Zapojte se
Loading


Maxima Acuña – peruánská hrdinka v boji proti těžařům

goldmanprize.org

04.04.2017
Charlota Dědková

Téma: Gender

Region: Latinská a Střední Amerika

Peruánská vláda slíbila nová pracovní místa a ekonomickou prosperitu, a tak hojně podporuje těžební průmysl v zemi. To má ovšem celou řadu negativních dopadů na životní prostředí i život místních starousedlíků. O těch by mohla vyprávět dnes slavná Maxima Acuña.

V roce 1994 koupila Maxima s manželem pozemek v odlehlé části na severu peruánské vrchoviny známé jako Tragadero Grande. Postavili si zde malý domek. Na zahradě pěstovali brambory a další plodiny, krávy a ovce chovali na mléko a sýry. Produkty občas Acuña jezdila prodávat na trh.

O sedmnáct let později zaklepali na dveře zástupci těžební společnosti Newmont, kteří požadovali, aby rodina svůj pozemek opustila a uvolnila tak další místo pro případnou těžbu mědi a zlata. Když odmítli, těžaři zničili vybavení v domě a farmářku společně s její dcerou dokonce na místě brutálně zbili. Následovalo pronásledování a výhružky, které vyvrcholily podáním žaloby na Acuñu a její rodinu z důvodu neoprávněného užívání jejich vlastního pozemku. Soud vyměřil pokutu 2000 dolarů, což je pro peruánského zemědělce nepředstavitelná suma, a uložil tříletý podmíněný trest.

Právní pomoc rodině poskytla ekologická nevládní organizace Grufides. Proti rozhodnutí soudu se odvolali a začali shromažďovat dokumenty, které dokazovaly Acuñina vlastnická práva k pozemku, který si těžaři nárokovali. V roce 2014 díky tomu došlo ke zproštění viny a společnost Newmont se od tebe doby nepodařilo pokračovat v těžbě v dané oblasti. Ačkoliv Acuña nadále čelí hrozbám těžařů a obtěžování, ve svém boji za práva místních farmářů nepolevuje. Právní bitva pokračuje u peruánského Nevyššího soudu. Díky své odvaze se stala ikonou v boji proti nadnárodním společnostem v Peru i celé Latinské Americe.

Zdroj: www.goldmanprize.org

Další články najdete v publikaci Ženy ve světě.


foto: archiv ČvT

Nepál dva roky po ničivém zemětřesení: beznaděj v domech z plechu, ale taky návrat turistů

Přesně dva roky uběhly od ničivého zemětřesení v Nepálu. Šlo o nejsilnější otřesy půdy v této malé asijské zemi pod Himálajem za posledních 80 let. Zahynulo při nich kolem 9000 lidí, miliony dalších přišly o střechu nad hlavou.

Český papír z hyacintu má pomoci v africké Keni

Malé ruční papírně z Liberecka se podařilo vyvinout technologii výroby papíru z vodního hyacintu. Keňské Viktoriino jezero květinou zarůstá a hrozí tak katastrofa.

archiv Mezinárodní organizace pro migraci

Čekají, až se budou moci vrátit domů

V uprchlických táborech žije asi deset milionů žen, které musely nedobrovolně opustit své domovy. Tvoří přibližně polovinu populace v těchto zařízeních pro mezinárodní uprchlíky a vnitřně vysídlené osoby.

foto: Media Stockade/Jeden svět

David a Goliáš z Papuy Nové Guiney

Papuánec Joe Moses stojí proti bohaté firmě a vládě své země, které se snaží vyhnat chudé lidi ze svých domovů kvůli stavbě turistického komplexu. I přes to, že je to nelegální.

https://www.google.cz/search?q=africa+smog&tbm=isch&source=lnt&tbs=sur:fc&sa=X&ved=0ahUKEwjB_OWin67T

Afriku sužuje znečištěné ovzduší. Zabíjí více lidí než podvýživa

Podle nové studie Světového politického fóra umírá stále více obyvatel Afriky kvůli znečištěnému ovzduší. Na špatně dýchatelném vzduchu se ve většině afrických zemích podílí hlavně nedokonalý systém dopravy.

Foto: archiv ČvT

Nesnažíte se vymýtit podvýživu? Budete na seznamu!

Prezident Světové banky varoval, že zveřejní seznam zemí, které nedostatečně řeší problematiku dětské podvýživy. Je to totiž jeden ze závazků mezinárodního společenství do roku 2030.

Richard (CC BY-NC 2.0)

Češi pomáhají turistům objevit drsnou krásu Kavkazu

Region Tušsko na severovýchodě Gruzie je téměř nedotčenou horskou krajinou. Přesto zde turisté mohou při svém putování narazit na jednu výraznou stopu, a to českou. Již od roku 2010 tu v rámci zahraniční rozvojové spolupráce čeští

Klimatizací proti plýtvání jídlem

„Po sklizni úrody jsou pro farmáře nejdůležitější tři věci: teplota, teplota a teplota,“ říká odborník na zemědělství Michael Reid. Pořízení ochlazovacích systémů je ovšem velmi nákladné a zemědělci v rozvojových zemích

United States of America U.S. Navy photo/U.S. Navy

Důsledek migrace: Ekonomické problémy afrických zemí

Současná migrační vlna s největší pravděpodobností hned tak neskončí, naopak – krizových regionů přibývá. V bohaté Evropě to sice vyvolává značnou nevoli, jenže důsledek pro zdrojové africké země bude zásadní. Přicházejí

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 1/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM