Loading


Jak snížit naší vodní stopu a nečerpat vodu ze suchých států, kde je vody nedostatek?

Průměrný občan ČR spotřebuje přes 3000 litrů vody denně. Přes 90 % této vody bylo použito na zavlažování a výrobu našich potravin a to často v Asii, Africe a Americe (říká se jí virtuální voda). Včetně regionů, kde je vody nedostatek pro místní obyvatele. Co s tím? Jak snížit naši vodní stopu v regionech, kde je vody málo i pro místní obyvatele?

1) Neplýtvejte jídlem: v EU se vyhodí přes 45 % nezávadného jídla (tím se vyplýtvá voda, kterou se plodiny zalévaly) – kupujte jen tolik, kolik sníte. Prošlá minimální doba trvanlivosti neznamená, že je jídlo zkažené. O tématu si můžete pujčit dokumentrání film zdarma zde.

2) Kupujte české potraviny, produkty a výrobky: ČR není ohrožena nedostatkem vody a produkty se nemusely vozit z velké dálky (nebyla tak velká uhlíková stopa a tolik spotřebovaných pohonných hmot).

3) Jezte méně masa: Potraviny živočišného původu spotřebují 6krát až 10krát více vody než potraviny rostlinného původu (na výrobu 1 kg hovězího masa se spotřebuje 15 000 litrů vody; 1 kg sóji 1800 litrů). Více v článku zde

4) Dejte přednost oblečení z materiálů mírného pásma (len, vlna, konopí) před bavlnou: bavlna se totiž pěstuje v suchých tropech, kde je vody nedostatek a na 1 bavlněné triko z Indie je potřeba přes 5000 litrů vody. Když potřebujete bavlněné oblečení, dejte přednost tomu ze second handu či s certifikátem BIO (organické) bavlny bez použití chemikálií, které vodu znečišťují. Seznam obchodů níže na této stránce.

5) Omezte nákup plodin vypěstovaných v zemích s nedostatkem vody: růže z Keni, citrusy z Maroka, Egypta, Alžírska, koření z Izraele, oříšky z Íránu, Pákistánu, hroznové víno z Jižní Afriky, rozinky z indie, Íránu, ananas z Ghany, avokádo z Izraele atd. Sledujte štítky, odkud jídlo je. Země, které trpí nedostatkem vody najdete zde

Jak snížit vaši spotřebu vody najdete také na National geographic zde. Nebo na plakátu nakresleno zde

Podrobné informace k produktům s velkou vodní stopou, kterou lze lehko snížit: květiny, bavlna, maso:

Růže, řezané květiny: produkce pugetu růží (20ks) spotřebuje 100 l vody

  • 49 z 50 řezaných květin prodávaných v ČR byla vypěstována v zahraničí - především Africe, J Americe a Asii, protože to vyjde levněji
  • největší zdroj evropských květin jsou plantáže v Keni u jezera Naivasha
  • rozloha jezera se kvůli zavodňování farem a klimatickým změnám zmenšila o čtvrtinu, snižování hladiny nadále díky květinovým farmám pokračuje, hrozí zmizení jezera
  • květiny se musí pravidelně zavlažovat a to se děje i v oblastech, kde jsou problémy s nedostatkem pitné vody pro místní obyvatele
  • vypěstování 1 hektaru růží v Keni je potřeba 10 - 30 000 litrů vody, za rok se z Keni doveze do EU 85 000 tun květin
  • na květinových plantážích v Keni pracuje cca 200 000 lidí – v nepříznivých pracovních podmínkách– pracovníci jsou vystaveni používání chemických postřiků a pesticidů
  • chemické látky se dostávají do jezera a znečišťují vodu
  • 41 % Keňanů nemá přístup k nezávadné pitné vodě
  • alternativa: české řezané květiny, živé české květiny v květináči (polovina z nich pochází z ČR-je třeba si původ ověřit), luční květiny. České květiny český pěstitel pan Dušátko- www.kupsikytku.cz (možno nakoupit i na některých farmářských trzích), dále  http://www.efemer.cz/  a  Střední odborná škola stavební a  zahradnická - má prodejnu na Jungmannově náměstí v Praze v budeově Magistrátu.
  • Článek o dopadech pěstování květin na Keňu zde, odborný text zde. Dvě odborné práce (v Čj) pojednávají o dopadech pěstování řezaných květi, jak socioekonomických,tak environmentálních dopadů (včetně přečerpávání a znečištění vodních zdrojů) v rozvojových zemích, kde se řezané květiny pěstují (pro vývoz do vyspělého světa): práce Petry Kubižňákové (PřF MU, 2009) zde, práce Kateřiny Kosové (FSS MU, 2006) zde.

Bavlna : produkce 1 bavlněného trika spotřebuje 2 700 l vody

  • zpracování bavlny je složitý proces, který si vyžádá 11 000 litrů vody pro 1 kg finální bavlněné látky: zavlažování plantáží, ředění umělých hnojiv a chemických látek při zpracování bavlny na textil –bělení a barvení)
  • obří spotřeba vody pro produkci bavlny má masivní dopad na životní prostředí produkujících zemí:
  • problém zavlažování bavlníkových plantáží v oblastech s nedostatkem vody – příkladem je obří vysychání Aralského jezera, které se kvůli zavlažování zmenšilo o 90 % původní plochy, rybáři ztratili obživu a trpí vážnými onemocněními kvůli toxickému prachu z vyschlého jezera
  • problém kontaminace vody toxickými látkami při zpracování bavlny:
  • při pěstován se používají pesticidy – zemědělci v rozvojových zemích často nepoužívají ochranné prostředky a dochází tak k poškození zdraví
  • v mnoha rozvojových zemích (např Indie) si zemědělci na tržištích kupují chemické prostředky (pesticidy, insekticidy), které jsou v EU a USA pro použití v zemědělství dávno zakázány, kvůli jejich dopadům na lidské zdraví a životní prostředí. Tyto prostředky kontaminují vodní zdroje, kterou poté využívají místní obyvatele na závlahu, vaření a mytí (v indických oblastech, kde se pěstuje bavlna, umírá nejvíc lidí právě na otravu pesticidy).
  • barvírny bavlny v Indii a dalších zemích nemají čističky odpadních vod, takže konatminovaná voda ústí přímo do vodních zdrojů
  • alternativy: 1) oblečení ze second handu, 2) oblečení z organické či BIO bavlny - zaručuje, že bavlna nebyla ošetřována chemickými hubícími prostředky ani hnojivy, tedy nedocházelo ke zenčištění vody a půdy. Mezi nejvýznamnější producenty organické bavlny patří Turecko, Indie, Čína, Sýrie, Peru, Uganda, Tanzanie, Izrael, USA a Pákistán; Bavlněné oblečení či ponožky s sertifikátem BIO cotton se prodávají např. v drogerii Schlecker (ponožky).
  • 3) oblečení s certifikátem Fair wear foundation- zaručuje, že při výrobě a zpracování bavlny byly zohledněny standardy ochrany přírody a pracovních podmínek zemědělců a zpracovatelů bavlny.
  • Prodej oblečení jak z organické bavlny, tak s certifikátem Fear wear foundationwww.biotricko.cz , http://continentalclothing.com/page/earthpositive_2010. Prodej oblečení z organické bavlny i jiných bio materiálů: www.goorganic.cz, www.ecovoice.cz , www.amwa.cz , internetový obchod s moderní obuví s certifikátem Fair trade (zároveň šetrké k životnímu prostředí-výroba podrážek z použitých pneumatik; Etiopský výrobce): www.solerebelsfootwear.co
  • informace o pěstování bavlny a jejích dopadech:

Vodní stopa bavlny

Analýza: na produkci jednoho bavlněného trička bylo potřeba 2700 litrů vody. Nejvíce vody je spotřebováno na závlahu bavlníkových polí. Jaké dopady má produkce bavlny v rozvojových zemích, kde je produkována? Kolik vody a chemických látek je na to spotřebováno? Jaké jsou environmentální dopady? Nejznámější případ dopadů je vysychání Aralského jezera kvůli zavlažování právě bavlníkových plantáží.

Bílé zlato: pravá cena bavlny

Zpráva od Environmental justice foundation, která se zabývá dopady pěstování bavlny, především v Uzbekistánu. Hodnotný zdroj informací k celému procesu zpracování bavlny a socioekonomickým a environmentálním dopadům

Maso : produkce 1 kg hovězího masa spotřebuje 15 400 l vody

  • Člověk, který nejí maso, spotřebuje o 36 % méně vody než ten, kdo ho jí každý den
  • na 1/3 všech světových polí se pěstuje krmení pro zvířata chovaná na maso, nikoli potrava pro lidi
  • Průměrný Evropan za den „vypije“ kolem 3000 litrů vody. 92 % této vody bylo potřeba na produkci jeho jídla. Z toho největší díl připadl na maso a mléčné výrobky.
  • Lidé, kteří chtějí snížit svoji spotřebu vody, by se měli kriticky podívat na svůj jídelníček, spíše než na svojí spotřebu vody v kuchyni, koupelně a na zahradě
  • Pokud bude pokračovat současný trend, kdy svět přejímá stravovací návyky Západu, nebudeme mít v roce 2050, kdy na světě bude žít 9 miliard lidí, dostatek vody na vypěstování dostatku potravin pro všechny lidi na světě.
  • V současnosti získávají obyvatelé vyspělých zemí 20 % kalorií z potravin živočišného původu
  • Do roku 2050 se bude tento podíl muset snížit na 5 %. Na víc nebude na Zemi voda. Více v článku zde
  • Už v roce 2030 bude podle OECD v oblastech s obtížným přístupem k životodárné tekutině žít téměř polovina všech lidí
  • Kdyby trend zvyšující se spotřeby masa pokračoval stejným tempem jako dosud, pak by se podle odhadů spotřeba masa oproti roku 2000 v roce 2050 zdvojnásobila
  • V takovém případě by bylo potřeba nejen dvakrát více vody, ale také dvakrát více ploch pro pěstování krmiva  pro hospodářská zvířata. Chyběla by tak půda, kde by mohla růst potrava přímo pro lidi.
  • „Mnoho lidí bude žít v ekonomicky vyšším standardu. A vyšší životní úroveň vede nezávisle na zemi nebo kultuře ke zvýšené poptávce po mase a živočišných výrobcích,“ říká švédský sociolog Sverker Jagers z Univerzity v Göteborgu  a dodává: „Hrozí, že velké množství orné půdy bude využíváno na pěstování toho, co je ekonomicky výhodnější. To znamená krmiv pro zvířata a ne potravin přímo pro lidskou spotřebu.“ A to by ještě zhoršilo situaci hladovějících lidí ve světě. Těch je v současnosti téměř miliarda.
  • Možností, jak zefektivnit využívání vody k pěstování potravin, je přechod k vegetariánské stravě. Potraviny rostlinného původu spotřebují 6 až 10krát méně vody.
  • Řešení nemusí být hned se stát vegetariánem, napovídá úspěšná britská kampaň „Pondělky bez masa“.
  • Hlavní krmivem pro evropská i česká kuřata chovaná na maso je sója z Jižní Ameriky.
  • V Brazílii a Argentině zaujímají sojová pole plochu větší než celé Německo.
  • Kvůli pěstování sóji se kácí amazonský deštný prales a jsou vyháněni drobní farmáři. Ti končí ve slumech.
  • Biomaso z českých farem je krmeno převážně biokrmivem, které je v naprosté většině českého původu.
  • Zdroj informací odborná studie Stocholmského mezinárodního vodního institutu zde (kapitola na str. 13), informace o vodní stopě zde

Užitečná prezentace o nerovném rozdělení zdrojů planety, včetně vody zde

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz