Zapojte se
Loading


Proč chudí v Africe dávají uplatky více než bohatí?

foto: Karolína Šklebená

04.01.2018
Kateřina Pavelová

Téma: Situace v rozvojových zemích

Region: Regionálně nezařazené

Máte nemocné dítě, potřebujete řidičák, nebo vás okradli a očekáváte pomoc a spolupráci od policie? Pokud jste se narodili v Libérii, Kamerunu, nebo v Sierře Leone, bez uplácení státních úředníků se v těchto situacích z velké pravděpodobnosti neobejdete.

Z nejnovějších statistik Afrobarometru, který zkoumá veřejné mínění společnosti v otázkách demokracie a jednotlivých vlád v Africe, a Transparency International vyplývá, že 58 % obyvatel Afriky si myslí, že korupce narůstá. „Korupce vytváří a zvyšuje chudobu a sociální vyloučení. Zatímco si zkorumpovaní jedinci s politickou mocí užívají okázalého života, miliony Afričanů trpí nedostatkem základních potřeb jídla, zdraví, vzdělání, obydlí a přístupu k čisté vodě a sanitaci.“ tvrdí José Ugaz, ředitel Transparency International.

Chudoba zhoršuje korupci

Zdali je říkání si o úplatky zaměřené spíše na bohatší nebo chudší vrstvy není úplně jasné. Na některých místech planety, jako je Uganda, Peru nebo Vietnam, je vyšší příjem spojen s větší četností úplatků. Experiment z Mexika naopak ukázal, že řidiči v méně okázalejších vozidlech mají větší pravděpodobnost, že je někdo v případě drobného dopravního přestupku o úplatek požádá. Míra úplatnosti vzhledem k výši příjmů se tedy různí dle geografického kontextu. V případě afrického kontinentu je ale důležitý fakt, že chudší obyvatelé platí úplatky třikrát častěji a chudoba je faktor, který zvyšuje pravděpodobnost, že vás o úplatek požádají.

Nebylo by ale logičtější, aby se státní úředníci spíše zaměřili na bohatší vrstvy, ze kterých mohou mít větší profit? Jak například výše zmíněný výzkum z hlavního města Mexika prokázal, s bohatšími občany je horší pořízení. Mají tendenci se více domáhat svých práv a konexe s důležitými lidmi jim zajišťují jakousi „imunitu“. Chudší lidé jsou na straně druhé méně znalí svých práv a menší společenský status či nedostatečné finanční prostředky jim komplikují případnou snahu se těchto práv domáhat. Jsou tedy snadnějším cílem.

Není na výběr

S tímto vysvětlením se ale nespokojili britští výzkumníci Caryn Pfeiffer a Richard Rose. Kdyby totiž chudší lidé byli častěji nuceni uplácet pouze z těchto uvedených důvodů, pak by museli dávat více úplatků jak institucím, ve kterých má stát monopol (jako jsou policie a úřady), tak institucím, ve kterých má občan na výběr mezi státem a soukromým poskytovatelem (v případě zdravotnictví a vzdělání). Z výzkumu Pfeiffer a Rose je ale patrné, že klíčovou roli v korupci hrají právě státní instituce a nikoliv chudoba. Ve službách, které jsou monopolem státu, je stejná pravděpodobnost uplácení jak u chudších, tak u bohatších občanů. Naopak v případě služeb, kde se lidé mohou rozhodnout mezi státními a soukromými poskytovateli, jsou to právě chudí, kteří mají o 11 % větší pravděpodobnost přijít se státem do kontaktu. Nemají totiž finanční možnosti, které by jim dovolily se obrátit na soukromého poskytovatele. A právě zde je kritický bod, ve kterém se stávají snadno vydíratelnými. Státní poskytovatelé zdravotnických a vzdělávacích služeb ví, že nemají na výběr.

Klíčová role státu

Opakují se tedy výsledky výzkumu publikovaného před deseti lety, kde Jennifer Hunt zkoumající situaci v Peru, poukázala na fakt, že korupce lidi nejvíce zasáhne, když jsou „dole“. Mezi hlavní důsledky nutnosti chudších obyvatel platit úplatky za státem poskytované služby je především nerovnost, která v posledních letech v Africe výrazně roste. Jsou zde způsoby, kterými lze rozšířenosti korupce čelit? Nástrojem boje proti korupci byla v posledních letech především privatizace. Předpokládá se, že soukromý poskytovatel bude mít lepší výkon a zmenší tendenci svých zaměstnanců brát úplatky. Konkurence mezi soukromými poskytovateli může mít také pozitivní dopad na kvalitu služeb.

Úskalí soukromé sféry ale spočívá především v její nedostupnosti pro chudší občany. Tato nedostupnost by se dle Pfeiffer a Rose dala vykompenzovat vouchery, které by stát mohl poskytnout jako alternativu placení úplatků u státních poskytovatelů. Nicméně tyto chudším lidem univerzálně dostupné vouchery prozatím zůstávají utopií. Zdá se, že jedním z posledních nástrojů boje proti korupci tedy zůstává silná občanská společnost, která má možnost se vyjádřit ve svobodných volbách a protestech. Základními předpoklady jsou čas a energie na věnování se politickým aktivitám a v první řadě především demokracie. Ne ve všech afrických zemích jsou ale svobodné demokratické volby pravidlem. Transparency International zmiňuje v boji proti korupci jako důležité také skoncování s beztrestností, reformy veřejné administrativy a jiné progresivní reformy. Je otázka, která z taktik se nakonec prokáže (a jestli vůbec) jako úspěšná. V každém případě je ale důležité, že výzkumníci jako Rose a Pfeiffer se snaží upozornit na rostoucí nerovnost plynoucí z úplatkářské kultury a také na klíčovou roli státních institucí.

Autorka studuje Globální migrační a rozvojová studia na Přírodovědecké fakultě UK.

Zdroje:
Peiffer, Caryn and Rose, Richard. Why Are the Poor More Vulnerable to Bribery in Africa? The Institutional Effects of Services.The Journal of Development Studies (2017), 1-12.
Nguyen Van, H. (2008). Social Interactions and the Spread of Corruption: Evidence from the
Health Sector in Vietnam. Job Market Paper. Retrieved from 
Hunt, J., & Laszlo, S. (2012). Is bribery really regressive? bribery’s costs, benefits, and mechanisms. World Development, 40, 355–372. doi:10.1016/j.worlddev.2011.06.001
Fried, B., Lagunes, P., & Venkataramani, A. (2010). Corruption and inequality at the crossroad: A multi-method study of bribery and discrimination in Latin America. Latin American Research and Review, 45, 76–97. doi:10.1353/lar.0.0107
Bratton, M., Mattes, R., & Gyimah-Boadi, E. (2005). Public opinion, democracy and market reform in africa. New York, NY: Cambridge University Press.
Veselinovic, Milena. Why corruption is holding Africa back. In: edition.cnn.com[online]. 8.1.2016 [cit. 17.11.2017]. Dostupné zde.Transparency     International.    How    to     stop    corruption:  5    key    ingredients. In: transparency.org[online]. 10.3. 2016 [cit.    17.11.2017]. Dostupné zde.

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

foto: Tereza Hronová

Jak Rwanda dosáhla výrazného úspěchu v oblasti veřejného zdraví?

Rwanda patří mezi nejchudší země světa, je závislá na rozvojové pomoci a přes dvacet let se snaží vzpamatovat z jedné z nejkrutějších genocid 20. století. Země se však rozvíjí v ekonomické i sociální oblasti a představuje model

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2018 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM