Zapojte se
Loading


Tam, kde umírají lodě, umírají i lidé

Stéphane M Grueso

12.06.2017
Patricie Brunátová

Téma: Lidská práva

Region: Asie

Námořní trasy tepou životem. Dennodenně je na lodích převáženo z jednoho konce světa na druhý ohromné množství zboží. Lodě jsou navržené tak, aby dokázaly čelit extrémním podmínkám na moři, nicméně i tak po několika dekádách vypoví svoji službu. Co se pak s nimi děje?

Námořní lodě doslouží přibližně po 25 až 30 letech užívání. Po uplynutí této doby se jejich provoz z ekonomických důvodů již nevyplatí a jsou nahrazeny mladšími a modernějšími. Nicméně ty vysloužilé je nutné zlikvidovat. Tento proces je však přísně regulován a je velmi drahý. Z tohoto důvodů probíhá demontáž lodí v zemích, kde se na regulace, které mají ochránit pracovníky i životní prostředí, nehledí. Jedná se zejména o země, jako je Indie, Pákistán a Bangladéš. Tam se demontážní práce přesunuly zejména v 80. letech 20. století ze Severní Ameriky a východní Asie. Dnes se zde demontuje na 80 % veškerých světových lodí (ILO 2017). Likvidace lodí znamená pro tyto země nemalé finanční přínosy. Materiál získaný z této činnosti využívají zejména ve svém strojním průmysluVeškerý materiál z vysloužilých lodí je znovu použit. Vytváří také množství pracovních míst, a to zejména pro chudé a marginalizované skupiny obyvatel. Jedná se většinou o migranty přicházející z chudých regionů (World Bank 2010).

Jedno nechvalně proslulé lodní vrakoviště se nachází bangladéšském Čattagrámu. Z výšky toto místo vypadá jako namalované, protože se ve vodě míchají různé chemikálie a tvoří barevné obrazce. Jakmile jsou lodě dotaženy na toto vrakoviště, jsou z nich odčerpány veškeré kapaliny - nafta či motorový olej. Tyto kapaliny jsou následně prodány. Následuje další demontáž součástek, které se dají dobře prodat, jako jsou baterie, měděné vodiče, ale například i záchranné čluny. Pak dělníci rozřežou lodě na co nejmenší kousky, ty se následně roztaví a použijí jako materiál do stavebnictví (The Guardian 2012).

Nebezpečné pracovní podmínky

Dělníci ovšem pracují v podmínkách, které jsou nebezpečné životu. Dostávají navíc minimální mzdu. Den za dnem se bosí brodí ve vodě, která je zamořená nebezpečnými chemickými látkami a lodě rozebírají holýma rukama bez jakýchkoliv ochranných pomůcek. Jediné, co mají k dispozici, jsou autogeny, díky kterým mohou loď porcovat  (ILO 2017).Závažné pracovní úrazy jsou v těchto končinách na denním pořádku. Často se stane, že na nějakého dělníka spadne kus železa nebo že zahyne při výbuchu zbytkového plynu. Nadřízení na ně však tlačí, aby se o podobných událostech nikde nezmiňovali. Jelikož se dělníci bojí o své platy, mlčí. Kolem vrakoviště vyrůstají chudinské čtvrti, kde žijí početné rodiny. Na likvidaci lodí mnozí bohatnou, nicméně to jistě nejsou dělníci, kteří při práci nasazují své vlastní životy (Gwin 2014).

Dopady na životní prostředí

Kromě porušování lidských práv dochází v těchto oblastech i k závažnému znečišťování životního prostředí. K výrobě lodí je často použito toxických látek jako azbest, amoniak či olovo. Při demontáži se uvolňují do mořské vody. To má za následek narušení rovnováhy mořského života. Uvolněný materiál z likvidovaných lodí se velmi snadno dostane i do pobřežní půdy, jedná se především o železné fragmenty. Tato činnost urychlila v okolí vrakovišť a přilehlých oblastech pobřežní erozi a zvýšila zakalení mořské vody. Na mořské hladině v těchto oblastech lze nalézt olejový film a tzv. tukové kuličky. To může mít za následek snížení intenzity světla dopadajícího pod hladinu, což s sebou přináší problém s výměnou kyslíku a oxidu uhličitého. To způsobuje toxicitu, která neblaze ovlivňuje život mořských živočichů, zejména planktonu, který je nedílnou součástí potravních řetězců. Ohrožení mořského života znamená také ohrožení rybolovu. Už tak narušená biodiverzita moří a oceánů právě neadekvátním rybolovem, se může ještě zhoršit (European Union 2016).

Bangladéš možná nyní čerpá z likvidace lodí nemalé finanční prostředky, nicméně tím zásadně narušuje životní prostředí, což se proti této zemi může v budoucnu obrátit. Především pokud vezmeme v potaz, že většina pobřeží této země leží pod úrovní hladiny moře. Často se mluví o tom, že klimatické změny způsobí zaplavení velké části bangladéšského pobřeží (Gwin 2014).

Je třeba zabezpečit bezproblémovou likvidaci lodí, což s sebou nese nutnost správného skladování, přepravy a likvidaci nebezpečných látek. K sehnání investic na tento proces lze využít partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem. I když to může v první fázi znamenat značné finanční výdaje, Bangladéši se tato investice jistě vrátí (ILO 2009).


Foto: Jiří Pasz

Uprchlíci představují pro Libanon zátěž i příležitost pro byznys

Libanon je zemí s největším počtem uprchlíku na světě na počet obyvatel. Jejich postavení způsobuje, že je mnozí Libanonci vykořisťují.

Foto: Tereza Hronová

Rozhovor: Místo léků dostanou kyselinu sírovou

Monika Nová z Karlovy univerzity zkoumala, proč obyvatelé venkova v Malawi a Ugandě chodí raději k šamanům a tradičním léčitelům než do klinik „západního typu“. Tohle téma ji zajímá také proto, že je spoluzakladatelkou venkovského

Foto: Tereza Hronová

Konflikt v konžském Kasai: masové hroby, zmizelá těla a duchové

Nepokoje kolem prezidentských voleb rozdmýchaly v regionu Kasai konflikt, který si zatím vyžádal tisíce obětí. Přes milion lidí uteklo ze svých domovů

Foto: Tereza Hronová

Konflikt v konžském Kasai: masové hroby, zmizelá těla a duchové

Nepokoje kolem prezidentských voleb rozdmýchaly v regionu Kasai konflikt, který si zatím vyžádal tisíce obětí. Přes milion lidí uteklo ze svých domovů

Foto: Arthur F. Sniegon

Zbytečně neriskuji. A pokud ano, má to smysl.

Arthur F. Sniegon (29) odmala věděl, že chce být přírodovědec a ochranář. Před pěti lety se vydal do rovníkové Afriky na kole a zamiloval se do ní. Poslední roky se v Kongu, Kamerunu a Čadu naplno věnuje záchraně slonů před pytláky.

Češi, děkujem! vzkazují lidé z celého světa. Poděkování na billboardech psali přímo ti, kterým pomáhá Člověk v tísni

Začátkem listopadu se na billboardech v Praze, Brně a v Ostravě objevily ručně psané vzkazy od holčičky Amal ze Sýrie, učitele Mohamada z Afghánistánu, pana Rudolfa z východní Ukrajiny a dobrovolníka Thet Mawa z Barmy. Díky kampani www.cesidekujem.cz

foto: autorka

Švadlena Loveness dává dívkám možnost chodit do školy

Žena v barevných zdobených šatech sedí u šicího stroje obklopená hromadami afrických látek. Ač se to nezdá, švadlena Loveness Zulu (45) právě zachraňuje budoucnost dívkám z města Kasama na severu Zambie.

Foto: Jiří Pasz

Skejt jako symbol svobody

Skateboarding zažívá v Rangúnu boom. Pro mladou generaci je jedním ze symbolů nové cesty k demokracii a propojení se světem.

UNwomen(CC BY-NC-ND 2.0)

Žena, která zabránila stovkám dětských svateb

V Malawi je asi polovina dívek provdána před osmnáctými narozeninami. Mnohé z nich ještě jako děti otěhotní. Starostka Theresa Kachindamoto se to snaží změnit.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 3/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM