Zapojte se
Loading


Přetížený úsměv kurdských lékařů

 / Autor: Jiří Pasz_Ministerstvo vnitra

29.06.2017
Kateřina Struhová a Jiří Pasz

Téma: Válečné konflikty, humanitární krize, přírodní katastrofy, obnova

Region: Blízký a střední Východ

Konflikt v Sýrii a operace tzv. Islámského státu na území Iráku způsobily jednu z největších uprchlických krizí dnešní doby. V Kurdistánu pomáhají i čeští lékaři.

V nemocnici Emergency hospital ve městě Dohuk je rušno, chodbami se míhají lidé všech věkových skupin, mnoho mladých mužů má na sobě vojenské uniformy. Město je asi 30 km od fronty. Věčně usměvavý a trochu pobledlý chirurg Ahmed Salah Al Hashemi, který se nedávno vrátil ze studijního pobytu v ČR, nás vede na operační sál. „Budeme operovat jednoho z Pešmergů, dva měsíce měl střepiny v ruce a teprve teď mu je vyndáme,“ ukazuje na rentgenový snímek s jasnými obrysy tělísek. Doktor Laween Musa přikyvuje: „Jsme přetížení, celý systém je přetížený. Máme nedostatek personálu pro všechny ty civilisty, vojáky i uprchlíky. Ošetřujeme jak válečná zranění, tak úrazy po automobilových nehodách či dětské pády.“ 

Přibližně 3,1 milionu Iráčanů bylo od ledna 2014 vnitřně vysídleno ze svých domovů, přičemž přes sto tisíc lidí muselo opustit domov kvůli vojenské ofenzívě na Mosul v říjnu 2016. Irácký Kurdistán hostí až 1,8 milionu vnitřně vysídlených iráckých a syrských uprchlíků. Po desítkách let dramatického a často konfliktního vývoje v oblasti nemá irácký Kurdistán finanční a personální zdroje pro poskytování odpovídající péče a služeb těm, kteří to potřebují. Kurdové se ocitají ve velmi složité situaci, protože jsou nuceni se dělit o ekonomický i sociální kapitál svého regionu. „Je to velká zátěž, ale snažíme se. Jen doufáme, že operace Mosul bude co nejkratší,“ krčí rameny dohučtí chirurgové, kteří dnes nedostávají ani polovinu svých obvyklých platů. 

Čeští traumatologové z Fakultní nemocnice Olomouc jsou zde vítanou posilou. Jejich úlohou v programu MEDEVAC je operacemi civilistů ulevit místním lékařům a zároveň jim pomáhat procvičit se v procedurách, které neumí nebo si je ještě zcela neosvojili. „Kurdští lékaři zvládají svou práci dobře. Ale například co se týká implantátů dostupných pro kostní traumatologii se tu čas  zastavil před 25 lety. Některé výkony, jež jsou pro nás denním chlebem, zdejší lékaři rutinně neprovádí,“ vysvětluje chirurg Jaromír Freiwald důvody působení českých lékařů v Iráku.  

Trauma pod stany

Pro uprchlíky tu mezitím za pomoci mezinárodní komunity roste masivní infrastruktura. „Velká výzva je v koordinaci,“ svěřuje se Ilona Gajdíková, Češka, jež tu od května 2016 pracuje s německou organizací LWF. „Příliv lidí je rychlý, tábory nejsou kompletně dostavěné. Přicházející lidé často nechávají všechno za sebou, v táborech pak absolvují náročné bezpečnostní procedury. Kromě zdravotní pomoci často potřebují i tu psychosociální,“ dodává humanitární pracovnice. Vyjma těžkých životních podmínek mnoho vnitřně vysídlených lidí bylo svědky hrůzných událostí, jako jsou masové vraždy nebo systematické sexuální násilí. Oběti konfliktu často trpí emočním a psychologickým vyčerpáním a úzkostí, což v mnohých případech dlouhodobě ovlivňuje jejich duševní zdraví a způsobuje psychosociální problémy, které sahají mnohem dále než „jen“ k posttraumatické stresové poruše.

Podle OSN počet porušování práv dětí v zemi jen za prvních 6 měsíců uplynulého roku vzrostl trojnásobně v porovnání se stejným obdobím roku 2015. Tzv. Islámský stát rekrutuje děti do ozbrojených složek nebo je používá jako sebevražedné atentátníky či živé štíty. Ženy, dívky i děti jsou zotročovány a mnohé z nich se stávají oběťmi sexuálního násilí. Civilisté nejsou často v bezpečí ani poté, co je jejich území dobyto zpátky iráckou armádou, protože jim hrozí pomsta od bojujících stran. Stejně tak ti, kteří se vrací na území pod vládní kontrolou, často čelí diskriminaci, ničení majetkunebo jim je bráněno v návratu do svých domovů. Saladinova rodina má sedm dětí. „Ocitli jsme se mezi bojovníky ISIS a iráckou armádou. Když začalo bombardování, utekli jsme v tom, co jsme měli na sobě, všechno zůstalo doma a náš domov je teď úplně zničený,“ popisuje muž.

Nemocné duše

Zatímco část vnitřních uprchlíků žije v táborech, kde pracují humanitární organizace, mnoho jich pobývá imimo ně přímo v hostitelských komunitách. To představuje velkou zátěž pro obě strany.

Uprchlický tábor Ashti hostí přes 40 tisíc lidí. Financemi a personálem tu UNHCR pomáhá USA, Kanada, Finsko, Itálie, ale také Kuwait, Saudská Arábie či Katar. Lidé tu bydlí ve stanech, mají k dispozici toaletu, sprchu a kuchyň pro každou rodinu. „Běžně řešíme problémy s přístupem k vodě nebo ochranu před požáry. Vnímáme, že lidé potřebují také psychologickou pomoc,“ říká Chloé Coves z UNHCR. V  táboře Kawergoshk požár zničil stany sedmi rodinám - znovu tak v krátké době přišly o veškerý svůj majetek. Psychosociální pomoc je tak zcela na místě. Kromě toho je potřeba zlepšovat infrastrukturu a rovněž celkový systém zdravotnické péče.

 

Další články z časopisu Rozvojovka 1/2017 najdete zde


Foto: Jiří Pasz

Skejt jako symbol svobody

Skateboarding zažívá v Rangúnu boom. Pro mladou generaci je jedním ze symbolů nové cesty k demokracii a propojení se světem.

UNwomen(CC BY-NC-ND 2.0)

Žena, která zabránila stovkám dětských svateb

V Malawi je asi polovina dívek provdána před osmnáctými narozeninami. Mnohé z nich ještě jako děti otěhotní. Starostka Theresa Kachindamoto se to snaží změnit.

Domaci_pracovnici_Foto: Ferry Latief

Evropské obuvnické značky šijí v Indonésii

Indonésie je čtvrtým největším výrobcem obuvi na světě po Číně, Indii a Vietnamu. V roce 2015 se v této zemi vyrobila jedna miliarda párů bot.

DFID - UK Department for International

15 milionů dětských nevěst na prodej

Sadia z Bangladéše chodila ráda do školy a snila o tom, že bude učitelka matematiky. V osmé třídě ale musela školní lavici opustit. Je jí šestnáct let a před osmi měsíci porodila dceru. Už je to dva roky, co se vdávala.

Archiv ČvT

Ráj na zemi. Ale jen na první pohled

Filipíny patří k zemím, které nejvíc ohrožují klimatické změny. Některé z asi sedmi tisíc ostrovů zřejmě zmizí pod hladinou moře. Zemi drancují tajfuny i sucha. Češi proto pomáhají místním najít způsob obživy. Lidé tak začali

Balík do každé mongolské jurty i do poslední chýše v africkém slumu

Nové technologie mění poštu v rozvojovém světě. Dnes každý obyvatel západoafrického Pobřeží slonoviny a východoasijského Mongolska bude moci dostat zásilku, ač jeho bydliště doposud žádnou klasickou adresu nemělo. Postačí místo

foto: Petr Štefan

Žiji tady a teď, říká finanční manažer mise v Barmě

Ekonom Jiří Bednář (37) z Brna pracoval v prestižní auditorské firmě nebo pro vlastníka černouhelných dolů. Pak se rozhodl přehodnotit svůj život a vyrazil na misi společnosti Člověk v tísni v Barmě.

Prožije Keňa opět během voleb násilí?

V úterý v šest hodin ráno se otevřely volební místnosti v jedné z nejrozvinutějších demokracií Afriky. Hlasovat o budoucnosti země se chystalo téměř 19 milionů voličů. Téměř polovina z nich jsou lidé do 35 let, volby tak do značné

Ben Barber, USAID

Jemen: Ženám právo zakázáno

Zvolit si práci dle vlastního uvážení, studovat na univerzitách, chodit na ulici v krátkých sukních, zamilovat se a vdát se podle své volby. Pro nás běžné věci, pro ženy v Jemenu zatím nedostižný sen.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 2/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM