Zapojte se
Loading


Český papír z hyacintu má pomoci v africké Keni

25.04.2017
Charlota Dědková

Téma: Rozvojová spolupráce ČR

Region: Afrika

Malé ruční papírně z Liberecka se podařilo vyvinout technologii výroby papíru z vodního hyacintu. Keňské Viktoriino jezero květinou zarůstá a hrozí tak katastrofa.

Luboš Kyselo v Keni zkoumal, proč lidé ve velkém odchází z venkova do městských slumů. Zjistil, že jednou z příčin je ekologická katastrofa na Viktoriině jezeře. To od 80. let zamořuje vodní hyacint. Rostlina mimo jiné brání tamním obyvatelům v rybolovu, což je jedna z mála možností obživy.

Čech se na internetu dočetl o možnosti výroby papíru právě z vodního hyacintu. Hyacintové stonky nechal otestovat na univerzitě v Pardubicích a oslovil papírnu ve Zdislavě u Liberce, zda by se nechtěla pustit do výroby „hyacintového papíru“.

Bylo nutné přizpůsobit techniku výroby tamním podmínkám, aby byla co nejlevnější, nevyžadovala elektřinu a chemikálie.  Papírna se inspirovala starou japonskou metodou z 6. století, kdy se surová hmota nemele na papírenském mlýnku, jako tomu obyčejně bývá, ale rozbíjí se dřevěnými palicemi. Jedem kilogram hyacintu vystačí na výrobu zhruba stovky listů papíru formátu A4.

„Celý projekt je postaven na reálných zkušenostech naší papírny. Je soběstačný, rentabilní a dlouhodobě udržitelný. Dá se případně rozšířit do dalších oblastí Keni i dalších států Afriky,“ popisuje zdislavský papírník Michal Gorec.

Papírny by se v budoucnu mohly objevit nejen v Keni, ale také v Tanzanii nebo Ugandě, které vodní hyacint také trápí. Kromě zbavení se vodního hyacintu z jezera může být výroba papíru pomoci i rozvoji turistického průmyslu. Češi vidí případné využití papíru také ve školách nebo jako doplněk pro bytový textil, například pro stínidla lamp.

„Největší přínos je ve vytvoření pracovních míst ve venkovských lokalitách. Přitom využijí materiál, který lze zdarma získat sběrem na jezeře. V jedné papírně našlo uplatnění 5 až 8 lidí,“ dodává Gorec.

V současné době společně hledají partnera, který by umožnil papírnu přímo na místě v Keni vybudovat.

Článek vyšel v příloze Češi ve světě.


Češi, děkujem! vzkazují lidé z celého světa. Poděkování na billboardech psali přímo ti, kterým pomáhá Člověk v tísni

Začátkem listopadu se na billboardech v Praze, Brně a v Ostravě objevily ručně psané vzkazy od holčičky Amal ze Sýrie, učitele Mohamada z Afghánistánu, pana Rudolfa z východní Ukrajiny a dobrovolníka Thet Mawa z Barmy. Díky kampani www.cesidekujem.cz

foto: autorka

Švadlena Loveness dává dívkám možnost chodit do školy

Žena v barevných zdobených šatech sedí u šicího stroje obklopená hromadami afrických látek. Ač se to nezdá, švadlena Loveness Zulu (45) právě zachraňuje budoucnost dívkám z města Kasama na severu Zambie.

Foto: Jiří Pasz

Skejt jako symbol svobody

Skateboarding zažívá v Rangúnu boom. Pro mladou generaci je jedním ze symbolů nové cesty k demokracii a propojení se světem.

UNwomen(CC BY-NC-ND 2.0)

Žena, která zabránila stovkám dětských svateb

V Malawi je asi polovina dívek provdána před osmnáctými narozeninami. Mnohé z nich ještě jako děti otěhotní. Starostka Theresa Kachindamoto se to snaží změnit.

Domaci_pracovnici_Foto: Ferry Latief

Evropské obuvnické značky šijí v Indonésii

Indonésie je čtvrtým největším výrobcem obuvi na světě po Číně, Indii a Vietnamu. V roce 2015 se v této zemi vyrobila jedna miliarda párů bot.

DFID - UK Department for International

15 milionů dětských nevěst na prodej

Sadia z Bangladéše chodila ráda do školy a snila o tom, že bude učitelka matematiky. V osmé třídě ale musela školní lavici opustit. Je jí šestnáct let a před osmi měsíci porodila dceru. Už je to dva roky, co se vdávala.

Archiv ČvT

Ráj na zemi. Ale jen na první pohled

Filipíny patří k zemím, které nejvíc ohrožují klimatické změny. Některé z asi sedmi tisíc ostrovů zřejmě zmizí pod hladinou moře. Zemi drancují tajfuny i sucha. Češi proto pomáhají místním najít způsob obživy. Lidé tak začali

Balík do každé mongolské jurty i do poslední chýše v africkém slumu

Nové technologie mění poštu v rozvojovém světě. Dnes každý obyvatel západoafrického Pobřeží slonoviny a východoasijského Mongolska bude moci dostat zásilku, ač jeho bydliště doposud žádnou klasickou adresu nemělo. Postačí místo

foto: Petr Štefan

Žiji tady a teď, říká finanční manažer mise v Barmě

Ekonom Jiří Bednář (37) z Brna pracoval v prestižní auditorské firmě nebo pro vlastníka černouhelných dolů. Pak se rozhodl přehodnotit svůj život a vyrazil na misi společnosti Člověk v tísni v Barmě.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 3/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM