Zapojte se
Loading


Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Pixabay

12.10.2018
Oliver Matoušek

Region: Latinská a Střední Amerika

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dvě třetiny banánů, které jsou importovány do EU, pochází z Latinské Ameriky nejčastěji z Ekvádoru, Kolumbie a Kostariky. Pro tyto a další země regionu znamenají banány velmi důležitý zdroj příjmů a pro jejich obyvatele jsou plantáže často jediné místo, kde mohou najít práci. Nicméně produkce tohoto tropického ovoce má také své stinné stránky.

Chiquita – historie mocné firmy ve slabých státech

Společnost Chiquita drží největší podíl na celosvětovém trhu s banány. Veřejnosti je známá svým modrým logem, na kterém je vyobrazena usměvavá Miss Chiquita. Za veselým logem se nicméně skrývají desetiletí neetického chování. Společnost dříve známá jako United Fruit Company stála za krvavým potlačením stávky kolumbijských dělníků v roce 1928, přezdívaném jako „banánový masakr“. O necelé tři desetiletí později, v roce 1954, společnost silně lobovala u vlády tehdejšího prezidenta USA Eisenhowera, aby podnikla kroky proti guatemalskému demokraticky zvolenému prezidentovi Jacobovi Arbenzovi. Ten plánoval znárodnit banánové plantáže a půdu darovat místním zemědělcům, přičemž americkým korporacím hodlal vyplatit pouze uměle nízkou cenu, na kterou byly pozemky korporacemi z daňových důvodů dříve ohodnoceny. Právě lobbing United Fruit Company měl veliký vliv na rozhodnutí tehdejší vlády, která podpořila převrat pod vedením Carlose Armase. Ten veškerou půdu společnosti promptně vrátil.

Poslední z řady skandálů přišel v roce 2007, kdy Chiquita přiznala, že mezi lety 1997 a 2004 zaplatila 1,7 milionu dolarů kolumbijské paramilitaristické organizaci AUC, kterou vláda USA považuje za teroristickou organizaci. Chiquita se brání tím, že platby byly vynucené násilím a že se jimi snažila chránit své zaměstnance. Toto tvrzení kontrastuje s výpovědí bývalého velitele AUC Carlose Tijerase, který tvrdil, že si je společnost najímala, aby zajišťovali bezpečnost a násilím potlačovali odborové předáky a jiné osoby jim nepohodlné. To Chiquita odmítá, nicméně pravdou zůstává, že za platby teroristické organizaci byla americkým soudem odsouzena a nucena zaplatit pokutu 25 milionů dolarů. Podobně i společnost Dole, druhá největší na trhu, měla údajně platit teroristickým organizacím v Kolumbii, nicméně nebyla nikdy soudem odsouzena a veškerá taková nařčení popírá.

Společenské problémy dnes

Produkce banánů zůstává problematická do dnešních dní. Jedním z důsledků nízkých cen banánů, jsou i neuspokojivé životní podmínky pracovníků – nízké platy, dlouhé směny, nedostatečná ochrana proti agrochemikáliím a s tím spojené zdravotní následky, časově omezené pracovní smlouvy, které dělníkům nezajišťují jistotu práce a obživy. Trend poslední doby je navíc takový, že se veliké společnosti zbavují přímého vlastnictví plantáží a banány pak pouze skupují od místních vlastníků, čímž se zbavují přímé zodpovědnosti nad tím, jak se s dělníky na plantážích zachází.

Bojovat za práva dělníků mají odbory, jenže jejich sdružování není v těchto zemích vždy jednoduché a majitelé plantáží používají různé postupy, aby zabránili vzniku nezávislých odborů, přičemž dochází i k násilí. Minulý rok byl zavražděn vysoce postavený člen kolumbijských odborů SINTRAINAGRO, které chrání zájmy kolumbijských dělníků v zemědělství. Násilí proti odborářům se objevuje také v Guatemale, snaha potlačit odbory pak téměř ve všech zemích v regionu. I přes tyto překážky dosahují odbory dílčích úspěchů.

Environmentální dopady

Intenzivní produkce banánů si bere svou daň i na životním prostředí. Většina plantáží jsou obrovské monokultury, ležící na místech, které dříve byly tropickým lesem. Jejich rozšiřování pak vede k dalšímu odlesňování. Jednotlivé rostliny na plantáži jsou geneticky téměř identické, díky čemuž jsou náchylné vůči parazitům, nemocem apod. Proto jsou plantáže velmi intenzivně hnojeny pesticidy a dalšími chemikáliemi (po bavlně jsou banány druhou chemicky nejvíce ošetřovanou rostlinou na světě). Pesticidy se následně dostávají do půdy a kontaminují vodní toky, což má negativní dopady na přírodu i zdraví místních obyvatel.

Certifikace a problém nízkých cen

Na první pohled by se mohlo zdát, že řešením výše uvedených problémů jsou certifikace, které zaručují, že banány pochází z dlouhodobě udržitelného zemědělství a při jejich produkci nebylo neeticky zacházeno s pracovníky. Ani zde však situace není jednoduchá. Například široce rozšířená certifikace Rainforest Alliance, jejíž zelené logo se žabičkou uvidíte mimo jiné i na banánech značky Chiquita, je často kritizována pro své nedostatečné standarty, které nenutí korporace zásadně měnit obchodní praktiky, zatímco značce vylepšuje u spotřebitele image. Podle výzkumu německé pobočky organizace OXFAM se navíc standarty na certifikovaných plantážích často nedodržují. Certifikace Fair Trade je sice přísnější, také však má své kritiky.

Překážkou pro zlepšení situace je i cena banánů, která je nastavena tak nízko, že neumožňuje produkci, která by byla férová k zaměstnancům a šetrná k životnímu prostředí. Supermarkety, které jsou stále silnějšími hráči na trhu, tlačí na své dodavatele, aby drželi ceny na velmi nízké úrovni. Věří, že by vyšší cena odradila spotřebitele. A právě v tom možná tkví jádro problému. Má-li zůstat cena banánů na dnešní úrovni, pak zřejmě musíme přijmout to, že každým jejich nákupem přispíváme k bídě a ničení životního prostředí v Latinské Americe.


Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

foto: Tereza Hronová

Jak Rwanda dosáhla výrazného úspěchu v oblasti veřejného zdraví?

Rwanda patří mezi nejchudší země světa, je závislá na rozvojové pomoci a přes dvacet let se snaží vzpamatovat z jedné z nejkrutějších genocid 20. století. Země se však rozvíjí v ekonomické i sociální oblasti a představuje model

https://www.panoramio.com/photo/88215633

Ženská otázka v Keni zatím čeká na odpovědi

Práva žen stála a stojí v mnoha afrických zemích mimo společenské debaty. Prevencí sexuálního zneužívání a vzděláváním se ale zabývají neziskové organizace. V Keni například vznikl první azylový dům pro zneužívané ženy

foto: Tereza Hronová

Crowdsourcing v mapování snižuje dopady katastrof

Nástroje, které napomáhají čelit katastrofám, a také se vyrovnat s jejími následky co možná nejefektivněji, již existují. Přesto se humanitární organizace často potýkají s nedostatkem informací o postižené oblasti. Ptají se, kolik

foto: Tereza Hronová

Svěřenský fond EU pro Afriku: zpráva evropské sítě CONCORD hodnotí jeho přínosy a slabiny v oblasti prevence neregulérní migrace a rozvojových potřeb

Evropská konfederace humanitárních a rozvojových nevládních organizací CONCORD zveřejnila zprávu hodnotící implementaci Svěřenského fondu pro Afriku (EUTF) - nového finančního nástroje EU, jenž by měl přispět ke stabilitě a řešení

foto: Regis Defurnaux

Mongolské léto na konci světa

V mongolských stepích, daleko od měst, se odehrává pravděpodobně největší boj člověka s přírodou v moderní historii země. Vlivem klimatických změn si pastevci musí poradit s drastickými změnami počasí a úbytkem vody. Dokumentarista

foto: Karolína Šklebená

Proč chudí v Africe dávají uplatky více než bohatí?

Máte nemocné dítě, potřebujete řidičák, nebo vás okradli a očekáváte pomoc a spolupráci od policie? Pokud jste se narodili v Libérii, Kamerunu, nebo v Sierře Leone, bez uplácení státních úředníků se v těchto situacích z velké

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2018 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM