Zapojte se
Loading


Některé léky neléčí. Panělané přípravky zabíjí statisíce lidí

foto: Tereza Hronová

02.01.2018
Tereza Česká, Rozvojovka 4/2017

Téma: Zdraví

Region: Regionálně nezařazené

Ať už je to falešný paralen nebo léky proti malárii, tyto padělané přípravky zabíjejí stovky tisíc lidí. Padělatelé z Číny a Indie vyrábí tabletky z křídy, prachu a špinavé vody a posílají je do celého světa. Chudoba, korupce a slabá nebo nefunkční státní kontrola jim usnadňují práci. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je až třetina léků v některých regionech Afriky, Asie a Latinské Ameriky padělaná.

Když v roce 2012 angolské celní úřady při namátkové kontrole zabavily kontejnery plující z Číny do Luandy obsahující přes 1,4 milionu krabiček padělaného antimalarického léku Coartemu, vyplul na povrch rozsah černého trhu s farmaceutickými padělky. Za poslední roky tento byznys totiž přímo kvete a boj s pašeráky vlády zatím prohrávají. Jenom od roku 2012 Světová celní unie eviduje více než 750 milionů ilegálních léků zabavených v afrických přístavech. Je to pouze kapka v moři, ale ukazuje na rozsah problému, se kterým se potýkáme. Miliony léků se totiž bohužel stále dostanou ke koncovým uživatelům a ohrožují je na životech. Po celém světě jsme svědky tragických incidentů zaviněných  téměř každým typem léků. V Pákistánu nekvalitní lék proti tuberkulóze vyvolal u stovek lidí vážné vedlejší účinky a 100 pacientů na jejich následky zemřelo. V roce 2013 indičtí kontroloři odhalili, že během pěti let zemřelo v odlehlých himalájských nemocnicích až 8000 pacientů, protože antibiotikum podávané po operacích nemělo žádné aktivní látky proti infekcím. V subsaharské Africe je ale situace zdaleka nejhorší. Každý rok zde zemře 122 000 dětí mladších pěti let na malárii, jelikož užívané antimalarické léky jsou padělané. Právě léky na malárii a bakteriální infekce patří k nejvíce falšovaným. Problém se ale netýká pouze léků, ale i očkování, WHO zaznamenala několik případů nepravých očkovacích dávek proti žluté zimnici nebo meningitidě. Přestože je problém poměrně složité přesně změřit a udávat jasná čísla, poslední snahy WHO a dalších organizací o monitorování situace na trhu s falešnými léky ukazují, že obchod je na vzestupu. 

Padělání léčiv je staré jako samotný obchod. Už v roce 1500 př.n.l. egyptská královna Hatšepsut pověřila skupinu léčitelů, aby šla hledat pravé léčivé rostliny, protože místní trh byl zaplaven bezcennými náhražkami. Příběhy o falešných medicínách se od té doby pravidelně objevují v dějepisných knihách i v populární kultuře. V současnosti ale problém nabírá dalekosáhlých důsledků – falešné léky zabíjí statisíce lidí, způsobují rezistenci na pravé léky a podkopávají důvěru v klasickou medicínu. Ztráta důvěry je obzvláště nebezpečná v těch zemích, kde o ni zdravotní kliniky musí soutěžit  s tradičními léčiteli. Když lidé dostanou podezření, že některé léky nejsou bezpečné nebo nefungují, ztratí důvěru v léky a zdravotní systém obecně.

Světová zdravotnická organizace definuje padělané léky jako „přípravky, jež úmyslně nebo podvodně neodpovídají deklarované identitě, původu a / nebo složení“. Jak značkové, tak neznačkové výrobky se objevují na trhu v padělané podobě. V některých regionech Afriky, Asie a Latinské Ameriky je každý třetí lék v prodeji falešný. Pro obyčejné lidi je ale odhalit falešné léky téměř nemožné. Padělatelům stačí pouze základní technické znalosti a zázemí, aby z kousku křídy, mouky nebo škrobu, vyrobili tabletku nebo prášek. Pouhým okem nelze  zjistit, zda se jedná o napodobeninu. Na čem si ale dávají padělatelé záležet je balení. Etikety a obal jsou napodobovány do dokonalosti a neliší se tak v žádných detailech od originálu. Odhalení se navíc stává stále obtížnějším, protože padělatelé dokáží čím dál tím lépe reprodukovat hologramy a jiné  důmyslné tiskací techniky. Někteří dokonce přidávají do tabletek aktivní látky, díky kterým tablety projdou namátkovou kontrolou složení, ale nemají přesto žádný léčivý účinek.  V situaci, kdy je trh zaplaven falešnými léky, se z nákupu léků v lékárně stává životu ohrožující krok.

Jednou z hlavních příčin dnešní neuspokojivé situace jsou slabé regulační úřady a obecně chaotické farmaceutické prostředí ve většině zemí globálního Jihu. Kromě lékáren (kterým se ale padělané přípravky také nevyhnuly) je možné léky koupit od desítek nelicencovaných prodejců, většina z nich prodává léky přímo na ulici, ve stáncích nebo na venkovních trzích. Takto nepřehledný trh s léčivy je pak pro stát obtížně kontrolovatelný. Navíc pašeráci a lidé napojení na černý trh s léky mají poměrně dost možností, jak regulátory obcházet nebo zastrašovat. Například ve většině afrických přístavů nemůže být kontejner během celní kontroly otevřen bez přítomnosti dovozce, těm se stačí pouze při kontrole neukázat a padělané zboží se dostane do země bez potíží. Známý je i případ Dory Akunyily, ředitelky nigerijské Národní agentury pro správu a kontrolu léčiv, která se snažila přes osm let bojovat proti falešným lékům. Měla k tomu i osobní důvody – její sestra ztratila život kvůli užívání falešného inzulínu. Vyhodila tedy desítky zkorumpovaných úředníků, zakázala výrobu přes třiceti obchodům a opakovaně nařizovala razie na trzích. Během let 2001-2005 klesl prodej falešných léků ze 40 % na 16 %. Ovšem její snahy vyvolaly násilný odpor, kanceláře agentury byly opakovaně vypáleny, padělatelé se pokusili unést jejího syna a ji samotnou zabít. Tanzanie a Ghana se oproti tomu vydaly spíše cestou osvěty. Obchodníky, u kterých najdou falešné léky, se snaží školit a dávat jim licence na prodej schválených a regulovaných léčiv.

Obecně se ale vlády spíše zaměřují na velké operace. V roce 2011 proběhla v Západní Africe mezinárodní operace Cobra a ve spolupráci s WHO a Interpolem došlo k rozbití transnacionální kriminální sítě a zabavení více jak 170 tun padělaných léčiv. Do boje se ale zapojuje i Čína, odkud proudí nejvíce padělaných léků. Číně jde totiž o hodně – je jedním z hlavních vývozců léků do Afriky a zároveň výrobcem patentovaných antimalarik. Čínská antimalarická látka artemisin byla objevena již ke konci 60.let během války ve Vietnamu, ale po 40 let byl lék utajován jako součást vojenského tajemství. Dnes je artemisin nejvíce používaným antimalarikem. Čína tak ztrácí nejen velkou část výdělku, ale i důvěru ve své výrobky kvůli přívalu čínských padělků. Čínské farmaceutické společnosti tak instalují na své výrobky speciální ochranné známky a finančně přispívají na boj proti ilegálnímu trhu.

Ovšem hlavní páku mají konzumenti. Cena léků je totiž rozhodujícím faktorem pro většinu afrických spotřebitelů. Při neexistenci pojistného systému si hradí plnou cenu léků ze své kapsy a výše cenovky je pro ně určující. Léky, které jsou na prodej v licencovaných lékárnách, zůstávají mimo jejich finanční možnosti. Podle studie WHO clo, daně, obchodní marže a distribuční náklady tvoří až 40 % maloobchodní ceny, někde až 80 % i více. Bez snížení nebo dotování ceny a také osvěty budou lidé nadále vyhledávat levnější léky u pouličních prodejců, u kterých je ale riziko koupě nefunkčního léku vyšší.

Snahám vymýtit trh s falešnými léky dnes pomáhají i nové technologice. TruScan je ruční skenovací zařízení, které se začíná používat při celních kontrolách, a dokáže analyzovat chemické složení léků a odhalit padělek během pár sekund. Úspěšně fungují i jednoduché sms zprávy. V Ghaně, Nigérii nebo Keni je už v provozu  systém, kdy lidé mohou sms zprávou poslat výrobní kód a obratem obdrží informaci, zda je lék pravý a bezpečný k užívání. Podobné inovace se rozšiřují i do Asie, a pomáhají tak navracet důvěru lidí v zdravotní systém. Boj proti falešným lékům lze totiž při společné koordinaci všech aktérů vyhrát.  


Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

foto: Tereza Hronová

Jak Rwanda dosáhla výrazného úspěchu v oblasti veřejného zdraví?

Rwanda patří mezi nejchudší země světa, je závislá na rozvojové pomoci a přes dvacet let se snaží vzpamatovat z jedné z nejkrutějších genocid 20. století. Země se však rozvíjí v ekonomické i sociální oblasti a představuje model

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2018 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM