Zapojte se
Loading


Český papír z hyacintu má pomoci v africké Keni

25.04.2017
Charlota Dědková

Téma: Rozvojová spolupráce ČR

Region: Afrika

Malé ruční papírně z Liberecka se podařilo vyvinout technologii výroby papíru z vodního hyacintu. Keňské Viktoriino jezero květinou zarůstá a hrozí tak katastrofa.

Luboš Kyselo v Keni zkoumal, proč lidé ve velkém odchází z venkova do městských slumů. Zjistil, že jednou z příčin je ekologická katastrofa na Viktoriině jezeře. To od 80. let zamořuje vodní hyacint. Rostlina mimo jiné brání tamním obyvatelům v rybolovu, což je jedna z mála možností obživy.

Čech se na internetu dočetl o možnosti výroby papíru právě z vodního hyacintu. Hyacintové stonky nechal otestovat na univerzitě v Pardubicích a oslovil papírnu ve Zdislavě u Liberce, zda by se nechtěla pustit do výroby „hyacintového papíru“.

Bylo nutné přizpůsobit techniku výroby tamním podmínkám, aby byla co nejlevnější, nevyžadovala elektřinu a chemikálie.  Papírna se inspirovala starou japonskou metodou z 6. století, kdy se surová hmota nemele na papírenském mlýnku, jako tomu obyčejně bývá, ale rozbíjí se dřevěnými palicemi. Jedem kilogram hyacintu vystačí na výrobu zhruba stovky listů papíru formátu A4.

„Celý projekt je postaven na reálných zkušenostech naší papírny. Je soběstačný, rentabilní a dlouhodobě udržitelný. Dá se případně rozšířit do dalších oblastí Keni i dalších států Afriky,“ popisuje zdislavský papírník Michal Gorec.

Papírny by se v budoucnu mohly objevit nejen v Keni, ale také v Tanzanii nebo Ugandě, které vodní hyacint také trápí. Kromě zbavení se vodního hyacintu z jezera může být výroba papíru pomoci i rozvoji turistického průmyslu. Češi vidí případné využití papíru také ve školách nebo jako doplněk pro bytový textil, například pro stínidla lamp.

„Největší přínos je ve vytvoření pracovních míst ve venkovských lokalitách. Přitom využijí materiál, který lze zdarma získat sběrem na jezeře. V jedné papírně našlo uplatnění 5 až 8 lidí,“ dodává Gorec.

V současné době společně hledají partnera, který by umožnil papírnu přímo na místě v Keni vybudovat.

Článek vyšel v příloze Češi ve světě.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM