Loading


Velikonoce jinak: Čokoláda s příchutí dětské práce

Kakaové plody jsou na začátku, na konci naše čokoláda, Foto:Pavla Začalová

Tomáš Bílý, NaZemi – společnost pro fair trad | 19.04.2011

Téma: Dětská práce

Region: Afrika

Když se řekne kakao nebo čokoláda, většině dětí se objeví úsměv na tváři, zvlášť teď v době Velikonoc. Kakao je běžnou součástí našich životů, pro mnohé je dokonce jistou formou závislosti. I pro čtvrt milionu pracujících dětí na kakaových plantážích v západní Africe je kakao součástí každodenní realit. Jejich životy jsou kvůli němu ale poněkud hořké...

Kakao je mayský výraz pro „pokrm bohů“. Mayové věřili, že kakaovník je božského původu. Pochází původně z Ameriky, ale dnes se vypěstují téměř tři čtvrtiny veškerého kakaa v Africe. Rostlině se daří ve velmi teplém a vlhkém klimatu a roste tak převážně v tropických oblastech nedaleko od rovníku. Kakaovník je stále zelený nízký strom s tlustým kmenem a lesklými listy. Plody jsou velké až 30 centimetrů, každý obsahuje obvykle 20 – 50 kakaových bobů. Čerstvé kakaové boby chutnají hořkokysele. Aby získaly takovou chuť, jakou u kakaa známe, musejí se nejprve zpracovat – tedy fermentovat, usušit a upražit. Než se dostane na pulty českých obchodů, projde pod rukama tisícům lidí. Mezi největší světové producenty kakaa patří Pobřeží slonoviny, Indonésie a Ghana.

 
V těchto zemích tropické západní Afriky žije 44% dětí do 15 let. I kvůli tomu ekonomiku zemědělsky orientované společnosti do značné míry udržuje dětská práce. To je český výraz pro „child labour“, tedy situaci, kdy jsou děti do 15 let nucené pracovat za minimální nebo žádnou mzdu. Dětská práce se sice původně hojně vyskytovala i v západních zemích, dnes ale děti pracují zejména v zemích rozvojových. Zatímco české děti znají kakao jen podle chuti, ty africké často celý den pracují v kakaovém průmyslu.
 
Místo do školy do práce
 
Plody dětské práce jsou významné a dalekosáhlé, a to především v negativním slova smyslu. Pracující děti s největší pravděpodobností nikdy nedosáhnou na slušně placené zaměstnání, neboť neměly šanci se vzdělávat a nemají tedy žádnou kvalifikaci. Prohlubuje se tak pouze extrémní chudoba. I ti nejmenší navíc pracují v nebezpečných podmínkách a svými zaměstnavateli jsou zneužívaní. V mnoha případech se jedná v podstatě o novodobé otroctví.
 
 
Produkce kakaa je velmi pracovně náročná a je naprosto běžné, že se děti podílejí na sklizni i dalších činnostech na kakaových farmách svých rodičů nebo příbuzných. Taková práce ještě není označována jako „dětská práce“, pokud nevystavuje děti nebezpečí nebo jim nebrání ve vzdělávání. V některých regionech je ale situace horší. Děti jsou najímané na sezónní práci a vykonávají i nebezpečné činnosti. Výjimkou není stříkání pesticidů, přenášení těžkých břemen nebo ořezávání a kácení stromů. Některé děti jsou dokonce unášené do sousedních regionů nebo i zemí, aby v nich jako dětští otroci pracovaly. Práce na kakaových farmách bez ochranných pomůcek je nebezpečná sama o sobě. Jedná se totiž o tropické oblasti plné jedovatých hadů a různých dalších nebezpečných zvířat, která se velmi ráda zdržují v podrostu kakaovníků a ve vysokých vrstvách listí z nich spadaných.
 
Čokoláda na pultech českých obchodů
 
Analýzy dokázaly, že dětská práce není problémem pouze v kakaovém průmyslu, ale jde napříč různými zemědělskými odvětvími i průmyslovými činnostmi. Důvodů je mnoho a většinou se vzájemně podporují – například nízká vymahatelnost práva, špatná ekonomická situace, chybějící příležitosti pro mladé, nedostatečný systém vzdělávání či ekonomická výhodnost zneužívání dětské práce.
 
Například Nestlé, v současnosti největší světová potravinářská společnost, na jedné straně dětskou práci ve svých dokumentech odsuzuje. Na straně druhé ale není schopná jednoznačně vyloučit, že k výrobě svých produktů nepoužívá i kakao, které bylo vyprodukováno s využitím nelegální dětské práce. Firma Nestlé byla jedním z hlavních privatizátorů a. s. Čokoládovny. Tak se stala majitelem tradičních českých značek, jako jsou Orion, Deli, Granko, Bon Pari, Jojo nebo Hašlerky. V roce 2005 zástupci firmy Nestlé stanuli před soudem v souvislosti s případem dětí z Mali přepašovaných na Pobřeží slonoviny na nucenou práci na kakaové farmě.
 
Nestlé se sice ve svých Zásadách podnikatelské činnosti dušuje, že chápe problémy spojené s globalizací a že proto začlenilo třeba příslušné úmluvy Mezinárodní organizace práce do svých politik. Výkonná ředitelka Mezinárodního fóra pro pracovní práva Bama Athreya si ale o firemní politice Nestlé myslí své. „Nestlé nemůže tvrdit, že nakupuje kakao zodpovědně, když jen malá část kakaa, které kupuje, má certifikát Fairtrade. Většina kakaa tak může být klidně vyprodukována s využitím nucené a dětské práce. Jako největší potravinářská firma na světě musí Nestlé vynaložit větší úsilí na obranu práv dělníků, a to jak ve svém dodavatelském řetězci, tak ve výrobě,“ uvedla Bama Athreya.
 
Česká republika přitom patří mezi významné konzumenty čokoládových výrobků. Spotřebuje se tu ročně v průměru 5 kilogramů čokolády na hlavu. Málokdo už si ale uvědomí, že kvůli tomuto sladkému potěšení nemají tisíce dětí přístup ke vzdělání, protože pracují v kakaovém průmyslu.
 
Zákony versus realita
 
Cenným dokumentem v boji proti dětské práci je zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2009, která se zabývá bojem proti nejhorším formám dětské práce v západní Africe. Zpráva uvádí tři klíčové aspekty v boji proti dětské práci v kakaovém průmyslu: Za prvé je důležité, aby programy boje proti dětské práci byly vytvářeny na partnerské bázi s místními komunitami a samotnými dětmi. Mají tak přispívat ke zvyšování povědomí o této problematice, zlepšování příjmů komunit a ke změnám v sociální infrastruktuře týkající se především zdravotní péče a vzdělávání. Za druhé je potřeba zrychlit přijímání národních i mezinárodních zákonů zabraňujících dětské práci. A za třetí je nutné vytvářet prostor pro místní a národní organizace, které jsou schopné výše uvedené změny efektivně podporovat.
 
Úmluva Mezinárodní organizace práce (ILO) o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání z roku 1973 říká, že pracovat nesmějí děti mladší 15 let, ale rozvojové země mohou jako věkovou hranici zvolit 14 let. Některé země, jako například Brazílie, přijaly naopak jako minimální věkovou hranici pro práci 16 let. Ve většině rozvojových zemí je povolena lehká práce pro děti ve věku 12 až 14 let za předpokladu, že tato práce nebrání jejich vzdělávání.
Pro všechny děti mladší 18 let platí zákaz vykonávání nebezpečné práce, která ohrožuje jejich tělesné či duševní zdraví nebo morální vývoj. V souvislosti s tím zakazuje úmluva o nejhorších formách dětské práce z roku 1999  „práci“ v podobě zneužívání dětí jako dětských vojáků, účast dětí na obchodu s drogami, práci dětí v oblasti pornografie, prostituce a jiné nucené práce.
 
 
Přesto podle výzkumu ILO byl odhad počtu pracujících dětí ve věku 5 – 17 let v roce 2008 neuvěřitelných 215 milionů na celém světě. To je pro představu více než dvacetkrát tolik dětí, než je celkový počet obyvatel v České republice. Z nich asi 70 % pracovalo v zemědělství a přibližně jedna čtvrtina připadala na Subsaharskou Afriku.
 
 
Férové řešení
 
Nehledě na mezinárodní politiku, každý z nás se může připojit k boji proti nelegálním formám dětské práce. Stačí chytře nakupovat. Spotřebitel by měl požadovat jen výrobky, které nepocházejí z dětské práce. Nejjednodušším způsobem je nákup fairtradových výrobků. Fair trade je takový způsob obchodu, který dává příležitost řemeslníkům a zemědělcům z rozvojových zemí uživit se důstojně vlastní prací. Zákaz dětské práce je potom jedním z klíčových aspektů tohoto systému. Výrobky fair trade jsou v Česku běžně dostupné. Mnoho maloobchodních řetězců zařadilo do svého sortimentu alespoň základní výrobky s certifikací Fairtrade, jako je kakao, káva, čaj nebo čokolády. Mimo to také existuje celá řada specializovaných fairtradových obchodů. I díky nim možná nebude mít tisíce dětí z rozvojových zemí dětství hořké jako kakao, které zpracovávají. Dáme jim šanci chodit místo do práce do školy.
 
 
Více informací i seznam prodejních míst je možné nalézt na stránkách www.fairtrade.cz.
 
-----
 
SOUTĚŽTE DO 26.4.2011 O BIOTRIČKO zde.

Nick Holmes, (CC BY-NC 2.0)

VŠE O BANÁNECH III.: Hledá se ideální banán

Oswaldova plantáž má šest hektarů. Na každém roste přibližně 1800 banánovníků. V dalším dílu seriálu vysvětluje, jak vypadá ideální banán.

 Carsten ten Brink (CC BY-NC-ND 2.0)

Kam nechodí lékař, tam chodí šaman

Trápí vás astma, rakovina, chcete mít štěstí v lásce, nebo naopak na někoho přivolat zlo? Stačí navštívit afrického šamana. Dokáže promlouvat s rostlinami a komunikací s duchy vyléčí nemoci způsobené zlými silami. Potkáte ho

foto: Tereza Hronová

Plané rostliny, neobjevené poklady pro každý jídelníček

V boji s podvýživou by mohly pomoci plané rostliny. Lidé na ně buď zapomněli, nebo je ještě nezačali jíst.

foto: M-kopa

Světlonoši v Africe

Dva ze tří Afričanů nemají zavedenou elektřinu. Keňská firma M-Kopa v nich nevidí chudáky, ale potenciální zákazníky.

foto: archiv ČvT

Mapa největších uprchlických táborů světa

Téměř 6x více lidí, než má Česká republika obyvatel – to je podle sčítání OSN současný počet lidí na útěku po celém světě. Asi 2 miliony z nich žijí v uprchlických táborech. Tady jsou největší z nich.

foto: Noel Rojo

VŠE O BANÁNECH II.: Kolumbijští pěstitelé chtějí prodávat ovoce přímo supermarketům

Dario Ramírez je zástupce kooperativy ASOOCOMAG, která sdružuje pět dalších asociací malých producentů banánů v kolumbijském regionu Magdalena. Jak funguje obchodní řetězec na kolumbijské straně?

foto: UNICEF

Uprchlíci a migranti: Krize solidarity

Letos v září se ve Valném shromáždění OSN sejdou nejvyšší představitelé států a budou se zabývat jednou z hlavních výzev současnosti: reakcí na rozsáhlý pohyb uprchlíků a migrantů.

foto: Iva Zímová

Migrace a rozvoj jako spojené nádoby

Přesouvání obyvatel velmi úzce souvisí s rozvojem – pozitivně i negativně. Přináší peníze, ale také „odnáší“ vzdělané lidi.

FOTO: JEDEN SVĚT

Afghánský právní systém je slabý, lidé neznají svá práva

Jaké to je ocitnout se v síti afghánského právního systému, když obžaloby často nereflektují ani liberální ani tradiční výklad práva? Dánská režisérka Nicole Horanyi po dva roky sledovala práci americké právničky Kimberley Motley,

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 1/2016

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz