Zapojte se
Loading


Senegal odsoudil afrického Pinocheta za zločiny proti lidskosti

foto: Jeden svět

15.05.2017
Charlota Dědková

Téma: Lidská práva

Region: Afrika

Po sedmnáctileté snaze skupiny právníků byl 30. května 2016 odsouzen na doživotí bývalý čadský diktátor Hisséne Habré zodpovědný za zločiny proti lidskosti spáchané během jeho vlády v osmdesátých letech. Jedná se o vůbec první případ na světě, kdy soud jedné země soudil bývalého prezidenta jiné země za zločiny proti lidskosti.

Habré jako prezident Čadu v osmdesátých letech vytvořil systém, ve kterém byly tisíce civilistů zatýkány a ve vězení musely čelit otřesným podmínkám. Kromě mučení byly zejména ženské vězenkyně znásilňovány, v jednom případě dokonce i samotným prezidentem. Ten osobně dohlížel na činnost tajné policie, které dával rozkazy k zatýkání.

Habré stráví zbytek života ve vězení. Celkově mu bylo nařízeno zaplatit 20 milionů středoafrických franků každé oběti znásilnění a sexuálního otroctví, 15 milionů pak každému přeživšímu vězeňského mučení. Rodinám obětí byla vyměřena náhrada 10 milionů franků. Počet zavražděných se pohybuje v desítkách tisíc.

Habré byl nejprve obviněn v Senegalu v roce 2000, ale i díky politické intervenci soud zamítl jeho souzení. Oběti se proto obrátily na soud v Belgii. V roce 2004 zde byl uznán vinným a belgický soud požádal o jeho vydání. Senegal odmítl Habrého vydat, Belgie tedy podala žalobu k Mezinárodnímu soudnímu dvoru. Až v roce 2012 dospěl soudní dvůr k závěru, že je nutné ho stíhat přímo v Senegalu, nebo bezodkladně vydat ke stíhání do Belgie. Senegal po dohodě s Africkou unií vytvořil speciální tribunál, který Habrého v květnu 2016 shledal vinným.

Erica Bussey z Amnesty International upozorňuje, že ačkoliv je verdikt přelomový, není ještě zdaleka vyhráno: „Je třeba uznat, že Habré nebyl jediným pachatelem zvěrstev. Je důležité, aby tlak byl udržován nejen v Čadu, ale i dalších státech.“

Revolucionář z pouště

Politická kariéra Hisséna Habrého začala v roce 1975, kdy vedl vzpouru proti tehdejší čadské vládě. Považoval ji tehdy za příliš ovlivněnou diktátem Francie. Shromáždil skupiny vzbouřenců v pouštní oblasti Tisbesti a volal po revoluci. Aby se zviditelnil, zorganizoval Habré řadu únosů známých osobností, například francouzského archeologa Francoise Claustrea, kterého držel v poušti dlouhých 33 měsíců. K jeho osvobození přispěl po dohodě s Francií také libyjský diktátor Muammar Kaddáfí, což předznamenalo budoucí konflikty obou vůdců.

Uchopit moc se Habrému podařilo v roce 1982. Dostalo se mu značné podpory zejména ze strany Francie a Spojených států, kteří jej viděli jako pojistku proti Kaddáfímu. Ten byl obávanou hrozbou, jeho ropné příjmy mu samy o sobě zajišťovaly velký vliv po celém světě, a zároveň se netajil podporou revolučních hnutí a mezinárodního terorismu. Byl zkrátka nebezpečím pro celý Západ, a právě z této obavy mohl těžil čadský prezident nejvíce. USA Habrého režim pomohly obstojně vyzbrojit, Francie v čele s prezidentem Mitterandem byla v tomto ohledu zdrženlivější. Obrátila až poté, co Kaddáfí porušil společnou dohodu, a postavila se zcela na stranu čadského režimu. Konflikt s Libyí eskaloval naplno v polovině 80. let, kdy se za pomoci Američanů a Francouzů podařilo vyhnat Kaddáfího vojsko z území Čadu. Habré se stal strategickým lídrem s velkým vlivem, který se nebál zneužít ve svůj prospěch nejen na mezinárodní úrovni, ale i proti civilnímu obyvatelstvu vlastní země. Stal se posedlý myšlenkou, že v Čadu působí velké množství „vnitřních nepřátel“, které je třeba zlikvidovat.

První diktátor odsouzený na území jiného státu

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let proběhl v Čadu převrat a do čela státu se dostal současný prezident Idriss Déby. Habré uprchl společně s kradenými penězi ze státní pokladny do Senegalu, kde žil nerušeným životem, ačkoliv proti němu byl vydán mezinárodní zatykač. Odsoudit ho za zločiny proti lidskosti se ho podařilo až v roce 2016 před speciálním tribunálem v Senegalu.

Jedná se o vůbec první případ na světě, kdy soud jedné země soudil bývalého prezidenta jiné země z lidskoprávních deliktů a zločinů proti lidskosti. Oběti se nejspíš konečně dočkají odškodnění, přesto není pro samotné obyvatele Čadu jednoduché se s minulostí vyrovnat. Ačkoliv prezident Déby deklaroval stíhání těch, kteří pomáhali režimu zločiny páchat, své sliby nenaplnil.

V roce 2016 prezidentské volby potvrdily Débyho setrvání v úřadu a prodloužily tak jeho již šestadvacetiletý mandát. Africká unie výsledek uznala i přesto, že volby doprovázelo násilné potlačování občanských protestů.

Příběh lidí, kteří se snaží vyrovnat s minulostí a dostat diktátora za mříže zachytil film Hisséne Habré: Tragédie v Čadu.


DFID - UK Department for International

15 milionů dětských nevěst na prodej

Sadia z Bangladéše chodila ráda do školy a snila o tom, že bude učitelka matematiky. V osmé třídě ale musela školní lavici opustit. Je jí šestnáct let a před osmi měsíci porodila dceru. Už je to dva roky, co se vdávala.

Archiv ČvT

Ráj na zemi. Ale jen na první pohled

Filipíny patří k zemím, které nejvíc ohrožují klimatické změny. Některé z asi sedmi tisíc ostrovů zřejmě zmizí pod hladinou moře. Zemi drancují tajfuny i sucha. Češi proto pomáhají místním najít způsob obživy. Lidé tak začali

Balík do každé mongolské jurty i do poslední chýše v africkém slumu

Nové technologie mění poštu v rozvojovém světě. Dnes každý obyvatel západoafrického Pobřeží slonoviny a východoasijského Mongolska bude moci dostat zásilku, ač jeho bydliště doposud žádnou klasickou adresu nemělo. Postačí místo

foto: Petr Štefan

Žiji tady a teď, říká finanční manažer mise v Barmě

Ekonom Jiří Bednář (37) z Brna pracoval v prestižní auditorské firmě nebo pro vlastníka černouhelných dolů. Pak se rozhodl přehodnotit svůj život a vyrazil na misi společnosti Člověk v tísni v Barmě.

Prožije Keňa opět během voleb násilí?

V úterý v šest hodin ráno se otevřely volební místnosti v jedné z nejrozvinutějších demokracií Afriky. Hlasovat o budoucnosti země se chystalo téměř 19 milionů voličů. Téměř polovina z nich jsou lidé do 35 let, volby tak do značné

Ben Barber, USAID

Jemen: Ženám právo zakázáno

Zvolit si práci dle vlastního uvážení, studovat na univerzitách, chodit na ulici v krátkých sukních, zamilovat se a vdát se podle své volby. Pro nás běžné věci, pro ženy v Jemenu zatím nedostižný sen.

foto: archiv Moniky Nové

Rozhovor o šamanech: Místo léků dostanou kyselinu sírovou

Monika Nová z Karlovy univerzity zkoumala, proč obyvatelé venkova v Malawi a Ugandě chodí raději k šamanům a tradičním léčitelům než do klinik „západního typu“. Tohle téma ji zajímá také proto, že je spoluzakladatelkou venkovského

foto: Tereza Hronová

Česko je na 5. místě v naplňování SDGs ze 157 zemí světa. U české veřejnosti vede Zdraví, Ekonomický růst a Život na souši.

Asociace společenské odpovědnosti spolu s agenturou Ipsos provedla v červnu výzkum, ve kterém sledovala, jak lidé v ČR vnímají Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) od OSN. Oproti minulému roku se povědomí o SDGs mezi českou populací zvýšilo

Amustard

Turkmenistán: národ mezi dvěma diktátory

Turkmenistán je známý jako jeden z nejizolovanějších států světa s tvrdou diktaturou, silným kultem osobnosti a ostrým vymezením proti sovětské minulosti. Spolu se vznikem samostatného státu vznikla i nová národní identita vytvářená

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 2/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM