Zapojte se
Loading


Skejt jako symbol svobody

Foto: Jiří Pasz

05.10.2017
Jiří Pasz, Rozvojovka 2/2017

Téma: Vzdělání, děti, mladí lidé

Region: Asie

Skateboarding zažívá v Rangúnu boom. Pro mladou generaci je jedním ze symbolů nové cesty k demokracii a propojení se světem.

Tři mladí kluci leží na rozpáleném betonu pod mostem. Ko Thit se rozjíždí, mocně se odrazí a zdárně všechny tři přeskočí. Vyslouží si potlesk a poplácávání po zádech.

„Začal jsem v roce 2007, v té době jsme v Barmě neměli ani mobily, ani internet, a ani jeden obchod s vybavením na skateboarding,“ popisuje Pius Peru své začátky na „prkně“. „Skateboarding nemá u nás žádnou tradici, takže tomu lidi nerozumí. Často si myslí , že z toho budou jen zranění a nechtějí, aby děti začínaly jezdit. Ale teď se to mění, protože děti si jen hrají s mobily a na počítači, takže rodiče jsou radši za skejty. Někdy se k nám přidají a učíme je společně,“ dodává Pius. Sedí na zvlněné modré ploše prvního opravdového barmského skateparku, který místní postavili teprve v roce 2015 ve spolupráci s iniciativou Make Life Skate Life. Ta už má za sebou stavby v Indii, Bolívii, Etiopii, Jordánsku či Nepálu. Jde jim o propojení s místní komunitou, stavbu zdarma provádějí dobrovolníci ze zahraničí, místní se učí, jak na to. V Barmě stavěl i Marek Kroupa. „Všichni, kdo znají nějaké začátky, znají ten hlad po vybavení a informacích. Má to pro člověka až posvátnou hodnotu.“Foto: Jiří Pasz

Na dobrovolnictví je založena i organizace Czech on Board with Myanmar. V Česku se organizují benefice a sbírky použitého i nového vybavení. To pak „pašeráci“ vozí do Barmy ve svých batozích – třeba desky, kolečka, boty a trička. „Bylo skvělé vidět, jak jsou mladí Barmánci zapálení, to bylo pro nás inspirativní. Navíc jsme  v Barmě kromě naší cesty zažili i hodně autentických příhod s místními,“ říkají Aneta Weissová a Jirka Alexa, kteří nedávno odvezli do Barmy 20 kilo vybavení. Něco vyhrají vítězové soutěží, něco dostávají děti a mladí z rodin, které si nemohou nic z toho dovolit koupit. 

V Barmě vládla tvrdá vojenská diktatura přes půl století. Režim patřil k jedněm z nejrepresivnějších a nejizolovanějších na planetě. Nyní Barma, podobně jako Česko po revoluci, prochází bouřlivou transformací. Skončily mezinárodní embarga, lidé i ekonomika se propojují se světem, ustupuje cenzura. Symbolů změn je na první pohled mnoho: reklamní kampaně, západní auta, mobily, internet, facebook i selfíčka. Přitom tu ještě před pár lety stála GSM sim karta asi 60 tisíc korun, dnes ji pořídíte za pár stovek. Pod povrchem jsou patrné také hlubší, strukturální změny ve společnosti. Umělci se scházejí a debatují o cenzuře či vystavují akty. Metalisti, pankáči a rockeři organizují divoké koncerty. Festival dokumentárních filmů, který podporuje i česká FAMU, přiláká každý rok více diváků a divaček. Veřejně se čte Havlovo Odcházení. Mladí vstupují do politiky. Rozvíjí se graffiti scéna, vzorem je Banksy. Bývalí političtí vězni dávají otevřené rozhovory médiím. A na pár místech je občas vidět někoho na skejtu či  na bruslích.

Foto: Jiří PaszPrvní skatepark v Barmě vznikl v rámci přípravy na Asijské hry. Vláda jej postavila v novém hlavním městě vojenské junty Naypidaw. Park ale zůstal prázdný, protože je asi 600 km od nejbližších skejťáků. Komunita v Rangúnu si pak nejdříve našla místo pod mostem Hledan, pak se přesunula na nový skatepark. Stejně jako v mnoha dalších oblastech, je rozvoj i v tomto mladém sportu závislý na nadšení a iniciativě několika jedinců. Na skejty se šetří společně, nové překážky či osvětlení parku se financují s pomocí ze zahraničí. Pius sám provozuje malý obchod ze své dodávky. Ušetří tak za pronájem. Vybavení dováží z Thajska, Malajsie nebo Číny. „Mladí lidé nemají moc peněz, tak se snažím snížit ceny na minimum. Chci mít v budoucnu svoji vlastní značku a podporovat závody,“ říká Pius. Jeho aktivity tak propojují obchodní myšlení i rozvoj komunity.

Situace v zemi je nicméně velmi složitá a budoucnost Barmy by se dala přirovnat k rovnici s příliš mnoha proměnnými. V zemi se stále na několika místech tvrdě bojuje v občanské válce trvající několik desítek let. Demokracie je pořád velmi křehká a je potřeba najít kompromisy mezi více než 130 etnickými skupinami. Přesto poslední léta znamenají velký pokrok směrem k demokratizaci a lidé v Barmě znovu cítí naději na možnost vzít osud své země do vlastních rukou. Jedním ze symbolů změny jsou i mladí kluci a holky na skejtech. 


Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

foto: Tereza Hronová

Jak Rwanda dosáhla výrazného úspěchu v oblasti veřejného zdraví?

Rwanda patří mezi nejchudší země světa, je závislá na rozvojové pomoci a přes dvacet let se snaží vzpamatovat z jedné z nejkrutějších genocid 20. století. Země se však rozvíjí v ekonomické i sociální oblasti a představuje model

https://www.panoramio.com/photo/88215633

Ženská otázka v Keni zatím čeká na odpovědi

Práva žen stála a stojí v mnoha afrických zemích mimo společenské debaty. Prevencí sexuálního zneužívání a vzděláváním se ale zabývají neziskové organizace. V Keni například vznikl první azylový dům pro zneužívané ženy

foto: Tereza Hronová

Crowdsourcing v mapování snižuje dopady katastrof

Nástroje, které napomáhají čelit katastrofám, a také se vyrovnat s jejími následky co možná nejefektivněji, již existují. Přesto se humanitární organizace často potýkají s nedostatkem informací o postižené oblasti. Ptají se, kolik

foto: Tereza Hronová

Svěřenský fond EU pro Afriku: zpráva evropské sítě CONCORD hodnotí jeho přínosy a slabiny v oblasti prevence neregulérní migrace a rozvojových potřeb

Evropská konfederace humanitárních a rozvojových nevládních organizací CONCORD zveřejnila zprávu hodnotící implementaci Svěřenského fondu pro Afriku (EUTF) - nového finančního nástroje EU, jenž by měl přispět ke stabilitě a řešení

foto: Regis Defurnaux

Mongolské léto na konci světa

V mongolských stepích, daleko od měst, se odehrává pravděpodobně největší boj člověka s přírodou v moderní historii země. Vlivem klimatických změn si pastevci musí poradit s drastickými změnami počasí a úbytkem vody. Dokumentarista

foto: Karolína Šklebená

Proč chudí v Africe dávají uplatky více než bohatí?

Máte nemocné dítě, potřebujete řidičák, nebo vás okradli a očekáváte pomoc a spolupráci od policie? Pokud jste se narodili v Libérii, Kamerunu, nebo v Sierře Leone, bez uplácení státních úředníků se v těchto situacích z velké

foto: Tereza Hronová

Některé léky neléčí. Panělané přípravky zabíjí statisíce lidí

Ať už je to falešný paralen nebo léky proti malárii, tyto padělané přípravky zabíjejí stovky tisíc lidí. Padělatelé z Číny a Indie vyrábí tabletky z křídy, prachu a špinavé vody a posílají je do celého světa. Chudoba, korupce

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2018 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM