Zapojte se
Loading


Tam, kde umírají lodě, umírají i lidé

Stéphane M Grueso

12.06.2017
Patricie Brunátová

Téma: Lidská práva

Region: Asie

Námořní trasy tepou životem. Dennodenně je na lodích převáženo z jednoho konce světa na druhý ohromné množství zboží. Lodě jsou navržené tak, aby dokázaly čelit extrémním podmínkám na moři, nicméně i tak po několika dekádách vypoví svoji službu. Co se pak s nimi děje?

Námořní lodě doslouží přibližně po 25 až 30 letech užívání. Po uplynutí této doby se jejich provoz z ekonomických důvodů již nevyplatí a jsou nahrazeny mladšími a modernějšími. Nicméně ty vysloužilé je nutné zlikvidovat. Tento proces je však přísně regulován a je velmi drahý. Z tohoto důvodů probíhá demontáž lodí v zemích, kde se na regulace, které mají ochránit pracovníky i životní prostředí, nehledí. Jedná se zejména o země, jako je Indie, Pákistán a Bangladéš. Tam se demontážní práce přesunuly zejména v 80. letech 20. století ze Severní Ameriky a východní Asie. Dnes se zde demontuje na 80 % veškerých světových lodí (ILO 2017). Likvidace lodí znamená pro tyto země nemalé finanční přínosy. Materiál získaný z této činnosti využívají zejména ve svém strojním průmysluVeškerý materiál z vysloužilých lodí je znovu použit. Vytváří také množství pracovních míst, a to zejména pro chudé a marginalizované skupiny obyvatel. Jedná se většinou o migranty přicházející z chudých regionů (World Bank 2010).

Jedno nechvalně proslulé lodní vrakoviště se nachází bangladéšském Čattagrámu. Z výšky toto místo vypadá jako namalované, protože se ve vodě míchají různé chemikálie a tvoří barevné obrazce. Jakmile jsou lodě dotaženy na toto vrakoviště, jsou z nich odčerpány veškeré kapaliny - nafta či motorový olej. Tyto kapaliny jsou následně prodány. Následuje další demontáž součástek, které se dají dobře prodat, jako jsou baterie, měděné vodiče, ale například i záchranné čluny. Pak dělníci rozřežou lodě na co nejmenší kousky, ty se následně roztaví a použijí jako materiál do stavebnictví (The Guardian 2012).

Nebezpečné pracovní podmínky

Dělníci ovšem pracují v podmínkách, které jsou nebezpečné životu. Dostávají navíc minimální mzdu. Den za dnem se bosí brodí ve vodě, která je zamořená nebezpečnými chemickými látkami a lodě rozebírají holýma rukama bez jakýchkoliv ochranných pomůcek. Jediné, co mají k dispozici, jsou autogeny, díky kterým mohou loď porcovat  (ILO 2017).Závažné pracovní úrazy jsou v těchto končinách na denním pořádku. Často se stane, že na nějakého dělníka spadne kus železa nebo že zahyne při výbuchu zbytkového plynu. Nadřízení na ně však tlačí, aby se o podobných událostech nikde nezmiňovali. Jelikož se dělníci bojí o své platy, mlčí. Kolem vrakoviště vyrůstají chudinské čtvrti, kde žijí početné rodiny. Na likvidaci lodí mnozí bohatnou, nicméně to jistě nejsou dělníci, kteří při práci nasazují své vlastní životy (Gwin 2014).

Dopady na životní prostředí

Kromě porušování lidských práv dochází v těchto oblastech i k závažnému znečišťování životního prostředí. K výrobě lodí je často použito toxických látek jako azbest, amoniak či olovo. Při demontáži se uvolňují do mořské vody. To má za následek narušení rovnováhy mořského života. Uvolněný materiál z likvidovaných lodí se velmi snadno dostane i do pobřežní půdy, jedná se především o železné fragmenty. Tato činnost urychlila v okolí vrakovišť a přilehlých oblastech pobřežní erozi a zvýšila zakalení mořské vody. Na mořské hladině v těchto oblastech lze nalézt olejový film a tzv. tukové kuličky. To může mít za následek snížení intenzity světla dopadajícího pod hladinu, což s sebou přináší problém s výměnou kyslíku a oxidu uhličitého. To způsobuje toxicitu, která neblaze ovlivňuje život mořských živočichů, zejména planktonu, který je nedílnou součástí potravních řetězců. Ohrožení mořského života znamená také ohrožení rybolovu. Už tak narušená biodiverzita moří a oceánů právě neadekvátním rybolovem, se může ještě zhoršit (European Union 2016).

Bangladéš možná nyní čerpá z likvidace lodí nemalé finanční prostředky, nicméně tím zásadně narušuje životní prostředí, což se proti této zemi může v budoucnu obrátit. Především pokud vezmeme v potaz, že většina pobřeží této země leží pod úrovní hladiny moře. Často se mluví o tom, že klimatické změny způsobí zaplavení velké části bangladéšského pobřeží (Gwin 2014).

Je třeba zabezpečit bezproblémovou likvidaci lodí, což s sebou nese nutnost správného skladování, přepravy a likvidaci nebezpečných látek. K sehnání investic na tento proces lze využít partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem. I když to může v první fázi znamenat značné finanční výdaje, Bangladéši se tato investice jistě vrátí (ILO 2009).


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM