Zapojte se
Loading


Nepál dva roky po ničivém zemětřesení: beznaděj v domech z plechu, ale taky návrat turistů

foto: archiv ČvT

26.04.2017
Simona Fendrychová, Aktuálně.cz, 25.4.17

Téma: Válečné konflikty, humanitární krize, přírodní katastrofy, obnova, Rozvojová spolupráce ČR

Region: Asie

Přesně dva roky uběhly od ničivého zemětřesení v Nepálu. Šlo o nejsilnější otřesy půdy v této malé asijské zemi pod Himálajem za posledních 80 let. Zahynulo při nich kolem 9000 lidí, miliony dalších přišly o střechu nad hlavou.

Po dvou letech o zemětřesení je díky humanitární pomoci ze zahraničí situace na mnoha místech země lepší. V odlehlejších oblastech ale pořád tisíce lidí živoří v improvizovaných plechových chýších. Zničený zůstává velký počet památek. Do Nepálu se ale pomalu vracejí zahraniční turisté a s nimi i potřebné peníze.

Provizorní přístřešky, tábory, nedostavěné domy, zničené silnice.
I takový je obrázek některých oblastí v Nepálu dva roky po ničivém zemětřesení. To hlavní, s čím se tisíce Nepálců potýkají, je ale trauma.
Otřesy země dosáhly přesně před dvěma lety 7,8 stupně Richterovy škály. Zanechaly v této asijské zemi téměř 9000 mrtvých, přes 20 tisíc zraněných a miliony lidí bez domova.

Brzy po neštěstí potřebovali obyvatelé zasažených oblastí jídlo, vodu, deky a přístřeší. Teď touží hlavně po návratu k normálnímu životu."Znovu to přijde. Mám takový pocit a myslím, že my všichni to víme," cituje španělský list El Mundo šedesátiletého muže.

Bydlí nedaleko nepálské metropole Káthmándú a na dva roky staré neštěstí stále vzpomíná s hrůzou. Zbořené domy a nekonečné práce na rekonstrukcích jeho vzpomínky neustále posilují. 

Tisíce lidí stále žije v táborech

"Několik měsíců po zemětřesení ještě spousta domů stála. Teď to vypadá mnohem hůř," popisuje své zážitky z města Chautara, které leží v nejvíce zasažené oblasti Nepálu Petr Drbohlav z české organizace Člověk v tísni.
"Přišli statici a rozhodli o zbourání mnoha domů. To nějakou dobu trvá. Proto je teď - dva roky po zemětřesení - situace na pohled ještě horší," vysvětluje Drbohlav.

V provizorních táborech v Nepálu pořád žije kolem 18 tisíc lidí, kteří se nemají kam vrátit. Nevlastní pozemek, na kterém by mohli stavět, nebo jim chybí peníze a materiál.

Otřesy půdy mnohdy vyvolaly sesuvy, které pohřbily i celé vesnice.
Řada lidí zůstává v plechových domcích úmyslně.

"Přestěhovali se do táborů, které jsou blíž například školám nebo zdravotním střediskům, a zpátky se jim už nechce. Někteří se odmítají vracet kvůli traumatu ze zemětřesení," vysvětluje Drbohlav, který dohlíží na mise Člověka v tísni v Nepálu.

Naposledy zemi navštívil na konci března. Česká nezisková organizace spolupracuje s místními spolky na budování sítě stezek v horských oblastech.

Ty propojí odlehlé a izolované vesnice na úpatí pohoří Himálaj a také mohou sloužit jako turistické trasy. Místní lidé tak získají nové možnosti přivýdělku. Bez peněz se na nohy nepostaví.

Návrat turistů

Zatímco po neštěstí do země proudili humanitární pracovníci, turisté se Nepálu poměrně dlouho vyhýbali. Právě turistický ruch přitom tvoří významnou část nepálského hrubého domácího produktu (HDP).

Místní horští průvodci přišli v dubnu roku 2015 ze dne na den o práci. Zůstali bez ní přes půl roku i v oblastech vzdálených od epicentra otřesů, kde nehrozilo žádné nebezpečí.

Pro představu: v roce 2014 navštívilo Nepál téměř 800 tisíc turistů. O rok později už jich přijelo o 300 tisíc méně, píše britský server The Independent.
Proč se turisté do Nepálu vrací jen pomalu, je zřejmé už na první pohled v hlavním městě Káthmándú. Většina historických památek je poničená, některé se úplně zřítily.

Jejich oprava postupuje jen velmi pomalu."Podle pokroku za poslední dva roky se zdá, že opravit 700 poškozených a 133 úplně zničených památek se během pěti let nestihne," cituje britský server Christiana Manharta z organizace UNESCO.

"Vláda nedávno oznámila, že byla dokončena rekonstrukce 20 poškozených kulturních památek. Tímto tempem by bylo možné za dalších pět let opravit pouze 10 % všech památek," dodává vedoucí nepálské kanceláře této organizace OSN.

Následky neštěstí tak budou v Nepálu vidět ještě dlouho.Historické centrum hlavního města hyzdí dřevěné trámy a lešení. Místo malebných vesnic na úpatí Himálaje v oblastech Ghorka a Sundupalchok budou turisty "vítat" domy z vlnitého plechu.

Jejich obyvatelé je ale se svou typickou pohostinností přivítají stejně jako před ničivým zemětřesením před dvěma roky.

Článek i fotogalerie vyšly na Aktuálně.cz.

 


foto: Tereza Hronová

Česko je na 5. místě v naplňování SDGs ze 157 zemí světa. U české veřejnosti vede Zdraví, Ekonomický růst a Život na souši.

Asociace společenské odpovědnosti spolu s agenturou Ipsos provedla v červnu výzkum, ve kterém sledovala, jak lidé v ČR vnímají Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) od OSN. Oproti minulému roku se povědomí o SDGs mezi českou populací zvýšilo

Amustard

Turkmenistán: národ mezi dvěma diktátory

Turkmenistán je známý jako jeden z nejizolovanějších států světa s tvrdou diktaturou, silným kultem osobnosti a ostrým vymezením proti sovětské minulosti. Spolu se vznikem samostatného státu vznikla i nová národní identita vytvářená

GovernmentZA (CC BY-ND 2.0)

Čínský drak v Africe: neokolonialismus, nebo chytré investice?

Objem čínské rozvojové pomoci a investic v Africe za poslední roky roste. Ovšem to je také jediný fakt týkající se čínského angažmá v Africe, na kterém existuje široká shoda. Aktivity Číny vzbuzují velké debaty.

 / Autor: Jiří Pasz_Ministerstvo vnitra

Přetížený úsměv kurdských lékařů

Konflikt v Sýrii a operace tzv. Islámského státu na území Iráku způsobily jednu z největších uprchlických krizí dnešní doby. V Kurdistánu pomáhají i čeští lékaři.

foto: Dimitry B., Flickr.com

Přináší Africe lovecký turismus rozvoj?

Na černém kontinentu se faunu snaží chránit paradoxně povolením jejího odstřelu. Lov má přinést peníze do vesnic.

Zipline Final Assembly

Od zabíjení k naději na změnu: budoucnost dronů v Africe

Některé zabíjí, jiné jsou pro zábavu. Drony ale také mohou významně pomoci rozvoji Afriky, například při dodávkách léků nebo v boji proti pytláctví, píše britský deník The Guardian.

Chráněným mořským želvám škodí některé „záchranné“ stanice i jejich návštěvníci

Jedete do Indonésie nebo na Srí Lanku či jinam do tropů na dovolenou? Zajímá vás místní příroda, například mořské želvy? Dávejte si pozor. Ne všechny záchranné stanice, které nabízí exkurze, skutečně pomáhají ohroženým živočichům.

Stéphane M Grueso

Tam, kde umírají lodě, umírají i lidé

Námořní trasy tepou životem. Dennodenně je na lodích převáženo z jednoho konce světa na druhý ohromné množství zboží. Lodě jsou navržené tak, aby dokázaly čelit extrémním podmínkám na moři, nicméně i tak po několika dekádách

Slovenka v Rwande bojuje proti podvýžive

Slovenka Mária Medvecová zo Stropkova po prvýkrát prišla do Rwandy v novembri 2016: ako dobrovoľníčka programu Slovak Aid začala pracovať v rámci antimalnutričného centra v Kibeho na juhu krajiny.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 2/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM