letišti nově uvítají velké barevné plakáty hlásající řadu hesel: „Ne obchodu s drogami!“, „Ne ilegální dětské práci!“, „Ne nucené prostituci!“ Mají pomoci proti obchodu s lidmi.

Tereza Hronová

Ukradené dětství

Asi 170 milionů dětí na celém světě pracuje, místo aby chodilo do školy. Tráví dětství na plantážích s bavlnou či kakaem, v cihelnách, textilních výrobnách nebo třeba tkají koberce.

foto: ILO in Asia and the Pacific (CC BY-ND 2.0)

Zákon proti dětské práci v Indii naopak legalizuje zaměstnávání dětí

Indický parlament schválil zákon, který může zhoršit už tak špatnou situaci s dětskou prací. Jeho deklarovaným cílem je přitom naopak posílit ochranu dětí. Legalizuje práci v době po vyučování. Indie čelí kritice OSN i neziskových

Socialdemokraterna i Stockholm (CC BY-NC-ND 2.0)

Z eritrejského dětského vojáka švédským poslancem

Když se Eritrea v roce 1993 oficiálně osamostatnila od Etiopie, vyhrotil se tím třicetiletý boj za svobodu. Málokdo o něm ví více než Arhe Hamednaca (62).

Indonéský tabák často sklízí děti

Na tabákových plantážích v Indonésii pracují malé děti, ukázala nová zpráva Human Rights Watch.

foto: Tereza Hronová

Bývalý dětský voják: Nemohl jsem ani unést zbraň

Zneužívání chlapců pro boj v afrických konfliktech pokračuje. Ti, co přežijí si odnášejí trauma na celý život. Tohle je příběh jednoho z bývalých dětských vojáků. James se učil zacházet se zbraní v šestnácti letech, dnes

FOTO: AUTOR

FOTOREPORTÁŽ: Marocké děti nejsou na ulici dobrovolně

Některé děti v Maroku vyrůstají v nebezpečném prostředí bez péče své rodiny. Život na ulici si nevybrali. Jsou tady, aby přinesly domů peníze, a nebo protože nemají kam jinam jít.

foto: autorka

Klášterní školy v Barmě tvoří alternativu pro chudé děti

Státní i soukromé školy jsou pro mnoho rodin v Barmě finančně nedostupné. Pro děti z chudších rodin je tu alternativa – školy klášterní. Nabízejí vzdělání i ubytování.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 1/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM