Zapojte se
Loading


Rozhovor s expertem z Nigérie: Daňové úniky jsou globální problém

AMISOM Public Informationhttps://commons.wikimedia.org/wiki/File:2013_10_23_Economy_Barclays_Remitta

30.03.2017
Tereza Česká

Téma: Světová politika a obchod v rozvojovém kontextu

Region: Regionálně nezařazené

„Rozvoj je o vzdělávání, přístupu k vodě, nemocnicích a rozvoj tohoto typu potřebuje peníze. Jedinou cestou, jak může vláda na tyto věci zajistit peníze, jsou daně,“ říká Chinedu Bassey z Centra pro občanskou společnost v Nigérii, který do Česka přijel na pozvání Glopolisu.

Jak je na tom občanská společnost v Nigérii? Máte hodně práce?

Od roku 2006, kdy máme novou vládu, se snažíme o změny v legislativě. Nejsme zrovna spokojeni s tím, jak dnes funguje. Snažíme se odstranit mezeru mezi zákonodárci a občany, o  zapojení občanů do veřejné sféry. Vládnutí nekončí tím, že obsadíte křeslo. Bez dobré vlády nebude dobré zdravotnictví, nemocnice, vzdělávání, infrastruktura nebo rozvoj. Lidé ve skutečnosti nevědí, co pro to dělat. Máme hodně projektů zaměřených na dobré vládnutí, transparentnost, odpovědnost, spravedlnost daňového systému. Pomáháme chránit práva občanů a klást otázky směrem k vládě, co konkrétně dělá za peníze z daní.

Co bylo hlavním impulsem, proč se vaše hnutí začalo zabývat daňovými úniky?

Je to globální problém. Nigérie je závislá na těžebním průmyslu a tato situace je zneužívána velkými mezinárodními společnostmi. Je třeba, aby tyto firmy řádně platily daně vládě, což se mnohdy neděje. Nikdo jim nechce brát jejích zisk. Využívají ale spousty daňových prázdnin. Zkrátka nedělají, co by dělat měly. Pak jsme přišli my a řekli, že tu musí být spravedlivý daňový systém. Vytvořili jsme platformu Daňové spravedlnosti a vládnutí (Tax Justice and Governance Platform) v roce 2012. Pět organizací je zastoupeno v dohlížecí komisi, snažíme se jít do hloubky a přijít na to, jak systém funguje. Vidíme, že má velké mezery a že vlády přichází o velké množství peněz. To je také ten důvod, proč vláda nemá možnosti zajistit nezbytné změny v infrastruktuře, kterou tolik potřebujeme zlepšit.

Pokud hovoříme o rozvoji, obvykle máme na mysli vzdělávání, veřejné zdraví nebo výživu, nikoliv daně. Jak tedy daňová problematika souvisí s rozvojem?

Opravdu hodně. Ty firmy hrají důležitou roli. Rozvoj je o vzdělávání, přístupu k vodě, nemocnicích, ale rozvoj tohoto typu potřebuje peníze. A to je ten důvod. Jedinou cestou, jak může vláda na tyto věci zajistit peníze, jsou přeci daně. Rozvinuté země mají i jiné zdroje příjmů, ale rozvíjející se státy mají pouze cestu výběru daní. Právě velké společnosti jsou tím aktérem, od kterého mají daně především pocházet.

Jaké jsou dopady daňových úniků na každodenní život Nigerijců? Považují to za skutečný problém?

To je právě ono. Vidí tu nějaký problém, ale nevidí souvislosti. Nevidí, jak přispívají mezinárodní společnosti k jejich starostem. Pokud si neklademe otázky, jak firmy nakládají se svými zisky, máme problém. Nejdříve jdeme přímo za firmami, potom za právníky, ale také za občany, kterým říkáme, že to je také jejich zodpovědnost ptát se, co se děje se státními penězi.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad, jak firmy vyvádějí peníze ze země?

Myslím, že nejčastější jsou převody a zatajování skutečných zisků. Přestavme si zemi A, kde firma má zastoupení, ale ve skutečnosti zde nepracuje, ale tato země nemá daňovou povinnost. A pak zemi B, rozvojovou zemi, kde firma obchoduje a vysoce profituje, ale kde se platí vysoké daně. Firma samozřejmě přesměruje své zisky do země A a řekne, že tam zisk vznikl.

Takže to není tak, že zatajují, kde ty zisky jsou?

Nikdo jim nepřikazuje, aby jasně dokázaly, kde si vydělaly peníze.

Ty firmy tedy nedělají nic nelegálního, využívají prostor, který jim k tomu dává systém. Proč by tedy měly daně platit?

Pokud nějaké jednání vede ke znevýhodnění jiných, myslím, že to neschvaluje žádný zákon na světě. Ano, můžete říci, že to není nelegální, ale to jednání vede k problémům dalších lidí. Placení těch daní zajišťuje lidem lepší život. V té zemi, která pro vás vytváří velké bohatství, umírají lidé, je to férové?

Jedním z protiargumentů je, že vlády jsou zkorumpované. I kdyby se daně vybíraly tak, jak mají, neprofitovaly by z nich spíše politické elity?

 Možná, že vlády jsou zkorumpované. Považuji ale za důležité dodat, že jsou to jedinci, kdo vládu tvoří. Neznamená to, že celá vláda zodpovídá za jednání každého člena. Je zde zákon, který říká, že pokud jednotlivec, bez ohledu na to, jakou funkci zastává, zneužije své postavení způsobem zakázaným zákonem pro nepřiměřené osobní obohacení, jedná se o trestný čin.

Jaký by podle vás měl být první krok, který by měla vláda a mezinárodní společenství zavést, aby se neděly daňové úniky?

Prvním krůčkem správným směrem by měla být nová pravidla reportování, aby pak bylo jasné, jak si stojí firmy v jednotlivých zemích. Měla by tu být nějaká legislativa, která by přikazovala, aby jakákoliv smlouva nebo dohoda byla podepsána ze strany vlády nějakým profesionálem, který problematice rozumí. Stává se, že poslanci podepisují něco, v čem se vůbec nevyznají. A pak by každá firma, v níž by došlo k odhalení nestandartního postupu, měla být na black listu na globálním trhu.

Takže řešení vidíte na mezinárodní úrovni?

Ano, protože je to globální problém. Týká se rozvinutých států i rozvojových zemí. Protože se týká všech, měl by to být řešen globálně.

Co my, jako jednotlivci, můžeme udělat? 

Každý má možnost. Celé je to o našem každodenním životě. Je třeba umět identifikovat ty problémy, které vedou k tomu, že nám něco chybí - bez ohledu na zemi, ve které žijeme. Měli bychom se ptát, co se děje s našimi prostředky, které odvádíme na daních. Jak jednoduché.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM