Zapojte se
Loading


Rozhovor o šamanech: Místo léků dostanou kyselinu sírovou

foto: archiv Moniky Nové

02.08.2017
Tereza Hronová, Rozvojovka 2/2017

Téma: Zdraví

Region: Afrika

Monika Nová z Karlovy univerzity zkoumala, proč obyvatelé venkova v Malawi a Ugandě chodí raději k šamanům a tradičním léčitelům než do klinik „západního typu“. Tohle téma ji zajímá také proto, že je spoluzakladatelkou venkovského zdravotního centra v Ugandě.

Proč venkované dávají přednost šamanovi před lékařem?

Důvodů je více, ale podle mého výzkumu ten hlavní představuje to, že lidé chtějí slyšet, že za jejich nemoc může někdo další. Pokud přijdete za africkým šamanem s nějakými problémy, ať už fyzického či psychického rázu, tak vyvolává zlé duchy, zaříkává je a odhání. Diagnózu během rituálu napíše na papír, který pak za zpěvu spálí či zapuzuje nemoc zvonky nebo peřím z ptáků. A právě rituály v západní medicíně úplně chybí. Šamani si s pacienty povídají klidně půl dne, řeší osobní věci a pocity. U nás se většinou vše vyřeší za 15 minut – člověka prohlédneme a odchází s léky domů. Vypadá to, že pacienty odbýváme. Navíc jim ani neřekneme, kdo za jejich problémy může. Nesvalujeme vinu na souseda nebo nevěrnou manželku nebo zemřelé předky.

Takže jde o to, že obyčejným lidem je to, co říká šaman, srozumitelnější?

Přesně tak. Ptala jsem se lidí, jestli je pro ně zdravotní péče západního typu dostupná – zda na ni mají peníze a jsou schopni překonat vzdálenost k nejbližšímu odborníkovi. V Ugandě i v Malawi mi lidé většinou odpovídali, že ano. I přesto vyhledávají častěji tradiční léčitelství. A důvodem je právě to, že „naše“ diagnóza je pro ně těžko pochopitelná. Porozumět tomu,  že za nemoc může virus, bakterie nebo parazit, je pro ně zkrátka velmi obtížné.

Je šamanismus součástí kultury?

Ano, používá se od pradávna. Byl tu za kolonialismu i po něm. Mnohdy je vnímán jako národní bohatství, které je třeba chránit.

A s čím se pacienti u šamanů nejčastěji léčí?

Z mé zkušenosti to jsou nehojící se odřeniny, zlomeniny, naštípnuté kosti. Nejprve taková zranění léčí doma, a když se situace zhoršuje, vyhledají šamana. Ten pak do otevřených ran dává seno, drcené byliny, kůru stromů. Populární je kyselina sírová, která se vylívá na poraněnou kůži z baterií. Kromě toho lidé vyhledávají léčitele i kvůli narušené psychice.

Stává se pak, že pacient se v ještě horším stavu vydá od šamana do zdravotního centra?

To je naprosto typické! Můj výzkum ukázal, že 51 % lidí vyhledá při prvních příznacích šamana a 48 % studovaného zdravotníka. Respondenti ale tvrdili, že pokud jdou k lékaři a jejich stav se do tří dnů nezlepší a léky nezaberou, pak stejně vyhledají šamana. Funguje to i naopak (šaman – lékař). Jen k západnímu lékaři přichází s kyselinou sírovou nalitou v ráně. Léčba je pak náročná i finančně nákladná.

Kdo jsou ti tradiční léčitelé? Muži nebo ženy? Mají nějaké vzdělání?

Většinou jsou to muži. Žen jsem za léta své praxe potkala velmi málo.  Šamani své schopnosti přeceňují, anebo si je spíše vymýšlejí, což je podle mého názoru častější. Proto obvykle nemají základnu v jednom místě, ale putují po městech a vesnicích, aby je místní neprokoukli. Zpravidla jsou to nevzdělaní lidé a jen opravdu malá část – tipuji tak 10 % - z nich má skutečně nějaké schopnosti léčit. Tím myslím, že například znají účinky bylin.

Jejich služby jsou tedy, předpokládám, placené.

Jistě. Jejich péče stojí zhruba stejně jako léčba ve zdravotních centrech neziskových organizací. Pokud chybí peníze, dá se u nich platit materiálně, třeba zabitou kozou.

A chodí k šamanům i vzdělaní lidé, nebo spíš chudší populace?

Zaměřovala jsem se na vesnice v příhraničních oblastech Malawi a Ugandy. Ukázalo se, že vysokoškoláci, kterých tu je obecně málo, k šamanům nechodí. Středoškoláci v podstatě také ne. Nicméně ti, kteří mají nějaký všeobecný přehled a jsou gramotní, často ano.

Jak se vám podařilo tak blízko k šamanům dostat?

Mám zkušenosti hlavně z Malawi. Jednoduché to nebylo. Nechtěli se bavit s Evropanem, který zdravotnictví alespoň trochu rozumí. Vnímali to tak, že narušuji jejich pověst a energii. Naposledy v Ugandě jsem chodila čtyři dny bouchat na dveře, než nás šaman pustil dovnitř. Zjistila jsem také, že šamani používají  podobné vybavení - chrastítka na přivolání duchů, magické ohony z vlasů na zahánění duchů, kosti a ohniště. Co je zajímavé, přebírají artefakty západní medicíny, odkoukávají něco i od nás. Mají kartotéku pacientů s diagnózami. Vyrábí si osvědčení o praxi a nalepují ho na zeď, podobně jako my vystavujeme vysokoškolské diplomy a certifikáty. Nosí bílé pláště a vyrábí si razítka. Ta jsou symbolem úřední moci a dodávají člověku vážnost.

Jste spoluzakladatelkou kliniky na jihu Ugandy. Nezkoušeli jste se šamany pracovat, například jim doplnit vzdělání?

Je těžké s nimi komunikovat. Nechtějí měnit své praktiky. Myslím si, že by dávalo smysl nevytýkat jim, co dělají špatně, ale spolupracovat s nimi. Nebránila bych se ani myšlence zaměstnat šamana ve zdravotním centru právě proto, že umí velmi dobře vysvětlit diagnózu a mluvit s lidmi. Průnik tam vidím. Samozřejmě by nesměl pacientům lhát a škodit. Zároveň si myslím, že už medici na místních afrických univerzitách by měli mít předměty, kde se budou učit komunikovat se šamany.

Ani západní medicína není v Ugandě nebo Malawi na vysoké úrovni. Co vidíte jako největší problém?

Je to odliv mozků a nedostatek kvalifikovaného personálu. Když někdo vystuduje medicínu, která je mimochodem v hlavním městě Ugandy Kampale na velmi vysoké úrovni, tak zůstane pracovat v metropoli a nejde na vesnici. Právě tam působí šamani. Ti, kdo studují v Evropě nebo v USA se často do Afriky vůbec nevrátí.


Balík do každé mongolské jurty i do poslední chýše v africkém slumu

Nové technologie mění poštu v rozvojovém světě. Dnes každý obyvatel západoafrického Pobřeží slonoviny a východoasijského Mongolska bude moci dostat zásilku, ač jeho bydliště doposud žádnou klasickou adresu nemělo. Postačí místo

foto: Petr Štefan

Žiji tady a teď, říká finanční manažer mise v Barmě

Ekonom Jiří Bednář (37) z Brna pracoval v prestižní auditorské firmě nebo pro vlastníka černouhelných dolů. Pak se rozhodl přehodnotit svůj život a vyrazil na misi společnosti Člověk v tísni v Barmě.

Prožije Keňa opět během voleb násilí?

V úterý v šest hodin ráno se otevřely volební místnosti v jedné z nejrozvinutějších demokracií Afriky. Hlasovat o budoucnosti země se chystalo téměř 19 milionů voličů. Téměř polovina z nich jsou lidé do 35 let, volby tak do značné

Ben Barber, USAID

Jemen: Ženám právo zakázáno

Zvolit si práci dle vlastního uvážení, studovat na univerzitách, chodit na ulici v krátkých sukních, zamilovat se a vdát se podle své volby. Pro nás běžné věci, pro ženy v Jemenu zatím nedostižný sen.

foto: Tereza Hronová

Česko je na 5. místě v naplňování SDGs ze 157 zemí světa. U české veřejnosti vede Zdraví, Ekonomický růst a Život na souši.

Asociace společenské odpovědnosti spolu s agenturou Ipsos provedla v červnu výzkum, ve kterém sledovala, jak lidé v ČR vnímají Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) od OSN. Oproti minulému roku se povědomí o SDGs mezi českou populací zvýšilo

Amustard

Turkmenistán: národ mezi dvěma diktátory

Turkmenistán je známý jako jeden z nejizolovanějších států světa s tvrdou diktaturou, silným kultem osobnosti a ostrým vymezením proti sovětské minulosti. Spolu se vznikem samostatného státu vznikla i nová národní identita vytvářená

GovernmentZA (CC BY-ND 2.0)

Čínský drak v Africe: neokolonialismus, nebo chytré investice?

Objem čínské rozvojové pomoci a investic v Africe za poslední roky roste. Ovšem to je také jediný fakt týkající se čínského angažmá v Africe, na kterém existuje široká shoda. Aktivity Číny vzbuzují velké debaty.

 / Autor: Jiří Pasz_Ministerstvo vnitra

Přetížený úsměv kurdských lékařů

Konflikt v Sýrii a operace tzv. Islámského státu na území Iráku způsobily jednu z největších uprchlických krizí dnešní doby. V Kurdistánu pomáhají i čeští lékaři.

foto: Dimitry B., Flickr.com

Přináší Africe lovecký turismus rozvoj?

Na černém kontinentu se faunu snaží chránit paradoxně povolením jejího odstřelu. Lov má přinést peníze do vesnic.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 2/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM