Zapojte se
Loading


Zbytečně neriskuji. A pokud ano, má to smysl.

Foto: Arthur F. Sniegon

28.11.2017
Tereza Hronová, Rozvojovka 3/2017

Téma: Životní prostředí, Situace v rozvojových zemích

Region: Afrika

Arthur F. Sniegon (29) odmala věděl, že chce být přírodovědec a ochranář. Před pěti lety se vydal do rovníkové Afriky na kole a zamiloval se do ní. Poslední roky se v Kongu, Kamerunu a Čadu naplno věnuje záchraně slonů před pytláky.

Proč jste se rozhodl zaměřit zrovna na slony?

V roce 2012, když jsem s přáteli zakládal Save-Elephants, jsem měl čerstvě v rukou bakalářku zaměřenou na primáty a kolem mě spoustu lidí zabývajících se tropickým ptactvem. Ovšem sloním údělem jsem byl natolik otřesen, že zájem především o jejich ochranu převážil. Jsou bezprostředně ohrožení a problém je uchopitelný (zájem o slonovinu). Ztráta slonů by vzhledem k jejich inteligenci a společenským životům byla nejen prohrou na poli biologie, ale také kultury a (viditelněji než v případě jiných druhů) samozřejmě prohrou pro celou krajinu, ekonomiku a naši už tak dost chatrnou morálku.

 

Jak funguje nelegální obchod se slonovinou? Kdo ji vykupuje?

Začne to mnohdy krutým zabitím slona - v minulosti samců a některých starých kelnatých samic, dnes často už bez výjimky úplně všech včetně slůňat s minimem slonoviny. K tomu jsou buď využíváni či zneužíváni místní chudí lovci, kteří kývnou na balíček peněz (ta suma jim vystačí třeba několik málo týdnů), anebo je lov organizovaný ještě vražednějšími skupinami pytláků, často ze sousedních zemí. To bývají bývalí či současní vojáci, gangsteři, zkrátka profesionálové, kteří jsou nebezpeční nejen slonům, ale i celé společnosti.

Lovci prodají kly za dost směšnou sumu různým prostředníkům a překupníkům, kteří je pak ve větším množství kumulují ve velkých městech a přístavech a čekají na velké mezinárodní kupce.

Těmi bývají v dnešní době zejména Asiaté pašující stovky i tisíce kilogramů na Dálný Východ. Tam dnes končí velká většina slonoviny a vyrábějí se z ní zbytečnosti do domácnosti, umělecké předměty, šperky či jídelní hůlky (nikoliv medicína jako v případě rohů nosorožče).

To vše se děje díky zkorumpovanosti mnoha lidí v celém řetězci a absenci vymáhání práva v mnoha státech tzv. Třetího světa.Foto: Arthur F. Sniegon

Jak se dají vypátrat pytláci a překupníci?

Budu mluvit ze zkušeností ve středozápadní Africe. Tady obvykle není problém – máte-li dobré krytí – zjistit, kdo stojí za obchodem se slonovinou od pytláka až do přístavu. Takových lidí jsem již odhalil nebo potkal desítky. Když si sednu do jakékoliv hospody,autobusu někde v pralesním městě Konga či Kamerunu, a teď nepřeháním, budu mít nejpozději do dalšího dne obchodní schůzku s některým z pašeráků. To je ale ta lehčí část. Mluvit s překupníkem, vidět zboží se dá totiž relativně snadno, ale dostat tyto lidi do situace, aby je bylo možné příslušnými složkami zatknout, to už je horší. Tato fáze může trvat i měsíce a vyžaduje celou řadu dobře promyšlených lží, úskoků, přesvědčování.

 

Podařilo se vám některé dostat až k soudu?

Kombinací spolupráce s profesionály z organizací sítě EAGLE, trpělivosti i štěstí se to již podařilo i mně. Několik lidí skončilo za mřížemi v Kamerunu a pár také v Kongu, kde šlo v jednom případě o opravdu velkého překupníka, jenž měl na svědomí desítky či spíše stovky slonů. Sazby se pohybovaly mezi 1 až 2 roky žaláře. Tuto vyšetřovací práci jsem ale dělal a dělám jen přechodně a zdaleka nezabírá většinu mého času. Někde už jsem příliš známý, někde se překupníci už zkrátka bělochů bojí. Já i další dobrovolníci Save-Elephants jsme se už několikrát přímo angažovali i ve vyšetřování prodejců slonoviny u nás v České republice. Některé zásahy, díky skvělé práci celníků a inspektorů životního prostředí, vygradovaly ve velké případy (pro mnoho materiálu k zabavení) a procesy s podezřelými.

 

Kdy jste poprvé viděl výsledek útoku pytláků?

S nabízenou slonovinou jsem se na černém trhu poprvé setkal v roce 2012 v Kongu. Pozůstatky mrtvých slonů přímo v pralese jsem viděl o něco později ten samý rok a rovněž v Kongu v národním parku Odzala-Kokoua. Byly to kostry dospělých slonů, jejichž velké stehenní kosti byly v několika případech silou střely z kalašnikova zlomeny na dvě půle.Foto: Arthur F. Sniegon

Nejste vy sám v ohrožení života? Přeci jen asi štvete i dost „velké ryby“…

Jisté riziko skutečně asi hrozí, ale není třeba je přeceňovat. Moji nepřátelé jsou sice kriminálníci se vším všudy, ale v této části střední Afriky je zdokumentováno spíše méně než více případů, kdyby si úkladně políčili na ochranáře. Nemyslím si, že bych zbytečně riskoval. A pokud někdo soudí, že ano, tak to podle mě má přesto smysl.

 

Pracujete také s místními komunitami?

Středobodem naší práce v jedné oblasti v jižním Čadu je podpora mírového soužití mezi slony a lidmi. Od roku 2015 tam pomáháme s výrobou a instalací bariér ze včelích úlů okolo polí místních zemědělců. Těmto lidem sloni někdy dost zasáhnou do celoroční potravinové bezpečnosti a řada navzájem drátem propojených zavěšených úlů dokáže tlustokožce překvapivě efektivně odradit. V ideálním případě tedy sloni na pole vůbec nevstoupí, setrvají v savaně, lidem zůstane úroda a nepovažují nadále slony za nepřátele. Ke všemu mají zdarma opylovače a mnoho skvělého ceněného medu. Doufáme, že s pomocí místních partnerů rozšíříme tento projekt také do nových míst na dálném severu Kamerunu.Foto: Arthur F. Sniegon

Pomáháte místním lidem vydělat si také nějaké peníze, najít obživu?

V případě Čadu a našeho včelího projektu je spojení ochrany slonů a rozvoje soběstačnosti vesničanů zcela zřejmé a cílené. Jinak se ale soustředíme výhradně na tu ochranářskou stránku věci. 


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM