Zapojte se
Loading


Podvýživa

Co je podvýživa?

Podvýživa je nejčastěji definována jako výsledek nedostatečného přísunu živin a opakovaných infekčních onemocnění. Spíše než o fyzickém pocitu hladu je tedy o nedostatku dobře využitých sacharidů, bílkovin, vitamínů a minerálů. I když je často spojována s obrázky vyhublých dětí s nafouklými bříšky, u většiny podvyživených lidí ji na první pohled nemusíme poznat. Tato „skrytá podvýživa“ je způsobena chybějícími vitamíny a minerály. Například nedostatek vitamínu A je hlavní příčinou slepoty 250,000 až 500,000 dětí ročně, z nichž polovina zemře do jednoho roku po oslepnutí.

(c) Lékaři bez hranic

Naši pozornost vyžadují 3 hlavní typy podvýživy:

 

1)   Akutní podvýživa nastává při rychlejším úbytku váhy, kdy tělo začne spotřebovávat vlastní tkáně a chřadne. Vyskytuje se nejvíce v obdobích nedostatku jídla (například v měsících před sklizní), při onemocněních či katastrofách. Tato nejvíce riziková forma podvýživy v současné době ohrožuje životy přibližně 50 milionů malých dětí.

 

2)   Chronická podvýživa je důsledkem dlouhodobého nedostatku tělem dobře využitých živin. Tento stav omezuje kognitivní a fyzický rozvoj 25% všech dětí na našem světě. Vyskytuje se nejvíce v Indii a subsaharské Africe.

 

3)   Nedostatek minerálů a vitamínů jako je například železo, jód či vitamín A je nejrozšířenější formou podvýživy. Postihuje více než 2 miliardy lidí v chudších i ekonomicky vyspělých zemích, včetně České republiky. Tato forma podvýživy je způsobena primárně málo pestrou stravou a nemocemi.

 

PŘÍČINY A DOPADY PODVÝŽIVY

 

Proč a jak řešit podvýživu?

Proč bychom měli řešit podvýživu?

V době řady zásadních domácích i zahraničních problémů je na místě otázka, proč bychom se měli zabývat globální podvýživou? Nejlepší odpovědí na tuto otázku je, pokud se podíváme na to, co se stane, pokud se jí zabývat nebudeme: podvýživa prokazatelně snižuje vzdělanost a příjem milionů lidí, a tím se podílí na zvyšování chudoby. Ta je jednou z hlavních příčin velkých ekonomických ztrát, konfliktů, populační exploze a dalších negativ postihujících chudé i bohatší země.

Řešení podvýživy se tedy po všech stránkách všem vyplatí: přispívá k lepšímu vzdělání, zdraví a ekonomickým ziskům, které jsou hlavními předpoklady pro pozitivní rozvoj naší globální společnosti. Přesně takové uvědomění škod způsobených podvýživou a možností jejich zmírnění vedla v roce 2012 skupinu špičkových ekonomů a nositelů Nobelovy cenu k zařazení řešení podvýživy mezi nejziskovější rozvojová řešení.

(c) Jiří Pasz

Jaká jsou nejlepší řešení podvýživy?

Respektovaný lékařský žurnál Lancet v roce 2008 vydal seznam výzkumem a praxí ověřených intervencí, které prokazatelně přispívají ke snižování chronické a akutní podvýživy. Patří mezi ně například propagace výhradního kojení v prvních šesti měsících, podávání vitamínových doplňků během těhotenství a mateřství, konzumace pestřejší stravy či mytí rukou mýdlem. To dokáže snížit riziko průjmových onemocnění o 42-48%.

Výsledky těchto a další výzkumů naštěstí nezůstaly jen na papíře:

  • UNICEF spolu s vládou západoafrického státu Benin spolupracoval na zvýšení počtu maminek, které během prvních šesti měsíců své novorozené děti krmí výhradně mateřským mlékem. Společná podpora osvětové práce zdravotního personálu a dobrovolníků se vyplatila – procento výhradně kojených děti se během patnácti let zvýšilo z 10 na 70%.
  • Organizace Micronutrient Initiative podpořila vlády šesti zemí a především stovky soukromých výrobců v obohacování soli jódem. Tato nízkonákladová podpora jen za poslední dva roky pomohla 290 milionům lidem snížit zdravotní rizika způsobená nedostatkem jódu.
  • Nezisková organizace WaterSHED pomohla 159 drobným živnostníkům v Kambodži začít v propagaci a prodeji levných záchodů. Jen za posledních 4 roky jich dokázali prodat 75 tisíc a pomohli tak 350,000 lidem žít v čistějším prostředí.
  • Etiopský Národní nutriční program specificky zohledňuje rozdílnosti v hlavních příčinách podvýživy a kromě zdravotních intervencí podporuje zemědělské terénní pracovníky v propagaci pěstování a konzumaci větší diverzity na bílkoviny, vitamíny a minerály bohatých plodin.

Při řešení podvýživy je nejdůležitější mít na paměti, že ji způsobuje několik různých faktorů a nemůže být proto vyřešena například jen zemědělskou či zdravotní pomocí. Podvýživu je realistické dlouhodobě snížit pouze skrze více sektorový přístup, který dokáže zároveň řešit její rozdílné příčiny.

 

Největší mýty o podvýživě

Na světě existuje řada mýtů o podvýživě vedoucích k špatně navrženým řešením, nerealistickým očekáváním a promarněným příležitostem. Nahrazení těchto mýtů poznáním skutečných příčin, povahy a dopadů podvýživy je nejlepším prvním krokem pro její správné řešení.

 

Mýtus číslo 1: Lidé jsou podvyživení, protože Země nedokáže uživit tolik lidí.  

Na světě lze vypěstovat dostatek potravin, které obsahují živiny potřebné pro zdravý a plnohodnotnýživot. Nelegální zábory půdy, ozbrojené konflikty, klimatické změny či málo rozvinuté trhy však v řadě zemí lidem ztěžují možnost vypěstovat si to, co potřebují. Ve městech, kde nyní žije přes polovinu obyvatel Země, je jídla dostatek. Málo pracovních příležitostí však znamená, že si jej lidé často nemohou koupit. Problém tedy není ve schopnosti Země nás uživit, ale ve špatné dostupnosti potravin. 

Mýtus číslo 2: Podvýživa je to samé jako hlad.

Mnoho lidí je podvyživených, i když se každý den nají do sytosti a necítí hlad. Hlavní problém často nevězí v malém objemu jídla, ale v  nízkém obsahu potřebných bílkovin, vitamínů a minerálů. Nedostatek vitamínu A například každým rokem zabíjí stovky tisíc dětí – mnohé z nich přitom nejsou hladové. Klíčové je proto zdravé složení jídla, ne jen pocit sytosti.

Mýtus číslo 3: Podvýživa je problém chudých rodin v chudých zemích.

I když je podvýživa nejvíce rozšířená mezi chudými rodinami v chudých zemích, vyskytuje se i v mezi bohatšími rodinami a v rychle rostoucích ekonomikách. Výskyt akutní podvýživy je sice v majetnějších rodinách nižší, ale nedostatek vitamínů a minerálů postihuje i je. Ještě složitější je vztah mezi rostoucí ekonomikou a mírou podvýživy: výzkum Harvardské školy veřejného zdravotnictví realizovaný v 36 zemích prokázal, že ekonomický růst téměř vůbec nevede ke snížení výskytu podvýživy. 

Mýtus číslo 4: Podvýživa je hlavně o hladovějících dětech v Africe.

Podvýživu máme často spojenou s fotkami hladovějících dětí v Africe, tento obrázek má však od reality poměrně daleko. V Africe jsou bez pochyby miliony podvyživených dětí, ještě větší počty však najdeme například v Indii a dalších asijských zemích, které nezřídka zažívají skvělý ekonomický růst.  Podvýživa existuje i v Evropě – nedostatek železa způsobující anémii je běžný i u nás.

Mýtus číslo 5: Podvyživené děti jsou vždy hubené.

Podvyživené děti jsou často vyhublé nebo mají nafouklá bříška. Miliardy lidí na celém světě – včetně České republiky - jsou však postiženy více „skrytou podvýživou“ způsobenou nedostatkem vitamínu A, jódu, železa či zinku. Tyto na první pohled neviditelné nedostatky způsobují zásadní škody: nedostatek jódu prokazatelně snižuje IQ dětí a chybějící vitamin A zvyšuje náchylnost organismu vůči závažným nemocem.

Mýtus číslo 6: Výživa je důležitá od narození dítěte.

V realitě je výživa důležitá nejen před narozením dítěte, ale dokonce ještě před jeho početím. Ženy, které před a během porodu nedostávají potřebné živiny, často nedokáží dát dítěti dostatek látek potřebných pro jeho správný fyzický a kognitivní rozvoj. Zdravá výživa dítěte proto začíná již správnou výživou jeho maminky.

Mýtus číslo 7: Podvýživa poškozuje hlavně zdraví člověka.

Reálné dopady podvýživy sahají mnohem dále než jen k poškození zdraví člověka. Kvůli nedostatku živin během prvních 1,000 dnů života – od početí do druhých narozenin dítěte – se nevratně omezuje rozvoj těla i mozku. V praxi to kromě zvýšené náchylnosti k nemocem znamená také to, že se děti ve škole hůře učí, v dospělosti vydělávají o 20% méně než jejich dobře živení kamarádi, a přispívají tak méně k rozvoji svých zemí. Světová banka spočítala, že globální ekonomické dopady podvýživy jsou horší než škody napáchané poslední finanční krizí. 

Mýtus číslo 8: Podvýživa je méně důležitá než jiné nemoci ve světě.

Podle Světové zdravotnické organizace je podvýživa největší hrozbou světového veřejného zdraví. I jenletmý pohled na statistiky tento výrok smutně podporuje: podvýživa stojí za třetinou dětských úmrtí na světě a přispívá k řadě závažných nemocí a celoživotních postižení. Vše z příčin, kterým je možno účinně předejít. 

Mýtus číslo 9: Podvýživa se vyřeší skrze větší produkci jídla.

Nedávné výzkumy americké a britské rozvojové agentury došly k závěru, že projekty zaměřující se na zvyšování produkce jídla nejsou schopny prokázat pozitivní dopad na snižování podvýživy. Mezi hlavními důvody je fakt, že i když jídlo (především jeho nutriční hodnota) je klíčové, na podvýživu výrazně působí i další faktory, které je třeba současně řešit. Zlepšením hygieny a přístupu k pitné vodě se dokáže zmenšit výskyt průjmových onemocnění, které dětem berou potřebné živiny. Klíčové je také motivovat rodiče ke zpestření tradičních jídelníčků a využívání dostupné zdravotní péče.

Mýtus číslo 10: Zachraňovat podvyživené děti v době přelidnění Země je nesmysl.

Nejlepší odpovědí na dilema, zda má smysl investovat do řešení podvýživy, je rychlý přehled toho, co se stane, pokud ji řešit nebudeme: podvýživa prokazatelně snižuje vzdělanost a příjem lidí, a tím se podílí na zvyšování chudoby. Ta je jednou z hlavních důvodů, proč řada rodin preferuje mít více dětí a pojistit se tak na budoucnost. Řešení podvýživy se tedy po všech stránkách vyplatí: přispívá k lepšímu vzdělání a ekonomickým ziskům, které jsou hlavními předpoklady pro vyváženější populační růst. 

Mýtus číslo 11: Podvyživeným dětem stejně nemůžeme pomoci.

Opak se již stal pravdou: desítky let práce vědců přinesly jasné důkazy o tom, jaké intervence dokáží účinně řešit hlavní příčiny podvýživy. Patří mezi ně například výhradní kojení během prvních šesti měsíců, používání vitaminových doplňků během těhotenství, mytí rukou ochraňující děti před infekcemi či přidávání zdravé zeleniny do rodinného jídelníčku. Práce desítek tisíc zdravotníků, zemědělských školitelů, úředníků, pracovníků neziskovek, obchodníků a komunitních dobrovolníků již také přinesla jasné výsledky. V Etiopii – jedné z nejchudších zemí světa – se během deseti let o čtvrtinu snížil výskyt dětské podvýživy, zatímco v indickém státě Maharashtra klesl téměř na polovinu. I česká pomoc se podílí na řešení této globální výzvy – neziskové organizace Lékaři bez hranic, Člověk v tísni a Magna Děti v tísni realizovaly desítky projektů zaměřujících se na řešení hlavních příčin podvýživy.

(c) Tereza Hronová

 

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 2/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM