Zapojte se
Loading


Mayové na okraji zájmu

Fazole jsou základní potravinou původních obyvatel.<br>Foto K. Karásková

21.08.2006
Karásková Kateřina

Téma: Komunitní rozvoj, mikrofinancování, podnikání, Situace v rozvojových zemích

Region: Latinská a Střední Amerika

((3))Podle sta­tistik UNICEF umírají v Latin­ské Americe děti původního indiánského obyvatelstva třikrát častěji než děti z rodin neindiánských.

Sedmnáctiletá Isabela País peče na otevřeném ohništi kukuřičné placky a během hovoru si občas pohladí své vzedmuté břicho. Čeká druhé dítě - svého prvního syna před nedávnem pohřbila. Byly mu dva roky. „Zkoušeli jsme léčbu bylinkami i injekce penicilínu. Nic nepomáhalo a na cestu do nemocnice byl už příliš slabý,“ říká se slzami v očích žena, která v sobě nezapře indiánskou krev.

Z Yulaurelu, zapadlé guatemalské vesničky bez pitné vody a elektřiny, jsou to k silnici téměř čtyři hodiny chůze džunglí. Do nejbližšího zdravotního střediska pak ještě zbývají další tři rozkodrcaným autobusem po neupravené cestě plné výmolů. A aby toho nebylo málo, za veškeré léky a úkony ve středisku se samozřejmě platí. A na to má v Yulaurelu jen málokdo.

Za výdělkem do Mexika

Podle statistik UNICEF umírají v Latinské Americe děti původního indiánského obyvatelstva třikrát častěji než děti z rodin neindiánských. Guatemala, kde podle odhadů tvoří původní obyvatelé více než polovinu z jedenáctimilionové populace, není výjimkou. Na neutěšené situaci potomků mayské civilizace se podepsala jedna z nejkrvavějších občanských válek v regionu.

Třicet šest let trvající konflikt za sebou zanechal okolo dvě stě tisíc obětí, z nichž 83 procent byli právě Mayové. Celé mayské vesnice byly vypalovány a vyvražďovány během genocidy, kterou tu počátkem osmdesátých let rozpoutala vláda s cílem odradit vesničany od jakékoliv podpory guerilly. Milion lidí ze svých domovů uprchl. A nejen to. Zničeny byly kulturní symboly, mayská identita potlačena a zřejmě navždy byla narušena původní organizace vesnic. Následkem toho žije dnes, deset let po podpisu mírové smlouvy, většina Mayů ve stejných a mnohdy i horších podmínkách než tomu bylo před třiceti lety.

„Žijeme z toho, co se nám podaří vypěstovat na našem políčku“, svěřuje se Pascual Pablo, odkládá velký pytel čerstvě sklizené kukuřice a unaveně si utírá zpocené čelo. „Moje rodina ale potřebuje oblečení, léky a další věci. A tak každý rok odcházím pracovat na několik měsíců do Cancúnu v Mexiku, nelegálně, za 120 mexických pesos (asi 12 amerických dolarů) denně.“

Učíme lidi převařovat vodu

Mayské děti při výuce.<br>Foto K. Karásksová

Jednou z hlavních příčin chudoby je negramotnost. Pouze každý druhý Maya v produktivním věku umí číst a psát ve španělštině, oficiálním jazyce Guatemaly. Mayské děti v průměru dokončí pouze dva a půl roku školní docházky, protože musí od nejútlejšího věku přispívat do rodinného rozpočtu. „Stačí když se naučí trošku číst a psát, víc jim stejně k ničemu nebude. Nemůžu si dovolit poslat je někam na školu. Kromě toho je potřebuji na poli,“ plánuje budoucnost svých čtyř potomků Sebastian, starosta Yulaurelu.

Důsledkem nevzdělanosti obyvatel je často zbytečné šíření chorob a související vysoká úmrtnost dětí a matek, která se v Guatemale řadí mezi nejvyšší v Latinské Americe. Podvýživa mayského obyvatelstva je hluboko pod národním průměrem a je vyšší než třeba v Jemenu či Bangladéši. „Vesničané často nevědí, že některým nemocem se dá předcházet třeba tím, že budou dodržovat zásady hygieny a převařovat vodu,“ vypráví Juan po cestě do vesnice Guaisná, kam jede školit zdravotní asistenty a porodní báby. Sám pochází z mayského etnika Popti a nyní pracuje pro nevládní organizaci La CEIBA. Ta také organizuje zalesňování a radí zemědělcům, jak zvýšit produkci s ohledem na životní prostředí a kulturní zvyklosti. K přírodě jsou šetrní i ve vesnici Puente Alto.

Všechny rodiny jsou zapojeny do Asociace zemědělců z Barrillas, skrze kterou prodávají bio kávu do Spojených státu amerických. „Za jeden quintal kávy (asi padesát kilogramů) vypěstované bez použití chemických prostředků, který dodám, dostanu 700 guatemalských quetzalů (2100 korun)“, vysvětluje Pedro Rafael zatímco hbitě otrhává červené kuličky zralé kávy. Je to třikrát více než kolik dostávají například obyvatelé vesnice Yulaurel, pro jejichž sklizeň si jezdí guatemalští překupníci.

Zatím jsou bohužel podobné iniciativy nevládních organizací jedinou nadějí původních obyvatel Guatemaly. Politická reprezentace potomků slavné mayské civilizace je tu totiž podobně jako v dalších zemích naprosto mizivá. Vlády latinskoamerických zemí sice uznaly pod mezinárodním tlakem do určité míry existenci a práva původního obyvatelstva a dokonce je zakotvily ve svých zákonech, problémem však stále zůstává jejich naplnění. A tak být indiánem je nadále synonymem pro to být chudý.


Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

foto: Tereza Hronová

Jak Rwanda dosáhla výrazného úspěchu v oblasti veřejného zdraví?

Rwanda patří mezi nejchudší země světa, je závislá na rozvojové pomoci a přes dvacet let se snaží vzpamatovat z jedné z nejkrutějších genocid 20. století. Země se však rozvíjí v ekonomické i sociální oblasti a představuje model

https://www.panoramio.com/photo/88215633

Ženská otázka v Keni zatím čeká na odpovědi

Práva žen stála a stojí v mnoha afrických zemích mimo společenské debaty. Prevencí sexuálního zneužívání a vzděláváním se ale zabývají neziskové organizace. V Keni například vznikl první azylový dům pro zneužívané ženy

foto: Tereza Hronová

Crowdsourcing v mapování snižuje dopady katastrof

Nástroje, které napomáhají čelit katastrofám, a také se vyrovnat s jejími následky co možná nejefektivněji, již existují. Přesto se humanitární organizace často potýkají s nedostatkem informací o postižené oblasti. Ptají se, kolik

foto: Tereza Hronová

Svěřenský fond EU pro Afriku: zpráva evropské sítě CONCORD hodnotí jeho přínosy a slabiny v oblasti prevence neregulérní migrace a rozvojových potřeb

Evropská konfederace humanitárních a rozvojových nevládních organizací CONCORD zveřejnila zprávu hodnotící implementaci Svěřenského fondu pro Afriku (EUTF) - nového finančního nástroje EU, jenž by měl přispět ke stabilitě a řešení

foto: Regis Defurnaux

Mongolské léto na konci světa

V mongolských stepích, daleko od měst, se odehrává pravděpodobně největší boj člověka s přírodou v moderní historii země. Vlivem klimatických změn si pastevci musí poradit s drastickými změnami počasí a úbytkem vody. Dokumentarista

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2018 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM