Zapojte se
Loading


Skejt jako symbol svobody

Foto: Jiří Pasz

05.10.2017
Jiří Pasz, Rozvojovka 2/2017

Téma: Vzdělání, děti, mladí lidé

Region: Asie

Skateboarding zažívá v Rangúnu boom. Pro mladou generaci je jedním ze symbolů nové cesty k demokracii a propojení se světem.

Tři mladí kluci leží na rozpáleném betonu pod mostem. Ko Thit se rozjíždí, mocně se odrazí a zdárně všechny tři přeskočí. Vyslouží si potlesk a poplácávání po zádech.

„Začal jsem v roce 2007, v té době jsme v Barmě neměli ani mobily, ani internet, a ani jeden obchod s vybavením na skateboarding,“ popisuje Pius Peru své začátky na „prkně“. „Skateboarding nemá u nás žádnou tradici, takže tomu lidi nerozumí. Často si myslí , že z toho budou jen zranění a nechtějí, aby děti začínaly jezdit. Ale teď se to mění, protože děti si jen hrají s mobily a na počítači, takže rodiče jsou radši za skejty. Někdy se k nám přidají a učíme je společně,“ dodává Pius. Sedí na zvlněné modré ploše prvního opravdového barmského skateparku, který místní postavili teprve v roce 2015 ve spolupráci s iniciativou Make Life Skate Life. Ta už má za sebou stavby v Indii, Bolívii, Etiopii, Jordánsku či Nepálu. Jde jim o propojení s místní komunitou, stavbu zdarma provádějí dobrovolníci ze zahraničí, místní se učí, jak na to. V Barmě stavěl i Marek Kroupa. „Všichni, kdo znají nějaké začátky, znají ten hlad po vybavení a informacích. Má to pro člověka až posvátnou hodnotu.“Foto: Jiří Pasz

Na dobrovolnictví je založena i organizace Czech on Board with Myanmar. V Česku se organizují benefice a sbírky použitého i nového vybavení. To pak „pašeráci“ vozí do Barmy ve svých batozích – třeba desky, kolečka, boty a trička. „Bylo skvělé vidět, jak jsou mladí Barmánci zapálení, to bylo pro nás inspirativní. Navíc jsme  v Barmě kromě naší cesty zažili i hodně autentických příhod s místními,“ říkají Aneta Weissová a Jirka Alexa, kteří nedávno odvezli do Barmy 20 kilo vybavení. Něco vyhrají vítězové soutěží, něco dostávají děti a mladí z rodin, které si nemohou nic z toho dovolit koupit. 

V Barmě vládla tvrdá vojenská diktatura přes půl století. Režim patřil k jedněm z nejrepresivnějších a nejizolovanějších na planetě. Nyní Barma, podobně jako Česko po revoluci, prochází bouřlivou transformací. Skončily mezinárodní embarga, lidé i ekonomika se propojují se světem, ustupuje cenzura. Symbolů změn je na první pohled mnoho: reklamní kampaně, západní auta, mobily, internet, facebook i selfíčka. Přitom tu ještě před pár lety stála GSM sim karta asi 60 tisíc korun, dnes ji pořídíte za pár stovek. Pod povrchem jsou patrné také hlubší, strukturální změny ve společnosti. Umělci se scházejí a debatují o cenzuře či vystavují akty. Metalisti, pankáči a rockeři organizují divoké koncerty. Festival dokumentárních filmů, který podporuje i česká FAMU, přiláká každý rok více diváků a divaček. Veřejně se čte Havlovo Odcházení. Mladí vstupují do politiky. Rozvíjí se graffiti scéna, vzorem je Banksy. Bývalí političtí vězni dávají otevřené rozhovory médiím. A na pár místech je občas vidět někoho na skejtu či  na bruslích.

Foto: Jiří PaszPrvní skatepark v Barmě vznikl v rámci přípravy na Asijské hry. Vláda jej postavila v novém hlavním městě vojenské junty Naypidaw. Park ale zůstal prázdný, protože je asi 600 km od nejbližších skejťáků. Komunita v Rangúnu si pak nejdříve našla místo pod mostem Hledan, pak se přesunula na nový skatepark. Stejně jako v mnoha dalších oblastech, je rozvoj i v tomto mladém sportu závislý na nadšení a iniciativě několika jedinců. Na skejty se šetří společně, nové překážky či osvětlení parku se financují s pomocí ze zahraničí. Pius sám provozuje malý obchod ze své dodávky. Ušetří tak za pronájem. Vybavení dováží z Thajska, Malajsie nebo Číny. „Mladí lidé nemají moc peněz, tak se snažím snížit ceny na minimum. Chci mít v budoucnu svoji vlastní značku a podporovat závody,“ říká Pius. Jeho aktivity tak propojují obchodní myšlení i rozvoj komunity.

Situace v zemi je nicméně velmi složitá a budoucnost Barmy by se dala přirovnat k rovnici s příliš mnoha proměnnými. V zemi se stále na několika místech tvrdě bojuje v občanské válce trvající několik desítek let. Demokracie je pořád velmi křehká a je potřeba najít kompromisy mezi více než 130 etnickými skupinami. Přesto poslední léta znamenají velký pokrok směrem k demokratizaci a lidé v Barmě znovu cítí naději na možnost vzít osud své země do vlastních rukou. Jedním ze symbolů změny jsou i mladí kluci a holky na skejtech. 


Foto: Jiří Pasz

Uprchlíci představují pro Libanon zátěž i příležitost pro byznys

Libanon je zemí s největším počtem uprchlíku na světě na počet obyvatel. Jejich postavení způsobuje, že je mnozí Libanonci vykořisťují.

Foto: Tereza Hronová

Rozhovor: Místo léků dostanou kyselinu sírovou

Monika Nová z Karlovy univerzity zkoumala, proč obyvatelé venkova v Malawi a Ugandě chodí raději k šamanům a tradičním léčitelům než do klinik „západního typu“. Tohle téma ji zajímá také proto, že je spoluzakladatelkou venkovského

Foto: Tereza Hronová

Konflikt v konžském Kasai: masové hroby, zmizelá těla a duchové

Nepokoje kolem prezidentských voleb rozdmýchaly v regionu Kasai konflikt, který si zatím vyžádal tisíce obětí. Přes milion lidí uteklo ze svých domovů

Foto: Tereza Hronová

Konflikt v konžském Kasai: masové hroby, zmizelá těla a duchové

Nepokoje kolem prezidentských voleb rozdmýchaly v regionu Kasai konflikt, který si zatím vyžádal tisíce obětí. Přes milion lidí uteklo ze svých domovů

Foto: Arthur F. Sniegon

Zbytečně neriskuji. A pokud ano, má to smysl.

Arthur F. Sniegon (29) odmala věděl, že chce být přírodovědec a ochranář. Před pěti lety se vydal do rovníkové Afriky na kole a zamiloval se do ní. Poslední roky se v Kongu, Kamerunu a Čadu naplno věnuje záchraně slonů před pytláky.

Češi, děkujem! vzkazují lidé z celého světa. Poděkování na billboardech psali přímo ti, kterým pomáhá Člověk v tísni

Začátkem listopadu se na billboardech v Praze, Brně a v Ostravě objevily ručně psané vzkazy od holčičky Amal ze Sýrie, učitele Mohamada z Afghánistánu, pana Rudolfa z východní Ukrajiny a dobrovolníka Thet Mawa z Barmy. Díky kampani www.cesidekujem.cz

foto: autorka

Švadlena Loveness dává dívkám možnost chodit do školy

Žena v barevných zdobených šatech sedí u šicího stroje obklopená hromadami afrických látek. Ač se to nezdá, švadlena Loveness Zulu (45) právě zachraňuje budoucnost dívkám z města Kasama na severu Zambie.

UNwomen(CC BY-NC-ND 2.0)

Žena, která zabránila stovkám dětských svateb

V Malawi je asi polovina dívek provdána před osmnáctými narozeninami. Mnohé z nich ještě jako děti otěhotní. Starostka Theresa Kachindamoto se to snaží změnit.

Domaci_pracovnici_Foto: Ferry Latief

Evropské obuvnické značky šijí v Indonésii

Indonésie je čtvrtým největším výrobcem obuvi na světě po Číně, Indii a Vietnamu. V roce 2015 se v této zemi vyrobila jedna miliarda párů bot.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 3/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM