Zapojte se
Loading


Senegal odsoudil afrického Pinocheta za zločiny proti lidskosti

foto: Jeden svět

15.05.2017
Charlota Dědková

Téma: Lidská práva

Region: Afrika

Po sedmnáctileté snaze skupiny právníků byl 30. května 2016 odsouzen na doživotí bývalý čadský diktátor Hisséne Habré zodpovědný za zločiny proti lidskosti spáchané během jeho vlády v osmdesátých letech. Jedná se o vůbec první případ na světě, kdy soud jedné země soudil bývalého prezidenta jiné země za zločiny proti lidskosti.

Habré jako prezident Čadu v osmdesátých letech vytvořil systém, ve kterém byly tisíce civilistů zatýkány a ve vězení musely čelit otřesným podmínkám. Kromě mučení byly zejména ženské vězenkyně znásilňovány, v jednom případě dokonce i samotným prezidentem. Ten osobně dohlížel na činnost tajné policie, které dával rozkazy k zatýkání.

Habré stráví zbytek života ve vězení. Celkově mu bylo nařízeno zaplatit 20 milionů středoafrických franků každé oběti znásilnění a sexuálního otroctví, 15 milionů pak každému přeživšímu vězeňského mučení. Rodinám obětí byla vyměřena náhrada 10 milionů franků. Počet zavražděných se pohybuje v desítkách tisíc.

Habré byl nejprve obviněn v Senegalu v roce 2000, ale i díky politické intervenci soud zamítl jeho souzení. Oběti se proto obrátily na soud v Belgii. V roce 2004 zde byl uznán vinným a belgický soud požádal o jeho vydání. Senegal odmítl Habrého vydat, Belgie tedy podala žalobu k Mezinárodnímu soudnímu dvoru. Až v roce 2012 dospěl soudní dvůr k závěru, že je nutné ho stíhat přímo v Senegalu, nebo bezodkladně vydat ke stíhání do Belgie. Senegal po dohodě s Africkou unií vytvořil speciální tribunál, který Habrého v květnu 2016 shledal vinným.

Erica Bussey z Amnesty International upozorňuje, že ačkoliv je verdikt přelomový, není ještě zdaleka vyhráno: „Je třeba uznat, že Habré nebyl jediným pachatelem zvěrstev. Je důležité, aby tlak byl udržován nejen v Čadu, ale i dalších státech.“

Revolucionář z pouště

Politická kariéra Hisséna Habrého začala v roce 1975, kdy vedl vzpouru proti tehdejší čadské vládě. Považoval ji tehdy za příliš ovlivněnou diktátem Francie. Shromáždil skupiny vzbouřenců v pouštní oblasti Tisbesti a volal po revoluci. Aby se zviditelnil, zorganizoval Habré řadu únosů známých osobností, například francouzského archeologa Francoise Claustrea, kterého držel v poušti dlouhých 33 měsíců. K jeho osvobození přispěl po dohodě s Francií také libyjský diktátor Muammar Kaddáfí, což předznamenalo budoucí konflikty obou vůdců.

Uchopit moc se Habrému podařilo v roce 1982. Dostalo se mu značné podpory zejména ze strany Francie a Spojených států, kteří jej viděli jako pojistku proti Kaddáfímu. Ten byl obávanou hrozbou, jeho ropné příjmy mu samy o sobě zajišťovaly velký vliv po celém světě, a zároveň se netajil podporou revolučních hnutí a mezinárodního terorismu. Byl zkrátka nebezpečím pro celý Západ, a právě z této obavy mohl těžil čadský prezident nejvíce. USA Habrého režim pomohly obstojně vyzbrojit, Francie v čele s prezidentem Mitterandem byla v tomto ohledu zdrženlivější. Obrátila až poté, co Kaddáfí porušil společnou dohodu, a postavila se zcela na stranu čadského režimu. Konflikt s Libyí eskaloval naplno v polovině 80. let, kdy se za pomoci Američanů a Francouzů podařilo vyhnat Kaddáfího vojsko z území Čadu. Habré se stal strategickým lídrem s velkým vlivem, který se nebál zneužít ve svůj prospěch nejen na mezinárodní úrovni, ale i proti civilnímu obyvatelstvu vlastní země. Stal se posedlý myšlenkou, že v Čadu působí velké množství „vnitřních nepřátel“, které je třeba zlikvidovat.

První diktátor odsouzený na území jiného státu

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let proběhl v Čadu převrat a do čela státu se dostal současný prezident Idriss Déby. Habré uprchl společně s kradenými penězi ze státní pokladny do Senegalu, kde žil nerušeným životem, ačkoliv proti němu byl vydán mezinárodní zatykač. Odsoudit ho za zločiny proti lidskosti se ho podařilo až v roce 2016 před speciálním tribunálem v Senegalu.

Jedná se o vůbec první případ na světě, kdy soud jedné země soudil bývalého prezidenta jiné země z lidskoprávních deliktů a zločinů proti lidskosti. Oběti se nejspíš konečně dočkají odškodnění, přesto není pro samotné obyvatele Čadu jednoduché se s minulostí vyrovnat. Ačkoliv prezident Déby deklaroval stíhání těch, kteří pomáhali režimu zločiny páchat, své sliby nenaplnil.

V roce 2016 prezidentské volby potvrdily Débyho setrvání v úřadu a prodloužily tak jeho již šestadvacetiletý mandát. Africká unie výsledek uznala i přesto, že volby doprovázelo násilné potlačování občanských protestů.

Příběh lidí, kteří se snaží vyrovnat s minulostí a dostat diktátora za mříže zachytil film Hisséne Habré: Tragédie v Čadu.


foto: Tereza Hronová

Jak Rwanda dosáhla výrazného úspěchu v oblasti veřejného zdraví?

Rwanda patří mezi nejchudší země světa, je závislá na rozvojové pomoci a přes dvacet let se snaží vzpamatovat z jedné z nejkrutějších genocid 20. století. Země se však rozvíjí v ekonomické i sociální oblasti a představuje model

https://www.panoramio.com/photo/88215633

Ženská otázka v Keni zatím čeká na odpovědi

Práva žen stála a stojí v mnoha afrických zemích mimo společenské debaty. Prevencí sexuálního zneužívání a vzděláváním se ale zabývají neziskové organizace. V Keni například vznikl první azylový dům pro zneužívané ženy

foto: Tereza Hronová

Crowdsourcing v mapování snižuje dopady katastrof

Nástroje, které napomáhají čelit katastrofám, a také se vyrovnat s jejími následky co možná nejefektivněji, již existují. Přesto se humanitární organizace často potýkají s nedostatkem informací o postižené oblasti. Ptají se, kolik

foto: Tereza Hronová

Svěřenský fond EU pro Afriku: zpráva evropské sítě CONCORD hodnotí jeho přínosy a slabiny v oblasti prevence neregulérní migrace a rozvojových potřeb

Evropská konfederace humanitárních a rozvojových nevládních organizací CONCORD zveřejnila zprávu hodnotící implementaci Svěřenského fondu pro Afriku (EUTF) - nového finančního nástroje EU, jenž by měl přispět ke stabilitě a řešení

foto: Regis Defurnaux

Mongolské léto na konci světa

V mongolských stepích, daleko od měst, se odehrává pravděpodobně největší boj člověka s přírodou v moderní historii země. Vlivem klimatických změn si pastevci musí poradit s drastickými změnami počasí a úbytkem vody. Dokumentarista

foto: Karolína Šklebená

Proč chudí v Africe dávají uplatky více než bohatí?

Máte nemocné dítě, potřebujete řidičák, nebo vás okradli a očekáváte pomoc a spolupráci od policie? Pokud jste se narodili v Libérii, Kamerunu, nebo v Sierře Leone, bez uplácení státních úředníků se v těchto situacích z velké

foto: Tereza Hronová

Některé léky neléčí. Panělané přípravky zabíjí statisíce lidí

Ať už je to falešný paralen nebo léky proti malárii, tyto padělané přípravky zabíjejí stovky tisíc lidí. Padělatelé z Číny a Indie vyrábí tabletky z křídy, prachu a špinavé vody a posílají je do celého světa. Chudoba, korupce

Foto: Jiří Pasz

Uprchlíci představují pro Libanon zátěž i příležitost pro byznys

Libanon je zemí s největším počtem uprchlíku na světě na počet obyvatel. Jejich postavení způsobuje, že je mnozí Libanonci vykořisťují.

Foto: Tereza Hronová

Rozhovor: Místo léků dostanou kyselinu sírovou

Monika Nová z Karlovy univerzity zkoumala, proč obyvatelé venkova v Malawi a Ugandě chodí raději k šamanům a tradičním léčitelům než do klinik „západního typu“. Tohle téma ji zajímá také proto, že je spoluzakladatelkou venkovského

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 4/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2018 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM