25.04.2017
Charlota Dědková
Malé ruční papírně z Liberecka se podařilo vyvinout technologii výroby papíru z vodního hyacintu. Keňské Viktoriino jezero květinou zarůstá a hrozí tak katastrofa.
Luboš Kyselo v Keni zkoumal, proč lidé ve velkém odchází z venkova do městských slumů. Zjistil, že jednou z příčin je ekologická katastrofa na Viktoriině jezeře. To od 80. let zamořuje vodní hyacint. Rostlina mimo jiné brání tamním obyvatelům v rybolovu, což je jedna z mála možností obživy.
Čech se na internetu dočetl o možnosti výroby papíru právě z vodního hyacintu. Hyacintové stonky nechal otestovat na univerzitě v Pardubicích a oslovil papírnu ve Zdislavě u Liberce, zda by se nechtěla pustit do výroby „hyacintového papíru“.
Bylo nutné přizpůsobit techniku výroby tamním podmínkám, aby byla co nejlevnější, nevyžadovala elektřinu a chemikálie. Papírna se inspirovala starou japonskou metodou z 6. století, kdy se surová hmota nemele na papírenském mlýnku, jako tomu obyčejně bývá, ale rozbíjí se dřevěnými palicemi. Jedem kilogram hyacintu vystačí na výrobu zhruba stovky listů papíru formátu A4.
„Celý projekt je postaven na reálných zkušenostech naší papírny. Je soběstačný, rentabilní a dlouhodobě udržitelný. Dá se případně rozšířit do dalších oblastí Keni i dalších států Afriky,“ popisuje zdislavský papírník Michal Gorec.
Papírny by se v budoucnu mohly objevit nejen v Keni, ale také v Tanzanii nebo Ugandě, které vodní hyacint také trápí. Kromě zbavení se vodního hyacintu z jezera může být výroba papíru pomoci i rozvoji turistického průmyslu. Češi vidí případné využití papíru také ve školách nebo jako doplněk pro bytový textil, například pro stínidla lamp.
„Největší přínos je ve vytvoření pracovních míst ve venkovských lokalitách. Přitom využijí materiál, který lze zdarma získat sběrem na jezeře. V jedné papírně našlo uplatnění 5 až 8 lidí,“ dodává Gorec.
V současné době společně hledají partnera, který by umožnil papírnu přímo na místě v Keni vybudovat.
Článek vyšel v příloze Češi ve světě.
Rwanda patří mezi nejchudší země světa, je závislá na rozvojové pomoci a přes dvacet let se snaží vzpamatovat z jedné z nejkrutějších genocid 20. století. Země se však rozvíjí v ekonomické i sociální oblasti a představuje model
Práva žen stála a stojí v mnoha afrických zemích mimo společenské debaty. Prevencí sexuálního zneužívání a vzděláváním se ale zabývají neziskové organizace. V Keni například vznikl první azylový dům pro zneužívané ženy
Nástroje, které napomáhají čelit katastrofám, a také se vyrovnat s jejími následky co možná nejefektivněji, již existují. Přesto se humanitární organizace často potýkají s nedostatkem informací o postižené oblasti. Ptají se, kolik
Evropská konfederace humanitárních a rozvojových nevládních organizací CONCORD zveřejnila zprávu hodnotící implementaci Svěřenského fondu pro Afriku (EUTF) - nového finančního nástroje EU, jenž by měl přispět ke stabilitě a řešení
V mongolských stepích, daleko od měst, se odehrává pravděpodobně největší boj člověka s přírodou v moderní historii země. Vlivem klimatických změn si pastevci musí poradit s drastickými změnami počasí a úbytkem vody. Dokumentarista
Máte nemocné dítě, potřebujete řidičák, nebo vás okradli a očekáváte pomoc a spolupráci od policie? Pokud jste se narodili v Libérii, Kamerunu, nebo v Sierře Leone, bez uplácení státních úředníků se v těchto situacích z velké
Ať už je to falešný paralen nebo léky proti malárii, tyto padělané přípravky zabíjejí stovky tisíc lidí. Padělatelé z Číny a Indie vyrábí tabletky z křídy, prachu a špinavé vody a posílají je do celého světa. Chudoba, korupce
Libanon je zemí s největším počtem uprchlíku na světě na počet obyvatel. Jejich postavení způsobuje, že je mnozí Libanonci vykořisťují.
Monika Nová z Karlovy univerzity zkoumala, proč obyvatelé venkova v Malawi a Ugandě chodí raději k šamanům a tradičním léčitelům než do klinik „západního typu“. Tohle téma ji zajímá také proto, že je spoluzakladatelkou venkovského
©2011-2018 ROZVOJOVKA
Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM