Zapojte se
Loading


Velikonoce jinak: Čokoláda s příchutí dětské práce

Kakaové plody jsou na začátku, na konci naše čokoláda, Foto:Pavla Začalová

19.04.2011
Tomáš Bílý, NaZemi – společnost pro fair trad

Téma: Dětská práce

Region: Afrika

Když se řekne kakao nebo čokoláda, většině dětí se objeví úsměv na tváři, zvlášť teď v době Velikonoc. Kakao je běžnou součástí našich životů, pro mnohé je dokonce jistou formou závislosti. I pro čtvrt milionu pracujících dětí na kakaových plantážích v západní Africe je kakao součástí každodenní realit. Jejich životy jsou kvůli němu ale poněkud hořké...

Kakao je mayský výraz pro „pokrm bohů“. Mayové věřili, že kakaovník je božského původu. Pochází původně z Ameriky, ale dnes se vypěstují téměř tři čtvrtiny veškerého kakaa v Africe. Rostlině se daří ve velmi teplém a vlhkém klimatu a roste tak převážně v tropických oblastech nedaleko od rovníku. Kakaovník je stále zelený nízký strom s tlustým kmenem a lesklými listy. Plody jsou velké až 30 centimetrů, každý obsahuje obvykle 20 – 50 kakaových bobů. Čerstvé kakaové boby chutnají hořkokysele. Aby získaly takovou chuť, jakou u kakaa známe, musejí se nejprve zpracovat – tedy fermentovat, usušit a upražit. Než se dostane na pulty českých obchodů, projde pod rukama tisícům lidí. Mezi největší světové producenty kakaa patří Pobřeží slonoviny, Indonésie a Ghana.

 
V těchto zemích tropické západní Afriky žije 44% dětí do 15 let. I kvůli tomu ekonomiku zemědělsky orientované společnosti do značné míry udržuje dětská práce. To je český výraz pro „child labour“, tedy situaci, kdy jsou děti do 15 let nucené pracovat za minimální nebo žádnou mzdu. Dětská práce se sice původně hojně vyskytovala i v západních zemích, dnes ale děti pracují zejména v zemích rozvojových. Zatímco české děti znají kakao jen podle chuti, ty africké často celý den pracují v kakaovém průmyslu.
Kakaová plantáž v Dominikánské republice.Foto:P.Začalová
 
Místo do školy do práce
 
Plody dětské práce jsou významné a dalekosáhlé, a to především v negativním slova smyslu. Pracující děti s největší pravděpodobností nikdy nedosáhnou na slušně placené zaměstnání, neboť neměly šanci se vzdělávat a nemají tedy žádnou kvalifikaci. Prohlubuje se tak pouze extrémní chudoba. I ti nejmenší navíc pracují v nebezpečných podmínkách a svými zaměstnavateli jsou zneužívaní. V mnoha případech se jedná v podstatě o novodobé otroctví.
 
 
Produkce kakaa je velmi pracovně náročná a je naprosto běžné, že se děti podílejí na sklizni i dalších činnostech na kakaových farmách svých rodičů nebo příbuzných. Taková práce ještě není označována jako „dětská práce“, pokud nevystavuje děti nebezpečí nebo jim nebrání ve vzdělávání. V některých regionech je ale situace horší. Děti jsou najímané na sezónní práci a vykonávají i nebezpečné činnosti. Výjimkou není stříkání pesticidů, přenášení těžkých břemen nebo ořezávání a kácení stromů. Některé děti jsou dokonce unášené do sousedních regionů nebo i zemí, aby v nich jako dětští otroci pracovaly. Práce na kakaových farmách bez ochranných pomůcek je nebezpečná sama o sobě. Jedná se totiž o tropické oblasti plné jedovatých hadů a různých dalších nebezpečných zvířat, která se velmi ráda zdržují v podrostu kakaovníků a ve vysokých vrstvách listí z nich spadaných.
 
Čokoláda na pultech českých obchodů
 
Analýzy dokázaly, že dětská práce není problémem pouze v kakaovém průmyslu, ale jde napříč různými zemědělskými odvětvími i průmyslovými činnostmi. Důvodů je mnoho a většinou se vzájemně podporují – například nízká vymahatelnost práva, špatná ekonomická situace, chybějící příležitosti pro mladé, nedostatečný systém vzdělávání či ekonomická výhodnost zneužívání dětské práce.
 
Například Nestlé, v současnosti největší světová potravinářská společnost, na jedné straně dětskou práci ve svých dokumentech odsuzuje. Na straně druhé ale není schopná jednoznačně vyloučit, že k výrobě svých produktů nepoužívá i kakao, které bylo vyprodukováno s využitím nelegální dětské práce. Firma Nestlé byla jedním z hlavních privatizátorů a. s. Čokoládovny. Tak se stala majitelem tradičních českých značek, jako jsou Orion, Deli, Granko, Bon Pari, Jojo nebo Hašlerky. V roce 2005 zástupci firmy Nestlé stanuli před soudem v souvislosti s případem dětí z Mali přepašovaných na Pobřeží slonoviny na nucenou práci na kakaové farmě.
 
Nestlé se sice ve svých Zásadách podnikatelské činnosti dušuje, že chápe problémy spojené s globalizací a že proto začlenilo třeba příslušné úmluvy Mezinárodní organizace práce do svých politik. Výkonná ředitelka Mezinárodního fóra pro pracovní práva Bama Athreya si ale o firemní politice Nestlé myslí své. „Nestlé nemůže tvrdit, že nakupuje kakao zodpovědně, když jen malá část kakaa, které kupuje, má certifikát Fairtrade. Většina kakaa tak může být klidně vyprodukována s využitím nucené a dětské práce. Jako největší potravinářská firma na světě musí Nestlé vynaložit větší úsilí na obranu práv dělníků, a to jak ve svém dodavatelském řetězci, tak ve výrobě,“ uvedla Bama Athreya.
 
Česká republika přitom patří mezi významné konzumenty čokoládových výrobků. Spotřebuje se tu ročně v průměru 5 kilogramů čokolády na hlavu. Málokdo už si ale uvědomí, že kvůli tomuto sladkému potěšení nemají tisíce dětí přístup ke vzdělání, protože pracují v kakaovém průmyslu.
 
Zákony versus realita
 
Cenným dokumentem v boji proti dětské práci je zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2009, která se zabývá bojem proti nejhorším formám dětské práce v západní Africe. Zpráva uvádí tři klíčové aspekty v boji proti dětské práci v kakaovém průmyslu: Za prvé je důležité, aby programy boje proti dětské práci byly vytvářeny na partnerské bázi s místními komunitami a samotnými dětmi. Mají tak přispívat ke zvyšování povědomí o této problematice, zlepšování příjmů komunit a ke změnám v sociální infrastruktuře týkající se především zdravotní péče a vzdělávání. Za druhé je potřeba zrychlit přijímání národních i mezinárodních zákonů zabraňujících dětské práci. A za třetí je nutné vytvářet prostor pro místní a národní organizace, které jsou schopné výše uvedené změny efektivně podporovat.
 
Úmluva Mezinárodní organizace práce (ILO) o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání z roku 1973 říká, že pracovat nesmějí děti mladší 15 let, ale rozvojové země mohou jako věkovou hranici zvolit 14 let. Některé země, jako například Brazílie, přijaly naopak jako minimální věkovou hranici pro práci 16 let. Ve většině rozvojových zemí je povolena lehká práce pro děti ve věku 12 až 14 let za předpokladu, že tato práce nebrání jejich vzdělávání.
Zpracování kakaa.Foto:P.Začalová
Pro všechny děti mladší 18 let platí zákaz vykonávání nebezpečné práce, která ohrožuje jejich tělesné či duševní zdraví nebo morální vývoj. V souvislosti s tím zakazuje úmluva o nejhorších formách dětské práce z roku 1999  „práci“ v podobě zneužívání dětí jako dětských vojáků, účast dětí na obchodu s drogami, práci dětí v oblasti pornografie, prostituce a jiné nucené práce.
 
 
Přesto podle výzkumu ILO byl odhad počtu pracujících dětí ve věku 5 – 17 let v roce 2008 neuvěřitelných 215 milionů na celém světě. To je pro představu více než dvacetkrát tolik dětí, než je celkový počet obyvatel v České republice. Z nich asi 70 % pracovalo v zemědělství a přibližně jedna čtvrtina připadala na Subsaharskou Afriku.
 
 
Férové řešení
 
Nehledě na mezinárodní politiku, každý z nás se může připojit k boji proti nelegálním formám dětské práce. Stačí chytře nakupovat. Spotřebitel by měl požadovat jen výrobky, které nepocházejí z dětské práce. Nejjednodušším způsobem je nákup fairtradových výrobků. Fair trade je takový způsob obchodu, který dává příležitost řemeslníkům a zemědělcům z rozvojových zemí uživit se důstojně vlastní prací. Zákaz dětské práce je potom jedním z klíčových aspektů tohoto systému. Výrobky fair trade jsou v Česku běžně dostupné. Mnoho maloobchodních řetězců zařadilo do svého sortimentu alespoň základní výrobky s certifikací Fairtrade, jako je kakao, káva, čaj nebo čokolády. Mimo to také existuje celá řada specializovaných fairtradových obchodů. I díky nim možná nebude mít tisíce dětí z rozvojových zemí dětství hořké jako kakao, které zpracovávají. Dáme jim šanci chodit místo do práce do školy.
 
 
Více informací i seznam prodejních míst je možné nalézt na stránkách www.fairtrade.cz.
 
-----
 
SOUTĚŽTE DO 26.4.2011 O BIOTRIČKO zde.

Foto: Člověk v tísni

Živě z Nepálu: Sny o lepším životě ženou chudé do náruče obchodníků s bílým masem

Na jedné straně je vidina chudého života v odlehlé vesnici v prostém domě s polem, které je třeba obdělávat. Na straně druhé celý svět, který nabízí spoustu možností. Mladí Nepálci volí druhou variantu a zapojují se do mohutného

foto: Tereza Hronová

Česko pomáhá pokorně, úsporně a šikovně

Na březích Zambezi, v údolích Kavkazu i ve stepích Mongolska - tam všude Češi zanechali stopy. A nejen jako turisté. Česká republika totiž vede řadu rozvojových projektů.

Zapadlé město v Gruzii oživuje milovník kavárny Slavia

Díky projektu šedesátiletého nadšence se daří prohlubovat vztah mladých ke svému rodišti. Pravidelně se setkávají u knih a kávy.

foto: Tereza Hronová

Vzdělané matky mají vzdělané dcery, říká Etiopanka

Sara Worku je ženou číslo jedna na etiopské misi Člověka v tísni. Než se stala manažerkou stohlavého týmu, zabývala se prevencí obchodu s dětmi. Klíčem ke společenským změnám k lepšímu je podle ní posílení role žen. „Ženy

Alan Farhadi (CC BY 2.0)

Nová tvář banánového byznysu

Obchod s nejoblíbenějším tropickým ovocem se v posledních dvaceti letech výrazně proměnil. Jak funguje „banánový byznys“?

Flickr.com, Johan Bichel Lindegaard

Indická epidemie sebevražd

Indie patří k zemím s největším počtem sebevražd žen. Stane se tu zhruba 30 % sebevražedných úmrtí na světě. V roce 2013 si život vzalo více než čtvrt milionů Indů. To je pětkrát více než celkový počet úmrtí v důsledku válek

foto: Marek Hudema

V nelegálních dolech v Mongolsku těží uhlí nindžové. A umírají při tom

V nelegálních dolech nedaleko hlavního města Mongolska pracuje víc než sto tisíc vesničanů. Doly neodpovídají bezpečnostním normám a pracovníci tu mnohdy pracují i nonstop. Úřady jsou podplacené, takže s tím nic nedělají. Každoročně

foto: autor

Pune – epicentrum indického rozvoje

Pune patří mezi několik nejrychleji rozvíjejících se indických měst s mnoha pracovními příležitostmi. Svým obyvatelům nabízí mnohé služby, které v jiných částech země zdaleka nemusí být samozřejmostí. Benefity jsou ale každému

sandeepachetan.com travel photography (CC BY-NC-ND 2.0)

Mění se klima a Indie se mění s ním

Vědci dokázali, že využíváním fosilních paliv nebo zemědělskou produkcí změnu klimatu urychlujeme. Důkazem je dnešní Indie, která se potýká s vyššími teplotami, změnami srážkových úhrnů, úbytkem podzemní vody nebo pobřežními

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 4/2016

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM