Zapojte se
Loading


Maxima Acuña – peruánská hrdinka v boji proti těžařům

goldmanprize.org

04.04.2017
Charlota Dědková

Téma: Gender

Region: Latinská a Střední Amerika

Peruánská vláda slíbila nová pracovní místa a ekonomickou prosperitu, a tak hojně podporuje těžební průmysl v zemi. To má ovšem celou řadu negativních dopadů na životní prostředí i život místních starousedlíků. O těch by mohla vyprávět dnes slavná Maxima Acuña.

V roce 1994 koupila Maxima s manželem pozemek v odlehlé části na severu peruánské vrchoviny známé jako Tragadero Grande. Postavili si zde malý domek. Na zahradě pěstovali brambory a další plodiny, krávy a ovce chovali na mléko a sýry. Produkty občas Acuña jezdila prodávat na trh.

O sedmnáct let později zaklepali na dveře zástupci těžební společnosti Newmont, kteří požadovali, aby rodina svůj pozemek opustila a uvolnila tak další místo pro případnou těžbu mědi a zlata. Když odmítli, těžaři zničili vybavení v domě a farmářku společně s její dcerou dokonce na místě brutálně zbili. Následovalo pronásledování a výhružky, které vyvrcholily podáním žaloby na Acuñu a její rodinu z důvodu neoprávněného užívání jejich vlastního pozemku. Soud vyměřil pokutu 2000 dolarů, což je pro peruánského zemědělce nepředstavitelná suma, a uložil tříletý podmíněný trest.

Právní pomoc rodině poskytla ekologická nevládní organizace Grufides. Proti rozhodnutí soudu se odvolali a začali shromažďovat dokumenty, které dokazovaly Acuñina vlastnická práva k pozemku, který si těžaři nárokovali. V roce 2014 díky tomu došlo ke zproštění viny a společnost Newmont se od tebe doby nepodařilo pokračovat v těžbě v dané oblasti. Ačkoliv Acuña nadále čelí hrozbám těžařů a obtěžování, ve svém boji za práva místních farmářů nepolevuje. Právní bitva pokračuje u peruánského Nevyššího soudu. Díky své odvaze se stala ikonou v boji proti nadnárodním společnostem v Peru i celé Latinské Americe.

Zdroj: www.goldmanprize.org

Další články najdete v publikaci Ženy ve světě.


Zipline Final Assembly

Od zabíjení k naději na změnu: budoucnost dronů v Africe

Některé zabíjí, jiné jsou pro zábavu. Drony ale také mohou významně pomoci rozvoji Afriky, například při dodávkách léků nebo v boji proti pytláctví, píše britský deník The Guardian.

Chráněným mořským želvám škodí některé „záchranné“ stanice i jejich návštěvníci

Jedete do Indonésie nebo na Srí Lanku či jinam do tropů na dovolenou? Zajímá vás místní příroda, například mořské želvy? Dávejte si pozor. Ne všechny záchranné stanice, které nabízí exkurze, skutečně pomáhají ohroženým živočichům.

Stéphane M Grueso

Tam, kde umírají lodě, umírají i lidé

Námořní trasy tepou životem. Dennodenně je na lodích převáženo z jednoho konce světa na druhý ohromné množství zboží. Lodě jsou navržené tak, aby dokázaly čelit extrémním podmínkám na moři, nicméně i tak po několika dekádách

Slovenka v Rwande bojuje proti podvýžive

Slovenka Mária Medvecová zo Stropkova po prvýkrát prišla do Rwandy v novembri 2016: ako dobrovoľníčka programu Slovak Aid začala pracovať v rámci antimalnutričného centra v Kibeho na juhu krajiny.

 / Autor: Paulo Philippidis , Flickr.com, (CC BY 2.0)

Mongolská pošta dává adresu i dosud „neviditelným“

Až 75 % obyvatel planety nemá žádnou poštovní adresu. Problém by mohl vyřešit nový systém, který místo GPS souřadnic využívá tři jednoduchá slova popisující lokaci.

Afghánské ženy se dávají na novinařinu navzdory kritice

V malé třídě v Kábulu - chráněné silnými závěsy před pohledy strkajících se mužů, kteří by alespoň nakrátko chtěli zahlédnout takovou vzácnost - dvanáct mladých Afghánek dokončilo týden školení žurnalistiky.

 GovernmentZA (CC BY-ND 2.0)

Političtí dinosauři v Africe

Některé země subsaharské Afriky mají přes 30 let stejnou hlavu státu. A místní prezidenti si mohou dělat takřka, co chtějí. Ten burundský vyhrává se svým týmem všechny fotbalové zápasy, syn prezidenta v Rovníkové Guineji nakupuje

foto: Tereza Hronová

Historii „velkého“ Konga píší války a chudoba

Demokratickou republiku Kongo sužuje nejhorší konflikt od 2. světové války. Milliony lidí zde zemřely v důsledku nemocí a hladu. V provincii Jižní Kivu dlouhodobě působí česká neziskovka Člověk v tísni. Situaci v regionu, který patří

Zabrání rozvojové projekty migraci? Odpoví nová publikace 10 MÝTŮ O MIGRACI A ROZVOJI

10 nejčastějších mýtů o vztahu rozvoje a mezinárodní migrace shrnuje nová publikace, kterou ve spolupráci s dalšími organizacemi připravila konfederace evropských nevládních organizací CONCORD a v české verzi ji vydal Člověk v tísni.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 1/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM