Zapojte se
Loading


Crowdsourcing v mapování snižuje dopady katastrof

foto: Tereza Hronová

22.02.2018
Jan Ciupa, student PřF UP v Olomouci

Téma: Válečné konflikty, humanitární krize, přírodní katastrofy, obnova

Region: Regionálně nezařazené

Nástroje, které napomáhají čelit katastrofám, a také se vyrovnat s jejími následky co možná nejefektivněji, již existují. Přesto se humanitární organizace často potýkají s nedostatkem informací o postižené oblasti. Ptají se, kolik v oblasti žije lidí nebo jaký rozsah měla katastrofa. Podívejme se tedy na způsob sběru dat a editace map, který může k zefektivnění práce a rychlejšími přísunu informací humanitárním organizacím pomoci.

Ve světě přibývá humanitárních krizí. Rozhodně ještě dnes nemůžeme říci, že by se s rostoucím ekonomickým či technologickým vývojem jejich výskyt snižoval. Mimo přírodní živly, se kterými můžeme zatím většinou bojovat jen do určité míry, i svým vlastním přičiněním způsobujeme krize. Ty se mohou projevovat například v rozsáhlých migračních vlnách až po hladomory. Cyklus aktivit, které se pokoušejí těmto krizím čelit, nazýváme disaster management. Ten tvoří především složky disaster response (reakce na katastrofu) a disaster risk reduction (snižování dopadu katastrofy). Jedny z klíčových proměnných při sestavování strategie aktivit disaster managementu jsou geografické informace o místně vystaveném ať už přírodní či jiné krizi.

Získání dat díky spolupráci velkého množství dobrovolníků

Základem pro každou práci v terénu je, aby tyto informace byly vždy spolehlivé, přesné a především velmi aktuální. Problém ovšem nastává, když se daný incident odehraje v oblasti, pro kterou momentálně tato data například neexistují vůbec. Právě v takových situacích se nabízí možnost využít pro rychlé získání dat spolupráci většího množství dobrovolníků. Takto získávána data (Volunteered Geographic Information, VGI) ukazují svůj potenciál například u projektu Open Street Map (OSM), který díky skutečnosti, že se jedná o open-source platformu, umožňuje editaci mapy komukoliv a kdykoliv. A právě crowdsourcing ve sběru georeferencovaných (nesoucích informaci o poloze v rámci souřadnicového systému) dat skrze OSM  můžeme považovat za jeden z klíčových nástrojů, jehož prostřednictvím mohou jednotlivci poskytovat informace o postižených oblastech, čímž znatelně zefektivňují práci humanitárních organizací.

Kolektiv autorů kolem Arsanjaniho tvrdí, že mapy, které jsou takto vytvářeny, pomáhají humanitárním organizacím určit například místa výskytu dalších residenčních oblastí, zmapovat místní cesty či lokalizovat nejvhodnější místa pro vybudování logistických a zdravotních center. Navzdory všem výhodám tohoto typu mapování zde stále zůstávají otázky, točící se kolem koordinace takového množství dobrovolníků, kteří se nenacházejí v místě události, organizování těchto aktivit či jak je daná činnost strukturovaná v praxi a jak funguje aplikování a přenášení dat do reálné terénní práce. 

Po zemětřesení v Nepálu mapy přestaly být ze dne na den aktuální

Dne 25. dubna 2015 zasáhlo Nepál zemětřesní o síle 7,8 magnituda. Epicentrum zemětřesení se nacházelo ve 20 km hloubce v blízkosti metropole Pokhara Lekhnath. Dva týdny po události počet mrtvých přesáhl 9 000. Dalších 16 800 lidí přišlo k vážnějším zraněním a z 2,8 miliónů obyvatel postižených oblastí se v důsledku zemětřesení stali IDPs (Internally Displaced People). Po katastrofě zůstalo zbouráno na 500 000 budov a mnoho kilometrů dopravních cest, čímž se neodmyslitelně změnila infrastruktura oblasti a mapy Nepálu přestaly být ze dne na den aktuální.

Po katastrofě postižené obyvatelstvo potřebuje základní věci, jako jsou potraviny, pitná voda, zdravotní péči a zásoby. Pomáhat postiženým obyvatelům a poskytovat pravidelné dodávky je často skutečnou výzvou z důvodu možné nepřístupnosti či nedostatku geografických a dalších informací o dané oblasti ze strany pomáhajících složek. Příkladem pro rychlé vytváření potřebných map je platforma Open Street Map a její organizace Humanitarian Open Street Map Team (HOT).

Díky rychlým mapám OSM se daří kontaktovat ohrožené osoby

Open Street Map(OSM) je open-source platforma, shromažďující geografické informace celého světa na základě crowdsourcingu. Na jejich stránky se může registrovat kdokoliv z široké veřejnosti a získat tak možnost upravovat stávající data. Data OSM využívají pro své mapy například i české mapy.cz. Při humanitární krizi, jako je zemětřesení v Nepálu, dobrovolníci OSM z celého světa digitalizují satelitní snímky a poskytují tak nová data humanitárním organizacím pracujícím v postižené zemi. Humanitarian Open Street Map Team (HOT) mapování koordinuje a přímo spolupracuje s místními organizacemi tak, aby se úsilí dobrovolníků soustředilo na úpravu map aktuálně nejpotřebnějších lokalit. HOT poskytuje velmi rychlé a přesné mapy (tzn. silniční síť, vesnice, budovy atd.), díky čemu mohou humanitární pracovníci dříve kontaktovat ohrožené osoby či dodávat zboží a služby do oblastí, které je potřebují nejvíce. 

Role místní organizace při koordinaci mapování

Za rychlost, s jakou se postižené oblasti zmapovaly, lze vděčit především místním pracovníkům nepálské organizace Kathmandu Living Labs (KLL), kteří započali organizaci mapování téměř okamžitě po prvních otřesech a začali spolupracovat s humanitárním týmem Open Street Map (HOT). Přestože se nebyli schopni prvních dvacet hodin s nikým spojit, podařilo se jim zřídit centrální středisko, ve kterém se následující dny na organizaci mapování pracovalo. Ke konci dne zkontaktovali nepálský Červený kříž a rovněž založili webový portál QuakeMap.org, kde oběti zemětřesení mohly sdílet své zkušenosti a přímo tak informovat organizace o aktuálním stavu v oblasti. 

Již 27. dubna v odpoledních hodinách bylo do mapování postižených oblastí Nepálů zapojeno pomocí platformy OSM více než 1 500 dobrovolných editorů z celého světa. Část týmu KLL se v tuhle dobu začalo rovněž věnovat vydání první informativní zprávy, kterou později aktualizovali na denní bázi. Tyto zprávy průběžně informovaly místní veřejnost a pracovníky pomáhajících organizací o aktuální práci KLL a o možnostech, jak se do jejich úsilí může kdokoliv zapojit. Následující den se do mapování zapojilo již více než 2 200 dobrovolníků a desítky místních mladých lidí začaly KLL centrum navštěvovat a vzdělávat se v možnostech sběru a ověřování dat přímo v terénu. Rovněž požadavky humanitárních organizací na nové a podrobné mapy začaly velmi rychle narůstat. Především se zde objevila nutnost mapovat lokality s IDPs, kteří se koncentrovali v 11 různých okresech a dále mapovat nejvíce postižené oblasti s těžkou dostupností. 

Do 28. dubna stihli dobrovolníci z celého světa zmapovat na 130 tisíc budov a tisíce různých dopravních spojení. Zásadní roli zde rovněž hrálo uvolnění části licencovaných snímků humanitárním organizacím společností Digital Globe. 

Důležitý výstup participativního mapování: aktivizace veřejnosti i místní komunity 

Pro samotnou práci v terénu a pro plánování strategií disaster managementu hrají největší roli finální data, tj. georeferencované body či nově vzniklé mapy dané oblasti. V případě mapování po zemětřesení v Nepálu je nutné ocenit mimo tato finální data také samotný proces jejich sběru. Za úspěchem totiž stojí především zvyšující se podíl široké veřejnosti se zájmem o přímou pomoc v rámci DRM aktivit. Moderní technologie a open-source platformy lidem dávají nově možnost zapojit se do humanitární pomoci aktivně a jisté úkoly tak lze díky zapojení tisíců dobrovolníků splnit mnohem rychleji a efektivněji.

Ukázkovým příkladem je právě zapojení dobrovolníků při humanitárním mapování v Nepálu. Před zemětřesením se na editaci nepálských map aktivně podílelo 43 uživatelů OSM. Po zemětřesení bylo v projektu OSM zaregistrováno 4 287 nových členů a během prvních dvou týdnů na vytváření nových map Nepálu pracovalo celkem 7 238 uživatelů (tj. provedli minimálně 1 editaci mapy). Organizace KLL připravovala úkoly ve spolupráci s HOT, školila dobrovolníky pro mapování v terénu a zaučovalo záchranné složky, jak sami mohou zadávat úkoly k mapování dle jejich aktuálních potřeb.

Díky práci dobrovolníků byly zviditelněny statisíce kilometrů cest, budov a jiných prvků infrastruktury oblasti. Zemětřesení tak s sebou přineslo většinu editací, které se na OSM mapách Nepálu do té doby udály. Rozsáhlá humanitární krize v Nepálu nemotivovala veřejnost pouze ke zvýšenému zájmu o danou problematiku a region samotný, ale podnítila ji rovněž k aktivní participaci na zmírnění dopadů katastrofy.


Autor je student Katedry rozvojových a environmentálních studií PřF UP v Olomouci


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM