Zapojte se
Loading


Tam, kde umírají lodě, umírají i lidé

Stéphane M Grueso

12.06.2017
Patricie Brunátová

Téma: Lidská práva

Region: Asie

Námořní trasy tepou životem. Dennodenně je na lodích převáženo z jednoho konce světa na druhý ohromné množství zboží. Lodě jsou navržené tak, aby dokázaly čelit extrémním podmínkám na moři, nicméně i tak po několika dekádách vypoví svoji službu. Co se pak s nimi děje?

Námořní lodě doslouží přibližně po 25 až 30 letech užívání. Po uplynutí této doby se jejich provoz z ekonomických důvodů již nevyplatí a jsou nahrazeny mladšími a modernějšími. Nicméně ty vysloužilé je nutné zlikvidovat. Tento proces je však přísně regulován a je velmi drahý. Z tohoto důvodů probíhá demontáž lodí v zemích, kde se na regulace, které mají ochránit pracovníky i životní prostředí, nehledí. Jedná se zejména o země, jako je Indie, Pákistán a Bangladéš. Tam se demontážní práce přesunuly zejména v 80. letech 20. století ze Severní Ameriky a východní Asie. Dnes se zde demontuje na 80 % veškerých světových lodí (ILO 2017). Likvidace lodí znamená pro tyto země nemalé finanční přínosy. Materiál získaný z této činnosti využívají zejména ve svém strojním průmysluVeškerý materiál z vysloužilých lodí je znovu použit. Vytváří také množství pracovních míst, a to zejména pro chudé a marginalizované skupiny obyvatel. Jedná se většinou o migranty přicházející z chudých regionů (World Bank 2010).

Jedno nechvalně proslulé lodní vrakoviště se nachází bangladéšském Čattagrámu. Z výšky toto místo vypadá jako namalované, protože se ve vodě míchají různé chemikálie a tvoří barevné obrazce. Jakmile jsou lodě dotaženy na toto vrakoviště, jsou z nich odčerpány veškeré kapaliny - nafta či motorový olej. Tyto kapaliny jsou následně prodány. Následuje další demontáž součástek, které se dají dobře prodat, jako jsou baterie, měděné vodiče, ale například i záchranné čluny. Pak dělníci rozřežou lodě na co nejmenší kousky, ty se následně roztaví a použijí jako materiál do stavebnictví (The Guardian 2012).

Nebezpečné pracovní podmínky

Dělníci ovšem pracují v podmínkách, které jsou nebezpečné životu. Dostávají navíc minimální mzdu. Den za dnem se bosí brodí ve vodě, která je zamořená nebezpečnými chemickými látkami a lodě rozebírají holýma rukama bez jakýchkoliv ochranných pomůcek. Jediné, co mají k dispozici, jsou autogeny, díky kterým mohou loď porcovat  (ILO 2017).Závažné pracovní úrazy jsou v těchto končinách na denním pořádku. Často se stane, že na nějakého dělníka spadne kus železa nebo že zahyne při výbuchu zbytkového plynu. Nadřízení na ně však tlačí, aby se o podobných událostech nikde nezmiňovali. Jelikož se dělníci bojí o své platy, mlčí. Kolem vrakoviště vyrůstají chudinské čtvrti, kde žijí početné rodiny. Na likvidaci lodí mnozí bohatnou, nicméně to jistě nejsou dělníci, kteří při práci nasazují své vlastní životy (Gwin 2014).

Dopady na životní prostředí

Kromě porušování lidských práv dochází v těchto oblastech i k závažnému znečišťování životního prostředí. K výrobě lodí je často použito toxických látek jako azbest, amoniak či olovo. Při demontáži se uvolňují do mořské vody. To má za následek narušení rovnováhy mořského života. Uvolněný materiál z likvidovaných lodí se velmi snadno dostane i do pobřežní půdy, jedná se především o železné fragmenty. Tato činnost urychlila v okolí vrakovišť a přilehlých oblastech pobřežní erozi a zvýšila zakalení mořské vody. Na mořské hladině v těchto oblastech lze nalézt olejový film a tzv. tukové kuličky. To může mít za následek snížení intenzity světla dopadajícího pod hladinu, což s sebou přináší problém s výměnou kyslíku a oxidu uhličitého. To způsobuje toxicitu, která neblaze ovlivňuje život mořských živočichů, zejména planktonu, který je nedílnou součástí potravních řetězců. Ohrožení mořského života znamená také ohrožení rybolovu. Už tak narušená biodiverzita moří a oceánů právě neadekvátním rybolovem, se může ještě zhoršit (European Union 2016).

Bangladéš možná nyní čerpá z likvidace lodí nemalé finanční prostředky, nicméně tím zásadně narušuje životní prostředí, což se proti této zemi může v budoucnu obrátit. Především pokud vezmeme v potaz, že většina pobřeží této země leží pod úrovní hladiny moře. Často se mluví o tom, že klimatické změny způsobí zaplavení velké části bangladéšského pobřeží (Gwin 2014).

Je třeba zabezpečit bezproblémovou likvidaci lodí, což s sebou nese nutnost správného skladování, přepravy a likvidaci nebezpečných látek. K sehnání investic na tento proces lze využít partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem. I když to může v první fázi znamenat značné finanční výdaje, Bangladéši se tato investice jistě vrátí (ILO 2009).


Foto: Jiří Pasz

Skejt jako symbol svobody

Skateboarding zažívá v Rangúnu boom. Pro mladou generaci je jedním ze symbolů nové cesty k demokracii a propojení se světem.

UNwomen(CC BY-NC-ND 2.0)

Žena, která zabránila stovkám dětských svateb

V Malawi je asi polovina dívek provdána před osmnáctými narozeninami. Mnohé z nich ještě jako děti otěhotní. Starostka Theresa Kachindamoto se to snaží změnit.

Domaci_pracovnici_Foto: Ferry Latief

Evropské obuvnické značky šijí v Indonésii

Indonésie je čtvrtým největším výrobcem obuvi na světě po Číně, Indii a Vietnamu. V roce 2015 se v této zemi vyrobila jedna miliarda párů bot.

DFID - UK Department for International

15 milionů dětských nevěst na prodej

Sadia z Bangladéše chodila ráda do školy a snila o tom, že bude učitelka matematiky. V osmé třídě ale musela školní lavici opustit. Je jí šestnáct let a před osmi měsíci porodila dceru. Už je to dva roky, co se vdávala.

Archiv ČvT

Ráj na zemi. Ale jen na první pohled

Filipíny patří k zemím, které nejvíc ohrožují klimatické změny. Některé z asi sedmi tisíc ostrovů zřejmě zmizí pod hladinou moře. Zemi drancují tajfuny i sucha. Češi proto pomáhají místním najít způsob obživy. Lidé tak začali

Balík do každé mongolské jurty i do poslední chýše v africkém slumu

Nové technologie mění poštu v rozvojovém světě. Dnes každý obyvatel západoafrického Pobřeží slonoviny a východoasijského Mongolska bude moci dostat zásilku, ač jeho bydliště doposud žádnou klasickou adresu nemělo. Postačí místo

foto: Petr Štefan

Žiji tady a teď, říká finanční manažer mise v Barmě

Ekonom Jiří Bednář (37) z Brna pracoval v prestižní auditorské firmě nebo pro vlastníka černouhelných dolů. Pak se rozhodl přehodnotit svůj život a vyrazil na misi společnosti Člověk v tísni v Barmě.

Prožije Keňa opět během voleb násilí?

V úterý v šest hodin ráno se otevřely volební místnosti v jedné z nejrozvinutějších demokracií Afriky. Hlasovat o budoucnosti země se chystalo téměř 19 milionů voličů. Téměř polovina z nich jsou lidé do 35 let, volby tak do značné

Ben Barber, USAID

Jemen: Ženám právo zakázáno

Zvolit si práci dle vlastního uvážení, studovat na univerzitách, chodit na ulici v krátkých sukních, zamilovat se a vdát se podle své volby. Pro nás běžné věci, pro ženy v Jemenu zatím nedostižný sen.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 2/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM