Zapojte se
Loading


Tomáš Tožička o kampani za oddlužení Milostivé léto

28.05.2003
Novák Matěj

Téma: Světová politika a obchod v rozvojovém kontextu

((1))Rozhovor s Tomášem Tožičkou, českým koordinátorem mezinárodní kampaně za oddlužení Milostivé léto.

Kdy kampaň Milostivé léto vznikla a co je jejím cílem?

Kampaň usiluje o odpuštění mezinárodních dluhů těm nejzadluženějším zemím. V rozvojovém světě dochází už delší dobu ke krizi chudoby, která se ještě zhoršila po pádu železné opony. Ukázalo se, že jedním z nejdůležitějších faktrů chudoby je obrovská zadluženost států, která brání jejich ekonomickému rozvoji. Zadlužení má v různých zemích různé viníky, ale jedno mají všechny společné: doplácejí na něj současní obyvatelé.

V devadesátých letech se rozvinula diskuse o případném oddlužení nejchudších zemí, převážně afrických, aby se mohly odrazit ode dna. Zapojily se do ní i Světová banka a MMF. V roce 1996 přišel MMF s iniciativou oddlužení těch, co jsou na tom nejhůř. Rok poté vznikla kampaň Milostivé léto v několika zemích nezávisle na sobě. Kampaň byla mnohem radikálnější než MMF. Dala si za cíl dosáhnout oddlužení všech rozvojových států bez podmínek, do roku 2000.

Dalším cílem bylo formou mezinárodního insolvenčního práva nově uspořádat mezinárodní finanční vztahy tak, aby k předlužení již nedocházelo, popř. aby se dalo řešit spravedlivými prostředky.

Původní kampaň tedy rokem 2000 skončila. Jak byla úspěšná?

V průběhu jednoho roku se stalo účastníky kampaně více než čtyři sta organizací. Ke dni 16. 6. 1999 se podařilo sebrat pod výzvu 17 099 748 podpisů z celého světa. Tyto byly symbolicky předány německému kancléři Schröderovi na schůzce představitelů států G7 v Kolíně nad Rýnem. Při této příležitosti organizátoři německé kampaně Milostivé léto 2000 uspořádali lidský řetěz, kterého se zúčastnilo na 50 000 účastníků. Petice probíhala až do konce roku 2000 a konečný počet signatářů byl přes 24 miliónů.

Co se však týče konkrétních dopadů, moc úspěšná bohužel nebyla. Jednání o oddlužení se vedou ale dál. Do dnešního dne se podařilo šesti nejzadluženějším státům světa dosáhnout oddlužení ze strany SB. Těmto zemím byly odpuštěny dluhy hlavně ze strany IDA (International developement agency), což je agentura Světové banky.

Vaše činnost pokračuje i po roce 2000. Co je teď hlavním cílem vaší iniciativy?

Většina iniciativ, které se účastnily Milostivého léta, se jednoduše přejmenovala a ve své aktivitě pokračuje dál. Byla by hloupost toho úplně nechat. Tyto iniciativy, navazující na celosvětovou kampaň, spolu dále úzce spolupracují, ale nemají jednotné koordinační jádro. Nejvýznamnější jsou asi Jubilee South, německá Erlasjahr a anglická Jubilee.

Naším současným cílem je přiblížit lidem, jaké to je být zadlužený a jak zadluženost vzniká. Také se snažíme zveřejňovat informace třeba o rozložení a velikosti dluhů. Informace o těchto věcech byly dlouho těžko přístupné, neboť například MMF byl dlouho zcela uzavřenou organizací, kam měli přístup jen ministři financí, ministerští předsedové, prezidenti a králové.

Má oddlužení nějaký historický precedens?

V průběhu 19. a 20. století došlo k oddlužení několikrát, například v případě Německa po válce. A historie ukázala, že se to vyplácí. Německo se díky oddlužení mohlo rychle rozvinout, vzpamatovat z války a zapojit se do světového obchodu. V sociální a následně v politické oblasti jsou důsledky oddlužení velmi pozitivní.

Mám termín oddlužení chápat tak, že země budou zbaveny veškerého mezinárodního dluhu?

To by bylo hezké. Původní kampaň Milostivé léto skutečně požadovala totální oddlužení. To znamená zrušení, státních, privátních i vícestranných dluhů u všech předlužených zemí. Co se týče určení míry, kdy je země už předlužená, řídíme se příkladem oddlužení Německa. V jeho případě byla hranice oddlužení určena tak, aby splátky dluhu s úroky nečinily více než 5% exportu té které země. Mnoho z předlužených afrických zemí však takřka žádný export nemá, jen spoustu dluhů.

Důležitou otázkou je také zrušení tzv. nelegitimních dluhů, což je obecně uznávaná kategorie. Jde o případy, kdy zadlužení bylo provedeno tajně, úvěr sloužil k poškozování zájmů obyvatel té které země, nebo se souhlasem věřitele byl použito k jiným účelům. Příkladem takové země je třeba bývalý Zair nebo Angola. Často jde o půjčky z doby Studené války, kdy peníze tekly do zemí podle ideologických hledisek a na využití se moc nehledělo. Bohužel se to děje dodnes. Pokud některé země prokážou, že ze strany té které banky či státu šlo při půjčování o poškozování zájmů obyvatel, měly by jim tyto dluhy být odpuštěny.

Vy sám prohlašujete, že nejlepším řešením pro tyto případy je arbitrážní řízení

Ano. Kdyby se to podařilo prosadit, může arbitráž o dluzích začít fungovat hned zítra, princip známe už ze středověku a denně probíhá několik set mezinárodních arbitráží. Věřitel s dlužníkem by měli mít rovnocenné postavení, jednání by mělo být veřejné, a měl být brán ohled především na obyvatele. Při arbitráži se obě strany dohodnou, že budou akceptovat rozhodnutí třetí strany, kterou společně určí. Většinou tak, že si každá strana zvolí svého arbitra a ti pak společně zvolí třetího. Klasickým příkladem je arbitráž mezi Kostarikou a Kanadskou národní bankou kde byl hlavním arbitrem bývalý prezident USA W.H.Taft. Banka půjčila peníze Diktátorovi Tinocovi, který se na dva roky uchopil moci. Peníze používal na potlačení odporu a když nakonec uprchl, peníze si vzal s sebou. Arbitráž rozhodla, že Kostarika Tinocovi dluhy platit nemusí.

Například Polsko a Mexiko si však arbitráž nepřejí, protože se obávají výrazného zdražení půjček. Banky by prý měly větší strach půjčovat, neboť arbitrážní řízení přesouvá odpovědnost i na jejich stranu. Já tomu nevěřím, protože banky půjčovat prostě musí.

Dosud v mezinárodním nepsaném právu víceméně platí, že za dluh zodpovídá stát nikoli režim; podle hesla můžeme půjčovat komu chceme, obyvatelé to zaplatí. Po válce se objevilo několik případů, kdy firmy a bankéři z USA požadovali splatit dluhy po Německu. Němci se s nimi soudili u amerických soudů a mnoho kauz vyhráli, protože dokázali, že věřitelé naprosto prokazatelně věděli, že peněz bude použito proti zájmům německého lidu, třeba na stavbu plynových komor.

Kde berete na svoji kampaň peníze?

Skoro žádné peníze nemáme (smích). Většinu práce děláme dobrovolně a naše náklady jsou minimální. Organizace které s námi spolupracují, třeba lidskoprávní, ekologické či křesťanské, platí jisté členské příspěvky a podporují jednotlivé konkrétní projekty, na kterých spolupracujeme. To se týká například některých publikací, seminářů, konferencí atd. Naše práce spočívá hlavně v osvětě a v lobyingu.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM