Zapojte se
Loading


Čekají, až se budou moci vrátit domů

archiv Mezinárodní organizace pro migraci

24.04.2017
Jan Schroth, IOM

Téma: Migrace, Gender

Region: Regionálně nezařazené

V uprchlických táborech žije asi deset milionů žen, které musely nedobrovolně opustit své domovy. Tvoří přibližně polovinu populace v těchto zařízeních pro mezinárodní uprchlíky a vnitřně vysídlené osoby.

Ubytování v uprchlických táborech by mělo být dočasné, ale často tomu tak není. Například palestinské uprchlické tábory vznikaly od roku 1948 a lidé tu žijí desítky let. Tábor Shagarab v Súdánu slouží uprchlíkům především z Eritrey od roku 1968. Od roku 1986 čekají barmští uprchlíci v táborech v Thajsku. A tábory najdeme například i v Jižní Americe nebo v Tichomoří. V největším uprchlickém táboře světa Dadaab v Keni, který funguje od roku 1991 a keňská vláda jej aktuálně plánuje uzavřít, žije téměř 350 000 lidí především z rozvráceného Somálska.

Aktuálně se zraky Evropanů upírají především k situaci na Blízkém Východě a v Turecku, odkud přišlo v roce 2015 nejvíce uprchlíků. Mezi nimi převažovali muži a žen byla necelá třetina. Od konce roku 2015 se ale v poměru k mužům začal počet žen a dětí přicházejících do Evropy zvyšovat. Stále však platí, že drtivá většina z nich přebývá v prvních bezpečných zemích regionu, včetně desítek táborů v Jordánsku, Libanonu nebo Turecku. Obzvláště ženy, které čekají na možnost odejít v rámci tzv. sloučení rodiny za svými muži, jsou často velmi zranitelné. A ještě v horší situaci jsou ty, jejichž manželé byli zabiti, uvězněni nebo uneseni.

Bezpečnost na prvním místě

Humanitární organizace považují ženy a dívky za nejvíce zranitelné klienty a doporučují jejich prioritní přesídlení do západních zemí. V táborech je zvláštní pozornost věnována matkám, těhotným ženám a starším. Již samotná procedura podání azylové žádosti, která je předpokladem možné pomoci, přitom vyžaduje v případě žen specifický přístup. Ženy se někdy zdráhají svěřit s velmi citlivými osobními traumatickými zážitky a i proto je třeba zajistit diskrétní přístup. Tlumočnice a pracovnice humanitárních organizací musí být ženského pohlaví. Klíčová je rovněž terapeutická a psychosociální pomoc.

Určující pro život uprchlíků je přístup vlád příslušných zemí k jejich legálnímu postavení, možnosti volného pohybu, zaměstnání a vzdělání. Některé státy jsou vůči žadatelům o azyl restriktivní, což velmi omezuje perspektivu života mimo tábor. Nepřiznání práv navíc výrazně zvyšuje i zranitelnost žen. Místní úřady a policie někdy nevěnují dostatečnou pozornost případům pracovního i sexuálního zneužívání žen. „Dcera pracovala v obchodě, ale vedoucí ji obtěžoval. Proto teď dcery do práce nepouštím,” říká pro výzkum Amnesty International mapující postavení uprchlic šestapadesátiletá Palestinka Asmaa. Utekla ze Sýrie žijící v Šatile, uprchlickém táboře v jižní aglomeraci Bejrútu. Vypověděla, že se ona i dcery potýkají mimo tábor se sexuálními útoky.

Právě bezpečnostní rizika mimo tábor jsou pro mnoho žen důvodem, proč žijí v kempech. V některých táborech se ale objevuje kriminalita a dochází i k případům násilí na ženách, k prostituci a složitý je boj s domácím násilím. Situace závisí především na přístupu policie příslušného státu, která by měla být primárně za bezpečnost v táborech zodpovědná.    

Škola pro všechny

Humanitární organizace kladou velký důraz na  vzdělávání uprchlíků v táborech. Škola má totiž zásadní význam do budoucna. Proto UNICEF společně s dalšími partnery zahájila projekt No Lost Generation (Ne ztracené generaci) pro především syrské děti. V některých zemích - aktuálně například v Turecku nebo v Řecku - mohou rodiny posílat děti do škol mimo tábory. Jinde jsou žáci odkázáni na školy vybudované přímo humanitárními organizacemi.  Podle UNHCR by měla připadat jedna škola na každé místo, kde žije 5000 lidí.

Humanitární organizace zajišťují také potravinovou pomoc, kdy ženy následně z poskytnutých surovin připravují jídlo pro rodiny. Zásadní je také zdravotní péče, která souvisí při velké koncentraci lidí i s hygienickými podmínkami. Podle norem UNHCR by měly mít ženy minimálně oddělené sprchy, případně i toalety. Právě ztráta soukromí ve velkých táborech s omezenou možností oddělených obydlí a místností je pro mnohé ženy velmi traumatizující. A hygienické potřeby často naráží na omezené zdroje vody v táborech. Zajišťování vody pro rodinu je přitom v mnoha zemích jedním z tradičních úkolů žen.  

Zabránit množství rizik, kterým musí ženy v uprchlických táborech čelit, a zajistit jim a jejich dětem důstojný život, je přes veškerou snahu humanitárních organizací a dobrovolníků náročné. I proto jsou problematická taková navrhovaná řešení aktuální krize, která mají podle některých spočívat ve vybudování dalších velkých uprchlických táborů a tzv. hotspotů, ve kterých by lidé museli čekat na vyřízení jejich žádostí o mezinárodní ochranu a případné přesídlení. I v dočasných zařízeních v Řecku a  Itálii dochází ke zmiňovaným negativním jevům. A v mnohem větším měřítku by k nim docházelo, pokud by takové tábory o mnohem větší kapacitě měly vzniknout mimo území EU, například v severní Africe. To dokazují například i kontroverzní zkušenosti s podobnými tábory na tichomořských ostrovech, které vybudovala Austrálie, kdy se přitom jedná o řádově nižší počty uprchlíků.   

I Česko pomáhá

Česká republika se zapojila do pomoci lidem, kteří žijí v uprchlických táborech. Do Zátárí, největšího kempu pro Syřany v Jordánsku, proudí mimo jiné i humanitární pomoc z České republiky, a to například na kurzy šití nebo kadeřnictví pro mladé dívky. Podobné aktivity jsou významné pro aktivní využití času a mohou pomoci i finančně. V mnohých větších táborech funguje stejně jako ve městech vlastní ekonomika, do které se ženy hojně zapojují. V mnoha případech se staly hlavními poskytovateli příjmů pro celou rodinu.

Česká republika také podpořila projekt elektrifikace tábora Zátárí, čímž se mimo jiné zvýšila bezpečnost. Elektřina je důležitá i kvůli spojení obyvatel tábora se světem. Telefony a internet ženám umožňují komunikaci s rodinami, příbuznými a přáteli v zahraničí, stejně jako v zemi původu. Informace o místech, odkud musely odejít, jsou pro ně zásadní z toho důvodu, že většina chápe život v táboře pouze jako dočasný a přejí a plánují se vrátit, jakmile to bezpečnostní situace doma dovolí.

Článek vyšel v publikacei Ženy ve světě.


Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

foto: Tereza Hronová

Jak Rwanda dosáhla výrazného úspěchu v oblasti veřejného zdraví?

Rwanda patří mezi nejchudší země světa, je závislá na rozvojové pomoci a přes dvacet let se snaží vzpamatovat z jedné z nejkrutějších genocid 20. století. Země se však rozvíjí v ekonomické i sociální oblasti a představuje model

https://www.panoramio.com/photo/88215633

Ženská otázka v Keni zatím čeká na odpovědi

Práva žen stála a stojí v mnoha afrických zemích mimo společenské debaty. Prevencí sexuálního zneužívání a vzděláváním se ale zabývají neziskové organizace. V Keni například vznikl první azylový dům pro zneužívané ženy

foto: Tereza Hronová

Crowdsourcing v mapování snižuje dopady katastrof

Nástroje, které napomáhají čelit katastrofám, a také se vyrovnat s jejími následky co možná nejefektivněji, již existují. Přesto se humanitární organizace často potýkají s nedostatkem informací o postižené oblasti. Ptají se, kolik

foto: Tereza Hronová

Svěřenský fond EU pro Afriku: zpráva evropské sítě CONCORD hodnotí jeho přínosy a slabiny v oblasti prevence neregulérní migrace a rozvojových potřeb

Evropská konfederace humanitárních a rozvojových nevládních organizací CONCORD zveřejnila zprávu hodnotící implementaci Svěřenského fondu pro Afriku (EUTF) - nového finančního nástroje EU, jenž by měl přispět ke stabilitě a řešení

foto: Regis Defurnaux

Mongolské léto na konci světa

V mongolských stepích, daleko od měst, se odehrává pravděpodobně největší boj člověka s přírodou v moderní historii země. Vlivem klimatických změn si pastevci musí poradit s drastickými změnami počasí a úbytkem vody. Dokumentarista

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2018 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM