Zapojte se
Loading


Maxima Acuña – peruánská hrdinka v boji proti těžařům

goldmanprize.org

04.04.2017
Charlota Dědková

Téma: Gender

Region: Latinská a Střední Amerika

Peruánská vláda slíbila nová pracovní místa a ekonomickou prosperitu, a tak hojně podporuje těžební průmysl v zemi. To má ovšem celou řadu negativních dopadů na životní prostředí i život místních starousedlíků. O těch by mohla vyprávět dnes slavná Maxima Acuña.

V roce 1994 koupila Maxima s manželem pozemek v odlehlé části na severu peruánské vrchoviny známé jako Tragadero Grande. Postavili si zde malý domek. Na zahradě pěstovali brambory a další plodiny, krávy a ovce chovali na mléko a sýry. Produkty občas Acuña jezdila prodávat na trh.

O sedmnáct let později zaklepali na dveře zástupci těžební společnosti Newmont, kteří požadovali, aby rodina svůj pozemek opustila a uvolnila tak další místo pro případnou těžbu mědi a zlata. Když odmítli, těžaři zničili vybavení v domě a farmářku společně s její dcerou dokonce na místě brutálně zbili. Následovalo pronásledování a výhružky, které vyvrcholily podáním žaloby na Acuñu a její rodinu z důvodu neoprávněného užívání jejich vlastního pozemku. Soud vyměřil pokutu 2000 dolarů, což je pro peruánského zemědělce nepředstavitelná suma, a uložil tříletý podmíněný trest.

Právní pomoc rodině poskytla ekologická nevládní organizace Grufides. Proti rozhodnutí soudu se odvolali a začali shromažďovat dokumenty, které dokazovaly Acuñina vlastnická práva k pozemku, který si těžaři nárokovali. V roce 2014 díky tomu došlo ke zproštění viny a společnost Newmont se od tebe doby nepodařilo pokračovat v těžbě v dané oblasti. Ačkoliv Acuña nadále čelí hrozbám těžařů a obtěžování, ve svém boji za práva místních farmářů nepolevuje. Právní bitva pokračuje u peruánského Nevyššího soudu. Díky své odvaze se stala ikonou v boji proti nadnárodním společnostem v Peru i celé Latinské Americe.

Zdroj: www.goldmanprize.org

Další články najdete v publikaci Ženy ve světě.


Foto: Jiří Pasz

Skejt jako symbol svobody

Skateboarding zažívá v Rangúnu boom. Pro mladou generaci je jedním ze symbolů nové cesty k demokracii a propojení se světem.

UNwomen(CC BY-NC-ND 2.0)

Žena, která zabránila stovkám dětských svateb

V Malawi je asi polovina dívek provdána před osmnáctými narozeninami. Mnohé z nich ještě jako děti otěhotní. Starostka Theresa Kachindamoto se to snaží změnit.

Domaci_pracovnici_Foto: Ferry Latief

Evropské obuvnické značky šijí v Indonésii

Indonésie je čtvrtým největším výrobcem obuvi na světě po Číně, Indii a Vietnamu. V roce 2015 se v této zemi vyrobila jedna miliarda párů bot.

DFID - UK Department for International

15 milionů dětských nevěst na prodej

Sadia z Bangladéše chodila ráda do školy a snila o tom, že bude učitelka matematiky. V osmé třídě ale musela školní lavici opustit. Je jí šestnáct let a před osmi měsíci porodila dceru. Už je to dva roky, co se vdávala.

Archiv ČvT

Ráj na zemi. Ale jen na první pohled

Filipíny patří k zemím, které nejvíc ohrožují klimatické změny. Některé z asi sedmi tisíc ostrovů zřejmě zmizí pod hladinou moře. Zemi drancují tajfuny i sucha. Češi proto pomáhají místním najít způsob obživy. Lidé tak začali

Balík do každé mongolské jurty i do poslední chýše v africkém slumu

Nové technologie mění poštu v rozvojovém světě. Dnes každý obyvatel západoafrického Pobřeží slonoviny a východoasijského Mongolska bude moci dostat zásilku, ač jeho bydliště doposud žádnou klasickou adresu nemělo. Postačí místo

foto: Petr Štefan

Žiji tady a teď, říká finanční manažer mise v Barmě

Ekonom Jiří Bednář (37) z Brna pracoval v prestižní auditorské firmě nebo pro vlastníka černouhelných dolů. Pak se rozhodl přehodnotit svůj život a vyrazil na misi společnosti Člověk v tísni v Barmě.

Prožije Keňa opět během voleb násilí?

V úterý v šest hodin ráno se otevřely volební místnosti v jedné z nejrozvinutějších demokracií Afriky. Hlasovat o budoucnosti země se chystalo téměř 19 milionů voličů. Téměř polovina z nich jsou lidé do 35 let, volby tak do značné

Ben Barber, USAID

Jemen: Ženám právo zakázáno

Zvolit si práci dle vlastního uvážení, studovat na univerzitách, chodit na ulici v krátkých sukních, zamilovat se a vdát se podle své volby. Pro nás běžné věci, pro ženy v Jemenu zatím nedostižný sen.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 2/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM