Zapojte se
Loading


Evropské obuvnické značky šijí v Indonésii

Domaci_pracovnici_Foto: Ferry Latief

27.09.2017
Gabriela Štěpánková, Na Zemi, Rozvojovka 1/17

Téma: Dětská práce, Lidská práva

Region: Asie

Indonésie je čtvrtým největším výrobcem obuvi na světě po Číně, Indii a Vietnamu. V roce 2015 se v této zemi vyrobila jedna miliarda párů bot.

Dělníci a dělnice v Indonésii vyrábí boty za extrémně nízké mzdy a jsou nuceni k dlouhým přesčasům. Uplatňování práva na sdružování je tvrdě trestáno, což v praxi vede k nefunkčnosti odborů. Nejhorším pracovním podmínkám musí čelit domácí pracovníci a pracovnice. Nemají žádné pracovní smlouvy, žádné sociální zabezpečení a dostávají jen zlomek stanovené minimální mzdy. Uvádí to nedávno zveřejněný výzkum organizací Südwind a INKOTA, jenž v ČR publikovala jejich partnerská organizace NaZemi v rámci projektu Obuj se do toho. Výzkum probíhal formou rozhovorů se 117 dělníky a dělnicemi ze čtyř továren v oblastech Semarang, Jombang a Sidoarjo a s 37 domácími pracovníky a pracovnicemi.

Dělníci a dělnice v indonéských továrnách jsou nuceni pracovat denně tři až čtyři hodiny přesčas nad rámec osmihodinové pracovní doby. „Řekli mi, že musím pracovat přesčas. Když jsem kvůli svým rodinným povinnostem odmítla, vedoucí mně stejně nedovolil odejít,“ uvedla jedna z dělnic. Dvě ze čtyř sledovaných továren zaměstnávají dělníky a dělnice pouze na krátkodobé smlouvy – továrna PT Prima Dinamika Sentosa dodávající pro Ecco pouze na rok a továrna PT Mekar Abadi Sentosa vyrábějící mj. pro německou značku Deichmann, na tříměsíční, respektive šestiměsíční (změnilo se po té, co výzkumníci upozornili na daný problém představitele firmy) pracovní smlouvy, čímž porušují tamní zákony. Ty krátkodobé najímání povolují jen za velmi specifických podmínek.

 

Boty už neobsahují škodlivý šestimocný chrom

Evropští spotřebitelé a spotřebitelky se již nemusejí obávat nadlimitní přítomnosti škodlivého šestimocného chromu v kožené obuvi. Šestimocný chrom je toxická, alergenní a karcinogenní látka. Potvrdil to výzkum provedený iniciativou Obuj se do toho. Chrom nebyl prokázán u žádného z 64 párů bot od 23 firem zakoupených ve 12 evropských zemích. Na výsledek má vliv evropská legislativa, která k 1. květnu 2015 omezila povolený obsah šestimocného chromu na 3mg/kg. „Přijatá evropská legislativa je důležitým krokem k ochraně spotřebitelů a spotřebitelek v Evropské unii, neřeší ale ostatní problémy spojené s činěním kůže za použití chromu. Nedokáže například zabránit oxidaci trojmocného chromu na škodlivý šestimocný při likvidaci zbytků kůže, která byla chromem vyčiněna. Regulace také neřeší bezpečnost práce a využívání dalších nebezpečných chemikálií při činění kůže. Zdraví dělníků a dělnic ze zemí jako Bangladéš či Indie je tak i nadále ohroženo,“ doplnila k výsledkům výzkumu Hana Svačinková z NaZemi.
Více na www.obujsedotoho.cz

 

Zákonnou pracovní dobu překračují i domácí pracovníci a pracovnice, neboť jsou placeni od kusu a za běžnou pracovní dobu by si nevydělali ani na základní potřeby. Třetina ze sledovaných dělníků a dělnic také uvedla, že musí do výroby bot zapojovat i svoje děti. Jejich průměrný měsíční plat po odečtení nákladů na dopravu hotového zboží zpět se pohybuje v přepočtu kolem 776 korun, což je zhruba čtvrtina tamní státem stanovené minimální mzdy. Nikdo z dotazovaných domácích pracovníků a pracovnic neměl s továrnou uzavřenou písemnou pracovní smlouvu. „Továrna s námi neuzavřela žádnou smlouvu, a proto nemáme nárok ani na žádné sociální zabezpečení,“ uvedla k situaci domácích dělnic jedna z nich.

„Situace v Indonésii je podobná jako v Indii či Vietnamu. Obuvnické společnosti navzdory svým CSR reportům svoji politiku odpovědnosti v praxi neuplatňují dostatečně důsledně. Měly by své etické kodexy a s nimi související dodržování pracovních standardů vyžadovat i po svých dodavatelích, a to v celém svém dodavatelském řetězci. Situaci by také pomohla vyšší míra transparentnosti, které se mnohé firmy brání,“ uvedl k výsledkům výzkumu Petr Mareš z organizace NaZemi.

Indonésie je pro svoji levnou pracovní sílu vyhledávanou zemí již po desetiletí. Například firma Baťa zde vyráběla již v roce 1940 a Nike od roku 1988. Nejdůležitějšími vývozními trhy pro Indonésii v současnosti jsou Spojené státy americké, Belgie, Německo, Velká Británie a Japonsko. Obuvnický průmysl je soustředěn zejména na ostrově Jáva.

 


Foto: Jiří Pasz

Skejt jako symbol svobody

Skateboarding zažívá v Rangúnu boom. Pro mladou generaci je jedním ze symbolů nové cesty k demokracii a propojení se světem.

UNwomen(CC BY-NC-ND 2.0)

Žena, která zabránila stovkám dětských svateb

V Malawi je asi polovina dívek provdána před osmnáctými narozeninami. Mnohé z nich ještě jako děti otěhotní. Starostka Theresa Kachindamoto se to snaží změnit.

DFID - UK Department for International

15 milionů dětských nevěst na prodej

Sadia z Bangladéše chodila ráda do školy a snila o tom, že bude učitelka matematiky. V osmé třídě ale musela školní lavici opustit. Je jí šestnáct let a před osmi měsíci porodila dceru. Už je to dva roky, co se vdávala.

Archiv ČvT

Ráj na zemi. Ale jen na první pohled

Filipíny patří k zemím, které nejvíc ohrožují klimatické změny. Některé z asi sedmi tisíc ostrovů zřejmě zmizí pod hladinou moře. Zemi drancují tajfuny i sucha. Češi proto pomáhají místním najít způsob obživy. Lidé tak začali

Balík do každé mongolské jurty i do poslední chýše v africkém slumu

Nové technologie mění poštu v rozvojovém světě. Dnes každý obyvatel západoafrického Pobřeží slonoviny a východoasijského Mongolska bude moci dostat zásilku, ač jeho bydliště doposud žádnou klasickou adresu nemělo. Postačí místo

foto: Petr Štefan

Žiji tady a teď, říká finanční manažer mise v Barmě

Ekonom Jiří Bednář (37) z Brna pracoval v prestižní auditorské firmě nebo pro vlastníka černouhelných dolů. Pak se rozhodl přehodnotit svůj život a vyrazil na misi společnosti Člověk v tísni v Barmě.

Prožije Keňa opět během voleb násilí?

V úterý v šest hodin ráno se otevřely volební místnosti v jedné z nejrozvinutějších demokracií Afriky. Hlasovat o budoucnosti země se chystalo téměř 19 milionů voličů. Téměř polovina z nich jsou lidé do 35 let, volby tak do značné

Ben Barber, USAID

Jemen: Ženám právo zakázáno

Zvolit si práci dle vlastního uvážení, studovat na univerzitách, chodit na ulici v krátkých sukních, zamilovat se a vdát se podle své volby. Pro nás běžné věci, pro ženy v Jemenu zatím nedostižný sen.

foto: archiv Moniky Nové

Rozhovor o šamanech: Místo léků dostanou kyselinu sírovou

Monika Nová z Karlovy univerzity zkoumala, proč obyvatelé venkova v Malawi a Ugandě chodí raději k šamanům a tradičním léčitelům než do klinik „západního typu“. Tohle téma ji zajímá také proto, že je spoluzakladatelkou venkovského

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 2/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM