Zapojte se
Loading


Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

10.12.2018
Oliver Matoušek

Region: Afrika

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sahel je oblast stepí, ležící mezi pouští Saharou na severu a vlhkými lesnatými oblastmi směrem na jih. Jedná se o pás široký až 1000 km, rozprostírající po celé šíři afrického kontinentu od Atlantického oceánu až po Rudé moře.  Obzvláště severní oblasti Sahelu jsou v posledních desetiletí ohrožovány desertifikací – rozšiřováním pouště. Je to proces znehodnocování půdy, důsledek lidské činnosti či vlivu klimatických změn.

Projekt Velké zelené zdi si klade za cíl s desertifikací v oblasti Sahelu bojovat. Při svém vzniku v roce 2007 se jednalo o obrovský projekt, jehož cílem bylo vysadit 16 kilometrů široký, 7000 kilometrů dlouhý pruh lesa na jižní hranici Sahary, který měl jako živá bariéra bránit rozpínání pouště. Takový plán byl však stejně monumentální, jako byl naivní. Takto vysázené stromy by nejen dlouho nepřežily, ale ani by nebojovaly s hlavní příčinou desertifikace, kterou je lidská činnost, především dlouhodobě neudržitelné způsoby zemědělství. Plán proto došel zásadní proměny a z původního velkého projektu se stala mosaika menších, které cílí na spolupráci s místními farmáři v jednotlivých oblastech a na jejich zemědělské praktiky.

Klíč k problémům Sahelu

Dlouhodobým nešetrným využíváním půdy, spojeným s kácením stromů a křovin se postupně snižovala schopnost země zadržovat vodu. Obnaženou, vysušenou svrchní část půdy, která již nebyla chráněná stromy, odvál vítr a tím se dále snižovala její úrodnost. Dlouhá sucha, která mohou trvat i několik let situaci pak jen dále zhoršovala.

Dnes je nízká výnosnost půdy a z toho pramenící nedostatek jídla a přírodních zdrojů jedním z hlavních problémů v regionu. Důsledky jsou chudoba a s tím spojená migrace. Lidé, kteří nevidí perspektivu v zemědělství, často podnikají náročnou a nebezpečnou cestu do Evropy, migrují do jiných afrických zemí nebo zamíří do měst. Lagos v Nigérii patří k nejrychleji rostoucím městům na světě, přičemž některé odhady dokonce věří, že v roce 2100 se bude jednat o největší město planety. Dalšími důsledky jsou politická nestabilita, násilí a teror. Například oblast jezera Čad, které se za posledních sto let smrsklo o 90%, je rozvrácena konflikty a to především kvůli aktivitám teroristické organizace Boko Haram. I zde je nedostatek vody jedním z hlavních příčin konfliktů. 

Populace v Sahelu se má přitom v příštích desetiletích rapidně zvyšovat. Niger je dnes státem s největším populačním růstem na světě, na jednu ženu tu v průměru připadá necelých sedm dětí. Celková populace Sahelu, by se mohla z dnešních 135 milionů vyšplhat na 340 milionů v roce 2050.

Nad Sahelem dále visí velká neznámá v podobě globálních klimatických změn. Ani vědci se totiž nedokážou shodnout na tom, jaký dopad bude mít klimatická změna na srážky v Sahelu, některé studie předpokládají zvýšené množství srážek, jiné naopak další zhoršení situace.

Cesta do budoucna

Velká zelená zeď není všelékem na problémy v Sahelu, úspěšný boj se znehodnocováním půdy však může mít dalekosáhlé pozitivní následky na život v regionu. Nadějí jsou výsledky některých farmářů v Nigeru a Burkině Faso, kteří z vlastní iniciativy, dávno před zahájením projektu Velké zelené zdi, dosáhli pozoruhodných úspěchů. Tito farmáři vyměnili zemědělské způsoby francouzských kolonizátorů za tradiční metodu Zaï, která spočívá ve vyhloubení jam, které zachycují a uchovávají vodu a mění organické látky v ní na kompost. Spolu s tím přestali kácet stromy, které na poli přirozeně vyrašili. Díky těmto snahám se podařilo zúrodnit rozsáhlé plochy a zlepšit dostupnost potravin pro 3 miliony lidí.

A právě na podobná řešení se zaměřuje nová vize Velké zelené zdi. Projekt je spolufinancovaný mimo jiné Světovou bankou a Africkou unií a podílí se na něm ve větší či menší míře celkem 20 afrických států.

Zda projekt splní své vysoké ambice, se teprve uvidí, dílčích úspěchů se však již dosáhlo. Kromě zmíněného Nigeru a Burkiny Faso také v Senegalu, kde se podle oficiálních zdrojů podařilo obnovit 4 miliony hektarů (40 000 km2) půdy. Práce pokračují také v Nigérii a Etiopii.

S ohromným populačním růstem a hrozbou nevyzpytatelných změn klimatu však bude nutné tempo obnovy půdy značně urychlit, má-li Velká zelená zeď naplnit své ambiciózní cíle a napomoct ke stabilizaci regionu. Ta je ostatně i v našem zájmu, neboť nestabilita vede ke hladomorům, násilí, náboženskému fanatismu a nutí tisíce lidí hledat štěstí jinde, ať už v jiných afrických zemích, nebo v Evropě.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

foto: Tereza Hronová

Jak Rwanda dosáhla výrazného úspěchu v oblasti veřejného zdraví?

Rwanda patří mezi nejchudší země světa, je závislá na rozvojové pomoci a přes dvacet let se snaží vzpamatovat z jedné z nejkrutějších genocid 20. století. Země se však rozvíjí v ekonomické i sociální oblasti a představuje model

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM