Zapojte se
Loading


Jemen: Ženám právo zakázáno

Ben Barber, USAID

08.08.2017
Markéta Lávičková

Téma: Gender

Region: Blízký a střední Východ

Zvolit si práci dle vlastního uvážení, studovat na univerzitách, chodit na ulici v krátkých sukních, zamilovat se a vdát se podle své volby. Pro nás běžné věci, pro ženy v Jemenu zatím nedostižný sen.

Podle výzkumu nerovnosti mezi postavením žen a mužů, který vypracovalo Světové ekonomické fórum roku 2009, se Jemen umístil až na posledním místě. Rozdíly v právech žen a mužů jsou tu obrovské. Přestože ústava staví práva obou pohlaví na stejnou úroveň, ve skutečnosti je to jinak – ženy jsou občany druhé kategorie. Jsou jim upírány nároky na vzdělávání, zaměstnání či na politické rozhodování, přičemž  jejich role jsou formovány v rámci výchovy.

Šaría jako přirozená součást lidstva

Historie současného Jemenu není tak dlouhá. Stát totiž vznikl sjednocením jeho severní a jižní části až roku 1990. Od té doby prošla ústava Jemenu mnoha úpravami a v současné době je v platnosti ústava z roku 2001. Jemen je podřízen islámskému právu šaría, které reálné fungování jemenské ústavy podstatně určuje.

Pro mnohé muslimy však šaría znamená přirozenou součást lidstva a reguluje všechny lidské činnosti. Staví je do pěti kategorií: povinné, doporučené, povolené, nevhodné a zakázané. Povinné musí být provedeny, a pokud byly provedeny s dobrými úmysly, tak budou odměněny. Pokud jsou provedeny ty zakázané, tak budou potrestány.

Podle šaríi například žena nemá stejná práva při rozvodu jako její manžel nebo je ženám přisuzován nedostatek víry a inteligence.

Právo šaría je obzvláště pro západní křesťanský svět zcela nepochopitelné. V Jemenu je praxe taková, že ústavní zákony podléhají islámskému právu, které zcela koliduje se základními lidskými právy a svobodami.

Důsledky občanské války

V poslední době se v Jemenu výrazně zhoršilo porušování lidských práv, a to zejména v důsledku občanské války vyvolané roku 2014. Tehdy do hlavního jemenského města Saná vtrhla ozbrojená skupina Huthiů, která si počátkem roku 2015 podmanila i zbytek Jemenu. Podařilo se jí přinutit k rezignaci prezidenta Hadiho, který poté opustil Jemen, a společně se svoji vládou se přemístil do saudskoarabského Rijádu. V prosinci 2015 se pak Hadi vrátil z exilu zpět do Jemenu, konkrétně do přístavu Aden. Šíitští Huthiové jsou podporování Spojenými arabskými emiráty a Hadi je vojensky podporován Saúdskou Arábií. Doposud došlo k úmrtí zhruba 3000 civilistů a vysídlení téměř 2,5 milionu osob. Všechny strany konfliktu páchají řadu válečných zločinů a porušují mezinárodní právo, včetně bombardování a ostřelování civilních oblastí.

Jemenské úřady tak nezvládají vést důkladné vyšetřování již minulých případů porušování lidských práv, přestože kvůli tomu byla ustanovena národní vyšetřovací komise. Momentální situace v Jemenu tak neumožňuje, aby ženy a dívky nemusely čelit diskriminaci. V současné době celkově musí jemenští občané čelit nespravedlivým soudům a následným popravám, které nemají své právní opodstatnění - a to spíš, že celou řadou odsouzených jsou děti.

Zmatek, který momentálně v Jemenu panuje, nepomáhá k tomu, aby mezinárodně uznávaná lidská práva nějakým způsobem fungovala a už vůbec ne ta ženská.

Ve znamení negramotnosti

Jemen je nejchudší zemí v arabském světě s omezenými příležitostmi a zdroji, má vysokou nezaměstnanost a rozsáhlou korupci.

Jemenské ženy jsou přesvědčené, že by měly zůstat doma namísto toho, aby se vzdělávaly či pracovaly, proto mají malou nebo žádnou příležitost získat svobodu či ekonomické postavení. Na druhou stranu, i kdyby chtěly vzdělání a práci, muži v jemenské společnosti jejich práva potlačují a zákony nedokáží ženám zajistit svobodu.

Nahrává tomu i to, že zhruba 71 % jemenských žen je negramotných, oproti 31 % můžum. Podle údajů Světové banky se muži vzdělávají v průměru 5,3 roku, zatímco ženy pouze 1,3 roku. Z celkového počtu zaměstnaných je pak pouze 6 % z nich žen.

Ženy trpí špatnou zdravotní péčí. Jedním z důvodů, proč se jim nedostává, je, že jejich nižší postavení dává lékařům možnost neošetřit je. Dalším, častějším důvodem je, že si ženy nemohou zdravotní péči dovolit finančně. V některých oblastech nerozhoduje o návštěvě lékaře potřeba pacienta, ale rodinný příslušník. To vede k mnoha komplikacím, například v těhotenství. V průměru zde má pouze 1 z 5 žen u porodu porodní asistentku a asi 1 z 39 žen při porodu zemře. Denně umírá přibližně 7 žen kvůli komplikacím při porodu. Pokud porod přežijí, tak se často stává, že následně trpí vážnými zdravotními problémy. Pozitivní zprávou v tomto směru je, že se organizace Oxfam snaží o zlepšení reprodukční zdravotní péče, a to prostřednictvím financování školení porodních asistentek a porodních bab.

Dětské svatby

Zásadním problémem žen v Jemenu jsou dětské svatby. Tato praxe je v Jemenu tak častá, že dívky přichází jak k fyzickým, tak k psychickým újmám. Podle údajů UNPFA se zhruba 48 % žen v Jemenu vdávalo v době, kdy jim ještě nebylo 18 let. Studie z roku 2000 z univerzity v Saná uvádí, že v některých oblastech jsou dívky vdané již v 8 letech. Dopady dětských sňatků jsou fatální. Brzké odebrání dětí ze škol kvůli sňatku snižuje dobu vzdělávání a schopnost zajistit sebe a svou rodinu. Kromě rizika znásilnění manželem a domácího násilí se zvyšují i zdravotní rizika. Pokud takto mladé dívky otěhotní, mají problém porodit

Chudé rodiny totiž nejsou schopny dávat nevěstám věno. Dalším důvodem jsou tradiční zvyky, ale i přesvědčení, že se mladá dívka dá „vychovat“ do poslušné manželky. Další překážkou je neochota vlády čelit klerikům a dalším konzervativním úředníkům podporujících zamítnutí zákonu podporujícího minimální věkovou hranici pro sňatek.

Jemenský feminismus, naděje do budoucna?

I přes veškeré výše uvedené křivdy ohromují jemenské ženy svět tím, jak významnou roli hrají jako aktivistky, lékařky, zdravotní sestry, fotografky, autorky. Některé z nich jsou dokonce symbolem boje za ženská práva.

Za zásadní milník, který posílil feministické tendence, můžeme považovat založení organizace Women Journalists Without Chains, jejíž zakladatelkou je Tawakkul Karman, která v čele organizace stojí dodnes. Právě ona je jednou z hlavních představitelek jemenského feminismu. Karman uspořádala v hlavním městě Saná jednu z prvních protestních akcí proti útlaku. Během arabského jara se stala jeho hlavní ženskou představitelkouPovzbudila místní ženy k tomu, aby se staly nedílnou součástí protestních akcí. Karman byla několikrát zatčena mezi lety 2008 a 2011 a i přes špatné zacházení v policejní vazbě, mučení a vyhrožování zůstala v tomto směru i nadále aktivní. Dokonce roku 2011 byla první arabskou ženou, která dostala Nobelovu cenu za mír. Ta byla oceněním jejího nenásilného boje za ženská práva.

Díky mnohým demonstracím a shromážděním, kterých se jemenské ženy aktivně účastnily, se zvedla míra jakéhosi odporu a sebevědomíStále více žen se zapojuje do politiky, výrazněji poukazují na své schopnosti pracovat ve zdravotnictví či umění.

Prioritou žen bojujících za svá práva v Jemenu je vzdělávání a gramotnost. Po arabském jaru se jim podařilo dosáhnout ustanovení zákonné kvóty pro přijímání žen na pozice ve všech odvětvích veřejné správy. Podle řady aktivistek je značný problém v tom, že ženy v Jemenu jsou smířeny s rolemi, které jim přidělila společnost, přestože uvnitř jsou dostatečně silné.


Balík do každé mongolské jurty i do poslední chýše v africkém slumu

Nové technologie mění poštu v rozvojovém světě. Dnes každý obyvatel západoafrického Pobřeží slonoviny a východoasijského Mongolska bude moci dostat zásilku, ač jeho bydliště doposud žádnou klasickou adresu nemělo. Postačí místo

foto: Petr Štefan

Žiji tady a teď, říká finanční manažer mise v Barmě

Ekonom Jiří Bednář (37) z Brna pracoval v prestižní auditorské firmě nebo pro vlastníka černouhelných dolů. Pak se rozhodl přehodnotit svůj život a vyrazil na misi společnosti Člověk v tísni v Barmě.

Prožije Keňa opět během voleb násilí?

V úterý v šest hodin ráno se otevřely volební místnosti v jedné z nejrozvinutějších demokracií Afriky. Hlasovat o budoucnosti země se chystalo téměř 19 milionů voličů. Téměř polovina z nich jsou lidé do 35 let, volby tak do značné

foto: archiv Moniky Nové

Rozhovor o šamanech: Místo léků dostanou kyselinu sírovou

Monika Nová z Karlovy univerzity zkoumala, proč obyvatelé venkova v Malawi a Ugandě chodí raději k šamanům a tradičním léčitelům než do klinik „západního typu“. Tohle téma ji zajímá také proto, že je spoluzakladatelkou venkovského

foto: Tereza Hronová

Česko je na 5. místě v naplňování SDGs ze 157 zemí světa. U české veřejnosti vede Zdraví, Ekonomický růst a Život na souši.

Asociace společenské odpovědnosti spolu s agenturou Ipsos provedla v červnu výzkum, ve kterém sledovala, jak lidé v ČR vnímají Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) od OSN. Oproti minulému roku se povědomí o SDGs mezi českou populací zvýšilo

Amustard

Turkmenistán: národ mezi dvěma diktátory

Turkmenistán je známý jako jeden z nejizolovanějších států světa s tvrdou diktaturou, silným kultem osobnosti a ostrým vymezením proti sovětské minulosti. Spolu se vznikem samostatného státu vznikla i nová národní identita vytvářená

GovernmentZA (CC BY-ND 2.0)

Čínský drak v Africe: neokolonialismus, nebo chytré investice?

Objem čínské rozvojové pomoci a investic v Africe za poslední roky roste. Ovšem to je také jediný fakt týkající se čínského angažmá v Africe, na kterém existuje široká shoda. Aktivity Číny vzbuzují velké debaty.

 / Autor: Jiří Pasz_Ministerstvo vnitra

Přetížený úsměv kurdských lékařů

Konflikt v Sýrii a operace tzv. Islámského státu na území Iráku způsobily jednu z největších uprchlických krizí dnešní doby. V Kurdistánu pomáhají i čeští lékaři.

foto: Dimitry B., Flickr.com

Přináší Africe lovecký turismus rozvoj?

Na černém kontinentu se faunu snaží chránit paradoxně povolením jejího odstřelu. Lov má přinést peníze do vesnic.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 2/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM