Zapojte se
Loading


Nepál dva roky po ničivém zemětřesení: beznaděj v domech z plechu, ale taky návrat turistů

foto: archiv ČvT

26.04.2017
Simona Fendrychová, Aktuálně.cz, 25.4.17

Téma: Válečné konflikty, humanitární krize, přírodní katastrofy, obnova, Rozvojová spolupráce ČR

Region: Asie

Přesně dva roky uběhly od ničivého zemětřesení v Nepálu. Šlo o nejsilnější otřesy půdy v této malé asijské zemi pod Himálajem za posledních 80 let. Zahynulo při nich kolem 9000 lidí, miliony dalších přišly o střechu nad hlavou.

Po dvou letech o zemětřesení je díky humanitární pomoci ze zahraničí situace na mnoha místech země lepší. V odlehlejších oblastech ale pořád tisíce lidí živoří v improvizovaných plechových chýších. Zničený zůstává velký počet památek. Do Nepálu se ale pomalu vracejí zahraniční turisté a s nimi i potřebné peníze.

Provizorní přístřešky, tábory, nedostavěné domy, zničené silnice.
I takový je obrázek některých oblastí v Nepálu dva roky po ničivém zemětřesení. To hlavní, s čím se tisíce Nepálců potýkají, je ale trauma.
Otřesy země dosáhly přesně před dvěma lety 7,8 stupně Richterovy škály. Zanechaly v této asijské zemi téměř 9000 mrtvých, přes 20 tisíc zraněných a miliony lidí bez domova.

Brzy po neštěstí potřebovali obyvatelé zasažených oblastí jídlo, vodu, deky a přístřeší. Teď touží hlavně po návratu k normálnímu životu."Znovu to přijde. Mám takový pocit a myslím, že my všichni to víme," cituje španělský list El Mundo šedesátiletého muže.

Bydlí nedaleko nepálské metropole Káthmándú a na dva roky staré neštěstí stále vzpomíná s hrůzou. Zbořené domy a nekonečné práce na rekonstrukcích jeho vzpomínky neustále posilují. 

Tisíce lidí stále žije v táborech

"Několik měsíců po zemětřesení ještě spousta domů stála. Teď to vypadá mnohem hůř," popisuje své zážitky z města Chautara, které leží v nejvíce zasažené oblasti Nepálu Petr Drbohlav z české organizace Člověk v tísni.
"Přišli statici a rozhodli o zbourání mnoha domů. To nějakou dobu trvá. Proto je teď - dva roky po zemětřesení - situace na pohled ještě horší," vysvětluje Drbohlav.

V provizorních táborech v Nepálu pořád žije kolem 18 tisíc lidí, kteří se nemají kam vrátit. Nevlastní pozemek, na kterém by mohli stavět, nebo jim chybí peníze a materiál.

Otřesy půdy mnohdy vyvolaly sesuvy, které pohřbily i celé vesnice.
Řada lidí zůstává v plechových domcích úmyslně.

"Přestěhovali se do táborů, které jsou blíž například školám nebo zdravotním střediskům, a zpátky se jim už nechce. Někteří se odmítají vracet kvůli traumatu ze zemětřesení," vysvětluje Drbohlav, který dohlíží na mise Člověka v tísni v Nepálu.

Naposledy zemi navštívil na konci března. Česká nezisková organizace spolupracuje s místními spolky na budování sítě stezek v horských oblastech.

Ty propojí odlehlé a izolované vesnice na úpatí pohoří Himálaj a také mohou sloužit jako turistické trasy. Místní lidé tak získají nové možnosti přivýdělku. Bez peněz se na nohy nepostaví.

Návrat turistů

Zatímco po neštěstí do země proudili humanitární pracovníci, turisté se Nepálu poměrně dlouho vyhýbali. Právě turistický ruch přitom tvoří významnou část nepálského hrubého domácího produktu (HDP).

Místní horští průvodci přišli v dubnu roku 2015 ze dne na den o práci. Zůstali bez ní přes půl roku i v oblastech vzdálených od epicentra otřesů, kde nehrozilo žádné nebezpečí.

Pro představu: v roce 2014 navštívilo Nepál téměř 800 tisíc turistů. O rok později už jich přijelo o 300 tisíc méně, píše britský server The Independent.
Proč se turisté do Nepálu vrací jen pomalu, je zřejmé už na první pohled v hlavním městě Káthmándú. Většina historických památek je poničená, některé se úplně zřítily.

Jejich oprava postupuje jen velmi pomalu."Podle pokroku za poslední dva roky se zdá, že opravit 700 poškozených a 133 úplně zničených památek se během pěti let nestihne," cituje britský server Christiana Manharta z organizace UNESCO.

"Vláda nedávno oznámila, že byla dokončena rekonstrukce 20 poškozených kulturních památek. Tímto tempem by bylo možné za dalších pět let opravit pouze 10 % všech památek," dodává vedoucí nepálské kanceláře této organizace OSN.

Následky neštěstí tak budou v Nepálu vidět ještě dlouho.Historické centrum hlavního města hyzdí dřevěné trámy a lešení. Místo malebných vesnic na úpatí Himálaje v oblastech Ghorka a Sundupalchok budou turisty "vítat" domy z vlnitého plechu.

Jejich obyvatelé je ale se svou typickou pohostinností přivítají stejně jako před ničivým zemětřesením před dvěma roky.

Článek i fotogalerie vyšly na Aktuálně.cz.

 


foto: Tereza Hronová

Svěřenský fond EU pro Afriku: zpráva evropské sítě CONCORD hodnotí jeho přínosy a slabiny v oblasti prevence neregulérní migrace a rozvojových potřeb

Evropská konfederace humanitárních a rozvojových nevládních organizací CONCORD zveřejnila zprávu hodnotící implementaci Svěřenského fondu pro Afriku (EUTF) - nového finančního nástroje EU, jenž by měl přispět ke stabilitě a řešení

foto: Regis Defurnaux

Mongolské léto na konci světa

V mongolských stepích, daleko od měst, se odehrává pravděpodobně největší boj člověka s přírodou v moderní historii země. Vlivem klimatických změn si pastevci musí poradit s drastickými změnami počasí a úbytkem vody. Dokumentarista

foto: Karolína Šklebená

Proč chudí v Africe dávají uplatky více než bohatí?

Máte nemocné dítě, potřebujete řidičák, nebo vás okradli a očekáváte pomoc a spolupráci od policie? Pokud jste se narodili v Libérii, Kamerunu, nebo v Sierře Leone, bez uplácení státních úředníků se v těchto situacích z velké

foto: Tereza Hronová

Některé léky neléčí. Panělané přípravky zabíjí statisíce lidí

Ať už je to falešný paralen nebo léky proti malárii, tyto padělané přípravky zabíjejí stovky tisíc lidí. Padělatelé z Číny a Indie vyrábí tabletky z křídy, prachu a špinavé vody a posílají je do celého světa. Chudoba, korupce

Foto: Jiří Pasz

Uprchlíci představují pro Libanon zátěž i příležitost pro byznys

Libanon je zemí s největším počtem uprchlíku na světě na počet obyvatel. Jejich postavení způsobuje, že je mnozí Libanonci vykořisťují.

Foto: Tereza Hronová

Rozhovor: Místo léků dostanou kyselinu sírovou

Monika Nová z Karlovy univerzity zkoumala, proč obyvatelé venkova v Malawi a Ugandě chodí raději k šamanům a tradičním léčitelům než do klinik „západního typu“. Tohle téma ji zajímá také proto, že je spoluzakladatelkou venkovského

Foto: Tereza Hronová

Konflikt v konžském Kasai: masové hroby, zmizelá těla a duchové

Nepokoje kolem prezidentských voleb rozdmýchaly v regionu Kasai konflikt, který si zatím vyžádal tisíce obětí. Přes milion lidí uteklo ze svých domovů

Foto: Arthur F. Sniegon

Zbytečně neriskuji. A pokud ano, má to smysl.

Arthur F. Sniegon (29) odmala věděl, že chce být přírodovědec a ochranář. Před pěti lety se vydal do rovníkové Afriky na kole a zamiloval se do ní. Poslední roky se v Kongu, Kamerunu a Čadu naplno věnuje záchraně slonů před pytláky.

Češi, děkujem! vzkazují lidé z celého světa. Poděkování na billboardech psali přímo ti, kterým pomáhá Člověk v tísni

Začátkem listopadu se na billboardech v Praze, Brně a v Ostravě objevily ručně psané vzkazy od holčičky Amal ze Sýrie, učitele Mohamada z Afghánistánu, pana Rudolfa z východní Ukrajiny a dobrovolníka Thet Mawa z Barmy. Díky kampani www.cesidekujem.cz

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 4/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2018 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM