Zapojte se
Loading


Čeští poslanci o dětské práci

Některá z těchto plodin možná dorazí i do českých obchodů. Foto: Jens Grossmann/Alliance2015

09.07.2007
Sanalla Markéta

Téma: Dětská práce

Region: Evropa

Naše země má tradici v potlačování dětské práce ještě z dob Habsburské monarchie. Úmluvu o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání jsme ale ratifikovali až jako 150. země světa.

"Slavné Národní Shromáždění! V Praze jest každé sedmé dítě zaměstnáno na výdělek!" zvolal poslanec Houser směrem k plénu. „Zaměstnáno ale není prací příležitostnou, lehkou činností doma, nýbrž takovou prací, kterou koná každý den aspoň hodinu a proto, by vydělalo," dodává významně.

Píše se rok 1919 a v Národním shromáždění Republiky československé se právě projednává návrh zákona o zákazu dětské práce. Vzrušená debata panuje nejen v sále, ale i v kuloárech a názory ctihodných poslanců nejsou jednotné.

Zatvrzelý odpůrce dětské práce poslanec Houser pokračuje ve své plamenné řeči: „Dětská práce jest choroba, kterou společnost těžce stůně. Mladá pokolení jsou zbavena her a radostí a připoutávána k činnosti, která je cizí jejich duchu. Ve službách cizí moci vyčerpávají skrovné své síly, a když přijdou do školy, je jejich duch otupen a není schopen vzdělání."

Souhlasí s ním i další řečník, poslanec Schieszl. Dětská práce "jest zjev jistě svrchovaně nezdravý a je třeba, aby byl odstraněn. Jakým způsobem? Odstranit ho nelze jenom tím, že zakážeme práci, nýbrž je především třeba na všech polích pracovati," sám si odpovídá poslanec. Z pléna se ozývá nadšený potlesk a ze zadní řady někdo křičí "Výborně!"

Československo mezi prvními

Zákon o zákazu dětské práce byl v roce 1919 velkou většinou přijat a Československo tak v tomto směru předčilo o několik let mnohé státy západní Evropy i Spojené státy.

Pověst pokrokové země potvrdilo i tím, že se ve stejném roce stalo jedním z osmi zakládajících členů Mezinárodní organizace práce (ILO) – instituce, která dodnes koordinuje potlačování dětské práce ve světě. Přesto si dodnes kupujeme oblečení i potraviny, na jejichž výrobě se podíleli i ti nejmenší.

Dvanáctiletá Nao vstává a venku teprve svítá. Když se vrací od místní studny s vědrem vody na hlavě, není ještě ani šest. Tekoucí voda v domácnosti je zde stále velký luxus, který si mohou dovolit jen ti nejbohatší. A mezi ty její rodina nepatří.

Pomůže matce s mladšími sourozenci a už aby běžela. Čeká ji práce na rodinném políčku, které stačí tak akorát ke skromné obživě. Okopávat, třídit a sázet bude dnes Nao stejně jako to dělala včera, tak jak ji to čeká i zítra a zřejmě i za deset let. Jsme v jižní Etiopii a roce 2006.

Pracuje každé sedmé dítě

Továrny a pole plná lopotících se dětí? V jednadvacátém století? V rozvojovém světě nic zvláštního. Dětská práce je stále jedním z nejpalčivějších celosvětových problémů. Podle zprávy ILO více než 218 milionů chlapců a děvčat, tedy každé sedmé dítě na Zemi, stráví místo her a vzdělávání své dětství prací.

„Dětská práce zahrnuje všechny formy práce, které vykonávají děti mladší čtrnácti let a které jim škodí psychicky nebo fyzicky. Práce dětí v dolech či továrnách je tou nejnebezpečnější, nicméně pouze jednou z forem dětské práce. Většina pracujících dětí tráví dny na polích nebo prací v domácnosti,“ vysvětluje Sylva Táborská, zástupkyně kampaně STOP dětské práci společnosti Člověk v tísni.

Práce dětí v zemědělství a domácnosti patří k nejčastějším. Foto: Luboš Kotek

Práce, a to i ta v domácnosti, kterou vykonává  Nao, brání dětem v intelektuálním i fyzickém vývoji. „Není tak důležité, jestli se jedná o placenou práci nebo jen pravidelnou výpomoc na rodinném hospodářství. Podstatné je, jestliže práce brání dětem chodit do školy,“ doplňuje Táborská.

Za pozdní podpis mohou legislativní problémy

Problém se zdánlivě týká zemí tisíce kilometrů vzdálených i Češi se ale na odstranění dětské práce ve světě mohou podílet, mimo jiné právě prostřednictvím Mezinárodní organizace práce. Ta iniciovala dvě základní opatření na ochranu dětí v této oblasti - Úmluvu o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce a Úmluvu o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání.

První dodnes ratifikovalo 163 států světa, včetně České republiky, pod druhou je 148 podpisů, ten český ale zatím chybí. Teprve letos v únoru totiž premiér schválil záměr se k úmluvě o nejnižším věku připojit. Tak dlouhé otálení nebylo způsobeno nesouhlasem s konvencí, ale spíše legislativními problémy.  „Do roku 1990 nebyl český zákon zcela sladěn s požadavky úmluvy," vysvětluje Pavel Pokorný z Ministerstva práce a sociálních věcí, proč nebylo možné podat žádost o ratifikaci dříve.

&„Hlavní sporné body byly dva. Především se jednalo o otázku zaměstnávání dětí v uměleckých představeních, například v cirkusech nebo divadlech. Druhým bylo to, že před rokem 1990 bylo v některých případech možné dokončit povinnou školní docházku a začít pracovat ještě před dosažením patnácti let," dodává Pavel Pokorný.

Úmluvy nestačí

Nesoulad byl odstraněn až zákonem o zaměstnanosti z října roku 2004 a v roce 2006 dal parlament souhlas k ratifikaci úmluvy. Po podpisu premiérem byly listiny odeslány do centra ILO a dnes už zbývá pouze její vyhlášení ve Sbírce mezinárodních smluv.

Možnosti České republiky přispět k odstranění dětské práce ve světě tím ale vyčerpány nejsou. „Je dobře, že jsme se k úmluvě připojili – s každým podpisem má větší váhu,“ říká Sylva Táborská. „Tento spíše formální krok ale nezaručí, že z českých obchodů zmizí produkty vyrobené dětmi. Neexistují totiž zákony, které by zakázaly takové výrobky do Čech dovážet, navíc firmy mohou jen obtížně kontrolovat pracovní podmínky v dílnách svých převážně asijských dodavatelů,“ upozorňuje.

V některých rozvojových zemích je navíc pro mnohé rodiny výpomoc dětí podstatným příspěvkem k chodu domácnosti a posílat své potomky do školy si rodiče z finančních důvodů nemohou dovolit.

Vedle zodpovědného chování firem a spotřebitelů tak může k odstranění dětské práce pomoci zlepšení ekonomické situace obyvatel rozvojových zemí a přístup ke vzdělání pro všechny. A i k tomu může Česká republika přispět – například formou rozvojové spolupráce nebo prosazováním mezinárodních dohod a pravidel, která by přispěla k odstranění chudoby ve světě.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM