Zapojte se
Loading


Crowdsourcing v mapování snižuje dopady katastrof

foto: Tereza Hronová

22.02.2018
Jan Ciupa, student PřF UP v Olomouci

Téma: Válečné konflikty, humanitární krize, přírodní katastrofy, obnova

Region: Regionálně nezařazené

Nástroje, které napomáhají čelit katastrofám, a také se vyrovnat s jejími následky co možná nejefektivněji, již existují. Přesto se humanitární organizace často potýkají s nedostatkem informací o postižené oblasti. Ptají se, kolik v oblasti žije lidí nebo jaký rozsah měla katastrofa. Podívejme se tedy na způsob sběru dat a editace map, který může k zefektivnění práce a rychlejšími přísunu informací humanitárním organizacím pomoci.

Ve světě přibývá humanitárních krizí. Rozhodně ještě dnes nemůžeme říci, že by se s rostoucím ekonomickým či technologickým vývojem jejich výskyt snižoval. Mimo přírodní živly, se kterými můžeme zatím většinou bojovat jen do určité míry, i svým vlastním přičiněním způsobujeme krize. Ty se mohou projevovat například v rozsáhlých migračních vlnách až po hladomory. Cyklus aktivit, které se pokoušejí těmto krizím čelit, nazýváme disaster management. Ten tvoří především složky disaster response (reakce na katastrofu) a disaster risk reduction (snižování dopadu katastrofy). Jedny z klíčových proměnných při sestavování strategie aktivit disaster managementu jsou geografické informace o místně vystaveném ať už přírodní či jiné krizi.

Získání dat díky spolupráci velkého množství dobrovolníků

Základem pro každou práci v terénu je, aby tyto informace byly vždy spolehlivé, přesné a především velmi aktuální. Problém ovšem nastává, když se daný incident odehraje v oblasti, pro kterou momentálně tato data například neexistují vůbec. Právě v takových situacích se nabízí možnost využít pro rychlé získání dat spolupráci většího množství dobrovolníků. Takto získávána data (Volunteered Geographic Information, VGI) ukazují svůj potenciál například u projektu Open Street Map (OSM), který díky skutečnosti, že se jedná o open-source platformu, umožňuje editaci mapy komukoliv a kdykoliv. A právě crowdsourcing ve sběru georeferencovaných (nesoucích informaci o poloze v rámci souřadnicového systému) dat skrze OSM  můžeme považovat za jeden z klíčových nástrojů, jehož prostřednictvím mohou jednotlivci poskytovat informace o postižených oblastech, čímž znatelně zefektivňují práci humanitárních organizací.

Kolektiv autorů kolem Arsanjaniho tvrdí, že mapy, které jsou takto vytvářeny, pomáhají humanitárním organizacím určit například místa výskytu dalších residenčních oblastí, zmapovat místní cesty či lokalizovat nejvhodnější místa pro vybudování logistických a zdravotních center. Navzdory všem výhodám tohoto typu mapování zde stále zůstávají otázky, točící se kolem koordinace takového množství dobrovolníků, kteří se nenacházejí v místě události, organizování těchto aktivit či jak je daná činnost strukturovaná v praxi a jak funguje aplikování a přenášení dat do reálné terénní práce. 

Po zemětřesení v Nepálu mapy přestaly být ze dne na den aktuální

Dne 25. dubna 2015 zasáhlo Nepál zemětřesní o síle 7,8 magnituda. Epicentrum zemětřesení se nacházelo ve 20 km hloubce v blízkosti metropole Pokhara Lekhnath. Dva týdny po události počet mrtvých přesáhl 9 000. Dalších 16 800 lidí přišlo k vážnějším zraněním a z 2,8 miliónů obyvatel postižených oblastí se v důsledku zemětřesení stali IDPs (Internally Displaced People). Po katastrofě zůstalo zbouráno na 500 000 budov a mnoho kilometrů dopravních cest, čímž se neodmyslitelně změnila infrastruktura oblasti a mapy Nepálu přestaly být ze dne na den aktuální.

Po katastrofě postižené obyvatelstvo potřebuje základní věci, jako jsou potraviny, pitná voda, zdravotní péči a zásoby. Pomáhat postiženým obyvatelům a poskytovat pravidelné dodávky je často skutečnou výzvou z důvodu možné nepřístupnosti či nedostatku geografických a dalších informací o dané oblasti ze strany pomáhajících složek. Příkladem pro rychlé vytváření potřebných map je platforma Open Street Map a její organizace Humanitarian Open Street Map Team (HOT).

Díky rychlým mapám OSM se daří kontaktovat ohrožené osoby

Open Street Map(OSM) je open-source platforma, shromažďující geografické informace celého světa na základě crowdsourcingu. Na jejich stránky se může registrovat kdokoliv z široké veřejnosti a získat tak možnost upravovat stávající data. Data OSM využívají pro své mapy například i české mapy.cz. Při humanitární krizi, jako je zemětřesení v Nepálu, dobrovolníci OSM z celého světa digitalizují satelitní snímky a poskytují tak nová data humanitárním organizacím pracujícím v postižené zemi. Humanitarian Open Street Map Team (HOT) mapování koordinuje a přímo spolupracuje s místními organizacemi tak, aby se úsilí dobrovolníků soustředilo na úpravu map aktuálně nejpotřebnějších lokalit. HOT poskytuje velmi rychlé a přesné mapy (tzn. silniční síť, vesnice, budovy atd.), díky čemu mohou humanitární pracovníci dříve kontaktovat ohrožené osoby či dodávat zboží a služby do oblastí, které je potřebují nejvíce. 

Role místní organizace při koordinaci mapování

Za rychlost, s jakou se postižené oblasti zmapovaly, lze vděčit především místním pracovníkům nepálské organizace Kathmandu Living Labs (KLL), kteří započali organizaci mapování téměř okamžitě po prvních otřesech a začali spolupracovat s humanitárním týmem Open Street Map (HOT). Přestože se nebyli schopni prvních dvacet hodin s nikým spojit, podařilo se jim zřídit centrální středisko, ve kterém se následující dny na organizaci mapování pracovalo. Ke konci dne zkontaktovali nepálský Červený kříž a rovněž založili webový portál QuakeMap.org, kde oběti zemětřesení mohly sdílet své zkušenosti a přímo tak informovat organizace o aktuálním stavu v oblasti. 

Již 27. dubna v odpoledních hodinách bylo do mapování postižených oblastí Nepálů zapojeno pomocí platformy OSM více než 1 500 dobrovolných editorů z celého světa. Část týmu KLL se v tuhle dobu začalo rovněž věnovat vydání první informativní zprávy, kterou později aktualizovali na denní bázi. Tyto zprávy průběžně informovaly místní veřejnost a pracovníky pomáhajících organizací o aktuální práci KLL a o možnostech, jak se do jejich úsilí může kdokoliv zapojit. Následující den se do mapování zapojilo již více než 2 200 dobrovolníků a desítky místních mladých lidí začaly KLL centrum navštěvovat a vzdělávat se v možnostech sběru a ověřování dat přímo v terénu. Rovněž požadavky humanitárních organizací na nové a podrobné mapy začaly velmi rychle narůstat. Především se zde objevila nutnost mapovat lokality s IDPs, kteří se koncentrovali v 11 různých okresech a dále mapovat nejvíce postižené oblasti s těžkou dostupností. 

Do 28. dubna stihli dobrovolníci z celého světa zmapovat na 130 tisíc budov a tisíce různých dopravních spojení. Zásadní roli zde rovněž hrálo uvolnění části licencovaných snímků humanitárním organizacím společností Digital Globe. 

Důležitý výstup participativního mapování: aktivizace veřejnosti i místní komunity 

Pro samotnou práci v terénu a pro plánování strategií disaster managementu hrají největší roli finální data, tj. georeferencované body či nově vzniklé mapy dané oblasti. V případě mapování po zemětřesení v Nepálu je nutné ocenit mimo tato finální data také samotný proces jejich sběru. Za úspěchem totiž stojí především zvyšující se podíl široké veřejnosti se zájmem o přímou pomoc v rámci DRM aktivit. Moderní technologie a open-source platformy lidem dávají nově možnost zapojit se do humanitární pomoci aktivně a jisté úkoly tak lze díky zapojení tisíců dobrovolníků splnit mnohem rychleji a efektivněji.

Ukázkovým příkladem je právě zapojení dobrovolníků při humanitárním mapování v Nepálu. Před zemětřesením se na editaci nepálských map aktivně podílelo 43 uživatelů OSM. Po zemětřesení bylo v projektu OSM zaregistrováno 4 287 nových členů a během prvních dvou týdnů na vytváření nových map Nepálu pracovalo celkem 7 238 uživatelů (tj. provedli minimálně 1 editaci mapy). Organizace KLL připravovala úkoly ve spolupráci s HOT, školila dobrovolníky pro mapování v terénu a zaučovalo záchranné složky, jak sami mohou zadávat úkoly k mapování dle jejich aktuálních potřeb.

Díky práci dobrovolníků byly zviditelněny statisíce kilometrů cest, budov a jiných prvků infrastruktury oblasti. Zemětřesení tak s sebou přineslo většinu editací, které se na OSM mapách Nepálu do té doby udály. Rozsáhlá humanitární krize v Nepálu nemotivovala veřejnost pouze ke zvýšenému zájmu o danou problematiku a region samotný, ale podnítila ji rovněž k aktivní participaci na zmírnění dopadů katastrofy.


Autor je student Katedry rozvojových a environmentálních studií PřF UP v Olomouci


foto: Tereza Hronová

Jak Rwanda dosáhla výrazného úspěchu v oblasti veřejného zdraví?

Rwanda patří mezi nejchudší země světa, je závislá na rozvojové pomoci a přes dvacet let se snaží vzpamatovat z jedné z nejkrutějších genocid 20. století. Země se však rozvíjí v ekonomické i sociální oblasti a představuje model

https://www.panoramio.com/photo/88215633

Ženská otázka v Keni zatím čeká na odpovědi

Práva žen stála a stojí v mnoha afrických zemích mimo společenské debaty. Prevencí sexuálního zneužívání a vzděláváním se ale zabývají neziskové organizace. V Keni například vznikl první azylový dům pro zneužívané ženy

foto: Tereza Hronová

Svěřenský fond EU pro Afriku: zpráva evropské sítě CONCORD hodnotí jeho přínosy a slabiny v oblasti prevence neregulérní migrace a rozvojových potřeb

Evropská konfederace humanitárních a rozvojových nevládních organizací CONCORD zveřejnila zprávu hodnotící implementaci Svěřenského fondu pro Afriku (EUTF) - nového finančního nástroje EU, jenž by měl přispět ke stabilitě a řešení

foto: Regis Defurnaux

Mongolské léto na konci světa

V mongolských stepích, daleko od měst, se odehrává pravděpodobně největší boj člověka s přírodou v moderní historii země. Vlivem klimatických změn si pastevci musí poradit s drastickými změnami počasí a úbytkem vody. Dokumentarista

foto: Karolína Šklebená

Proč chudí v Africe dávají uplatky více než bohatí?

Máte nemocné dítě, potřebujete řidičák, nebo vás okradli a očekáváte pomoc a spolupráci od policie? Pokud jste se narodili v Libérii, Kamerunu, nebo v Sierře Leone, bez uplácení státních úředníků se v těchto situacích z velké

foto: Tereza Hronová

Některé léky neléčí. Panělané přípravky zabíjí statisíce lidí

Ať už je to falešný paralen nebo léky proti malárii, tyto padělané přípravky zabíjejí stovky tisíc lidí. Padělatelé z Číny a Indie vyrábí tabletky z křídy, prachu a špinavé vody a posílají je do celého světa. Chudoba, korupce

Foto: Jiří Pasz

Uprchlíci představují pro Libanon zátěž i příležitost pro byznys

Libanon je zemí s největším počtem uprchlíku na světě na počet obyvatel. Jejich postavení způsobuje, že je mnozí Libanonci vykořisťují.

Foto: Tereza Hronová

Rozhovor: Místo léků dostanou kyselinu sírovou

Monika Nová z Karlovy univerzity zkoumala, proč obyvatelé venkova v Malawi a Ugandě chodí raději k šamanům a tradičním léčitelům než do klinik „západního typu“. Tohle téma ji zajímá také proto, že je spoluzakladatelkou venkovského

Foto: Tereza Hronová

Konflikt v konžském Kasai: masové hroby, zmizelá těla a duchové

Nepokoje kolem prezidentských voleb rozdmýchaly v regionu Kasai konflikt, který si zatím vyžádal tisíce obětí. Přes milion lidí uteklo ze svých domovů

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 4/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2018 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM