Zapojte se
Loading


Přetížený úsměv kurdských lékařů

 / Autor: Jiří Pasz_Ministerstvo vnitra

29.06.2017
Kateřina Struhová a Jiří Pasz

Téma: Válečné konflikty, humanitární krize, přírodní katastrofy, obnova

Region: Blízký a střední Východ

Konflikt v Sýrii a operace tzv. Islámského státu na území Iráku způsobily jednu z největších uprchlických krizí dnešní doby. V Kurdistánu pomáhají i čeští lékaři.

V nemocnici Emergency hospital ve městě Dohuk je rušno, chodbami se míhají lidé všech věkových skupin, mnoho mladých mužů má na sobě vojenské uniformy. Město je asi 30 km od fronty. Věčně usměvavý a trochu pobledlý chirurg Ahmed Salah Al Hashemi, který se nedávno vrátil ze studijního pobytu v ČR, nás vede na operační sál. „Budeme operovat jednoho z Pešmergů, dva měsíce měl střepiny v ruce a teprve teď mu je vyndáme,“ ukazuje na rentgenový snímek s jasnými obrysy tělísek. Doktor Laween Musa přikyvuje: „Jsme přetížení, celý systém je přetížený. Máme nedostatek personálu pro všechny ty civilisty, vojáky i uprchlíky. Ošetřujeme jak válečná zranění, tak úrazy po automobilových nehodách či dětské pády.“ 

Přibližně 3,1 milionu Iráčanů bylo od ledna 2014 vnitřně vysídleno ze svých domovů, přičemž přes sto tisíc lidí muselo opustit domov kvůli vojenské ofenzívě na Mosul v říjnu 2016. Irácký Kurdistán hostí až 1,8 milionu vnitřně vysídlených iráckých a syrských uprchlíků. Po desítkách let dramatického a často konfliktního vývoje v oblasti nemá irácký Kurdistán finanční a personální zdroje pro poskytování odpovídající péče a služeb těm, kteří to potřebují. Kurdové se ocitají ve velmi složité situaci, protože jsou nuceni se dělit o ekonomický i sociální kapitál svého regionu. „Je to velká zátěž, ale snažíme se. Jen doufáme, že operace Mosul bude co nejkratší,“ krčí rameny dohučtí chirurgové, kteří dnes nedostávají ani polovinu svých obvyklých platů. 

Čeští traumatologové z Fakultní nemocnice Olomouc jsou zde vítanou posilou. Jejich úlohou v programu MEDEVAC je operacemi civilistů ulevit místním lékařům a zároveň jim pomáhat procvičit se v procedurách, které neumí nebo si je ještě zcela neosvojili. „Kurdští lékaři zvládají svou práci dobře. Ale například co se týká implantátů dostupných pro kostní traumatologii se tu čas  zastavil před 25 lety. Některé výkony, jež jsou pro nás denním chlebem, zdejší lékaři rutinně neprovádí,“ vysvětluje chirurg Jaromír Freiwald důvody působení českých lékařů v Iráku.  

Trauma pod stany

Pro uprchlíky tu mezitím za pomoci mezinárodní komunity roste masivní infrastruktura. „Velká výzva je v koordinaci,“ svěřuje se Ilona Gajdíková, Češka, jež tu od května 2016 pracuje s německou organizací LWF. „Příliv lidí je rychlý, tábory nejsou kompletně dostavěné. Přicházející lidé často nechávají všechno za sebou, v táborech pak absolvují náročné bezpečnostní procedury. Kromě zdravotní pomoci často potřebují i tu psychosociální,“ dodává humanitární pracovnice. Vyjma těžkých životních podmínek mnoho vnitřně vysídlených lidí bylo svědky hrůzných událostí, jako jsou masové vraždy nebo systematické sexuální násilí. Oběti konfliktu často trpí emočním a psychologickým vyčerpáním a úzkostí, což v mnohých případech dlouhodobě ovlivňuje jejich duševní zdraví a způsobuje psychosociální problémy, které sahají mnohem dále než „jen“ k posttraumatické stresové poruše.

Podle OSN počet porušování práv dětí v zemi jen za prvních 6 měsíců uplynulého roku vzrostl trojnásobně v porovnání se stejným obdobím roku 2015. Tzv. Islámský stát rekrutuje děti do ozbrojených složek nebo je používá jako sebevražedné atentátníky či živé štíty. Ženy, dívky i děti jsou zotročovány a mnohé z nich se stávají oběťmi sexuálního násilí. Civilisté nejsou často v bezpečí ani poté, co je jejich území dobyto zpátky iráckou armádou, protože jim hrozí pomsta od bojujících stran. Stejně tak ti, kteří se vrací na území pod vládní kontrolou, často čelí diskriminaci, ničení majetkunebo jim je bráněno v návratu do svých domovů. Saladinova rodina má sedm dětí. „Ocitli jsme se mezi bojovníky ISIS a iráckou armádou. Když začalo bombardování, utekli jsme v tom, co jsme měli na sobě, všechno zůstalo doma a náš domov je teď úplně zničený,“ popisuje muž.

Nemocné duše

Zatímco část vnitřních uprchlíků žije v táborech, kde pracují humanitární organizace, mnoho jich pobývá imimo ně přímo v hostitelských komunitách. To představuje velkou zátěž pro obě strany.

Uprchlický tábor Ashti hostí přes 40 tisíc lidí. Financemi a personálem tu UNHCR pomáhá USA, Kanada, Finsko, Itálie, ale také Kuwait, Saudská Arábie či Katar. Lidé tu bydlí ve stanech, mají k dispozici toaletu, sprchu a kuchyň pro každou rodinu. „Běžně řešíme problémy s přístupem k vodě nebo ochranu před požáry. Vnímáme, že lidé potřebují také psychologickou pomoc,“ říká Chloé Coves z UNHCR. V  táboře Kawergoshk požár zničil stany sedmi rodinám - znovu tak v krátké době přišly o veškerý svůj majetek. Psychosociální pomoc je tak zcela na místě. Kromě toho je potřeba zlepšovat infrastrukturu a rovněž celkový systém zdravotnické péče.

 

Další články z časopisu Rozvojovka 1/2017 najdete zde


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM