Zapojte se
Loading


Voda a hygiena

Problematika vody a sanitace v rozvojovém světě

Každý den zemře přibližně 2 200 dětí mladších pěti let na nemoci spojené s nedostatkem čisté vody (zejména průjmy) - celkem takto umírá 801 000 malých dětí ročně.

780 milionů obyvatel planety nemá přístup k nezávadné pitné vodě. Ročně zemřou 2,2 miliony lidí na průjmová onemocnění způsobená špinavou vodou.

Voda je bezesporu jedním z nejcennějších zdrojů planety a je nezbytná pro lidský život. Přístup ke kvalitní pitné vodě je základním lidským právem a je základním předpokladem udržitelného rozvoje, vede také k odstranění genderové nerovnosti a chudoby. Proto přístup ke kvalitní pitné vodě a hygienickým zařízením by měl být samozřejmostí, nicméně tomu tak není v mnoha částech světa. Se vzrůstajícím počtem obyvatel roste i spotřeba vody. Naproti tomu klimatické změny značně ovlivňují vodní zdroje a způsobují, že se zásoby vody v mnoha regionech světa zmenšují. Ledovce tají, srážky jsou méně předvídatelné a záplavy a sucha stále častější a extrémnější. Ačkoliv se situace každoročně mírně zlepšuje, stále je problém dostupnosti nezávadné vody a sanitace v rozvojovém světě alarmující.

Vodní zdroje

  • Celkový objem vody na Zemi je přibližně 1,4 miliardy km3. Z toho je 35 milionů km3 - přibližně 2,5 procenta – sladké vody. 70 % zásob sladké vody se vyskytuje ve formě ledu nebo trvalé sněhové pokrývky na horách a oblastech Antarktidy a Arktidy.
  • Přibližně 30 % sladké vody je ukryto v zemi, sladkovodní jezera a řeky obsahují 0,3 %. Ale jen necelé 1 % celkových zásob vody je využitelné pro ekosystémy a lidstvo.

 

Využívání vody

  • Přibližně 70% sladké vody je využíváno na zavlažování, 22% v průmyslu a 8% v domácnostech.
  • Do roku 2025 se podle odhadů zvýší úbytek zdrojů vody v rozvojových zemích o 50%, v zemích vyspělých o 18%.
  • Do roku 2025 bude 1,8 miliardy lidí žít v zemích a regionech s absolutním nedostatkem vody.

 

Přístup k pitné vodě a hygienickým zařízením

  • Celosvětově zhruba jeden člověk z devíti nemá přístup k bezpečným vodním zdrojům.
  • Průjmová onemocnění jsou nejčastějším onemocněním a nejčastější příčinou úmrtí vůbec, umírá na ně až 43% lidí.
  • 98 % úmrtí v důsledku průjmů mají na svědomí nevyhovující hygienické podmínky včetně nedostupnosti nezávadné vody na hygienu, pití a vaření.
  • 84 % všech úmrtí spojených s nekvalitní vodou jsou děti do 14 let. Nemoci spojené s nedostatkem kvalitní čisté vody zabijí 5x více dětí než HIV/ AIDS a 2x více než malárie.
  • Až 2,5 miliardy lidí mají omezený přístup k záchodům, z toho více než miliarda nemá k dispozici ani ta nejzákladnější hygienická zařízení (například díru v zemi pro vykonávání potřeby). Tito lidé tak konají svojí potřebu volně v terénu, tedy někdy i blízko zdroje vody na pití, která tím může být kontaminována.
  • Každých 20 vteřin zemře jedno dítě na nemoci spojené s nedostatkem nezávadné pitné vody a omezeným přístupem k hygienickým zařízením.
  • Přístup ke kanalizaci, dodržování základních hygienických návyků a přístup k nekontaminované vodě vy podle propočtů mohl zachránit až 1,5 milionu dětských životů ročně.
  • Nedostatek hygienických zařízení celosvětově nejvíce přispívá k šíření nemocí a infekcí. Až 88% všech případů průjmových onemocnění se připisuje nedostatku kvalitní čisté vody a adekvátních hygienických zařízení.
  • Řádné mytí rukou mýdlem a nezávadnou vodou může snížit riziko průjmových onemocnění téměř o 50 %. Celkové zlepšení přístupu k hygienickým zařízením a kvalitní čisté vodě může snížit počet úmrtí dětí v důsledku průjmových onemocnění o více než třetinu.

      Infografika:


via chartsbin.com


via chartsbin.com

Voda a gender

  • Ve většině rozvojových zemí jsou primárně ženy zodpovědné za obstarávání vody, hygienu a zdraví své a svých rodin. Voda není důležitá jen na pití, ale také k produkci potravin, na mytí a přípravu jídla, pro domácí zvířata, k osobní hygieně, uklízení a praní
  • Ve většině rozvojových zemí jsou zdroje vody daleko, voda je nekvalitní a často zdravotně závadná. Miliony žen a dětí stráví několik hodin denně chozením pro vodu.
  • Snížením překážek, které by vodu zpřístupnily a snížily riziko nemocí, by tak ženy v rozvojových zemích měly více času například na vzdělávání sebe a svých dětí a více času pro sebe.
  • Nedostatečná sanitace a nevyhovující hygienické podmínky ve školách také způsobují mnohem častější absence žákyň, které například v období menstruace školu nenavštěvují.
  • Vyhovující přístup k vodě a hygienickým zařízením snižuje zejména riziko nemocí, infekcí a konkrétně u žen také sexuálního obtěžování a napadení. Ženy a dívky jsou při cestě za vodou snadněji napadnutelné, protože jdou samy, často v odlehlé krajině.

 

Voda, sanitace a zdraví

  • Nedostatek hygienických zařízení celosvětově nejvíce přispívá k šíření nemocí a infekcí, jako je průjem, cholera, tyfus, horečka dengue, malárie a další parazitické infekce především v rozvojových zemích.
  • Každý rok v rozvojových zemích zemře víc než 2 miliony lidí v důsledku nemocí, kterým se dá předcházet správnými hygienickými návyky, přístupem k čisté vodě a dostatkem hygienických zařízení.
  • Jednoduchá opatření, jako je zajištění čisté vody a záchodů ve školách, vzdělávání dětí o základních hygienických návycích, by nejen snížila počet úmrtí o více než třetinu, ale také by zlepšila ekonomickou a sociální situaci lidí v zemích, kteří přišli o práci v důsledku nemoci kvůli nedostatku hygienických zařízení či přístupu k vodě.

 

Voda a změny podnebí

  • Emise ze spalování fosilních paliv a další lidské činnosti způsobují růst koncentrace skleníkových plynů – pokud se původní přirozená koncentrace zdvojnásobí, vzroste teplota Země o přibližně o 2-5 stupňů Celsia.
  • Podle http://chartsbin.com/view/1520 Česká republika produkuje 9,33 tun skleníkových plynů na obyvatele za rok. V Číně je to 5,82 tun, v Indii 1,38 tuny a v Keni 0,29 tun. Island produkuje 11,12 tun a Kanada 16,15 tun.
  • V teplejším podnebí budou tát horské ledovce, hlavní zásoby pitné vody tak budou ubývat. V nejbližších desetiletích tak budou průtoky ve velkých asijských a afrických řekách stoupat. Potom by se však velké řeky jako Ganga, Indus či Brahmaputra mohly stát sezonními toky. Rychleji tající ledovce znamenají častější povodně, horská jezera neudrží hromadící se vodu a hrozí průvaly a nenadálými záplavami.
  • Peru v posledních 35 letech přišlo o více než pětinu svých ledovců; důsledkem je dvacetiprocentní pokles množství pitné vody na pobřeží, kde žije 60 % obyvatel.
  • Objem sněhu a ledu v Himalájích, jenž je z velké části zásobárnou vody pro zemědělskou výrobu v jižní Asii, se v důsledku klimatických změn zmenší o 80% do roku 2350.
  • Posilování skleníkového efektu podle vědeckých propočtů způsobí v součtu více srážek – vody na Zemi přibude. Ale srážek přibude tam, kde je jich už dnes dost, v suchých oblastech úhrny klesnou. Podobně poroste množství srážek v monzunových obdobích a poklesne mimo ně. Výsledkem tedy budou silnější povodně a výraznější sucha.
  • Tepelná roztažnost oceánské vody a tání ledovců způsobí i při (oproti dnešku) pomalejšímu přibývání oxidu uhličitého v atmosféře vzestup hladiny oceánu o 20-40 cm. Například při zvýšení hladiny o 30 centimetrů by voda v Číně zaplavila plochu větší než je rozloha České republiky. Zvýšená hladina oceánu bude znamenat i zaplavování pobřeží při bouřích a znehodnocování zdrojů pitné vody.

 

Voda, ekologie a přírodní katastrofy

  • Ve vodních tocích končí denně 2 miliony tun komunálního odpadu a až 90% průmyslového odpadu je bez jakékoli úpravy vypouštěno do vodních zdrojů.
  • Přibližně 15-18 miliard m3 vody je ročně kontaminováno v důsledku produkce fosilních paliv.
  • Zvyšující se objem používaných hnojiv na produkci potravin přinese až 20% nárůst sloučenin dusíku v řekách a následně pak v pobřežních ekosystémech v průběhu příštích tří dekád.
  • Konflikty a přírodní katastrofy mají katastrofální dopady na lidi v rozvojových zemích, vedou k nedostatku kvalitní čisté vody, narušují vodní zdroje, zvyšují riziko nemocí a infekcí. V letech 1991 – 2000 zemřelo při více než 2 a půl tisících přírodních katastrof na 665 000 lidí. Z toho více než 90 % těchto pohrom mělo přímou souvislost s vodou.

 

Proč investovat do kvalitní čisté vody a přístupu k hygienickým zařízením

Investice do zásobování obyvatel pitnou vodou a přístupu k hygieně má mnohonásobně vyšší ekonomické přínosy. Na každý investovaný USD se odhaduje zisk 3-34 USD. Zisk pramení od úspory času a produktivity práce až po úsporu výdajů na zdravotnictví ze státních rozpočtů. V rozvojových zemích je to asi 15 dolarů na osobu za rok. Mezinárodní zdravotnická organizace odhaduje, že dosažení výše zmíněného cíle přinese ekonomickou návratnost v hodnotě 84,4 miliardy USD za rok. Aby k tomu však došlo, je nutné, aby státy rozvíjely udržitelný management vodního hospodářství zaměřený na jakost vod. Mezi jednoduchá opatření patří například monitoring stavu vod jako indikátor efektivity ochrany lidského zdraví a zajištění hygieny.

 

Více informací: The UN World Water Development Report 2015, Water for a Sustainable World (dostupné z http://unesdoc.unesco.org/images/0023/002318/231823E.pdf)

Zdroje:

http://www.unwater.org/statistics.html

http://www.cdc.gov/healthywater/

http://chartsbin.com

 

Proč je dobré mít záchod

Žádný jiný vynález za posledních 200 let nezachránil tolik životů jako záchod

 

19. listopad – Světový den záchodů

„Sanitace je důležitější než svoboda,“ řekl v roce 1925 Máhatma Ghándí. Již tehdy si uvědomoval si důsledky, které přinesl vynález záchodu. Obyčejná toaleta totiž dokáže snížit dětskou úmrtnost, zlepšit rodinný rozpočet i zdraví žen.

V pondělí 19. listopadu na Světový den záchodů si připomínáme, že 2, 5 miliardy lidí nemá vlastní čistý a hygienický záchod, asi polovina (1,1, miliardy) z nich nemá vůbec žádný a chodí vykonávat potřebu do okolí svých příbytků. Většina těchto lidí žije v subsaharské Africe a v Asii, kde pracuje na rozvojových projektech také společnost Člověk v tísni.

 

Proč je dobré mít záchod?

Nedostatek hygienických zařízení celosvětově nejvíce přispívá k šíření nemocí, především průjmových a respiračních. Výkaly usychají a vzduchem se roznáší do vody a půdy. Odtud se patogeny dostávají přímo na talíř. Každý rok tak v důsledku špatné hygieny a sanitace v rozvojových zemích zemře více než 2 miliony lidí. „Každý, kdo použije záchod, by si měl umýt ruce. U latríny musí být vodní zdroj. Ať už ve formě barelu nebo PET lahve. Sanitace bez mytí rukou není účinná,” dodává Jan Faltus, expert na oblast vody a sanitace ze společnosti Člověk v tísni. Podle OSN každých 20 sekund umírá jeden člověk kvůli nedostatečné sanitaci. Nejčastěji jsou to děti do 5 let věku.

 

Záchodem k lepšímu rozpočtu

Nemoci jsou důvodem, proč dospělí nemohou chodit do zaměstnání. Pracovní čas jim krátí i prostý fakt, že musí hledat vhodné místo, aby mohli v soukromí vykonat potřebu. To vše se promítá do rodinného rozpočtu. Nemocné děti navíc chybí ve škole a zaostávají. Stavba záchodů u škol má také velmi pozitivní dopad na školní docházku dívek. Bez hygienicky čistých, bezpečných a oddělených záchodů dívky během asi pěti dnů v měsíci, kdy menstruují, nenavštěvují školu. Totéž platí pro učitelky. Např. v Indii 23 % dívek během menstruace nechodí do školy. Do afrických škol, kde záchody nejsou, přestává v pubertě chodit asi desetina dívek. Bez kvalitního vzdělání nemají šanci na lepší budoucnost. „Vzdělaná žena má přitom pro rozvoj země neocenitelný přínos. Dokáže se lépe postarat o zdraví sebe i svých dětí, čím se snižuje dětská úmrtnost i odkládá věk prvního porodu. Rodiny pak mají méně dětí a lépe se uživí,“ popisuje jeden z důsledků Pavla Začalová ze společnosti Člověk v tísni, která vede kampaň Stop dětské práci a dodává: „Dívky, které nechodí z jakéhokoliv důvodu do školy, mnohem častěji končí v práci. Ta je často nebezpečná pro jejich zdraví, ale i pro jejich budoucnost.“ Sanitace je proto jedna z nejlepších investic do rozvoje.

 

Čůrat jen v noci

Nemít toaletu znamená nemít soukromí. Statisíce lidí nemohou jít „na záchod“, když potřebují. Můžou jít až ve chvíli, kdy jsou na to podmínky. Ženy například v Afghánistánu a dalších chudých zemích čekají často na setmění, aby mohly vykonat potřebu. V noci je ale může někdo přepadnout, ohrožují je jedovatí hadi a zvířata. Přes den tito lidé bez záchodů často méně pijí a odkládají úlevu. A to má zdravotní následky – u žen například urologické a gynekologické problémy, které později můžou i zkomplikovat porody apod.

 

Řešení? Léčba šokem i domácí bioplynárny

Společnost Člověk v tísni pomáhá zlepšovat hygienu a sanitaci například v Etiopii, Angole, Kambodži, Afghánistánu nebo v Demokratické republice Kongo. Základem je osvěta – místní lidé musí sami chtít postavit si záchod. Je symbolem statusu a s tím pracují také rozvojové projekty. „Chodí se po vesnici a ukazují se domácnosti, které mají hezké latríny. Srovnávají se s těmi, kdo chodí ven. Latrína má zvýšit pocit civilizovanosti. Kmenový vůdce, stařešina, ten záchod má a nemusí se schovávat ve křoví. Záchod je stejný symbol bohatství, jako když my máme na zahradě zaparkovaný Rolls-Royce,” vysvětluje Jan Faltus.

Používají se ale také “šokové metody”, které za podpory České rozvojové agentury a UNICEF úspěšně využívá Člověk v tísni v Angole. Místní pracovníci organizace ukazují komunitám velmi názorně, jak se výkaly dostávají do vody. “Sejde skupina lidí, facilitátor vezme skleničku, nalije do ní vodu a napije se. Dá ji kolovat, všichni se napijí. Krásná čistá voda. Pak vezme klacík, nabere s ním kus lidského výkalu a ponoří to do skleničky. Nabízí vodu lidem a samozřejmě nikdo se už napít nechce. Facilitátor se snaží těm lidem vysvětlit, že přesně takovou vodu oni pijí třeba z kaluže,” popisuje metodu Jan Faltus.

Budování záchodů je také součástí projektů, které se zaměřují například na obživu. V Kambodži Člověk v tísni pomáhá stavět domácí bioplynárny. Trus domácích zvířat a odpad z toalet jednoduchá podzemní stavba přeměňuje na plyn metan. Ten pak rodiny využívají na vaření a svícení. “Když jsem si bral půjčku, tak jsem se rozhodl postavit rovnou i novou toaletu. Odvádí odpad přímo do bioplynárny. Nemusím se bát, že se výkaly domácích zvířat a obsah záchodu dostanou do vody na pití,” říká kambodžský farmář Kimsan Hom z provincie Takeo. Dalším produktem bioplynárny je velmi účinné zdravotně nezávadné hnojivo, které dokáže zlepšit úrodu.

Rozhovor s Janem Faltusem o hygieně a sanitaci najdete zde.

 

Aktualizaci textů provedla Charlota Dědková (2016).

 


Články k tématu Voda a hygiena


Správa vodních zdrojů v Etiopii pomocí internetové aplikace a SMS

Mobily byste na vesnicích v chudé Etiopii možná nečekali. Jenže dnes vlastní telefon skoro každý. Lidé je mimo jiné využívají, když přestane fungovat studna s životadárnou tekutinou.

Foto: ©Sharon Radisch for Photographers Without Borders

Řešení potíží s hygienou v Kambodži? „Secondhandové“ mýdlo

Projekt mladého Američana využívá zbytků mýdel z turistických hotelů. Udělá z nich nová a potom je distribuuje na venkov, kde je i tak obyčejná a důležitá věc nedosažitelným luxusem.

foto: Tereza Hronová

Nejvíc lidských životů zachraňuje obyčejný záchod

Záchod je jeden z nejdůležitějších vynálezů v historii lidstva. Díky němu se poklidného stáří dožilo zřejmě víc lidí, než díky penicilinu nebo očkování. Jenže přes miliardu obyvatel planety nemá ani obyčejnou latrínu.

Foto: Drinkable book

Stránky „pitné knihy“ fungují jako filtry na vodu

Vědci představili první výsledky testování knihy, přes jejíž stránky je možné filtrovat znečištěnou vodu.

Ilustrační foto

Po použití (ne)splachujte

Haiti se vzpamatovává ze zemětřesení z roku 2010, při kterém zemřelo přes 200 tisíc lidí. Asi 8500 dalších nepřežilo následnou epidemii cholery. V zemi stále chybí jedna ze základních podmínek rozvoje – dostatek toalet.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 1/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM