Zapojte se
Loading


Senegal odsoudil afrického Pinocheta za zločiny proti lidskosti

foto: Jeden svět

15.05.2017
Charlota Dědková

Téma: Lidská práva

Region: Afrika

Po sedmnáctileté snaze skupiny právníků byl 30. května 2016 odsouzen na doživotí bývalý čadský diktátor Hisséne Habré zodpovědný za zločiny proti lidskosti spáchané během jeho vlády v osmdesátých letech. Jedná se o vůbec první případ na světě, kdy soud jedné země soudil bývalého prezidenta jiné země za zločiny proti lidskosti.

Habré jako prezident Čadu v osmdesátých letech vytvořil systém, ve kterém byly tisíce civilistů zatýkány a ve vězení musely čelit otřesným podmínkám. Kromě mučení byly zejména ženské vězenkyně znásilňovány, v jednom případě dokonce i samotným prezidentem. Ten osobně dohlížel na činnost tajné policie, které dával rozkazy k zatýkání.

Habré stráví zbytek života ve vězení. Celkově mu bylo nařízeno zaplatit 20 milionů středoafrických franků každé oběti znásilnění a sexuálního otroctví, 15 milionů pak každému přeživšímu vězeňského mučení. Rodinám obětí byla vyměřena náhrada 10 milionů franků. Počet zavražděných se pohybuje v desítkách tisíc.

Habré byl nejprve obviněn v Senegalu v roce 2000, ale i díky politické intervenci soud zamítl jeho souzení. Oběti se proto obrátily na soud v Belgii. V roce 2004 zde byl uznán vinným a belgický soud požádal o jeho vydání. Senegal odmítl Habrého vydat, Belgie tedy podala žalobu k Mezinárodnímu soudnímu dvoru. Až v roce 2012 dospěl soudní dvůr k závěru, že je nutné ho stíhat přímo v Senegalu, nebo bezodkladně vydat ke stíhání do Belgie. Senegal po dohodě s Africkou unií vytvořil speciální tribunál, který Habrého v květnu 2016 shledal vinným.

Erica Bussey z Amnesty International upozorňuje, že ačkoliv je verdikt přelomový, není ještě zdaleka vyhráno: „Je třeba uznat, že Habré nebyl jediným pachatelem zvěrstev. Je důležité, aby tlak byl udržován nejen v Čadu, ale i dalších státech.“

Revolucionář z pouště

Politická kariéra Hisséna Habrého začala v roce 1975, kdy vedl vzpouru proti tehdejší čadské vládě. Považoval ji tehdy za příliš ovlivněnou diktátem Francie. Shromáždil skupiny vzbouřenců v pouštní oblasti Tisbesti a volal po revoluci. Aby se zviditelnil, zorganizoval Habré řadu únosů známých osobností, například francouzského archeologa Francoise Claustrea, kterého držel v poušti dlouhých 33 měsíců. K jeho osvobození přispěl po dohodě s Francií také libyjský diktátor Muammar Kaddáfí, což předznamenalo budoucí konflikty obou vůdců.

Uchopit moc se Habrému podařilo v roce 1982. Dostalo se mu značné podpory zejména ze strany Francie a Spojených států, kteří jej viděli jako pojistku proti Kaddáfímu. Ten byl obávanou hrozbou, jeho ropné příjmy mu samy o sobě zajišťovaly velký vliv po celém světě, a zároveň se netajil podporou revolučních hnutí a mezinárodního terorismu. Byl zkrátka nebezpečím pro celý Západ, a právě z této obavy mohl těžil čadský prezident nejvíce. USA Habrého režim pomohly obstojně vyzbrojit, Francie v čele s prezidentem Mitterandem byla v tomto ohledu zdrženlivější. Obrátila až poté, co Kaddáfí porušil společnou dohodu, a postavila se zcela na stranu čadského režimu. Konflikt s Libyí eskaloval naplno v polovině 80. let, kdy se za pomoci Američanů a Francouzů podařilo vyhnat Kaddáfího vojsko z území Čadu. Habré se stal strategickým lídrem s velkým vlivem, který se nebál zneužít ve svůj prospěch nejen na mezinárodní úrovni, ale i proti civilnímu obyvatelstvu vlastní země. Stal se posedlý myšlenkou, že v Čadu působí velké množství „vnitřních nepřátel“, které je třeba zlikvidovat.

První diktátor odsouzený na území jiného státu

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let proběhl v Čadu převrat a do čela státu se dostal současný prezident Idriss Déby. Habré uprchl společně s kradenými penězi ze státní pokladny do Senegalu, kde žil nerušeným životem, ačkoliv proti němu byl vydán mezinárodní zatykač. Odsoudit ho za zločiny proti lidskosti se ho podařilo až v roce 2016 před speciálním tribunálem v Senegalu.

Jedná se o vůbec první případ na světě, kdy soud jedné země soudil bývalého prezidenta jiné země z lidskoprávních deliktů a zločinů proti lidskosti. Oběti se nejspíš konečně dočkají odškodnění, přesto není pro samotné obyvatele Čadu jednoduché se s minulostí vyrovnat. Ačkoliv prezident Déby deklaroval stíhání těch, kteří pomáhali režimu zločiny páchat, své sliby nenaplnil.

V roce 2016 prezidentské volby potvrdily Débyho setrvání v úřadu a prodloužily tak jeho již šestadvacetiletý mandát. Africká unie výsledek uznala i přesto, že volby doprovázelo násilné potlačování občanských protestů.

Příběh lidí, kteří se snaží vyrovnat s minulostí a dostat diktátora za mříže zachytil film Hisséne Habré: Tragédie v Čadu.


foto: Tereza Hronová

Česko je na 5. místě v naplňování SDGs ze 157 zemí světa. U české veřejnosti vede Zdraví, Ekonomický růst a Život na souši.

Asociace společenské odpovědnosti spolu s agenturou Ipsos provedla v červnu výzkum, ve kterém sledovala, jak lidé v ČR vnímají Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) od OSN. Oproti minulému roku se povědomí o SDGs mezi českou populací zvýšilo

Amustard

Turkmenistán: národ mezi dvěma diktátory

Turkmenistán je známý jako jeden z nejizolovanějších států světa s tvrdou diktaturou, silným kultem osobnosti a ostrým vymezením proti sovětské minulosti. Spolu se vznikem samostatného státu vznikla i nová národní identita vytvářená

GovernmentZA (CC BY-ND 2.0)

Čínský drak v Africe: neokolonialismus, nebo chytré investice?

Objem čínské rozvojové pomoci a investic v Africe za poslední roky roste. Ovšem to je také jediný fakt týkající se čínského angažmá v Africe, na kterém existuje široká shoda. Aktivity Číny vzbuzují velké debaty.

 / Autor: Jiří Pasz_Ministerstvo vnitra

Přetížený úsměv kurdských lékařů

Konflikt v Sýrii a operace tzv. Islámského státu na území Iráku způsobily jednu z největších uprchlických krizí dnešní doby. V Kurdistánu pomáhají i čeští lékaři.

foto: Dimitry B., Flickr.com

Přináší Africe lovecký turismus rozvoj?

Na černém kontinentu se faunu snaží chránit paradoxně povolením jejího odstřelu. Lov má přinést peníze do vesnic.

Zipline Final Assembly

Od zabíjení k naději na změnu: budoucnost dronů v Africe

Některé zabíjí, jiné jsou pro zábavu. Drony ale také mohou významně pomoci rozvoji Afriky, například při dodávkách léků nebo v boji proti pytláctví, píše britský deník The Guardian.

Chráněným mořským želvám škodí některé „záchranné“ stanice i jejich návštěvníci

Jedete do Indonésie nebo na Srí Lanku či jinam do tropů na dovolenou? Zajímá vás místní příroda, například mořské želvy? Dávejte si pozor. Ne všechny záchranné stanice, které nabízí exkurze, skutečně pomáhají ohroženým živočichům.

Stéphane M Grueso

Tam, kde umírají lodě, umírají i lidé

Námořní trasy tepou životem. Dennodenně je na lodích převáženo z jednoho konce světa na druhý ohromné množství zboží. Lodě jsou navržené tak, aby dokázaly čelit extrémním podmínkám na moři, nicméně i tak po několika dekádách

Slovenka v Rwande bojuje proti podvýžive

Slovenka Mária Medvecová zo Stropkova po prvýkrát prišla do Rwandy v novembri 2016: ako dobrovoľníčka programu Slovak Aid začala pracovať v rámci antimalnutričného centra v Kibeho na juhu krajiny.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 2/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM