Loading


Globalizace

Globalizace je souborem mnoha různorodých procesů, které obsahují ekonomické, technologické, sociální, kulturní a politické aspekty. Tyto procesy jsou vzájemně provázané a navzájem se podmiňují. Zvládání souboru rozporuplných procesů a reakcí na tyto procesy představuje celosvětově čím dál naléhavější
výzvu. Přestože se autoři popisující globalizaci v mnohých názorech liší, lze najít několik významných společných bodů, na kterých se shodují.

Globalizace je souborem mnoha různorodých procesů, které obsahují ekonomické, technologické, sociální, kulturní a politické aspekty. Tyto procesy jsou vzájemně provázané a navzájem se podmiňují. Zvládání souboru rozporuplných procesů a reakcí na tyto procesy představuje celosvětově čím dál naléhavější výzvu. Přestože se autoři popisující globalizaci v mnohých názorech liší, lze najít několik významných společných bodů, na kterých se shodují:

  • bezprecedentní charakter a komplexnost - Navzdory sporům o to, kdy vlastně globalizace začala, většině problémů s ní spojených lidstvo dosud nečelilo. Neustále nové vazby a činnosti stále více překračují tradiční geografické, politické i mentální hranice.
  • dopad a vzájemná závislost - Dopady globalizace, ať už pozitivní či negativní, dnes zasahují všechny země, všechna společenství, každého jednotlivce. Jejich rostoucí propojenost, tzv. interdependence také znamená jejich rychlejší přenášení na velké vzdálenosti. Představa, že jedni mohou z globalizace pouze dlouhodobě těžit, zatímco jiní jsou zahlceni jejími problémy, se jeví jako čím dál iluzornější.
  • intenzita a rychlost - Globalizace je typická nejen zmenšováním vzdáleností, ale také zrychlováním času. Řada klíčových globálních procesů nemá lineární, nýbrž exponenciální charakter, což stěžuje jejich předvídatelnost a předbíhá schopnost lidských institucí adekvátně reagovat.
  • kolektivní (ne)akceschopnost a krize řízení – Za rozšiřujícím se vědomím vzájemné propojenosti a závislosti silně pokulhává kolektivní schopnost a vůle globalizaci společně zvládat. Globální vládnutí naráží nejen na slabé a nepružné instituce, ale také na partikulární zájmy aktérů, politiku dvojího metru, mocenskou nerovnováhu a absenci vůdčích osobností.

Globalizace ekonomická

Ekonomická globalizace spočívá v propojování světových trhů a zapojování národních ekonomik do celosvětových ekonomických vazeb. Jedním z nejvýznamnějších aktérů ekonomické globalizace jsou nadnárodní společnosti, které jsou schopny působit mimo rámec státu. K ekonomické globalizaci patří také pohyb spekulativního kapitálu na světových burzách, který ovlivňuje chování trhu a světových měn. V jednotlivých odvětvích globální ekonomiky roste koncentrace rozhodování, ale i produktivita práce. Objevují se noví aktéři a zvyšuje se tlak na konkurenci. Poslední desetiletí jsou charakterizována rychlým nárůstem mezinárodního obchodu, ještě rychlejším nárůstem objemu přímých zahraničních investic a ještě podstatně rychlejším nárůstem mezinárodních finančních transakcí.

Globalizace sociální

Sociální globalizace se projevuje nárůstem propojenosti mezi společnostmi a lidmi navzájem. Rozvojem dopravy se rozšířily možnosti pohybu, což přispělo k rozvinutí turistiky či mezinárodní migrace. Díky rozvoji médií a komunikačních technologií, zejména internetu, dochází k okamžité výměně informací v nebývalé šíři. V souvislosti s těmito jevy se mluví o „časoprostorovém zmenšení světa“, vzniku „globální vesnice“ nebo „virtuálních společenstvích“. K informacím a nové mobilitě však nemají všichni lidé stejný přístup a s nerovnoměrnou dostupností informací, zdrojů a technologií narůstá sociální a informační propast mezi bohatou menšinou, koncentrovanou především ve státech rozvinutých, a chudou většinou ve zbytku světa.

Globalizace kulturní

Kulturní globalizace vede k zintenzivnění kontaktu mezi kulturami, šíření kulturních jevů a kulturní výměně. Kulturní kontakt a obchodní směna způsobují změny ve všech kulturách a společnostech světa. Vzájemné ovlivňování kultur vede také k vytváření jejich nových, „hybridních“ forem. Kultury nebyly samozřejmě nikdy izolovány, vždy se navzájem ovlivňovaly a přizpůsobovaly jedna druhé. Posun proti minulosti ale spočívá v tom, že nyní jsou vystavovány intenzivním globálním vlivům. V reakci na tyto vlivy někdy dochází k radikálním a výjimečně výjimečně i násilným formám odmítání globalizace po celém světě. Řadí se mezi ně utváření a posilování národních a etnických identit, příklon k partikulárním komunitám a životním stylům či fanatické prosazování různých představ o (jediném správném) „přirozeném řádu“.

Globalizace politická

Politická globalizace je charakterizována vzájemnou integrací a propojováním jednotlivých států, působením mezinárodních subjektů (OSN, EU či NATO) a působením politicky vlivných finančních nebo obchodních institucí jako je Mezinárodní měnový fond, Světová banka a Světová obchodní organizace. Rozhodování o mnoha významných věcech je tak přesunuto na jinou než státní úroveň. Názory na to, nakolik jednotlivé národní státy v rámci procesu globalizace skutečně ztrácejí výraznou část vlastní suverenity ve prospěch nadnárodních politických institucí (OSN, Evropská unie atd.), se mezi odborníky, politiky i světovou veřejností dodnes různí. Jisté však je, že v současné době skutečně dochází k přenosu jistých politických práv nad rámec jednotlivých států (například mezinárodní úmluvy o genocidě, mučení, právech dítěte), a že role globálních politických institucí celkově roste. K politické globalizaci patří také celosvětové působení nevládních organizací. V reakci na některé negativní vlivy globalizace vznikla celá řada sociálních hnutí, která kritizují například sociálně nezodpovědné chování mezinárodních finančních institucí a nadnárodních korporací. Zejména v Latinské Americe se jim podařilo získat i vliv na politické scéně.

Globalizace životního prostředí

Globalizace životního prostředí vyplývá z poznání, že planeta Země představuje ucelený ekosystém, na němž jsou všichni lidé závislí. Oceány, lesy, rozmanitost rostlinných a živočišných druhů či celkové klima lze považovat za globální veřejné statky. Jakkoliv jsou negativní dopady poškozování životního prostředí nerovnoměrné, porušení základních životních funkcí globálního ekosystému se obrací proti všem obyvatelům Země. Náklady spojené s poškozováním životního prostředí nejsou často započítány do tržních cen vyvážených výrobků a služeb, a proto je nenesou spotřebitelé, ale místní občané, popřípadě další generace.
Zvláštní problém představují emise tzv. skleníkových plynů (zejména oxidu uhličitého), které přispívají ke globálnímu oteplování. Jeho důsledky přitom pocítí především obyvatelé nejméně rozvinutých zemí, kteří se na změnách klimatu podílí minimálně.
Řada ekologických problémů se řeší mezivládními dohodami, avšak jejich naplňování a vymáhání vázne. Nezřídka je totiž v konfliktu s krátkodobými ekonomickými a vnitropolitickými zájmy. Práva na individuální využívání „služeb“, které nabízí životní prostředí, tak doposud nejsou doplněna společnou globální zodpovědností. Přírodní zdroje jsou přitom již dnes předmětem vnitrostátních i mezinárodních konfliktů a probíhající demografická exploze nároky na ně stále zvyšuje.

Historický vývoj globalizace

Samotný pojem globalizace se objevil na počátku 60. let minulého století, kdy začaly být reflektovány nové kvantitativní i kvalitativní změny ve vývoji světa. Jednotliví autoři se ovšem rozcházejí v názoru na to, kdy globalizace jako faktický proces začala. Z hlediska širšího historického pohledu se jedná o proces propojování, počínající přinejmenším expanzí evropské civilizace na počátku novověku. Podle užšího vymezení je globalizace spojena především se vznikem nadnárodních korporací, které se oddělily od ekonomik národních států. K jejich významné expanzi do jiných zemí, než byly země původu, je vedla snaha o snižování výrobních nákladů. Tento proces se uspíšil v důsledku první ropné krize v roce 1973, která vyvolala hospodářský útlum v západních zemích, nárůst nezaměstnanosti a prudkou inflaci amerického dolaru a evropských měn. V tomto období probíhal současně přechod od sociálního státu k liberálněji orientovaným politikám.
Ve stejné době byla prosazována pravidla volného obchodu neomezovaného státními opatřeními - liberalizace. Právě zmiňované nadnárodní korporace se vyvinuly z možnosti stále snadněji fungovat nezávisle na národních státech. Získaly prostor k volnému přesouvání jednotlivých částí výroby tam, kde je levná pracovní síla a příznivé daňové podmínky. Deregulace trhu a rozvoj komunikačních technologií umožnily volný pohyb kapitálu, expanzi světového obchodu, další propojování světových trhů a odstraňování obchodních bariér.
V souvislosti s expanzí světového trhu a rozvíjením podmínek vhodných pro jeho fungování se proměnila i role státu. V této nové situaci státy samy lákají investory, vytvářejí bezcelní zóny, poskytují daňové úlevy a dotace na vytvořená pracovní místa, hradí ze svých prostředků náklady na rekvalifikaci pracovní síly nebo poskytují pozemky za nižší než tržní cenu, či dokonce zdarma. Mnoho zemí upustilo od ochranářských opatření, chránících vlastní produkty před konkurencí cizích výrobků. Vazby mezi jednotlivými národními státy a mezi podniky se uvolnily. Současně se objevují noví aktéři, zejména firmy ze zemí skupiny BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) a bohatých arabských zemí, které postupně proměňují mapu globální ekonomiky.
V průběhu vývoje mezinárodního obchodu lze rozlišit jeho internacionalizaci (mezinárodní obchod se zbožím a službami vyrobeným v rámci národních hospodářství) a globalizaci, kdy výrobní proces již není vázán na státy a jejich hospodářství. Kromě vlivu nadnárodních korporací působí v globálním měřítku na ekonomickou a sociální situaci jednotlivých zemí také výkyvy na světových finančních trzích a pohyb spekulativního kapitálu.

Propojování trhů a globální nerovnosti

Sociální a ekonomický vývoj různých částí světa dnes závisí na tom, jak jsou nebo nejsou konkrétní státy či regiony schopny zapojit se do procesu globalizace. Jednotlivé lokality byly postupně vtaženy do celosvětových procesů industrializace, urbanizace a modernizace. Tyto změny s sebou nesou i některé negativní důsledky. Lidé v rozvojových zemích, kteří se zapojili do tržní ekonomiky, mohou získat například přístup k levnému oblečení, často však nemají příležitost vydělat dost peněz na to, aby si zajistili základní potraviny, jejichž ceny se na světovém trhu rychle mění. V méně rozvinutých státech, které jsou především zdrojem surovin, často neexistují pravidla podnikání (nebo efektivní prostředky vedoucí k jejich dodržování), která by podniky nutila, tak jako ve vyspělých státech, chovat se odpovědně vůči pracovní síle, místním komunitám i životnímu prostředí. Právě proto v poslední době vznikají v oblasti společenské odpovědnosti firem dobrovolné iniciativy a pravidla, které se nadnárodní podniky zavazují při svých aktivitách v rozvojových zemích respektovat. Jde například o iniciativu Global Compact mezi OSN a soukromým sektorem či Směrnici OECD pro nadnárodní společnosti. Účast v těchto iniciativách se pro nadnárodní firmy stává také nástrojem marketingu.
Ačkoliv obyvatelé globálního Jihu představují většinu lidstva, spotřebovávají pouze malou část světových zdrojů. Jejich životní úroveň je nesrovnatelně nižší než v případě obyvatel Severu a tyto rozdíly se neustále prohlubují. Z toho vyplývají politické, sociální i ekologické otřesy v zemích Jihu, které situaci ještě zhoršují a jsou příčinou rozsáhlé migrace. Přírodní i lidské zdroje Jihu jsou často nešetrně ekonomicky využívány vládami, podniky nebo zájmovými skupinami z bohatých zemí. Ačkoliv ze zemí Severu proudí investice a rozvojová pomoc, část finančních prostředků se vrací zpět na Sever. Důležitým faktorem globální nerovnosti je také nerovnoměrný populační vývoj: zatímco populace zemí Severu je stabilní nebo více či méně klesá, populace v zemích Jihu neustále roste. To zvyšuje nápor na tamní přírodní zdroje a ekonomiku, která není schopna rostoucímu obyvatelstvu zajistit zaměstnání, vzdělání a mnohdy ani nejzákladnější životní potřeby.
Postupující globalizace však vede i k tomu, že se hranice mezi Severem a Jihem postupně stírají. Zatímco v době dekolonizace bylo možno tyto hranice vymezit geograficky, dnes představují Sever a Jih spíše pojem sociální. I v relativně chudých zemích existují ostrůvky blahobytu, v nichž žije kosmopolitní elita požívající výhod globální civilizace, a naopak v některých bohatých zemích Severu vznikají regiony charakterizované chronickou chudobou, nezaměstnaností a sociálním úpadkem. V tzv. zemích středního příjmu (middle income countries), tedy ne v těch nejchudších zemích, dnes žije většina z těch, kteří žijí za  méně než 1,25 dolaru denně. Zatímco některé státy či uskupení (například EU) se snaží tyto vnitrostátní  vnitroregionální rozdíly cíleně eliminovat rozsáhlými podpůrnými programy a rozvojovými projekty ve prospěch zaostávajících a znevýhodněných oblastí, v rozvojovém světě tyto rozdíly pronikavě rostou a stávají se potenciálním ohniskem sociálního střetu v globálním měřítku.

Autoři textu: Tomáš Chlebeček, Martin Konečný, Bc., Mgr. Robert Stojanov, Andrea Volfová, A.B, MSc. (2008)

Aktualizaci textu provedli: Ing. Ondřej Horký (2008) a Pavla Jebili Začalová (2012)


Články k tématu Globalizace


Mikrofinanční instituce pomáhají migrantům vracet peníze do zemí původu

Remitence, tedy peníze, které posílají ekonomičtí migranti domů rodinám, bývají jedním z nejdůležitějších zdrojů financí v chudých zemích. Často jsou tyto částky mnohem vyšší než rozpočty na zahraniční rozvojovou spolupráci.

Bylinnými mastičkami proti chudobě a domácímu násilí

Češi podporují v africké Angole skupinu žen, které vyrábí léčivé masti na bolesti svalů i popáleniny. Pomáhají jim vydělat si peníze a získat nezávislost.

Jak prodat v Beninu místní rýži

V Západní Africe se víc a víc lidí stěhuje do měst. Roste tak i spotřeba rýže. Někteří obyvatelé regionu jí zkonzumují až 100 kilogramů za rok. Na trhu se však lépe vede rýži dovezené z Asie, zatímco místním farmářům se nedaří

Indonéský tabák často sklízí děti

Na tabákových plantážích v Indonésii pracují malé děti, ukázala nová zpráva Human Rights Watch.

Rod Waddington CC BY-SA 2.0 flickr

Turismus vytváří druhé světy

Jediná cesta k udržitelnému turismu je, že se návštěvník nebude snažit měnit prostředí, kde je hostem, tvrdí Martina Pásková z Katedry rekreologie na Univerzitě Hradec Králové.

 16:9clue (CC BY 2.0)

Maročtí Berbeři a příchod elektřiny

Maročtí Berbeři žili po dlouhá staletí odříznuti od vlivu okolí. Kvalita jejich života se odvíjela pouze od dostatku pitné vody, jídla a střechy nad hlavou. Vlivem globalizace ale začaly i do těchto nehostinných oblastí pronikat nové

foto: archiv Jednoho světa

V záborech půdy je Evropa viníkem číslo jedna

Každou hodinu padne kvůli produkci palmového oleje území deštných pralesů o velikosti 300 fotbalových hřišť. Rakouský režisér Kurt Langbein zmapoval, jak se obrovské lány zemědělské půdy v Asii, v Africe nebo v latinské Americe

Firmy a vlády okrádají chudé o půdu, jediný zdroj obživy

Na konci světové potravinové krize z let 2007 a 2008 se mezinárodní investoři začali čím dál více zajímat o úrodnou půdu, často dostupnou v rozvojových zemích za velmi nízké ceny. Zábory půdy (land grabbing) se staly v mnoha zemích

foto: archiv Jednoho světa (film 10 miliard - co máte na talíři?)

Palmový olej a jak se v tom vyznat

Loni zachvátily Indonésii rozsáhlé požáry. Shořely stovky kilometrů deštných pralesů, dým z rašelinišť stoupá k nebi ještě dnes. A zanedlouho vzplanou nové ohně. Velký podíl na této destrukci má palma olejná, která se tak stala

Ilustrační foto: Archiv ČvT

Když politika pomáhá i škodí zároveň

Na jedné straně státy Evropské unie podporují rozvojové projekty, na straně druhé jejich domácí politiky podrývají úsilí skoncovat s chudobou.

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

Časopis Rozvojovka 3/2016

starší >

Akcevšechny akce >

09.12.2016
Konference Mediální obraz rozvojových témat (Praha)

Jak být v dnešní době dobrými učiteli? Jaké dovednosti žákům předat, aby se naučili

09.12.2016
2. fórum potravinové suverenity "Jídlo v souvislostech" (Praha)

Jestli se zajímáte o témata ekologického zemědělství, udržitelných zdrojů či potravinové

10.12.2016
Konference o efektivním altruismu (Praha)

Jaké jsou implikace efektivního altruismu v praxi? Jak mohou být principy efektivního altruismu

12.12.2016
Svíčka pro Aleppo III

Třetí shromáždění za solidaritu s obyvateli syrského Aleppa uskutečníme v pondělí 12. 12.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2016 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM