Zapojte se
Loading


Zbytečně neriskuji. A pokud ano, má to smysl.

Foto: Arthur F. Sniegon

28.11.2017
Tereza Hronová, Rozvojovka 3/2017

Téma: Životní prostředí, Situace v rozvojových zemích

Region: Afrika

Arthur F. Sniegon (29) odmala věděl, že chce být přírodovědec a ochranář. Před pěti lety se vydal do rovníkové Afriky na kole a zamiloval se do ní. Poslední roky se v Kongu, Kamerunu a Čadu naplno věnuje záchraně slonů před pytláky.

Proč jste se rozhodl zaměřit zrovna na slony?

V roce 2012, když jsem s přáteli zakládal Save-Elephants, jsem měl čerstvě v rukou bakalářku zaměřenou na primáty a kolem mě spoustu lidí zabývajících se tropickým ptactvem. Ovšem sloním údělem jsem byl natolik otřesen, že zájem především o jejich ochranu převážil. Jsou bezprostředně ohrožení a problém je uchopitelný (zájem o slonovinu). Ztráta slonů by vzhledem k jejich inteligenci a společenským životům byla nejen prohrou na poli biologie, ale také kultury a (viditelněji než v případě jiných druhů) samozřejmě prohrou pro celou krajinu, ekonomiku a naši už tak dost chatrnou morálku.

 

Jak funguje nelegální obchod se slonovinou? Kdo ji vykupuje?

Začne to mnohdy krutým zabitím slona - v minulosti samců a některých starých kelnatých samic, dnes často už bez výjimky úplně všech včetně slůňat s minimem slonoviny. K tomu jsou buď využíváni či zneužíváni místní chudí lovci, kteří kývnou na balíček peněz (ta suma jim vystačí třeba několik málo týdnů), anebo je lov organizovaný ještě vražednějšími skupinami pytláků, často ze sousedních zemí. To bývají bývalí či současní vojáci, gangsteři, zkrátka profesionálové, kteří jsou nebezpeční nejen slonům, ale i celé společnosti.

Lovci prodají kly za dost směšnou sumu různým prostředníkům a překupníkům, kteří je pak ve větším množství kumulují ve velkých městech a přístavech a čekají na velké mezinárodní kupce.

Těmi bývají v dnešní době zejména Asiaté pašující stovky i tisíce kilogramů na Dálný Východ. Tam dnes končí velká většina slonoviny a vyrábějí se z ní zbytečnosti do domácnosti, umělecké předměty, šperky či jídelní hůlky (nikoliv medicína jako v případě rohů nosorožče).

To vše se děje díky zkorumpovanosti mnoha lidí v celém řetězci a absenci vymáhání práva v mnoha státech tzv. Třetího světa.Foto: Arthur F. Sniegon

Jak se dají vypátrat pytláci a překupníci?

Budu mluvit ze zkušeností ve středozápadní Africe. Tady obvykle není problém – máte-li dobré krytí – zjistit, kdo stojí za obchodem se slonovinou od pytláka až do přístavu. Takových lidí jsem již odhalil nebo potkal desítky. Když si sednu do jakékoliv hospody,autobusu někde v pralesním městě Konga či Kamerunu, a teď nepřeháním, budu mít nejpozději do dalšího dne obchodní schůzku s některým z pašeráků. To je ale ta lehčí část. Mluvit s překupníkem, vidět zboží se dá totiž relativně snadno, ale dostat tyto lidi do situace, aby je bylo možné příslušnými složkami zatknout, to už je horší. Tato fáze může trvat i měsíce a vyžaduje celou řadu dobře promyšlených lží, úskoků, přesvědčování.

 

Podařilo se vám některé dostat až k soudu?

Kombinací spolupráce s profesionály z organizací sítě EAGLE, trpělivosti i štěstí se to již podařilo i mně. Několik lidí skončilo za mřížemi v Kamerunu a pár také v Kongu, kde šlo v jednom případě o opravdu velkého překupníka, jenž měl na svědomí desítky či spíše stovky slonů. Sazby se pohybovaly mezi 1 až 2 roky žaláře. Tuto vyšetřovací práci jsem ale dělal a dělám jen přechodně a zdaleka nezabírá většinu mého času. Někde už jsem příliš známý, někde se překupníci už zkrátka bělochů bojí. Já i další dobrovolníci Save-Elephants jsme se už několikrát přímo angažovali i ve vyšetřování prodejců slonoviny u nás v České republice. Některé zásahy, díky skvělé práci celníků a inspektorů životního prostředí, vygradovaly ve velké případy (pro mnoho materiálu k zabavení) a procesy s podezřelými.

 

Kdy jste poprvé viděl výsledek útoku pytláků?

S nabízenou slonovinou jsem se na černém trhu poprvé setkal v roce 2012 v Kongu. Pozůstatky mrtvých slonů přímo v pralese jsem viděl o něco později ten samý rok a rovněž v Kongu v národním parku Odzala-Kokoua. Byly to kostry dospělých slonů, jejichž velké stehenní kosti byly v několika případech silou střely z kalašnikova zlomeny na dvě půle.Foto: Arthur F. Sniegon

Nejste vy sám v ohrožení života? Přeci jen asi štvete i dost „velké ryby“…

Jisté riziko skutečně asi hrozí, ale není třeba je přeceňovat. Moji nepřátelé jsou sice kriminálníci se vším všudy, ale v této části střední Afriky je zdokumentováno spíše méně než více případů, kdyby si úkladně políčili na ochranáře. Nemyslím si, že bych zbytečně riskoval. A pokud někdo soudí, že ano, tak to podle mě má přesto smysl.

 

Pracujete také s místními komunitami?

Středobodem naší práce v jedné oblasti v jižním Čadu je podpora mírového soužití mezi slony a lidmi. Od roku 2015 tam pomáháme s výrobou a instalací bariér ze včelích úlů okolo polí místních zemědělců. Těmto lidem sloni někdy dost zasáhnou do celoroční potravinové bezpečnosti a řada navzájem drátem propojených zavěšených úlů dokáže tlustokožce překvapivě efektivně odradit. V ideálním případě tedy sloni na pole vůbec nevstoupí, setrvají v savaně, lidem zůstane úroda a nepovažují nadále slony za nepřátele. Ke všemu mají zdarma opylovače a mnoho skvělého ceněného medu. Doufáme, že s pomocí místních partnerů rozšíříme tento projekt také do nových míst na dálném severu Kamerunu.Foto: Arthur F. Sniegon

Pomáháte místním lidem vydělat si také nějaké peníze, najít obživu?

V případě Čadu a našeho včelího projektu je spojení ochrany slonů a rozvoje soběstačnosti vesničanů zcela zřejmé a cílené. Jinak se ale soustředíme výhradně na tu ochranářskou stránku věci. 


foto: Tereza Hronová

Jak Rwanda dosáhla výrazného úspěchu v oblasti veřejného zdraví?

Rwanda patří mezi nejchudší země světa, je závislá na rozvojové pomoci a přes dvacet let se snaží vzpamatovat z jedné z nejkrutějších genocid 20. století. Země se však rozvíjí v ekonomické i sociální oblasti a představuje model

https://www.panoramio.com/photo/88215633

Ženská otázka v Keni zatím čeká na odpovědi

Práva žen stála a stojí v mnoha afrických zemích mimo společenské debaty. Prevencí sexuálního zneužívání a vzděláváním se ale zabývají neziskové organizace. V Keni například vznikl první azylový dům pro zneužívané ženy

foto: Tereza Hronová

Crowdsourcing v mapování snižuje dopady katastrof

Nástroje, které napomáhají čelit katastrofám, a také se vyrovnat s jejími následky co možná nejefektivněji, již existují. Přesto se humanitární organizace často potýkají s nedostatkem informací o postižené oblasti. Ptají se, kolik

foto: Tereza Hronová

Svěřenský fond EU pro Afriku: zpráva evropské sítě CONCORD hodnotí jeho přínosy a slabiny v oblasti prevence neregulérní migrace a rozvojových potřeb

Evropská konfederace humanitárních a rozvojových nevládních organizací CONCORD zveřejnila zprávu hodnotící implementaci Svěřenského fondu pro Afriku (EUTF) - nového finančního nástroje EU, jenž by měl přispět ke stabilitě a řešení

foto: Regis Defurnaux

Mongolské léto na konci světa

V mongolských stepích, daleko od měst, se odehrává pravděpodobně největší boj člověka s přírodou v moderní historii země. Vlivem klimatických změn si pastevci musí poradit s drastickými změnami počasí a úbytkem vody. Dokumentarista

foto: Karolína Šklebená

Proč chudí v Africe dávají uplatky více než bohatí?

Máte nemocné dítě, potřebujete řidičák, nebo vás okradli a očekáváte pomoc a spolupráci od policie? Pokud jste se narodili v Libérii, Kamerunu, nebo v Sierře Leone, bez uplácení státních úředníků se v těchto situacích z velké

foto: Tereza Hronová

Některé léky neléčí. Panělané přípravky zabíjí statisíce lidí

Ať už je to falešný paralen nebo léky proti malárii, tyto padělané přípravky zabíjejí stovky tisíc lidí. Padělatelé z Číny a Indie vyrábí tabletky z křídy, prachu a špinavé vody a posílají je do celého světa. Chudoba, korupce

Foto: Jiří Pasz

Uprchlíci představují pro Libanon zátěž i příležitost pro byznys

Libanon je zemí s největším počtem uprchlíku na světě na počet obyvatel. Jejich postavení způsobuje, že je mnozí Libanonci vykořisťují.

Foto: Tereza Hronová

Rozhovor: Místo léků dostanou kyselinu sírovou

Monika Nová z Karlovy univerzity zkoumala, proč obyvatelé venkova v Malawi a Ugandě chodí raději k šamanům a tradičním léčitelům než do klinik „západního typu“. Tohle téma ji zajímá také proto, že je spoluzakladatelkou venkovského

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 4/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2018 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM