Zapojte se
Loading


Od zabíjení k naději na změnu: budoucnost dronů v Africe

Zipline Final Assembly

21.06.2017
Charlota Dědková/The Guardian

Téma: Situace v rozvojových zemích

Region: Afrika

Některé zabíjí, jiné jsou pro zábavu. Drony ale také mohou významně pomoci rozvoji Afriky, například při dodávkách léků nebo v boji proti pytláctví, píše britský deník The Guardian.

I když je Rwanda považována za „africké Švýcarsko“, stále tu jsou špatné silnice, po kterých někdy mají problém i terénní auta. „Rwanda je v podstatě venkovská země. Krev a plazma nemůže být skladována v každém zdravotnickém zařízení. V nejlepším případě může trvat její dodání čtyři až šest hodin,“ říká ministr technologií Jean Philbert Nsengimana.

Právě Rwanda má první světový „dron-port“ pro dodávání zdravotnického materiálu. Aniž by drony musely přistávat, shazují na místa určení balíčky opatřené speciálním padákem. Po technické stránce vše zajišťuje firma Zipline, která v minulosti spolupracovala také s SpaceX, NASA nebo Boeingem. V první fázi Zipline plánuje distribuovat 50-150 dodávek krve denně do 21 transfuzních zařízení v okruhu 75 km.

Rwanda je ideální pro testování podobných projektů. Má velmi nehostinný terén, často bývá označována jako „země tisíce kopců“, a zároveň vládu přístupnou novým technologiím a inovacím. V dalších zemích, kde by bylo možné drony testovat, ovšem stále existují překážky. V  Keni byly projekty zahrnující bezpilotní letouny zastaveny poté, co regulátoři jejich využití zakázali s odkazem na bezpečnostní zájmy.

Vzhledem k tomu, že africký kontinent čelí nové, devastující pytlácké krizi, využívají drony také národní parky pro sledování ohrožených druhů, zejména nosorožců a slonů. Testování protipytláckého vzdušného programu proběhlo v Krugerově národním parku a provincii KwaZulu-Natal.

„Parky využívají pro lokalizaci sledování v průběhu dne běžné metody, ovšem bez využití dronů s termovizí nemohou být tyto metody tak efektivní za tmy,“ říká Otto von Werdmuller Elgg, ředitel firmy UDS, která letouny v parcích provozuje. Při monitoringu pořizují letadla videozáznam a mají také možnost vyslat výstrahu na velitelství v případě ohrožení. Skeptici tvrdí, že investovat do pozemních kontrol je levnější a opodstatněnější. UDS však trvá na přínosu své metody, která dokáže pokrýt násobně větší plochu, a to i za špatné viditelnosti. „Pytláci mohli v klidu pracovat v noci, ale jakmile se rozkřiklo, že v té oblasti působíme, incidentů ubylo. Zaznamenali jsme přímou souvislost mezi naší přítomností a úbytkem pytláctví, ta čísla klesají,“ dodává Elgg.

Drony se testují i v jiných rozvíjejících se ekonomikách. Matternet, start-up ze Silicon Valley, dopravuje s jejich využitím vzorky z venkovských klinik do laboratoře v Papui-Nové Guineji. V současné době buduje podobný systém i v Dominikánské republice. Společnost ve spolupráci s UNICEF v Malawi vytváří projekt, kdy se pomocí bezpilotních letadel budou přepravovat krevní vzorky dětí narozených HIV pozitivním rodičům do laboratoří.

Terénní zdravotníci nápad podporují. Patrick Kamzitu, který má na starost 12 obcí a téměř 8000 lidí, kteří žijí u města Nambuma v západním Malawi, je rovněž jedním z příznivců. „Mohlo by to ušetřit spoustu času a peněz. Pokud bychom je používali, zachránilo by to mnoho životů. V současné době využíváme motorky, ale někdy nemáme k dispozici palivo a silnice jsou nesjízdné,“ řekl pro The Guardian.

Dosavadní výsledky naznačují, že technologie má velký potenciál, a to nejen pro zdravotnictví, ale také v zemědělství nebo komerci. Například Facebook již vyslal bezpilotní, solárně poháněný letoun, který zajišťuje cenově dostupné internetové připojení i v odlehlých místech.

„Potenciál tu je, ale je třeba soustředit se hlavně na problémy, které se snažíme řešit, a nejen na technologii samotnou,“ říká Josiah Mugambi, výkonný ředitel firmy iHub v Nairobi. Jedním z problémů ale mohou být bezpečnostní otázky – lidé mají strach, k čemu a jak budou drony používané.

 

Další čísla časopisu Rozvojovka najdete zde


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM