Zapojte se
Loading


Chráněným mořským želvám škodí některé „záchranné“ stanice i jejich návštěvníci

15.06.2017
www.morskezelvy.cz

Téma: Rozvojové cíle tisíciletí

Region: Asie

Jedete do Indonésie nebo na Srí Lanku či jinam do tropů na dovolenou? Zajímá vás místní příroda, například mořské želvy? Dávejte si pozor. Ne všechny záchranné stanice, které nabízí exkurze, skutečně pomáhají ohroženým živočichům.

Želví vejce na jídelním lístku nebo prodej náramků z želvoviny na letišti? Nezákonné ale přesto realita. Člověk si hnědožlutý levný suvenýr, který vypadá jako z plastu koupí, a pak se jen diví, když ho v Česku při výstupu z letiště zastaví celníci. Mořské želvy jsou totiž chráněné mezinárodním zákonem a dovoz čehokoli z nich je trestný čin.

V Malajsii je možné vidět restaurace, kde v akváriu plavou asi 30cm velké želvy - stačí na nějakou ukázat a skončí na talíři stejně jako krab či langusta z vedlejšího akvária. Místní zákony jsou přísné – například v Indonésii hrozí za to 5 let vězení a pokuta 200 000Kč - ale jejich vymáhání nikdo neřeší. Proto je nikdo nedodržuje a příroda trpí. „Korupci v přímém přenosu jsem viděla i loni,“ popisuje Hana Svobodová bioložka ze ZOO Hodonín, která se ochraně mořských želv věnuje už 13 let.

„Z ostrova, kde želvy v Indonésii chráníme, jsme natočili loď, která v okolí lovila ryby dynamitem. Na videu byla vidět barva lodi i to, jak za ní voda stříká do výšky kvůli výbuchům trhaviny. Video jsme předali policii, ta loď vypátrala, našla v ní 4 tuny ryb ulovených prokazatelně touto zakázanou destruktivní metodou a nic se nestalo. Ptala jsem se proč a policista mi odpověděl, že na videu není vidět obličej majitele lodi, jak hází dynamit do vody. Obálka zřejmě zafungovala. Takových případů je hodně, proto nečekejme, že za nás bude přírodu chránit policie či dokonce nějaká velká nadnárodní organizace. Iniciativa a zodpovědnost je na každém z nás,“ říká Hana Svobodová.

Vyplatí se přemýšlet o tom, co jíst a co ne, co si koupit na památku a dokonce i které záchranné centrum navštívit. Existují totiž taková, která želvám skutečně pomáhají, a pak také ta, která spíše škodí. Nemusíte být zrovna biolog, abyste si vybrali zodpovědně a přírodě pomohli. Vyhýbejte se centrům, kde drží želvy v bazénech. Mořská želvy přece patří do moře. V zajetí želvám zakrní svaly, nevyvinou se jim dostatečně plíce, nenaučí se lovit, a ztratí instinkt kam plavat a kam se v dospělosti vrátit.

Jedna z takových „záchranných“ stanic se nachází na západě Sumatry, na pláži u města Pariaman naproti ostrůvku Pulau Kasiak, kam želvy kladou vejce. Rybáři je odtud záměrně vybírají a pracovníci centra od nich vejce na pobřeží vykupují. Takovým přístupem zde takzvaní ochránci sběr vajec jen podporují. Všichni jsou přece ze stejné vesnice  - a když rybáři mají peníze od ochranářů a ochranáři zase od turistů, radost mají obě strany.

Správné je rybářům vejce zabavit a dát jim pokutu za porušování zákona. Čím více turistů bude na zákony upozorňovat a podivné praktiky hlásit policii nebo organizacím, které se efektivní ochranou mořských želv dlouhodobě zabývají, tím dříve se podaří tyto způsoby „ochrany“ vymýtit. V centrech v Indonésii se také často setkáte s tím, že je v bazénech s mořskými želvami sladká voda. Rozbité čerpadlo je nejčastější výmluvou. Infekční nemoci želv, těžké dýchání a krunýř porostlý řasami nikdo neřeší.

A to není všechno. Indonésané snad už z principu nekrmí žádná zvířata, ani domácí mazlíčky. Kočka, pes či cokoli jiného si přece něco k snědku vždy najde, jenže mořské želvy zavřené mezi dlaždičkami tolik možností k lovu nemají. Zaměstnanci je prý krmí, ale při pohledu na okousané ploutvičky skoro každé menší karety (některé jsou dokonce pokousané i na krku), je zjevné, že ne dostatečně. Opět stačí upozornit na nesmyslnost situace, kdyby přece želvy pustili do moře, najdou si potravu sami.

Ochranáři dokonce nebudou muset stavět drahé bazény. Upozorněte při svých cestách místní na chyby a pořizujte fotky a videa. Mnohdy také stačí požádat místní, aby želvy pustili. Pro turistu to rádi udělají a vy tak pomůžete želvám přežít. Želvy vypuštěné do moře mají rozhodně větší šanci přežít než ty, které budou dál drženy v bazénu. A to i přesto, že v moři se malé želvy mohou stát potravou ryb. To je nejčastější výmluva, kterou pracovníci center s bazénky uvádějí. Jenže mořské želvy jsou na světě už 110 milionů let a ryby tu také byly odjakživa. Pro želvy jsou teď v moři daleko větším problémem rybáři a jejich sítě než přirození predátoři. Přestože právě vylíhlé jen 4cm velké mořské želvy vypadají křehce a bezbranně, jsou dostatečně vyvinuty pro okamžité vypuštění do jejich přirozeného prostředí.

Okamžité vypuštění je velmi důležité, protože zvířata držená v bazéncích po 48 hodinách ztrácí instinkt kam v moři plavat a jak se na stejnou pláž v dospělosti vrátit klást vlastní vejce. Právě vylíhlé želvy navíc mají ještě ze žloutku z vejce dostatek energie na plavbu dál od pobřeží, kde není tolik predátorů.  Bioložka Hana Svobodová doporučuje centra, kde turisty vezmou v noci potichu s baterkou s červeným světlem, které želvy neruší, na pláž podívat se, jak samice klade vejce, nebo kde dovolí pozorovat líhnutí malých želv, které hned se snůšky budou v podvečer utíkat vstříc oceánu. Takový zážitek patří k těm nezapomenutelným.

Tohle video ukazuje nejen, jak se liší dobrá centra na ochranu mořských želv od špatných, ale jsou zde i jiné informace a způsoby, jak můžeme želvám pomoci.

www.morskezelvy.cz

 

 


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM