Zapojte se
Loading


Přináší Africe lovecký turismus rozvoj?

foto: Dimitry B., Flickr.com

26.06.2017
Tomáš Nídr, Rozvojovka 2/2016

Téma: Životní prostředí, Situace v rozvojových zemích

Region: Afrika

Na černém kontinentu se faunu snaží chránit paradoxně povolením jejího odstřelu. Lov má přinést peníze do vesnic.

Vždy když americký nebo evropský nimrod vystaví na facebooku fotku, na které je obmotán krkem právě skolené žirafy, obhajuje před početnými kritiky svou zálibu tím, že pomáhá ochraně přírody a zároveň také chudým africkým vesničanům.

Jeho logika je následující. Já platím desítky tisíc dolarů za jednu z mála licencí, jež mi dá povolení zastřelit ikonu savany. Část mých peněz se dostane k obyčejným lidem, kteří tak divokou zvěř přestanou vidět jako nebezpečí pro svá pole či stáda. Místo toho se pro ně stane zdrojem zisku, a proto ji sami nebudou zabíjet kvůli masu, a ani nedopustí, aby ji masakrovali profesionální pytláci. Zní to dobře, ale je k tomu nutné dodat: Kéž by to tak bylo.

 

Lovy se zbraní…

Na prvním místě je třeba uvést, že nám k důslednému posouzení kladů a záporů trofejového turismu chybí věrohodná čísla. V článcích k tématu se často uvádí cifra v přepočtu téměř 5 miliard Kč, které tento specifický sektor cestovního ruchu zájemcům o trofeje každoročně do subsaharských zemí přináší. Je to ovšem nepodložené číslo. Jihoafrický novinář Julian Rademeyer  se pokusil vyčíslit takovou sumu ve své vlasti, která je nejvyvinutějším koutem světadílu a zároveň hlavní destinací pro lovce trofejí. V roce 2013 jich do Jihoafrické republiky přijelo 8500 a přinesli jí výdělek miliardu randů (tedy 1,8 miliardy Kč při tehdejším kurzu). Jen pro srovnání - ten samý rok do JAR přiletělo 9,5 milionu cizinců, kteří tamnímu HDP přispěli 323 miliardami randů.

Z toho je vidět, že lov je rentabilní. Jenže JAR je specifická. Honba za trofejemi tam probíhá na soukromých bělošských farmách, kde jsou zvířata chována s tím, že až dorostou, budou postavena před hledí turistovy flinty. Jejich divokost je tedy nulová. Černošští Jihoafričané z tohoto byznysu dostávají jen drobné ve formě výplat na farmách, kde pracují.

V jiných státech lov probíhá na komunitních půdách poblíž národních parků, v nichž jsou pušky pochopitelně tabu. Organizátor platí vesnici za využití jejich pozemků, případně může najmout i místní stopaře. Po úspěšném zásahu na komoru si střelec sebou odveze jako trofej hlavu nebo kůži (mimochodem řada leteckých společností už je odmítá z etických důvodů přepravovat) a lidé z vesnice mohou bez strachu z trestu spotřebovat maso.

Jenže při rozdělování zisků lukrativního byznysu jsou venkované až ti poslední v řadě. BBC uvádí, že lovecké cestovky využívají jejich nízké finanční gramotnosti.

„Podle řady studií na místě na komunitu připadne pouze 3 až 5 procent z toho, co turista zaplatí při objednávání zájezdu a vyhlídnuté trofeje,“ říká americký biolog a znalec lvů Craig Packer, který je v zásadě pro povolení na komerční lov. „Ale muselo by se to dělat úplně jinak,“ tvrdí ve skypovém rozhovoru, kde připomíná případ zimbabwského lva Cecila, jehož vylákání z národního parku na návnadu a následné zabití jen kousek od jeho hranic pobouřilo loni v létě celý svět.

„Lovec za Cecila zaplatil jen 50 tisíc dolarů. To je hrozně málo, když si uvědomíme, že lvů ve volné přírodě žije jen něco přes 30 tisíc. Měl by to být milion, aby si licenci nemohl koupit každý zubař z Minnesoty,“ naráží na profesi nimroda. „Vím o řadě míst, především v Namibii, kde trofejový lov funguje, ale většinou jsou to projekty nadšenců, kterým skutečně jde o přírodu a ne o co největší zisky,“ dodává.

Navíc Namibie je v africkém srovnání bezproblémově fungujícím státem, kde jsou jasně daná a také dodržovaná pravidla, takže se peníze sběratelů trofejí skutečně dostanou i těm, pro které byly zamýšleny. Jenže ve zkorumpované diktatuře, jakou je Zimbabwe pod vedením Roberta Mugabeho, nelze s něčím takovým počítat. Za všechno mluví údaje londýnské neziskovky Lion Aid, která poukazuje na to, že právě tady bylo licencí vydáno více, než stačí na obnovu stavů „krále zvířat“. Země nyní má zhruba 1700 lvů, ale za deset let jich lovci legálně odstřelili 800, zatímco za stejnou dobu v sousední Botswaně, Zambii, Namibii a Mosambiku jich skolili dohromady „pouze“ tisíc.

 

… i beze zbraně

Sportovní lov je přes pochybné výsledky povolen po téměř celé Africe. Nejznámější výjimkou je Keňa, kde podle zákonů všichni divocí tvorové patří státu a jejich zabití je možné výhradně v případě sebeobrany. Pytlákům navíc nově hrozí za zločiny proti přírodě tresty srovnatelné s těmi, které čekají na odsouzené vrahy. Země se soustředí na turismus s kamerou místo zbraně, což jí usnadňuje pestrá a početná fauna i slušná infrastruktura.

Ale ani keňskému modelu se nedaří brzdit rychlý úbytek zvěře. Za téměř 40 let, co je v zemi střelba na zvířata zakázána, poklesl jejich počet na pětinu. Nejsou za tím ani tak profesionální pytláci jako spíše celokontinentální trend: prudký vzestup obyvatelstva, které pro sebe zabírá další a další dříve neosídlené kousky divočiny, kde je čím dál méně místa pro slony, nosorožce či leopardy.

Zcela reálně hrozí, že si Afrika (ať už s pomocí lovců trofejí nebo bez nich) svoji faunu vyvraždí a tím pádem zabije i turismus jako nástroj ekonomického vzestupu. 

 

Další články na téma turismus najdete v časopisu Rozvojovka 2/2016


Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

foto: Tereza Hronová

Jak Rwanda dosáhla výrazného úspěchu v oblasti veřejného zdraví?

Rwanda patří mezi nejchudší země světa, je závislá na rozvojové pomoci a přes dvacet let se snaží vzpamatovat z jedné z nejkrutějších genocid 20. století. Země se však rozvíjí v ekonomické i sociální oblasti a představuje model

https://www.panoramio.com/photo/88215633

Ženská otázka v Keni zatím čeká na odpovědi

Práva žen stála a stojí v mnoha afrických zemích mimo společenské debaty. Prevencí sexuálního zneužívání a vzděláváním se ale zabývají neziskové organizace. V Keni například vznikl první azylový dům pro zneužívané ženy

foto: Tereza Hronová

Crowdsourcing v mapování snižuje dopady katastrof

Nástroje, které napomáhají čelit katastrofám, a také se vyrovnat s jejími následky co možná nejefektivněji, již existují. Přesto se humanitární organizace často potýkají s nedostatkem informací o postižené oblasti. Ptají se, kolik

foto: Tereza Hronová

Svěřenský fond EU pro Afriku: zpráva evropské sítě CONCORD hodnotí jeho přínosy a slabiny v oblasti prevence neregulérní migrace a rozvojových potřeb

Evropská konfederace humanitárních a rozvojových nevládních organizací CONCORD zveřejnila zprávu hodnotící implementaci Svěřenského fondu pro Afriku (EUTF) - nového finančního nástroje EU, jenž by měl přispět ke stabilitě a řešení

foto: Regis Defurnaux

Mongolské léto na konci světa

V mongolských stepích, daleko od měst, se odehrává pravděpodobně největší boj člověka s přírodou v moderní historii země. Vlivem klimatických změn si pastevci musí poradit s drastickými změnami počasí a úbytkem vody. Dokumentarista

foto: Karolína Šklebená

Proč chudí v Africe dávají uplatky více než bohatí?

Máte nemocné dítě, potřebujete řidičák, nebo vás okradli a očekáváte pomoc a spolupráci od policie? Pokud jste se narodili v Libérii, Kamerunu, nebo v Sierře Leone, bez uplácení státních úředníků se v těchto situacích z velké

foto: Tereza Hronová

Některé léky neléčí. Panělané přípravky zabíjí statisíce lidí

Ať už je to falešný paralen nebo léky proti malárii, tyto padělané přípravky zabíjejí stovky tisíc lidí. Padělatelé z Číny a Indie vyrábí tabletky z křídy, prachu a špinavé vody a posílají je do celého světa. Chudoba, korupce

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2018 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM