Zapojte se
Loading


Přetížený úsměv kurdských lékařů

 / Autor: Jiří Pasz_Ministerstvo vnitra

29.06.2017
Kateřina Struhová a Jiří Pasz

Téma: Válečné konflikty, humanitární krize, přírodní katastrofy, obnova

Region: Blízký a střední Východ

Konflikt v Sýrii a operace tzv. Islámského státu na území Iráku způsobily jednu z největších uprchlických krizí dnešní doby. V Kurdistánu pomáhají i čeští lékaři.

V nemocnici Emergency hospital ve městě Dohuk je rušno, chodbami se míhají lidé všech věkových skupin, mnoho mladých mužů má na sobě vojenské uniformy. Město je asi 30 km od fronty. Věčně usměvavý a trochu pobledlý chirurg Ahmed Salah Al Hashemi, který se nedávno vrátil ze studijního pobytu v ČR, nás vede na operační sál. „Budeme operovat jednoho z Pešmergů, dva měsíce měl střepiny v ruce a teprve teď mu je vyndáme,“ ukazuje na rentgenový snímek s jasnými obrysy tělísek. Doktor Laween Musa přikyvuje: „Jsme přetížení, celý systém je přetížený. Máme nedostatek personálu pro všechny ty civilisty, vojáky i uprchlíky. Ošetřujeme jak válečná zranění, tak úrazy po automobilových nehodách či dětské pády.“ 

Přibližně 3,1 milionu Iráčanů bylo od ledna 2014 vnitřně vysídleno ze svých domovů, přičemž přes sto tisíc lidí muselo opustit domov kvůli vojenské ofenzívě na Mosul v říjnu 2016. Irácký Kurdistán hostí až 1,8 milionu vnitřně vysídlených iráckých a syrských uprchlíků. Po desítkách let dramatického a často konfliktního vývoje v oblasti nemá irácký Kurdistán finanční a personální zdroje pro poskytování odpovídající péče a služeb těm, kteří to potřebují. Kurdové se ocitají ve velmi složité situaci, protože jsou nuceni se dělit o ekonomický i sociální kapitál svého regionu. „Je to velká zátěž, ale snažíme se. Jen doufáme, že operace Mosul bude co nejkratší,“ krčí rameny dohučtí chirurgové, kteří dnes nedostávají ani polovinu svých obvyklých platů. 

Čeští traumatologové z Fakultní nemocnice Olomouc jsou zde vítanou posilou. Jejich úlohou v programu MEDEVAC je operacemi civilistů ulevit místním lékařům a zároveň jim pomáhat procvičit se v procedurách, které neumí nebo si je ještě zcela neosvojili. „Kurdští lékaři zvládají svou práci dobře. Ale například co se týká implantátů dostupných pro kostní traumatologii se tu čas  zastavil před 25 lety. Některé výkony, jež jsou pro nás denním chlebem, zdejší lékaři rutinně neprovádí,“ vysvětluje chirurg Jaromír Freiwald důvody působení českých lékařů v Iráku.  

Trauma pod stany

Pro uprchlíky tu mezitím za pomoci mezinárodní komunity roste masivní infrastruktura. „Velká výzva je v koordinaci,“ svěřuje se Ilona Gajdíková, Češka, jež tu od května 2016 pracuje s německou organizací LWF. „Příliv lidí je rychlý, tábory nejsou kompletně dostavěné. Přicházející lidé často nechávají všechno za sebou, v táborech pak absolvují náročné bezpečnostní procedury. Kromě zdravotní pomoci často potřebují i tu psychosociální,“ dodává humanitární pracovnice. Vyjma těžkých životních podmínek mnoho vnitřně vysídlených lidí bylo svědky hrůzných událostí, jako jsou masové vraždy nebo systematické sexuální násilí. Oběti konfliktu často trpí emočním a psychologickým vyčerpáním a úzkostí, což v mnohých případech dlouhodobě ovlivňuje jejich duševní zdraví a způsobuje psychosociální problémy, které sahají mnohem dále než „jen“ k posttraumatické stresové poruše.

Podle OSN počet porušování práv dětí v zemi jen za prvních 6 měsíců uplynulého roku vzrostl trojnásobně v porovnání se stejným obdobím roku 2015. Tzv. Islámský stát rekrutuje děti do ozbrojených složek nebo je používá jako sebevražedné atentátníky či živé štíty. Ženy, dívky i děti jsou zotročovány a mnohé z nich se stávají oběťmi sexuálního násilí. Civilisté nejsou často v bezpečí ani poté, co je jejich území dobyto zpátky iráckou armádou, protože jim hrozí pomsta od bojujících stran. Stejně tak ti, kteří se vrací na území pod vládní kontrolou, často čelí diskriminaci, ničení majetkunebo jim je bráněno v návratu do svých domovů. Saladinova rodina má sedm dětí. „Ocitli jsme se mezi bojovníky ISIS a iráckou armádou. Když začalo bombardování, utekli jsme v tom, co jsme měli na sobě, všechno zůstalo doma a náš domov je teď úplně zničený,“ popisuje muž.

Nemocné duše

Zatímco část vnitřních uprchlíků žije v táborech, kde pracují humanitární organizace, mnoho jich pobývá imimo ně přímo v hostitelských komunitách. To představuje velkou zátěž pro obě strany.

Uprchlický tábor Ashti hostí přes 40 tisíc lidí. Financemi a personálem tu UNHCR pomáhá USA, Kanada, Finsko, Itálie, ale také Kuwait, Saudská Arábie či Katar. Lidé tu bydlí ve stanech, mají k dispozici toaletu, sprchu a kuchyň pro každou rodinu. „Běžně řešíme problémy s přístupem k vodě nebo ochranu před požáry. Vnímáme, že lidé potřebují také psychologickou pomoc,“ říká Chloé Coves z UNHCR. V  táboře Kawergoshk požár zničil stany sedmi rodinám - znovu tak v krátké době přišly o veškerý svůj majetek. Psychosociální pomoc je tak zcela na místě. Kromě toho je potřeba zlepšovat infrastrukturu a rovněž celkový systém zdravotnické péče.

 

Další články z časopisu Rozvojovka 1/2017 najdete zde


Foto: Jiří Pasz

Uprchlíci představují pro Libanon zátěž i příležitost pro byznys

Libanon je zemí s největším počtem uprchlíku na světě na počet obyvatel. Jejich postavení způsobuje, že je mnozí Libanonci vykořisťují.

Foto: Tereza Hronová

Rozhovor: Místo léků dostanou kyselinu sírovou

Monika Nová z Karlovy univerzity zkoumala, proč obyvatelé venkova v Malawi a Ugandě chodí raději k šamanům a tradičním léčitelům než do klinik „západního typu“. Tohle téma ji zajímá také proto, že je spoluzakladatelkou venkovského

Foto: Tereza Hronová

Konflikt v konžském Kasai: masové hroby, zmizelá těla a duchové

Nepokoje kolem prezidentských voleb rozdmýchaly v regionu Kasai konflikt, který si zatím vyžádal tisíce obětí. Přes milion lidí uteklo ze svých domovů

Foto: Tereza Hronová

Konflikt v konžském Kasai: masové hroby, zmizelá těla a duchové

Nepokoje kolem prezidentských voleb rozdmýchaly v regionu Kasai konflikt, který si zatím vyžádal tisíce obětí. Přes milion lidí uteklo ze svých domovů

Foto: Arthur F. Sniegon

Zbytečně neriskuji. A pokud ano, má to smysl.

Arthur F. Sniegon (29) odmala věděl, že chce být přírodovědec a ochranář. Před pěti lety se vydal do rovníkové Afriky na kole a zamiloval se do ní. Poslední roky se v Kongu, Kamerunu a Čadu naplno věnuje záchraně slonů před pytláky.

Češi, děkujem! vzkazují lidé z celého světa. Poděkování na billboardech psali přímo ti, kterým pomáhá Člověk v tísni

Začátkem listopadu se na billboardech v Praze, Brně a v Ostravě objevily ručně psané vzkazy od holčičky Amal ze Sýrie, učitele Mohamada z Afghánistánu, pana Rudolfa z východní Ukrajiny a dobrovolníka Thet Mawa z Barmy. Díky kampani www.cesidekujem.cz

foto: autorka

Švadlena Loveness dává dívkám možnost chodit do školy

Žena v barevných zdobených šatech sedí u šicího stroje obklopená hromadami afrických látek. Ač se to nezdá, švadlena Loveness Zulu (45) právě zachraňuje budoucnost dívkám z města Kasama na severu Zambie.

Foto: Jiří Pasz

Skejt jako symbol svobody

Skateboarding zažívá v Rangúnu boom. Pro mladou generaci je jedním ze symbolů nové cesty k demokracii a propojení se světem.

UNwomen(CC BY-NC-ND 2.0)

Žena, která zabránila stovkám dětských svateb

V Malawi je asi polovina dívek provdána před osmnáctými narozeninami. Mnohé z nich ještě jako děti otěhotní. Starostka Theresa Kachindamoto se to snaží změnit.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 3/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM