Zapojte se
Loading


Velikonoce jinak: Čokoláda s příchutí dětské práce

Kakaové plody jsou na začátku, na konci naše čokoláda, Foto:Pavla Začalová

19.04.2011
Tomáš Bílý, NaZemi – společnost pro fair trad

Téma: Dětská práce

Region: Afrika

Když se řekne kakao nebo čokoláda, většině dětí se objeví úsměv na tváři, zvlášť teď v době Velikonoc. Kakao je běžnou součástí našich životů, pro mnohé je dokonce jistou formou závislosti. I pro čtvrt milionu pracujících dětí na kakaových plantážích v západní Africe je kakao součástí každodenní realit. Jejich životy jsou kvůli němu ale poněkud hořké...

Kakao je mayský výraz pro „pokrm bohů“. Mayové věřili, že kakaovník je božského původu. Pochází původně z Ameriky, ale dnes se vypěstují téměř tři čtvrtiny veškerého kakaa v Africe. Rostlině se daří ve velmi teplém a vlhkém klimatu a roste tak převážně v tropických oblastech nedaleko od rovníku. Kakaovník je stále zelený nízký strom s tlustým kmenem a lesklými listy. Plody jsou velké až 30 centimetrů, každý obsahuje obvykle 20 – 50 kakaových bobů. Čerstvé kakaové boby chutnají hořkokysele. Aby získaly takovou chuť, jakou u kakaa známe, musejí se nejprve zpracovat – tedy fermentovat, usušit a upražit. Než se dostane na pulty českých obchodů, projde pod rukama tisícům lidí. Mezi největší světové producenty kakaa patří Pobřeží slonoviny, Indonésie a Ghana.

 
V těchto zemích tropické západní Afriky žije 44% dětí do 15 let. I kvůli tomu ekonomiku zemědělsky orientované společnosti do značné míry udržuje dětská práce. To je český výraz pro „child labour“, tedy situaci, kdy jsou děti do 15 let nucené pracovat za minimální nebo žádnou mzdu. Dětská práce se sice původně hojně vyskytovala i v západních zemích, dnes ale děti pracují zejména v zemích rozvojových. Zatímco české děti znají kakao jen podle chuti, ty africké často celý den pracují v kakaovém průmyslu.
Kakaová plantáž v Dominikánské republice.Foto:P.Začalová
 
Místo do školy do práce
 
Plody dětské práce jsou významné a dalekosáhlé, a to především v negativním slova smyslu. Pracující děti s největší pravděpodobností nikdy nedosáhnou na slušně placené zaměstnání, neboť neměly šanci se vzdělávat a nemají tedy žádnou kvalifikaci. Prohlubuje se tak pouze extrémní chudoba. I ti nejmenší navíc pracují v nebezpečných podmínkách a svými zaměstnavateli jsou zneužívaní. V mnoha případech se jedná v podstatě o novodobé otroctví.
 
 
Produkce kakaa je velmi pracovně náročná a je naprosto běžné, že se děti podílejí na sklizni i dalších činnostech na kakaových farmách svých rodičů nebo příbuzných. Taková práce ještě není označována jako „dětská práce“, pokud nevystavuje děti nebezpečí nebo jim nebrání ve vzdělávání. V některých regionech je ale situace horší. Děti jsou najímané na sezónní práci a vykonávají i nebezpečné činnosti. Výjimkou není stříkání pesticidů, přenášení těžkých břemen nebo ořezávání a kácení stromů. Některé děti jsou dokonce unášené do sousedních regionů nebo i zemí, aby v nich jako dětští otroci pracovaly. Práce na kakaových farmách bez ochranných pomůcek je nebezpečná sama o sobě. Jedná se totiž o tropické oblasti plné jedovatých hadů a různých dalších nebezpečných zvířat, která se velmi ráda zdržují v podrostu kakaovníků a ve vysokých vrstvách listí z nich spadaných.
 
Čokoláda na pultech českých obchodů
 
Analýzy dokázaly, že dětská práce není problémem pouze v kakaovém průmyslu, ale jde napříč různými zemědělskými odvětvími i průmyslovými činnostmi. Důvodů je mnoho a většinou se vzájemně podporují – například nízká vymahatelnost práva, špatná ekonomická situace, chybějící příležitosti pro mladé, nedostatečný systém vzdělávání či ekonomická výhodnost zneužívání dětské práce.
 
Například Nestlé, v současnosti největší světová potravinářská společnost, na jedné straně dětskou práci ve svých dokumentech odsuzuje. Na straně druhé ale není schopná jednoznačně vyloučit, že k výrobě svých produktů nepoužívá i kakao, které bylo vyprodukováno s využitím nelegální dětské práce. Firma Nestlé byla jedním z hlavních privatizátorů a. s. Čokoládovny. Tak se stala majitelem tradičních českých značek, jako jsou Orion, Deli, Granko, Bon Pari, Jojo nebo Hašlerky. V roce 2005 zástupci firmy Nestlé stanuli před soudem v souvislosti s případem dětí z Mali přepašovaných na Pobřeží slonoviny na nucenou práci na kakaové farmě.
 
Nestlé se sice ve svých Zásadách podnikatelské činnosti dušuje, že chápe problémy spojené s globalizací a že proto začlenilo třeba příslušné úmluvy Mezinárodní organizace práce do svých politik. Výkonná ředitelka Mezinárodního fóra pro pracovní práva Bama Athreya si ale o firemní politice Nestlé myslí své. „Nestlé nemůže tvrdit, že nakupuje kakao zodpovědně, když jen malá část kakaa, které kupuje, má certifikát Fairtrade. Většina kakaa tak může být klidně vyprodukována s využitím nucené a dětské práce. Jako největší potravinářská firma na světě musí Nestlé vynaložit větší úsilí na obranu práv dělníků, a to jak ve svém dodavatelském řetězci, tak ve výrobě,“ uvedla Bama Athreya.
 
Česká republika přitom patří mezi významné konzumenty čokoládových výrobků. Spotřebuje se tu ročně v průměru 5 kilogramů čokolády na hlavu. Málokdo už si ale uvědomí, že kvůli tomuto sladkému potěšení nemají tisíce dětí přístup ke vzdělání, protože pracují v kakaovém průmyslu.
 
Zákony versus realita
 
Cenným dokumentem v boji proti dětské práci je zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2009, která se zabývá bojem proti nejhorším formám dětské práce v západní Africe. Zpráva uvádí tři klíčové aspekty v boji proti dětské práci v kakaovém průmyslu: Za prvé je důležité, aby programy boje proti dětské práci byly vytvářeny na partnerské bázi s místními komunitami a samotnými dětmi. Mají tak přispívat ke zvyšování povědomí o této problematice, zlepšování příjmů komunit a ke změnám v sociální infrastruktuře týkající se především zdravotní péče a vzdělávání. Za druhé je potřeba zrychlit přijímání národních i mezinárodních zákonů zabraňujících dětské práci. A za třetí je nutné vytvářet prostor pro místní a národní organizace, které jsou schopné výše uvedené změny efektivně podporovat.
 
Úmluva Mezinárodní organizace práce (ILO) o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání z roku 1973 říká, že pracovat nesmějí děti mladší 15 let, ale rozvojové země mohou jako věkovou hranici zvolit 14 let. Některé země, jako například Brazílie, přijaly naopak jako minimální věkovou hranici pro práci 16 let. Ve většině rozvojových zemí je povolena lehká práce pro děti ve věku 12 až 14 let za předpokladu, že tato práce nebrání jejich vzdělávání.
Zpracování kakaa.Foto:P.Začalová
Pro všechny děti mladší 18 let platí zákaz vykonávání nebezpečné práce, která ohrožuje jejich tělesné či duševní zdraví nebo morální vývoj. V souvislosti s tím zakazuje úmluva o nejhorších formách dětské práce z roku 1999  „práci“ v podobě zneužívání dětí jako dětských vojáků, účast dětí na obchodu s drogami, práci dětí v oblasti pornografie, prostituce a jiné nucené práce.
 
 
Přesto podle výzkumu ILO byl odhad počtu pracujících dětí ve věku 5 – 17 let v roce 2008 neuvěřitelných 215 milionů na celém světě. To je pro představu více než dvacetkrát tolik dětí, než je celkový počet obyvatel v České republice. Z nich asi 70 % pracovalo v zemědělství a přibližně jedna čtvrtina připadala na Subsaharskou Afriku.
 
 
Férové řešení
 
Nehledě na mezinárodní politiku, každý z nás se může připojit k boji proti nelegálním formám dětské práce. Stačí chytře nakupovat. Spotřebitel by měl požadovat jen výrobky, které nepocházejí z dětské práce. Nejjednodušším způsobem je nákup fairtradových výrobků. Fair trade je takový způsob obchodu, který dává příležitost řemeslníkům a zemědělcům z rozvojových zemí uživit se důstojně vlastní prací. Zákaz dětské práce je potom jedním z klíčových aspektů tohoto systému. Výrobky fair trade jsou v Česku běžně dostupné. Mnoho maloobchodních řetězců zařadilo do svého sortimentu alespoň základní výrobky s certifikací Fairtrade, jako je kakao, káva, čaj nebo čokolády. Mimo to také existuje celá řada specializovaných fairtradových obchodů. I díky nim možná nebude mít tisíce dětí z rozvojových zemí dětství hořké jako kakao, které zpracovávají. Dáme jim šanci chodit místo do práce do školy.
 
 
Více informací i seznam prodejních míst je možné nalézt na stránkách www.fairtrade.cz.
 
-----
 
SOUTĚŽTE DO 26.4.2011 O BIOTRIČKO zde.

foto: Tereza Hronová

Česko je na 5. místě v naplňování SDGs ze 157 zemí světa. U české veřejnosti vede Zdraví, Ekonomický růst a Život na souši.

Asociace společenské odpovědnosti spolu s agenturou Ipsos provedla v červnu výzkum, ve kterém sledovala, jak lidé v ČR vnímají Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) od OSN. Oproti minulému roku se povědomí o SDGs mezi českou populací zvýšilo

Amustard

Turkmenistán: národ mezi dvěma diktátory

Turkmenistán je známý jako jeden z nejizolovanějších států světa s tvrdou diktaturou, silným kultem osobnosti a ostrým vymezením proti sovětské minulosti. Spolu se vznikem samostatného státu vznikla i nová národní identita vytvářená

GovernmentZA (CC BY-ND 2.0)

Čínský drak v Africe: neokolonialismus, nebo chytré investice?

Objem čínské rozvojové pomoci a investic v Africe za poslední roky roste. Ovšem to je také jediný fakt týkající se čínského angažmá v Africe, na kterém existuje široká shoda. Aktivity Číny vzbuzují velké debaty.

 / Autor: Jiří Pasz_Ministerstvo vnitra

Přetížený úsměv kurdských lékařů

Konflikt v Sýrii a operace tzv. Islámského státu na území Iráku způsobily jednu z největších uprchlických krizí dnešní doby. V Kurdistánu pomáhají i čeští lékaři.

foto: Dimitry B., Flickr.com

Přináší Africe lovecký turismus rozvoj?

Na černém kontinentu se faunu snaží chránit paradoxně povolením jejího odstřelu. Lov má přinést peníze do vesnic.

Zipline Final Assembly

Od zabíjení k naději na změnu: budoucnost dronů v Africe

Některé zabíjí, jiné jsou pro zábavu. Drony ale také mohou významně pomoci rozvoji Afriky, například při dodávkách léků nebo v boji proti pytláctví, píše britský deník The Guardian.

Chráněným mořským želvám škodí některé „záchranné“ stanice i jejich návštěvníci

Jedete do Indonésie nebo na Srí Lanku či jinam do tropů na dovolenou? Zajímá vás místní příroda, například mořské želvy? Dávejte si pozor. Ne všechny záchranné stanice, které nabízí exkurze, skutečně pomáhají ohroženým živočichům.

Stéphane M Grueso

Tam, kde umírají lodě, umírají i lidé

Námořní trasy tepou životem. Dennodenně je na lodích převáženo z jednoho konce světa na druhý ohromné množství zboží. Lodě jsou navržené tak, aby dokázaly čelit extrémním podmínkám na moři, nicméně i tak po několika dekádách

Slovenka v Rwande bojuje proti podvýžive

Slovenka Mária Medvecová zo Stropkova po prvýkrát prišla do Rwandy v novembri 2016: ako dobrovoľníčka programu Slovak Aid začala pracovať v rámci antimalnutričného centra v Kibeho na juhu krajiny.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 2/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM