Zapojte se
Loading


Jediná Češka v syrské válce žije v kurdské Rožavě

foto: autorky

03.05.2017
Markéta Kutilová, Lenka Klicperová

Téma: Válečné konflikty, humanitární krize, přírodní katastrofy, obnova

Region: Blízký a střední Východ

Paní Olga je jediná Češka, která žije přímo v Sýrii – v oblasti Rožava, kde Kurdové vyhlásili autonomii na režimu Bašára Asada.

O tom, že na severu Sýrie žije Češka, se dozvídáme už v Praze. Těžko věřit. Ale nakonec jsme ji opravdu vypátraly, víme, že se jmenuje Olga. Oblast Rožava je ze všech stran obklopena nepřáteli – na jihu  tzv. Islámským státem, na severu Tureckem, které na Rožavu vyhlásilo embargo a hranici neprodyšně uzavřelo vysokým plotem a střeleckými věžemi. A tak nám nezbývá, než se za Olgou vydat z Iráku. V malé plechové loďce překračujeme řeku Tigris a jedeme do Kámišlí -  hlavního města Rožavy.

Zde se potkáváme s panem Bahrim, který studoval v Bratislavě. Je to jediný člověk, který ví, kde Olga s manželem bydlí. Jejich telefon je totiž nedostupný.

Kodrcáme se po prašných cestách malými  vesničkami mezi stády ovcí. Máme štěstí a brzy nás – překvapivě plynulou češtinou - vítá manžel paní Olgy, Hosen Jannan. Česko-syrský pár se nezalekl blízkosti islamistů a rozhodl se za každou cenu zůstat ve svém domově, na obrovské farmě. Hranice tzv. Islámského státu je odtud asi 25 kilometrů. Projíždíme sadem olivovníků a citrusů. Po levé straně míjíme stádo ovcí a výběh pro koně. U vchodu do domu nás málem kousne do nohy želva. “To je náš pes, vyjede po každém, kdo chce dovnitř,” směje se blonďatá paní, která právě vyšla ven. Paní Olga Jananová, drobná padesátnice, která se nezalekla válečné vřavy kousek za humny.

„Seznámili jsme se v Praze, na plese, Hosen studoval zemědělku. Pak jsme žili nějaký čas v Německu, ale na nás je tam všechno moc organizované. Vydrželi jsme tam 20 let a pak jsme se rozhodli, že z toho evropského stresu potřebujeme někam do klidu,” vypráví Olga v moderně zařízeném domě.

Zrovna pustili proud. Chtěla zrovna začít žehlit – musí využít vzácný okamžik, kdy jde elektřina. Stěhovat se ale nechce. „Rakety nám padaly na dům, když se Asad rozhodl bezdůvodně bombardovat tuhle oblast. Byli jsme rozhodnutí se bránit se zbraní v ruce. Když tu žijete, naučíte se ledacos,” naznačuje Olga, že i ona se musela naučit zacházet se zbraněmi.

Není jediná. V Rožavě se učí střílet děti od 14 let a každý má doma zbraň. Tzv. Islámský stát totiž často útočí v noci.

Farma Jananových  je jako oáza uprostřed ničeho. Hlavním zdrojem příjmů farmy dřív bývali dostihoví koně. Hosen jim rozumí jako nikdo široko daleko. Dřív stačilo prodat jedno dobré hříbě a měli na celý rok vystaráno. Válka ovšem dostihy a chov koní úplně zničila. Nakoupili tedy ovce a začali je chovat na maso.

Paní Olgu štve i množství checkpointů na silnicích. A nejen to. „Proč bych měla několikrát během cesty někomu vysvětlovat, kam jedu? Co je jim po tom? Všichni mě tu znají, vědí, co jsem zač,” rozčiluje se. Ne všichni v Rožavě podporují hlavní opoziční stranu PYD, za to prý všichni stojí za kurdskými milicemi YPG a YPJ.  „Jen díky YPG nás Da´iš zatím nesežral. Ale byli tady hodně blízko – dívali jsme se odsud z domu, jak je koalice bombardovala. YPG neutíkají a kdo sám nebojuje, rád je podpoří, i my. Když k nám přijdou, dáme, co máme, vždyť nás chrání,” líčí s patrnou vášní v hlase Olga. Na strach prý nemá čas, musí se starat o hospodářství.

Další články o Češích ve světě hledejte v příloze z MF DNES.


foto: Tereza Hronová

Jak Rwanda dosáhla výrazného úspěchu v oblasti veřejného zdraví?

Rwanda patří mezi nejchudší země světa, je závislá na rozvojové pomoci a přes dvacet let se snaží vzpamatovat z jedné z nejkrutějších genocid 20. století. Země se však rozvíjí v ekonomické i sociální oblasti a představuje model

https://www.panoramio.com/photo/88215633

Ženská otázka v Keni zatím čeká na odpovědi

Práva žen stála a stojí v mnoha afrických zemích mimo společenské debaty. Prevencí sexuálního zneužívání a vzděláváním se ale zabývají neziskové organizace. V Keni například vznikl první azylový dům pro zneužívané ženy

foto: Tereza Hronová

Crowdsourcing v mapování snižuje dopady katastrof

Nástroje, které napomáhají čelit katastrofám, a také se vyrovnat s jejími následky co možná nejefektivněji, již existují. Přesto se humanitární organizace často potýkají s nedostatkem informací o postižené oblasti. Ptají se, kolik

foto: Tereza Hronová

Svěřenský fond EU pro Afriku: zpráva evropské sítě CONCORD hodnotí jeho přínosy a slabiny v oblasti prevence neregulérní migrace a rozvojových potřeb

Evropská konfederace humanitárních a rozvojových nevládních organizací CONCORD zveřejnila zprávu hodnotící implementaci Svěřenského fondu pro Afriku (EUTF) - nového finančního nástroje EU, jenž by měl přispět ke stabilitě a řešení

foto: Regis Defurnaux

Mongolské léto na konci světa

V mongolských stepích, daleko od měst, se odehrává pravděpodobně největší boj člověka s přírodou v moderní historii země. Vlivem klimatických změn si pastevci musí poradit s drastickými změnami počasí a úbytkem vody. Dokumentarista

foto: Karolína Šklebená

Proč chudí v Africe dávají uplatky více než bohatí?

Máte nemocné dítě, potřebujete řidičák, nebo vás okradli a očekáváte pomoc a spolupráci od policie? Pokud jste se narodili v Libérii, Kamerunu, nebo v Sierře Leone, bez uplácení státních úředníků se v těchto situacích z velké

foto: Tereza Hronová

Některé léky neléčí. Panělané přípravky zabíjí statisíce lidí

Ať už je to falešný paralen nebo léky proti malárii, tyto padělané přípravky zabíjejí stovky tisíc lidí. Padělatelé z Číny a Indie vyrábí tabletky z křídy, prachu a špinavé vody a posílají je do celého světa. Chudoba, korupce

Foto: Jiří Pasz

Uprchlíci představují pro Libanon zátěž i příležitost pro byznys

Libanon je zemí s největším počtem uprchlíku na světě na počet obyvatel. Jejich postavení způsobuje, že je mnozí Libanonci vykořisťují.

Foto: Tereza Hronová

Rozhovor: Místo léků dostanou kyselinu sírovou

Monika Nová z Karlovy univerzity zkoumala, proč obyvatelé venkova v Malawi a Ugandě chodí raději k šamanům a tradičním léčitelům než do klinik „západního typu“. Tohle téma ji zajímá také proto, že je spoluzakladatelkou venkovského

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 4/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2018 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM