Zapojte se
Loading


Skejt jako symbol svobody

Foto: Jiří Pasz

05.10.2017
Jiří Pasz, Rozvojovka 2/2017

Téma: Vzdělání, děti, mladí lidé

Region: Asie

Skateboarding zažívá v Rangúnu boom. Pro mladou generaci je jedním ze symbolů nové cesty k demokracii a propojení se světem.

Tři mladí kluci leží na rozpáleném betonu pod mostem. Ko Thit se rozjíždí, mocně se odrazí a zdárně všechny tři přeskočí. Vyslouží si potlesk a poplácávání po zádech.

„Začal jsem v roce 2007, v té době jsme v Barmě neměli ani mobily, ani internet, a ani jeden obchod s vybavením na skateboarding,“ popisuje Pius Peru své začátky na „prkně“. „Skateboarding nemá u nás žádnou tradici, takže tomu lidi nerozumí. Často si myslí , že z toho budou jen zranění a nechtějí, aby děti začínaly jezdit. Ale teď se to mění, protože děti si jen hrají s mobily a na počítači, takže rodiče jsou radši za skejty. Někdy se k nám přidají a učíme je společně,“ dodává Pius. Sedí na zvlněné modré ploše prvního opravdového barmského skateparku, který místní postavili teprve v roce 2015 ve spolupráci s iniciativou Make Life Skate Life. Ta už má za sebou stavby v Indii, Bolívii, Etiopii, Jordánsku či Nepálu. Jde jim o propojení s místní komunitou, stavbu zdarma provádějí dobrovolníci ze zahraničí, místní se učí, jak na to. V Barmě stavěl i Marek Kroupa. „Všichni, kdo znají nějaké začátky, znají ten hlad po vybavení a informacích. Má to pro člověka až posvátnou hodnotu.“Foto: Jiří Pasz

Na dobrovolnictví je založena i organizace Czech on Board with Myanmar. V Česku se organizují benefice a sbírky použitého i nového vybavení. To pak „pašeráci“ vozí do Barmy ve svých batozích – třeba desky, kolečka, boty a trička. „Bylo skvělé vidět, jak jsou mladí Barmánci zapálení, to bylo pro nás inspirativní. Navíc jsme  v Barmě kromě naší cesty zažili i hodně autentických příhod s místními,“ říkají Aneta Weissová a Jirka Alexa, kteří nedávno odvezli do Barmy 20 kilo vybavení. Něco vyhrají vítězové soutěží, něco dostávají děti a mladí z rodin, které si nemohou nic z toho dovolit koupit. 

V Barmě vládla tvrdá vojenská diktatura přes půl století. Režim patřil k jedněm z nejrepresivnějších a nejizolovanějších na planetě. Nyní Barma, podobně jako Česko po revoluci, prochází bouřlivou transformací. Skončily mezinárodní embarga, lidé i ekonomika se propojují se světem, ustupuje cenzura. Symbolů změn je na první pohled mnoho: reklamní kampaně, západní auta, mobily, internet, facebook i selfíčka. Přitom tu ještě před pár lety stála GSM sim karta asi 60 tisíc korun, dnes ji pořídíte za pár stovek. Pod povrchem jsou patrné také hlubší, strukturální změny ve společnosti. Umělci se scházejí a debatují o cenzuře či vystavují akty. Metalisti, pankáči a rockeři organizují divoké koncerty. Festival dokumentárních filmů, který podporuje i česká FAMU, přiláká každý rok více diváků a divaček. Veřejně se čte Havlovo Odcházení. Mladí vstupují do politiky. Rozvíjí se graffiti scéna, vzorem je Banksy. Bývalí političtí vězni dávají otevřené rozhovory médiím. A na pár místech je občas vidět někoho na skejtu či  na bruslích.

Foto: Jiří PaszPrvní skatepark v Barmě vznikl v rámci přípravy na Asijské hry. Vláda jej postavila v novém hlavním městě vojenské junty Naypidaw. Park ale zůstal prázdný, protože je asi 600 km od nejbližších skejťáků. Komunita v Rangúnu si pak nejdříve našla místo pod mostem Hledan, pak se přesunula na nový skatepark. Stejně jako v mnoha dalších oblastech, je rozvoj i v tomto mladém sportu závislý na nadšení a iniciativě několika jedinců. Na skejty se šetří společně, nové překážky či osvětlení parku se financují s pomocí ze zahraničí. Pius sám provozuje malý obchod ze své dodávky. Ušetří tak za pronájem. Vybavení dováží z Thajska, Malajsie nebo Číny. „Mladí lidé nemají moc peněz, tak se snažím snížit ceny na minimum. Chci mít v budoucnu svoji vlastní značku a podporovat závody,“ říká Pius. Jeho aktivity tak propojují obchodní myšlení i rozvoj komunity.

Situace v zemi je nicméně velmi složitá a budoucnost Barmy by se dala přirovnat k rovnici s příliš mnoha proměnnými. V zemi se stále na několika místech tvrdě bojuje v občanské válce trvající několik desítek let. Demokracie je pořád velmi křehká a je potřeba najít kompromisy mezi více než 130 etnickými skupinami. Přesto poslední léta znamenají velký pokrok směrem k demokratizaci a lidé v Barmě znovu cítí naději na možnost vzít osud své země do vlastních rukou. Jedním ze symbolů změny jsou i mladí kluci a holky na skejtech. 


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM