Zapojte se
Loading


Důsledek migrace: Ekonomické problémy afrických zemí

United States of America U.S. Navy photo/U.S. Navy

31.03.2017
Jan Záhořík, Dotyk.cz, 12. prosinec 2016

Téma: Migrace

Region: Afrika

Současná migrační vlna s největší pravděpodobností hned tak neskončí, naopak – krizových regionů přibývá. V bohaté Evropě to sice vyvolává značnou nevoli, jenže důsledek pro zdrojové africké země bude zásadní. Přicházejí o svou mladou a relativně vzdělanou generaci, což bude přispívat k prohlubování jejich ekonomických problémů.

Přestože Česká republika v porovnání s většinou západní Evropy takřka nezaznamenala pohyb migrantů z Blízkého východu a Afriky v posledních dvou letech, stalo se téma migrace „vděčným" politickým tématem a především virtuální prostor se stal arénou vášnivých a velmi často nepochopitelně nenávistných útoků či platformou pro vyjadřování nejrůznějších obav, frustrací a strachu z neznámého.

Příčiny migrace

Na migrační vlnu, která zasáhla Evropu, je třeba se dívat v širších souvislostech. Lze vypozorovat dvě základní příčiny. Zaprvé je to takzvané arabské jaro a jeho nezvládnuté důsledky, např. pád Kaddáfího režimu a faktický rozpad Libye, zadruhé pak válka na Blízkém východě, zejména v Sýrii a Iráku.

Důvody, které vedou k migraci, jsou obvykle součtem faktorů, které zahrnují chudobu, konflikty, represivní politické systémy, sucho, hlad a v neposlední řadě aktivní roli organizovaného zločinu v podobě převaděčských gangů, což je téma, které jako by zůstávalo stále stranou mediální pozornosti.

Nejčastějšími zdrojovými zeměmi jsou oblasti Blízkého východu, stižené dlouhodobými konflikty, a některé části subsaharské Afriky, zejména vnitrozemské státy západní Afriky a oblast Rohu Afriky. Zmíněné regiony mají také velmi mladou populaci, což má pro otázku migrace zcela zásadní význam.

Z dlouhodobého hlediska je právě u mladé generace pravděpodobnost odchodu do Evropy největší. Ekonomika jednotlivých rodin totiž závisí právě na ní – respektive na schopnosti dětí postarat se o početné sourozence i své rodiče. Není proto divu, že mnoho dívek končí v nelegálním sexuálním obchodu a řada mladých mužů hledá jakoukoliv práci, případně sociální dávky, v Evropě. Velké procento z nich má svůj původ v Eritreji, které se mnohdy přezdívá „africká KLDR".

O nic lépe na tom není ani další země Rohu Afriky, sousední Somálsko, zasažené dlouhotrvajícími konflikty, a Etiopie, která sice patří mezi rychle rostoucí ekonomiky, ale nadále se potýká s chudobou.

Libye po pádu Muammara Kaddáfího

Libye byla zhruba od roku 2004 velmi důležitou zemí z hlediska migrace proto, že na základě dohod s Itálií zadržovala značné množství migrantů ze subsaharské Afriky. Již před pádem Kaddáfího režimu ale docházelo k nelegální migraci z Tuniska a Libye do Itálie, případně na Maltu.

Libye se stala od poloviny devadesátých let nejdůležitější tranzitní zemí pro migraci ze severní Afriky do Evropy. V rámci migračních cest lze vystopovat tři hlavní trasy, první (západní) vede ze Senegalu podél západoafrického pobřeží do Španělska. Druhá vede z oblastí Guinejského zálivu přes Mali a Niger (hlavně Agadez) do Alžírska a Libye. Třetí (východní) vychází z Addis Abeby přes Súdán a Egypt, případně Súdán a Libyi do Benghází. Tyto cesty stojí přibližně 10 tisíc USD (částky se mohou lišit). Uprchlíci je zaplatí buď hned, nebo musí cestou tyto peníze vydělat, aby mohli pokračovat.

Pád Kaddáfího režimu měl zásadní vliv na bezpečnost a spolupráci v severní Africe, především v Nigeru, Mali a Burkina Fasu, případně v Alžírsku a Súdánu. Především Tubuové v Libyi se začali víc angažovat v nelegálním převaděčství. Stejně tak Tuaregové, kteří tvoří hlavní složku převaděčů v západní Africe. Jejich hlavními městy, odkud se organizuje převaděčský obchod, jsou Agadez (v Nigeru), Gao (v Mali), Ouagadougou (v Burkina Fasu), Tamanraset (v Alžírsku) a Sebha (v Libyi). Nelegální migrace jen zesílila po nepokojích v Mali v letech 2012–2013.

V Etiopii i Egyptě přituhuje

Kromě Západoafričanů došlo od roku 2012 k nárůstu ze Somálska, Eritreje a Jižního Súdánu přes Egypt do Izraele a odtud přes Libanon do Turecka. Odtud se obvykle snaží o vstup do Evropy z Bulharska a Řecka. Kromě Syřanů tvoří největší počet uprchlíků, registrovaných na ostrově Lampedusa, Sicílii a Maltě, Eritrejci. Mezi nimi je však odhadem 30–40 % Etiopanů. Důvodem je to, že Eritrejci snáze obdrží v Evropě status politického uprchlíka (např. ve Švédsku žije silná eritrejská komunita), zatímco Etiopané daleko méně.

Etiopie je důležitým spojencem Západu v boji proti terorismu a politické násilí není v západních médiích a zdrojích akcentováno. Přitom je jednou ze zemí, které nejvíce potírají svobodu slova a v zemi jsou tisíce politických vězňů.

Současné protivládní protesty tuto migraci umocňují. V nedávné době došlo k odchodu tisíců Tigrejců ze severní Etiopie do Súdánu a lze předpokládat jejich posun směrem do Egypta či Libye, eventuálně blízkovýchodní cestou do Turecka. Nepokoje v Etiopii dávají předpoklad ke zvýšené migraci směrem na sever Afriky. Již nyní působí tisíce etiopských žen v bohatých arabských zemích jako sexuální pracovnice. Další odcházejí do Evropy právě v rámci „eritrejské" skupiny. Vzhledem k tomu, že Eritrejci a Etiopané tigrejského původu hovoří stejným jazykem (tigrejština), nejde o nic neobvyklého.

Vysoká cena, kterou uprchlíci musí platit převaděčům, uvrhá uprchlíky do dluhové pasti a ženy do sexuálního obchodu. Nejčastějším způsobem financování migrace je půjčování peněz od třetí strany, která zaplatí náklady na cestu do Libye či Tuniska. Když se Kaddáfího režim zhroutil, došlo k nárůstu migrace přes Libyi a Tunisko do Itálie a na Maltu.

Občanská válka v Sýrii také významně přispěla k migrační vlně a vytvořila tlak na potenciálně miliony Syřanů hledajících útočiště v Jordánsku, Libanonu, Turecku a v Evropě. Po pádu prezidenta Mursího v Egyptě a nástupu generála Sísího vzrůstá též počet Egypťanů.

Návrat je nepravděpodobný

Dalším faktorem je vysoká nezaměstnanost v těchto regionech. Spolu s organizovaným zločinem v podobě pašeráckých gangů dochází k nárůstu pašování narkotik a zbraní. Schopnost těchto skupin pohybovat se a operovat zejména v Libyi znesnadňuje proces obnovy státu zde a zároveň komplikuje jejich potlačení mezinárodním společenstvím.

Zdrojové země (tedy Etiopie, Eritrea, Sýrie, Egypt, Mali, Nigérie aj.) tak přicházejí a dlouhodobě budou přicházet o svou mladou a relativně vzdělanou generaci, což bude přispívat k prohlubování ekonomických problémů uvnitř jednotlivých zemí. Nelze totiž očekávat návrat vzdělaných lidí nebo těch, kterým se v západních zemích podaří získat vzdělání, do zemí původu v případě, že je tam čeká nedostatek příležitostí, neadekvátní uplatnění či dokonce možné politické represe.

Zároveň si však čím dál vyšší procento mladých a vzdělaných lidí uvědomuje, že jejich představy o evropském blahobytu jsou falešné.

Nelegální migrace z Libye a Tuniska do Evropy (centrální středomořská cesta)

Rok

Počet migrantů

2008

39 800

2009

11 000

2010

4500

2011

64 300

2012

15 900

2013

40 000

2014

170 760

Zdroj: Frontex

Článek vyšel na Dotyk.cz.


Zipline Final Assembly

Od zabíjení k naději na změnu: budoucnost dronů v Africe

Některé zabíjí, jiné jsou pro zábavu. Drony ale také mohou významně pomoci rozvoji Afriky, například při dodávkách léků nebo v boji proti pytláctví, píše britský deník The Guardian.

Chráněným mořským želvám škodí některé „záchranné“ stanice i jejich návštěvníci

Jedete do Indonésie nebo na Srí Lanku či jinam do tropů na dovolenou? Zajímá vás místní příroda, například mořské želvy? Dávejte si pozor. Ne všechny záchranné stanice, které nabízí exkurze, skutečně pomáhají ohroženým živočichům.

Stéphane M Grueso

Tam, kde umírají lodě, umírají i lidé

Námořní trasy tepou životem. Dennodenně je na lodích převáženo z jednoho konce světa na druhý ohromné množství zboží. Lodě jsou navržené tak, aby dokázaly čelit extrémním podmínkám na moři, nicméně i tak po několika dekádách

Slovenka v Rwande bojuje proti podvýžive

Slovenka Mária Medvecová zo Stropkova po prvýkrát prišla do Rwandy v novembri 2016: ako dobrovoľníčka programu Slovak Aid začala pracovať v rámci antimalnutričného centra v Kibeho na juhu krajiny.

 / Autor: Paulo Philippidis , Flickr.com, (CC BY 2.0)

Mongolská pošta dává adresu i dosud „neviditelným“

Až 75 % obyvatel planety nemá žádnou poštovní adresu. Problém by mohl vyřešit nový systém, který místo GPS souřadnic využívá tři jednoduchá slova popisující lokaci.

Afghánské ženy se dávají na novinařinu navzdory kritice

V malé třídě v Kábulu - chráněné silnými závěsy před pohledy strkajících se mužů, kteří by alespoň nakrátko chtěli zahlédnout takovou vzácnost - dvanáct mladých Afghánek dokončilo týden školení žurnalistiky.

 GovernmentZA (CC BY-ND 2.0)

Političtí dinosauři v Africe

Některé země subsaharské Afriky mají přes 30 let stejnou hlavu státu. A místní prezidenti si mohou dělat takřka, co chtějí. Ten burundský vyhrává se svým týmem všechny fotbalové zápasy, syn prezidenta v Rovníkové Guineji nakupuje

foto: Tereza Hronová

Historii „velkého“ Konga píší války a chudoba

Demokratickou republiku Kongo sužuje nejhorší konflikt od 2. světové války. Milliony lidí zde zemřely v důsledku nemocí a hladu. V provincii Jižní Kivu dlouhodobě působí česká neziskovka Člověk v tísni. Situaci v regionu, který patří

Zabrání rozvojové projekty migraci? Odpoví nová publikace 10 MÝTŮ O MIGRACI A ROZVOJI

10 nejčastějších mýtů o vztahu rozvoje a mezinárodní migrace shrnuje nová publikace, kterou ve spolupráci s dalšími organizacemi připravila konfederace evropských nevládních organizací CONCORD a v české verzi ji vydal Člověk v tísni.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 1/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM