Zapojte se
Loading


Addis Abeba: mezi nadějí a zoufalstvím

Foto: Tereza Porybná - Etiopie

18.05.2010
Tereza Porybná

Téma: Situace v rozvojových zemích

Region: Afrika

Až třicet procent domácností etiopské metropole ohrožuje chudoba. Ve slumech chybí kanalizace i přístup k vodě, lidé mají kvůli vysoké nezaměstnanosti problém uživit své rodiny. Přesto se ale nevzdávají a hledají si alternativní způsoby obživy.

Hotel Sheraton, který je nejluxusnější v Addis Abebě, se pyšní honosnou příjezdovou silnicí lemovanou rozkvetlými ibišky. Jen pár desítek od něj žijí místní obyvatelé v plechových chatrčích. O kousek dál zase před moderním obchodním domem žene pasák v roztrhaných šatech stádo koz, které se nervózně vyhýbají projíždějícím land cruiserům.
Jednou z příčin těchto všudypřítomných rozdílů je stavební boom, který hlavní město osmdesátimilionové Etiopie v současnosti zažívá. Všude se budují nové hotely, obchodní centra a kancelářské a bytové komplexy.
Neexistuje tu přitom žádné městské plánování. Výškové budovy tak často vyrůstají přímo v letitých slumech a okolo nových obchodních center se shlukují stánkařské kolonie nejchudších.
Addis Abeba je dnes se svými čtyřmi miliony obyvatel nejlidnatějším městem Etiopie. Pro zbytek populace symbolizuje magický ráj oplývající příležitostmi. Do města tak každoročně proudí tisíce migrantů z venkova, kteří tu hledají práci i vzdělání pro své děti.
 
Nezaměstnanost a chudoba
 
Addis Abeba se však stejně jako většina afrických velkoměst potýká s chudobou a nezaměstnaností. Dvě třetiny zdejších obyvatel žijí ve slumech v podmínkách, které Světová banka charakterizuje jako „nevhodné pro lidské bydlení“. Některé odhady tvrdí, že pod hranicí chudoby se nachází až třicet procent domácností.
Ve slumech jsou největší problémy s nedostatkem vody, špatnou hygienou a nezaměstnaností. Podle údajů UN Habitat nemá každý druhý obyvatel města ve svém obydlí přístup k vodě. Chybí i kanalizace. Špatné hygienické podmínky vedou k četným zdravotním problémům, jako jsou kožní nemoci, záněty očí a zažívací potíže.
Hodně dětí z chudých rodin si přivydělává pouličním prodejem, čištěním bot nebo žebráním. Některé z nich nakonec začnou na ulici i žít, jiné cítí jako svou povinnost nosit domů alespoň nějaký výdělek. „Neradi se vracíme domů s prázdnou, je to hanba. Pro nás je nepřijatelné, abychom jen tak seděli a čekali, až nás naši nezaměstnaní rodiče nakrmí. Tak vždycky seženeme na ulici nějakou práci nebo žebráme,“ říkají dva třináctiletí chlapci.
 
Polovina pracuje neformálně
 
Dětská práce odráží problémy dospělých, kteří nezvládají uživit své rodiny. Nezaměstnanost dosahuje v Addis Abebě až čtyřiceti procent. Jeden ze způsobů, jak se s nedostatkem pracovních příležitostí vyrovnat, představují různé druhy neformální ekonomiky.
Podle výzkumů pracuje v neformálním sektoru 51 procent obyvatel. Svoji pracovní sílu, malý základní kapitál, motivaci a kontakty využívají většinou k obchodování s drobnými předměty: mýdlem, sladkostmi, cédéčky nebo oblečením. Věnují se i různým službám, například čištění bot nebo pouličnímu krejčovství.
Způsobů, jak vydělat peníze, je mnoho. Angažovanost lidí v neformální ekonomice také nabourává stereotypní představy, že chudí jsou jen bezmocní nebo líní příjemci pomoci. Dlouhodobá změna však není bez systematické pomoci vládních i nevládních organizací možná. Řada organizací působících ve slumech se soustředí na vzdělání. Právě v něm vidí mnoho chudých obyvatel příležitost ke změně svého sociálního statutu.
„Vím, že vzdělání je dobré, protože všichni, kdo létají v letadle, jsou vzdělaní. Všichni, kteří mají dobrou práci, jsou vzdělaní. Proto bych chtěl studovat a být jako oni,“ říká desetiletý chlapec, který částečně žije na ulici.
 
Změna k lepšímu
 
Na tom, aby jeho přání nebylo jen snem, pracuje například místní organizace Integrated Holistic Approach Urban Development Project (UHA-UDP), kterou založila bývalá politická vězeňkyně Jember Teferonu. Organizace pracuje v několika chudinských čtvrtích a snaží se řešit jejich problémy. Do svých projektů vždy intenzivně zapojuje komunitu a lokální zastoupení, aby zajistila udržitelnost nově nastavených mechanismů.
Organizace pomáhá dospělým nalézt práci, pracuje na zlepšení hygieny ve slumech a důraz klade zejména na zlepšení přístupu ke vzdělání dětí i dospělých. Staví knihovny a dětská volnočasová centra a přímo podporuje dva tisíce žáků příspěvky na školní potřeby a jídlo. Ve čtvrtích, kde UHA-UDP pracuje, je znát změna k lepšímu. „Někdy mi ale přijde, že to, co děláme, je jen kapka v oceánu,“ posteskla si však ředitelka centra Jember Teferonu.

Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM