Zapojte se
Loading


Gender a rozvoj

Ženy jsou hybatelkami rozvoje. Posilování jejich role vede na základě mnoha výzkumů ke zlepšení kvality života celých rodin. Postupné odstraňování nerovností napomáhá k lepšímu vzdělání dívek a následně i k jejich lepší uplatnitelnosti na pracovním trhu, zlepšení výživy u dětí, eliminaci podvýživy či snížení počtu dětských svateb a těhotenství v nízkém věku.

Ve většině rozvojových ukazatelů ženy zaostávají za muži především proto, že čelí již od dětství systematicky nerovným podmínkám v přístupu k základním službám či vlastnickým právům. Na světě je celkem 1,6 miliardy lidí, kteří žijí v extrémní chudobě, a většinu z nich tvoří právě ženy. Devět z deseti těchto žen nezískalo ani základní vzdělání.

Každodenní domácí práce a starost o rodinu uvaluje na ženy dvojité břemeno. I v dnešním vyspělém světě zhruba 303 000 žen umírá během těhotenství či při porodu kvůli nedostupnosti základní zdravotné péče. V souvislosti s rozvojem se tedy stále více se mluví o tzv. genderové propasti, kterou tvoří sociální, politický i ekonomický rozdíl mezi pohlavími. Proto je nutné cílit rozvojové projekty právě na ženy a dívky.

Genderová rovnost je klíčem k rozvoji a ukazatelem každé vyspělé společnosti. Pojem gender se začal užívat na přelomu 70. a 80. let 20. století ve společenských vědách v rámci rozvoje druhé vlny feminismu a odkazuje ke kulturním a sociálním rozdílům mezi muži a ženami.

Gender jako jeden z cílů udržitelného rozvoje

Mezinárodní společenství schválilo 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) a ty určují, jak by se svět měl zlepšit do roku 2030. Přestože posilování role žen a dívek se prolíná všemi SDGs, tak pátý bod vymezuje především potřebu odstranit diskriminaci a nerovnou distribuci zdrojů vůči ženám a dívkám. Kromě toho má přispět k eliminaci násilí na ženách a k vymýcení dětské práce. Ženy a dívky často nemohou být vzdělávány, žijí v chudobě a nemají dostatečnou zdravotní péči.

Nerovnosti ve vzdělávání

Na světě je podle odhadů 757 milionů negramotných a z nich 2/3 tvoří ženy.  V rozvojových zemích umí číst a psát 77 % žen, v nejméně rozvinutých zemích pouze 53 %.

Země s největším počtem dívek mimo vzdělávací systém:

  • Libérie 63 %
  • Eritrea 62 %
  • Súdán 52 %
  • Džibuti 46 %
  • Niger 43 %
  • Rovníková Guinea 42 %
  • Nigérie 40 %

Země s největším procentem dívek, které opustí školu před jejím dokončením:

  • Sýrie 83 %
  • Uganda 75 %
  • Angola 73 %
  • Mosambik 70 %
  • Rwanda 61 %
  • Etiopie 60 %

Nerovnosti ve zdraví

V současnosti je na světě o 45 % méně mateřských úmrtí než v roce 1990. Přesto ale každý den zemře 800 žen na komplikace, kterým lze předcházet. Asi 99 % mateřských úmrtí se stane v rozvojových zemích.

V rozvojových zemích jsou v průměru pouze 2 zdravotní sestry či porodní asistentky na 10 tisíc obyvatel. Ve vyspělých zemích je poměr 90 sester/10tis. obyvatel.

Pracovní nerovnosti

43 % žen v rozvojových zemích je zaměstnáno v zemědělském sektoru

2/3 ze 600 mil chovatelů dobytka jsou ženy z chudých domácností

Podíl žen vlastnící půdu:

  • Latinská Amerika a Karibik 18 %
  • Subsaharská Afrika 16 %
  • Jižní a jihovýchodní Asie 15 %
  • Severní Afrika a Blízký východ 4 %

Dětské svatby

Jedním z cílů udržitelného rozvoje do roku 2015 je odstranit dětské, předčasné a nucené sňatky. Celosvětově je provdáno před 18. rokem každoročně 15 miliónů dívek, tj. 41 000 každý den a 28 dívek každou minutu.

  • Více než polovina dětských nevěst žije v Asii , 1 ze 3 v Indii
  • Chudé dívky mají 2.5x větší šanci, že budou provdány v dětském věku

Každá čtvrtá vdaná žena ve věku 20 až 24 let byla provdána v dětském věku, uvádí UNICEF. Nejvyšší procento dívek provdáno před 18. rokem je v jižní Asii – 44 %. Z nich 17 % mělo svatbu před 15. rokem. V subsaharské Africe bylo před dovršením dospělosti provdáno na 40 % žen.

Kde se vdává nejvíc dívek před oslavou patnáctin?

  • Niger – 28 %
  • Středoafrická republika – 29 %
  • Čad – 29 %
  • Guinea – 21 %
  • Indie – 18 %
  • Bangladéš – 18 %
  • Nigérie – 17 %
  • Mozambik – 14 %
  • Etiopie – 16 %
  • Mali – 15 %
  • Afghánistán – 15 %

Násilí na ženách

I když se OSN formálně postavila proti domácímu násilí už před čtyřiceti lety, stále jsou země, kde je jeho míra alarmující. I když se odehrává za zdmi domů, bez svědků a je těžké ho odhalit, statistiky za nejhůře postiženou zemi považují Východní Timor. Každá třetí žena (35 %) má zkušenost s fyzickým nebo sexuálním násilím. Celkem 38% zabití žen bylo spácháno intimním partnerem. Například 71 % žen v Etiopii zažilo fyzické nebo sexuální násilí spáchané jejich partnerem. Statistiky uvádí, že první sexuální styk byl nucený pro 17 % žen na venkově v Tanzanii, 24 % v Peru a 30 % v Bangladéši.

Ženy a migrace

V roce 2015 podle UNHCR 47 % uprchlíků, migrantů a vnitřně přesídlených tvořily ženy. V uprchlických táborech je zvýšené riziko konfliktů, napadání žen či obchodu s lidmi.   

  • 1 z 5 uprchlic či vnitřně přesídlených byla obětí sexuálního násilí, což je nejspíš podhodnocený odhad vzhledem ke skutečnosti, že mnoho žen o sexuálním násilí nikdy nepromluví
  • 60 % úmrtí matek, kterým lze předcházet, se stalo v konfliktních regionech, na útěku či během přírodní katastrofy, uvádí UN Women
  • Dívky v oblastech postižených konfliktem mají 2,5x větší šanci než chlapci, že opustí školu
  • Jedna z pěti domácích pracovnic je migrantka
Zdroje: 
http://www.girlsnotbrides.org/members/u-s-fund-for-unicef/
https://sustainabledevelopment.un.org/sdg5
http://rvur.vlada.cz/clanky/gender-v-kontextu-udrzitelneho-rozvoje
 

Články k tématu Gender a rozvoj


archiv Mezinárodní organizace pro migraci

Čekají, až se budou moci vrátit domů

V uprchlických táborech žije asi deset milionů žen, které musely nedobrovolně opustit své domovy. Tvoří přibližně polovinu populace v těchto zařízeních pro mezinárodní uprchlíky a vnitřně vysídlené osoby.

goldmanprize.org

Maxima Acuña – peruánská hrdinka v boji proti těžařům

Peruánská vláda slíbila nová pracovní místa a ekonomickou prosperitu, a tak hojně podporuje těžební průmysl v zemi. To má ovšem celou řadu negativních dopadů na životní prostředí i život místních starousedlíků. O těch by mohla

Carlos Pe?alba, Flickr, (CC BY-NC-ND 2.0)

Ze slumu za volant taxíku

Dívky a ženy z vyloučených oblastí v indickém Dillí nemají mnoho možností, jak své postavení ve společnosti zlepšit. Nyní mohou díky tamní vládě svůj potenciál využít - jako řidičky taxíků.

foto: autorka

Podnikatelky z chatrče

Konžanka Nono je zakladatelkou neziskovky, která rozvazuje ženám ve zbídačeném Jižním Kivu ústa a učí je, jak se postavit na vlastní nohy.

foto: Tereza Hronová

Vzdělané matky mají vzdělané dcery, říká Etiopanka

Sara Worku je ženou číslo jedna na etiopské misi Člověka v tísni. Než se stala manažerkou stohlavého týmu, zabývala se prevencí obchodu s dětmi. Klíčem ke společenským změnám k lepšímu je podle ní posílení role žen. „Ženy

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 1/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM