Zapojte se
Loading


Rozhovor: Místo léků dostanou kyselinu sírovou

Foto: Tereza Hronová

05.12.2017
Tereza Hronová, Rozvojovka 2/2017

Téma: Zdraví, Situace v rozvojových zemích

Region: Afrika

Monika Nová z Karlovy univerzity zkoumala, proč obyvatelé venkova v Malawi a Ugandě chodí raději k šamanům a tradičním léčitelům než do klinik „západního typu“. Tohle téma ji zajímá také proto, že je spoluzakladatelkou venkovského zdravotního centra v Ugandě.

Proč venkované dávají přednost šamanovi před lékařem?

Důvodů je více, ale podle mého výzkumu ten hlavní představuje to, že lidé chtějí slyšet, že za jejich nemoc může někdo další. Pokud přijdete za africkým šamanem s nějakými problémy, ať už fyzického či psychického rázu, tak vyvolává zlé duchy, zaříkává je a odhání. Diagnózu během rituálu napíše na papír, který pak za zpěvu spálí či zapuzuje nemoc zvonky nebo peřím z ptáků. A právě rituály v západní medicíně úplně chybí. Šamani si s pacienty povídají klidně půl dne, řeší osobní věci a pocity. U nás se většinou vše vyřeší za 15 minut – člověka prohlédneme a odchází s léky domů. Vypadá to, že pacienty odbýváme. Navíc jim ani neřekneme, kdo za jejich problémy může. Nesvalujeme vinu na souseda nebo nevěrnou manželku nebo zemřelé předky.

Takže jde o to, že obyčejným lidem je to, co říká šaman, srozumitelnější?

Přesně tak. Ptala jsem se lidí, jestli je pro ně zdravotní péče západního typu dostupná – zda na ni mají peníze a jsou schopni překonat vzdálenost k nejbližšímu odborníkovi. V Ugandě i v Malawi mi lidé většinou odpovídali, že ano. I přesto vyhledávají častěji tradiční léčitelství. A důvodem je právě to, že „naše“ diagnóza je pro ně těžko pochopitelná. Porozumět tomu,  že za nemoc může virus, bakterie nebo parazit, je pro ně zkrátka velmi obtížné.Foto: Tereza Hronová

Je šamanismus součástí kultury?

Ano, používá se od pradávna. Byl tu za kolonialismu i po něm. Mnohdy je vnímán jako národní bohatství, které je třeba chránit.

A s čím se pacienti u šamanů nejčastěji léčí?

Z mé zkušenosti to jsou nehojící se odřeniny, zlomeniny, naštípnuté kosti. Nejprve taková zranění léčí doma, a když se situace zhoršuje, vyhledají šamana. Ten pak do otevřených ran dává seno, drcené byliny, kůru stromů. Populární je kyselina sírová, která se vylívá na poraněnou kůži z baterií. Kromě toho lidé vyhledávají léčitele i kvůli narušené psychice.

Stává se pak, že pacient se v ještě horším stavu vydá od šamana do zdravotního centra?

To je naprosto typické! Můj výzkum ukázal, že 51 % lidí vyhledá při prvních příznacích šamana a 48 % studovaného zdravotníka. Respondenti ale tvrdili, že pokud jdou k lékaři a jejich stav se do tří dnů nezlepší a léky nezaberou, pak stejně vyhledají šamana. Funguje to i naopak (šaman – lékař). Jen k západnímu lékaři přichází s kyselinou sírovou nalitou v ráně. Léčba je pak náročná i finančně nákladná.

Kdo jsou ti tradiční léčitelé? Muži nebo ženy? Mají nějaké vzdělání?

Většinou jsou to muži. Žen jsem za léta své praxe potkala velmi málo.  Šamani své schopnosti přeceňují, anebo si je spíše vymýšlejí, což je podle mého názoru častější. Proto obvykle nemají základnu v jednom místě, ale putují po městech a vesnicích, aby je místní neprokoukli. Zpravidla jsou to nevzdělaní lidé a jen opravdu malá část – tipuji tak 10 % - z nich má skutečně nějaké schopnosti léčit. Tím myslím, že například znají účinky bylin.

Jejich služby jsou tedy, předpokládám, placené.

Jistě. Jejich péče stojí zhruba stejně jako léčba ve zdravotních centrech neziskových organizací. Pokud chybí peníze, dá se u nich platit materiálně, třeba zabitou kozou.

Foto: Monika NováA chodí k šamanům i vzdělaní lidé, nebo spíš chudší populace?

Zaměřovala jsem se na vesnice v příhraničních oblastech Malawi a Ugandy. Ukázalo se, že vysokoškoláci, kterých tu je obecně málo, k šamanům nechodí. Středoškoláci v podstatě také ne. Nicméně ti, kteří mají nějaký všeobecný přehled a jsou gramotní, často ano.

Jak se vám podařilo tak blízko k šamanům dostat?

Mám zkušenosti hlavně z Malawi. Jednoduché to nebylo. Nechtěli se bavit s Evropanem, který zdravotnictví alespoň trochu rozumí. Vnímali to tak, že narušuji jejich pověst a energii. Naposledy v Ugandě jsem chodila čtyři dny bouchat na dveře, než nás šaman pustil dovnitř. Zjistila jsem také, že šamani používají  podobné vybavení - chrastítka na přivolání duchů, magické ohony z vlasů na zahánění duchů, kosti a ohniště. Co je zajímavé, přebírají artefakty západní medicíny, odkoukávají něco i od nás. Mají kartotéku pacientů s diagnózami. Vyrábí si osvědčení o praxi a nalepují ho na zeď, podobně jako my vystavujeme vysokoškolské diplomy a certifikáty. Nosí bílé pláště a vyrábí si razítka. Ta jsou symbolem úřední moci a dodávají člověku vážnost.Foto: Tereza Hronová

Jste spoluzakladatelkou kliniky na jihu Ugandy. Nezkoušeli jste se šamany pracovat, například jim doplnit vzdělání?

Je těžké s nimi komunikovat. Nechtějí měnit své praktiky. Myslím si, že by dávalo smysl nevytýkat jim, co dělají špatně, ale spolupracovat s nimi. Nebránila bych se ani myšlence zaměstnat šamana ve zdravotním centru právě proto, že umí velmi dobře vysvětlit diagnózu a mluvit s lidmi. Průnik tam vidím. Samozřejmě by nesměl pacientům lhát a škodit. Zároveň si myslím, že už medici na místních afrických univerzitách by měli mít předměty, kde se budou učit komunikovat se šamany.

Ani západní medicína není v Ugandě nebo Malawi na vysoké úrovni. Co vidíte jako největší problém?

Je to odliv mozků a nedostatek kvalifikovaného personálu. Když někdo vystuduje medicínu, která je mimochodem v hlavním městě Ugandy Kampale na velmi vysoké úrovni, tak zůstane pracovat v metropoli a nejde na vesnici. Právě tam působí šamani. Ti, kdo studují v Evropě nebo v USA se často do Afriky vůbec nevrátí.


Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

foto: Tereza Hronová

Jak Rwanda dosáhla výrazného úspěchu v oblasti veřejného zdraví?

Rwanda patří mezi nejchudší země světa, je závislá na rozvojové pomoci a přes dvacet let se snaží vzpamatovat z jedné z nejkrutějších genocid 20. století. Země se však rozvíjí v ekonomické i sociální oblasti a představuje model

https://www.panoramio.com/photo/88215633

Ženská otázka v Keni zatím čeká na odpovědi

Práva žen stála a stojí v mnoha afrických zemích mimo společenské debaty. Prevencí sexuálního zneužívání a vzděláváním se ale zabývají neziskové organizace. V Keni například vznikl první azylový dům pro zneužívané ženy

foto: Tereza Hronová

Crowdsourcing v mapování snižuje dopady katastrof

Nástroje, které napomáhají čelit katastrofám, a také se vyrovnat s jejími následky co možná nejefektivněji, již existují. Přesto se humanitární organizace často potýkají s nedostatkem informací o postižené oblasti. Ptají se, kolik

foto: Tereza Hronová

Svěřenský fond EU pro Afriku: zpráva evropské sítě CONCORD hodnotí jeho přínosy a slabiny v oblasti prevence neregulérní migrace a rozvojových potřeb

Evropská konfederace humanitárních a rozvojových nevládních organizací CONCORD zveřejnila zprávu hodnotící implementaci Svěřenského fondu pro Afriku (EUTF) - nového finančního nástroje EU, jenž by měl přispět ke stabilitě a řešení

foto: Regis Defurnaux

Mongolské léto na konci světa

V mongolských stepích, daleko od měst, se odehrává pravděpodobně největší boj člověka s přírodou v moderní historii země. Vlivem klimatických změn si pastevci musí poradit s drastickými změnami počasí a úbytkem vody. Dokumentarista

foto: Karolína Šklebená

Proč chudí v Africe dávají uplatky více než bohatí?

Máte nemocné dítě, potřebujete řidičák, nebo vás okradli a očekáváte pomoc a spolupráci od policie? Pokud jste se narodili v Libérii, Kamerunu, nebo v Sierře Leone, bez uplácení státních úředníků se v těchto situacích z velké

foto: Tereza Hronová

Některé léky neléčí. Panělané přípravky zabíjí statisíce lidí

Ať už je to falešný paralen nebo léky proti malárii, tyto padělané přípravky zabíjejí stovky tisíc lidí. Padělatelé z Číny a Indie vyrábí tabletky z křídy, prachu a špinavé vody a posílají je do celého světa. Chudoba, korupce

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2018 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM