Zapojte se
Loading


Nepál dva roky po ničivém zemětřesení: beznaděj v domech z plechu, ale taky návrat turistů

foto: archiv ČvT

26.04.2017
Simona Fendrychová, Aktuálně.cz, 25.4.17

Téma: Válečné konflikty, humanitární krize, přírodní katastrofy, obnova, Rozvojová spolupráce ČR

Region: Asie

Přesně dva roky uběhly od ničivého zemětřesení v Nepálu. Šlo o nejsilnější otřesy půdy v této malé asijské zemi pod Himálajem za posledních 80 let. Zahynulo při nich kolem 9000 lidí, miliony dalších přišly o střechu nad hlavou.

Po dvou letech o zemětřesení je díky humanitární pomoci ze zahraničí situace na mnoha místech země lepší. V odlehlejších oblastech ale pořád tisíce lidí živoří v improvizovaných plechových chýších. Zničený zůstává velký počet památek. Do Nepálu se ale pomalu vracejí zahraniční turisté a s nimi i potřebné peníze.

Provizorní přístřešky, tábory, nedostavěné domy, zničené silnice.
I takový je obrázek některých oblastí v Nepálu dva roky po ničivém zemětřesení. To hlavní, s čím se tisíce Nepálců potýkají, je ale trauma.
Otřesy země dosáhly přesně před dvěma lety 7,8 stupně Richterovy škály. Zanechaly v této asijské zemi téměř 9000 mrtvých, přes 20 tisíc zraněných a miliony lidí bez domova.

Brzy po neštěstí potřebovali obyvatelé zasažených oblastí jídlo, vodu, deky a přístřeší. Teď touží hlavně po návratu k normálnímu životu."Znovu to přijde. Mám takový pocit a myslím, že my všichni to víme," cituje španělský list El Mundo šedesátiletého muže.

Bydlí nedaleko nepálské metropole Káthmándú a na dva roky staré neštěstí stále vzpomíná s hrůzou. Zbořené domy a nekonečné práce na rekonstrukcích jeho vzpomínky neustále posilují. 

Tisíce lidí stále žije v táborech

"Několik měsíců po zemětřesení ještě spousta domů stála. Teď to vypadá mnohem hůř," popisuje své zážitky z města Chautara, které leží v nejvíce zasažené oblasti Nepálu Petr Drbohlav z české organizace Člověk v tísni.
"Přišli statici a rozhodli o zbourání mnoha domů. To nějakou dobu trvá. Proto je teď - dva roky po zemětřesení - situace na pohled ještě horší," vysvětluje Drbohlav.

V provizorních táborech v Nepálu pořád žije kolem 18 tisíc lidí, kteří se nemají kam vrátit. Nevlastní pozemek, na kterém by mohli stavět, nebo jim chybí peníze a materiál.

Otřesy půdy mnohdy vyvolaly sesuvy, které pohřbily i celé vesnice.
Řada lidí zůstává v plechových domcích úmyslně.

"Přestěhovali se do táborů, které jsou blíž například školám nebo zdravotním střediskům, a zpátky se jim už nechce. Někteří se odmítají vracet kvůli traumatu ze zemětřesení," vysvětluje Drbohlav, který dohlíží na mise Člověka v tísni v Nepálu.

Naposledy zemi navštívil na konci března. Česká nezisková organizace spolupracuje s místními spolky na budování sítě stezek v horských oblastech.

Ty propojí odlehlé a izolované vesnice na úpatí pohoří Himálaj a také mohou sloužit jako turistické trasy. Místní lidé tak získají nové možnosti přivýdělku. Bez peněz se na nohy nepostaví.

Návrat turistů

Zatímco po neštěstí do země proudili humanitární pracovníci, turisté se Nepálu poměrně dlouho vyhýbali. Právě turistický ruch přitom tvoří významnou část nepálského hrubého domácího produktu (HDP).

Místní horští průvodci přišli v dubnu roku 2015 ze dne na den o práci. Zůstali bez ní přes půl roku i v oblastech vzdálených od epicentra otřesů, kde nehrozilo žádné nebezpečí.

Pro představu: v roce 2014 navštívilo Nepál téměř 800 tisíc turistů. O rok později už jich přijelo o 300 tisíc méně, píše britský server The Independent.
Proč se turisté do Nepálu vrací jen pomalu, je zřejmé už na první pohled v hlavním městě Káthmándú. Většina historických památek je poničená, některé se úplně zřítily.

Jejich oprava postupuje jen velmi pomalu."Podle pokroku za poslední dva roky se zdá, že opravit 700 poškozených a 133 úplně zničených památek se během pěti let nestihne," cituje britský server Christiana Manharta z organizace UNESCO.

"Vláda nedávno oznámila, že byla dokončena rekonstrukce 20 poškozených kulturních památek. Tímto tempem by bylo možné za dalších pět let opravit pouze 10 % všech památek," dodává vedoucí nepálské kanceláře této organizace OSN.

Následky neštěstí tak budou v Nepálu vidět ještě dlouho.Historické centrum hlavního města hyzdí dřevěné trámy a lešení. Místo malebných vesnic na úpatí Himálaje v oblastech Ghorka a Sundupalchok budou turisty "vítat" domy z vlnitého plechu.

Jejich obyvatelé je ale se svou typickou pohostinností přivítají stejně jako před ničivým zemětřesením před dvěma roky.

Článek i fotogalerie vyšly na Aktuálně.cz.

 


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM