Zapojte se
Loading


Rozhovor s expertem z Nigérie: Daňové úniky jsou globální problém

AMISOM Public Informationhttps://commons.wikimedia.org/wiki/File:2013_10_23_Economy_Barclays_Remitta

30.03.2017
Tereza Česká

Téma: Světová politika a obchod v rozvojovém kontextu

Region: Regionálně nezařazené

„Rozvoj je o vzdělávání, přístupu k vodě, nemocnicích a rozvoj tohoto typu potřebuje peníze. Jedinou cestou, jak může vláda na tyto věci zajistit peníze, jsou daně,“ říká Chinedu Bassey z Centra pro občanskou společnost v Nigérii, který do Česka přijel na pozvání Glopolisu.

Jak je na tom občanská společnost v Nigérii? Máte hodně práce?

Od roku 2006, kdy máme novou vládu, se snažíme o změny v legislativě. Nejsme zrovna spokojeni s tím, jak dnes funguje. Snažíme se odstranit mezeru mezi zákonodárci a občany, o  zapojení občanů do veřejné sféry. Vládnutí nekončí tím, že obsadíte křeslo. Bez dobré vlády nebude dobré zdravotnictví, nemocnice, vzdělávání, infrastruktura nebo rozvoj. Lidé ve skutečnosti nevědí, co pro to dělat. Máme hodně projektů zaměřených na dobré vládnutí, transparentnost, odpovědnost, spravedlnost daňového systému. Pomáháme chránit práva občanů a klást otázky směrem k vládě, co konkrétně dělá za peníze z daní.

Co bylo hlavním impulsem, proč se vaše hnutí začalo zabývat daňovými úniky?

Je to globální problém. Nigérie je závislá na těžebním průmyslu a tato situace je zneužívána velkými mezinárodními společnostmi. Je třeba, aby tyto firmy řádně platily daně vládě, což se mnohdy neděje. Nikdo jim nechce brát jejích zisk. Využívají ale spousty daňových prázdnin. Zkrátka nedělají, co by dělat měly. Pak jsme přišli my a řekli, že tu musí být spravedlivý daňový systém. Vytvořili jsme platformu Daňové spravedlnosti a vládnutí (Tax Justice and Governance Platform) v roce 2012. Pět organizací je zastoupeno v dohlížecí komisi, snažíme se jít do hloubky a přijít na to, jak systém funguje. Vidíme, že má velké mezery a že vlády přichází o velké množství peněz. To je také ten důvod, proč vláda nemá možnosti zajistit nezbytné změny v infrastruktuře, kterou tolik potřebujeme zlepšit.

Pokud hovoříme o rozvoji, obvykle máme na mysli vzdělávání, veřejné zdraví nebo výživu, nikoliv daně. Jak tedy daňová problematika souvisí s rozvojem?

Opravdu hodně. Ty firmy hrají důležitou roli. Rozvoj je o vzdělávání, přístupu k vodě, nemocnicích, ale rozvoj tohoto typu potřebuje peníze. A to je ten důvod. Jedinou cestou, jak může vláda na tyto věci zajistit peníze, jsou přeci daně. Rozvinuté země mají i jiné zdroje příjmů, ale rozvíjející se státy mají pouze cestu výběru daní. Právě velké společnosti jsou tím aktérem, od kterého mají daně především pocházet.

Jaké jsou dopady daňových úniků na každodenní život Nigerijců? Považují to za skutečný problém?

To je právě ono. Vidí tu nějaký problém, ale nevidí souvislosti. Nevidí, jak přispívají mezinárodní společnosti k jejich starostem. Pokud si neklademe otázky, jak firmy nakládají se svými zisky, máme problém. Nejdříve jdeme přímo za firmami, potom za právníky, ale také za občany, kterým říkáme, že to je také jejich zodpovědnost ptát se, co se děje se státními penězi.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad, jak firmy vyvádějí peníze ze země?

Myslím, že nejčastější jsou převody a zatajování skutečných zisků. Přestavme si zemi A, kde firma má zastoupení, ale ve skutečnosti zde nepracuje, ale tato země nemá daňovou povinnost. A pak zemi B, rozvojovou zemi, kde firma obchoduje a vysoce profituje, ale kde se platí vysoké daně. Firma samozřejmě přesměruje své zisky do země A a řekne, že tam zisk vznikl.

Takže to není tak, že zatajují, kde ty zisky jsou?

Nikdo jim nepřikazuje, aby jasně dokázaly, kde si vydělaly peníze.

Ty firmy tedy nedělají nic nelegálního, využívají prostor, který jim k tomu dává systém. Proč by tedy měly daně platit?

Pokud nějaké jednání vede ke znevýhodnění jiných, myslím, že to neschvaluje žádný zákon na světě. Ano, můžete říci, že to není nelegální, ale to jednání vede k problémům dalších lidí. Placení těch daní zajišťuje lidem lepší život. V té zemi, která pro vás vytváří velké bohatství, umírají lidé, je to férové?

Jedním z protiargumentů je, že vlády jsou zkorumpované. I kdyby se daně vybíraly tak, jak mají, neprofitovaly by z nich spíše politické elity?

 Možná, že vlády jsou zkorumpované. Považuji ale za důležité dodat, že jsou to jedinci, kdo vládu tvoří. Neznamená to, že celá vláda zodpovídá za jednání každého člena. Je zde zákon, který říká, že pokud jednotlivec, bez ohledu na to, jakou funkci zastává, zneužije své postavení způsobem zakázaným zákonem pro nepřiměřené osobní obohacení, jedná se o trestný čin.

Jaký by podle vás měl být první krok, který by měla vláda a mezinárodní společenství zavést, aby se neděly daňové úniky?

Prvním krůčkem správným směrem by měla být nová pravidla reportování, aby pak bylo jasné, jak si stojí firmy v jednotlivých zemích. Měla by tu být nějaká legislativa, která by přikazovala, aby jakákoliv smlouva nebo dohoda byla podepsána ze strany vlády nějakým profesionálem, který problematice rozumí. Stává se, že poslanci podepisují něco, v čem se vůbec nevyznají. A pak by každá firma, v níž by došlo k odhalení nestandartního postupu, měla být na black listu na globálním trhu.

Takže řešení vidíte na mezinárodní úrovni?

Ano, protože je to globální problém. Týká se rozvinutých států i rozvojových zemí. Protože se týká všech, měl by to být řešen globálně.

Co my, jako jednotlivci, můžeme udělat? 

Každý má možnost. Celé je to o našem každodenním životě. Je třeba umět identifikovat ty problémy, které vedou k tomu, že nám něco chybí - bez ohledu na zemi, ve které žijeme. Měli bychom se ptát, co se děje s našimi prostředky, které odvádíme na daních. Jak jednoduché.


Zipline Final Assembly

Od zabíjení k naději na změnu: budoucnost dronů v Africe

Některé zabíjí, jiné jsou pro zábavu. Drony ale také mohou významně pomoci rozvoji Afriky, například při dodávkách léků nebo v boji proti pytláctví, píše britský deník The Guardian.

Chráněným mořským želvám škodí některé „záchranné“ stanice i jejich návštěvníci

Jedete do Indonésie nebo na Srí Lanku či jinam do tropů na dovolenou? Zajímá vás místní příroda, například mořské želvy? Dávejte si pozor. Ne všechny záchranné stanice, které nabízí exkurze, skutečně pomáhají ohroženým živočichům.

Stéphane M Grueso

Tam, kde umírají lodě, umírají i lidé

Námořní trasy tepou životem. Dennodenně je na lodích převáženo z jednoho konce světa na druhý ohromné množství zboží. Lodě jsou navržené tak, aby dokázaly čelit extrémním podmínkám na moři, nicméně i tak po několika dekádách

Slovenka v Rwande bojuje proti podvýžive

Slovenka Mária Medvecová zo Stropkova po prvýkrát prišla do Rwandy v novembri 2016: ako dobrovoľníčka programu Slovak Aid začala pracovať v rámci antimalnutričného centra v Kibeho na juhu krajiny.

 / Autor: Paulo Philippidis , Flickr.com, (CC BY 2.0)

Mongolská pošta dává adresu i dosud „neviditelným“

Až 75 % obyvatel planety nemá žádnou poštovní adresu. Problém by mohl vyřešit nový systém, který místo GPS souřadnic využívá tři jednoduchá slova popisující lokaci.

Afghánské ženy se dávají na novinařinu navzdory kritice

V malé třídě v Kábulu - chráněné silnými závěsy před pohledy strkajících se mužů, kteří by alespoň nakrátko chtěli zahlédnout takovou vzácnost - dvanáct mladých Afghánek dokončilo týden školení žurnalistiky.

 GovernmentZA (CC BY-ND 2.0)

Političtí dinosauři v Africe

Některé země subsaharské Afriky mají přes 30 let stejnou hlavu státu. A místní prezidenti si mohou dělat takřka, co chtějí. Ten burundský vyhrává se svým týmem všechny fotbalové zápasy, syn prezidenta v Rovníkové Guineji nakupuje

foto: Tereza Hronová

Historii „velkého“ Konga píší války a chudoba

Demokratickou republiku Kongo sužuje nejhorší konflikt od 2. světové války. Milliony lidí zde zemřely v důsledku nemocí a hladu. V provincii Jižní Kivu dlouhodobě působí česká neziskovka Člověk v tísni. Situaci v regionu, který patří

Zabrání rozvojové projekty migraci? Odpoví nová publikace 10 MÝTŮ O MIGRACI A ROZVOJI

10 nejčastějších mýtů o vztahu rozvoje a mezinárodní migrace shrnuje nová publikace, kterou ve spolupráci s dalšími organizacemi připravila konfederace evropských nevládních organizací CONCORD a v české verzi ji vydal Člověk v tísni.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 1/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM