Zapojte se
Loading


Jemen: Ženám právo zakázáno

Ben Barber, USAID

08.08.2017
Markéta Lávičková

Téma: Gender

Region: Blízký a střední Východ

Zvolit si práci dle vlastního uvážení, studovat na univerzitách, chodit na ulici v krátkých sukních, zamilovat se a vdát se podle své volby. Pro nás běžné věci, pro ženy v Jemenu zatím nedostižný sen.

Podle výzkumu nerovnosti mezi postavením žen a mužů, který vypracovalo Světové ekonomické fórum roku 2009, se Jemen umístil až na posledním místě. Rozdíly v právech žen a mužů jsou tu obrovské. Přestože ústava staví práva obou pohlaví na stejnou úroveň, ve skutečnosti je to jinak – ženy jsou občany druhé kategorie. Jsou jim upírány nároky na vzdělávání, zaměstnání či na politické rozhodování, přičemž  jejich role jsou formovány v rámci výchovy.

Šaría jako přirozená součást lidstva

Historie současného Jemenu není tak dlouhá. Stát totiž vznikl sjednocením jeho severní a jižní části až roku 1990. Od té doby prošla ústava Jemenu mnoha úpravami a v současné době je v platnosti ústava z roku 2001. Jemen je podřízen islámskému právu šaría, které reálné fungování jemenské ústavy podstatně určuje.

Pro mnohé muslimy však šaría znamená přirozenou součást lidstva a reguluje všechny lidské činnosti. Staví je do pěti kategorií: povinné, doporučené, povolené, nevhodné a zakázané. Povinné musí být provedeny, a pokud byly provedeny s dobrými úmysly, tak budou odměněny. Pokud jsou provedeny ty zakázané, tak budou potrestány.

Podle šaríi například žena nemá stejná práva při rozvodu jako její manžel nebo je ženám přisuzován nedostatek víry a inteligence.

Právo šaría je obzvláště pro západní křesťanský svět zcela nepochopitelné. V Jemenu je praxe taková, že ústavní zákony podléhají islámskému právu, které zcela koliduje se základními lidskými právy a svobodami.

Důsledky občanské války

V poslední době se v Jemenu výrazně zhoršilo porušování lidských práv, a to zejména v důsledku občanské války vyvolané roku 2014. Tehdy do hlavního jemenského města Saná vtrhla ozbrojená skupina Huthiů, která si počátkem roku 2015 podmanila i zbytek Jemenu. Podařilo se jí přinutit k rezignaci prezidenta Hadiho, který poté opustil Jemen, a společně se svoji vládou se přemístil do saudskoarabského Rijádu. V prosinci 2015 se pak Hadi vrátil z exilu zpět do Jemenu, konkrétně do přístavu Aden. Šíitští Huthiové jsou podporování Spojenými arabskými emiráty a Hadi je vojensky podporován Saúdskou Arábií. Doposud došlo k úmrtí zhruba 3000 civilistů a vysídlení téměř 2,5 milionu osob. Všechny strany konfliktu páchají řadu válečných zločinů a porušují mezinárodní právo, včetně bombardování a ostřelování civilních oblastí.

Jemenské úřady tak nezvládají vést důkladné vyšetřování již minulých případů porušování lidských práv, přestože kvůli tomu byla ustanovena národní vyšetřovací komise. Momentální situace v Jemenu tak neumožňuje, aby ženy a dívky nemusely čelit diskriminaci. V současné době celkově musí jemenští občané čelit nespravedlivým soudům a následným popravám, které nemají své právní opodstatnění - a to spíš, že celou řadou odsouzených jsou děti.

Zmatek, který momentálně v Jemenu panuje, nepomáhá k tomu, aby mezinárodně uznávaná lidská práva nějakým způsobem fungovala a už vůbec ne ta ženská.

Ve znamení negramotnosti

Jemen je nejchudší zemí v arabském světě s omezenými příležitostmi a zdroji, má vysokou nezaměstnanost a rozsáhlou korupci.

Jemenské ženy jsou přesvědčené, že by měly zůstat doma namísto toho, aby se vzdělávaly či pracovaly, proto mají malou nebo žádnou příležitost získat svobodu či ekonomické postavení. Na druhou stranu, i kdyby chtěly vzdělání a práci, muži v jemenské společnosti jejich práva potlačují a zákony nedokáží ženám zajistit svobodu.

Nahrává tomu i to, že zhruba 71 % jemenských žen je negramotných, oproti 31 % můžum. Podle údajů Světové banky se muži vzdělávají v průměru 5,3 roku, zatímco ženy pouze 1,3 roku. Z celkového počtu zaměstnaných je pak pouze 6 % z nich žen.

Ženy trpí špatnou zdravotní péčí. Jedním z důvodů, proč se jim nedostává, je, že jejich nižší postavení dává lékařům možnost neošetřit je. Dalším, častějším důvodem je, že si ženy nemohou zdravotní péči dovolit finančně. V některých oblastech nerozhoduje o návštěvě lékaře potřeba pacienta, ale rodinný příslušník. To vede k mnoha komplikacím, například v těhotenství. V průměru zde má pouze 1 z 5 žen u porodu porodní asistentku a asi 1 z 39 žen při porodu zemře. Denně umírá přibližně 7 žen kvůli komplikacím při porodu. Pokud porod přežijí, tak se často stává, že následně trpí vážnými zdravotními problémy. Pozitivní zprávou v tomto směru je, že se organizace Oxfam snaží o zlepšení reprodukční zdravotní péče, a to prostřednictvím financování školení porodních asistentek a porodních bab.

Dětské svatby

Zásadním problémem žen v Jemenu jsou dětské svatby. Tato praxe je v Jemenu tak častá, že dívky přichází jak k fyzickým, tak k psychickým újmám. Podle údajů UNPFA se zhruba 48 % žen v Jemenu vdávalo v době, kdy jim ještě nebylo 18 let. Studie z roku 2000 z univerzity v Saná uvádí, že v některých oblastech jsou dívky vdané již v 8 letech. Dopady dětských sňatků jsou fatální. Brzké odebrání dětí ze škol kvůli sňatku snižuje dobu vzdělávání a schopnost zajistit sebe a svou rodinu. Kromě rizika znásilnění manželem a domácího násilí se zvyšují i zdravotní rizika. Pokud takto mladé dívky otěhotní, mají problém porodit

Chudé rodiny totiž nejsou schopny dávat nevěstám věno. Dalším důvodem jsou tradiční zvyky, ale i přesvědčení, že se mladá dívka dá „vychovat“ do poslušné manželky. Další překážkou je neochota vlády čelit klerikům a dalším konzervativním úředníkům podporujících zamítnutí zákonu podporujícího minimální věkovou hranici pro sňatek.

Jemenský feminismus, naděje do budoucna?

I přes veškeré výše uvedené křivdy ohromují jemenské ženy svět tím, jak významnou roli hrají jako aktivistky, lékařky, zdravotní sestry, fotografky, autorky. Některé z nich jsou dokonce symbolem boje za ženská práva.

Za zásadní milník, který posílil feministické tendence, můžeme považovat založení organizace Women Journalists Without Chains, jejíž zakladatelkou je Tawakkul Karman, která v čele organizace stojí dodnes. Právě ona je jednou z hlavních představitelek jemenského feminismu. Karman uspořádala v hlavním městě Saná jednu z prvních protestních akcí proti útlaku. Během arabského jara se stala jeho hlavní ženskou představitelkouPovzbudila místní ženy k tomu, aby se staly nedílnou součástí protestních akcí. Karman byla několikrát zatčena mezi lety 2008 a 2011 a i přes špatné zacházení v policejní vazbě, mučení a vyhrožování zůstala v tomto směru i nadále aktivní. Dokonce roku 2011 byla první arabskou ženou, která dostala Nobelovu cenu za mír. Ta byla oceněním jejího nenásilného boje za ženská práva.

Díky mnohým demonstracím a shromážděním, kterých se jemenské ženy aktivně účastnily, se zvedla míra jakéhosi odporu a sebevědomíStále více žen se zapojuje do politiky, výrazněji poukazují na své schopnosti pracovat ve zdravotnictví či umění.

Prioritou žen bojujících za svá práva v Jemenu je vzdělávání a gramotnost. Po arabském jaru se jim podařilo dosáhnout ustanovení zákonné kvóty pro přijímání žen na pozice ve všech odvětvích veřejné správy. Podle řady aktivistek je značný problém v tom, že ženy v Jemenu jsou smířeny s rolemi, které jim přidělila společnost, přestože uvnitř jsou dostatečně silné.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM