Zapojte se
Loading


Rozhovor s expertem z Nigérie: Daňové úniky jsou globální problém

AMISOM Public Informationhttps://commons.wikimedia.org/wiki/File:2013_10_23_Economy_Barclays_Remitta

30.03.2017
Tereza Česká

Téma: Světová politika a obchod v rozvojovém kontextu

Region: Regionálně nezařazené

„Rozvoj je o vzdělávání, přístupu k vodě, nemocnicích a rozvoj tohoto typu potřebuje peníze. Jedinou cestou, jak může vláda na tyto věci zajistit peníze, jsou daně,“ říká Chinedu Bassey z Centra pro občanskou společnost v Nigérii, který do Česka přijel na pozvání Glopolisu.

Jak je na tom občanská společnost v Nigérii? Máte hodně práce?

Od roku 2006, kdy máme novou vládu, se snažíme o změny v legislativě. Nejsme zrovna spokojeni s tím, jak dnes funguje. Snažíme se odstranit mezeru mezi zákonodárci a občany, o  zapojení občanů do veřejné sféry. Vládnutí nekončí tím, že obsadíte křeslo. Bez dobré vlády nebude dobré zdravotnictví, nemocnice, vzdělávání, infrastruktura nebo rozvoj. Lidé ve skutečnosti nevědí, co pro to dělat. Máme hodně projektů zaměřených na dobré vládnutí, transparentnost, odpovědnost, spravedlnost daňového systému. Pomáháme chránit práva občanů a klást otázky směrem k vládě, co konkrétně dělá za peníze z daní.

Co bylo hlavním impulsem, proč se vaše hnutí začalo zabývat daňovými úniky?

Je to globální problém. Nigérie je závislá na těžebním průmyslu a tato situace je zneužívána velkými mezinárodními společnostmi. Je třeba, aby tyto firmy řádně platily daně vládě, což se mnohdy neděje. Nikdo jim nechce brát jejích zisk. Využívají ale spousty daňových prázdnin. Zkrátka nedělají, co by dělat měly. Pak jsme přišli my a řekli, že tu musí být spravedlivý daňový systém. Vytvořili jsme platformu Daňové spravedlnosti a vládnutí (Tax Justice and Governance Platform) v roce 2012. Pět organizací je zastoupeno v dohlížecí komisi, snažíme se jít do hloubky a přijít na to, jak systém funguje. Vidíme, že má velké mezery a že vlády přichází o velké množství peněz. To je také ten důvod, proč vláda nemá možnosti zajistit nezbytné změny v infrastruktuře, kterou tolik potřebujeme zlepšit.

Pokud hovoříme o rozvoji, obvykle máme na mysli vzdělávání, veřejné zdraví nebo výživu, nikoliv daně. Jak tedy daňová problematika souvisí s rozvojem?

Opravdu hodně. Ty firmy hrají důležitou roli. Rozvoj je o vzdělávání, přístupu k vodě, nemocnicích, ale rozvoj tohoto typu potřebuje peníze. A to je ten důvod. Jedinou cestou, jak může vláda na tyto věci zajistit peníze, jsou přeci daně. Rozvinuté země mají i jiné zdroje příjmů, ale rozvíjející se státy mají pouze cestu výběru daní. Právě velké společnosti jsou tím aktérem, od kterého mají daně především pocházet.

Jaké jsou dopady daňových úniků na každodenní život Nigerijců? Považují to za skutečný problém?

To je právě ono. Vidí tu nějaký problém, ale nevidí souvislosti. Nevidí, jak přispívají mezinárodní společnosti k jejich starostem. Pokud si neklademe otázky, jak firmy nakládají se svými zisky, máme problém. Nejdříve jdeme přímo za firmami, potom za právníky, ale také za občany, kterým říkáme, že to je také jejich zodpovědnost ptát se, co se děje se státními penězi.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad, jak firmy vyvádějí peníze ze země?

Myslím, že nejčastější jsou převody a zatajování skutečných zisků. Přestavme si zemi A, kde firma má zastoupení, ale ve skutečnosti zde nepracuje, ale tato země nemá daňovou povinnost. A pak zemi B, rozvojovou zemi, kde firma obchoduje a vysoce profituje, ale kde se platí vysoké daně. Firma samozřejmě přesměruje své zisky do země A a řekne, že tam zisk vznikl.

Takže to není tak, že zatajují, kde ty zisky jsou?

Nikdo jim nepřikazuje, aby jasně dokázaly, kde si vydělaly peníze.

Ty firmy tedy nedělají nic nelegálního, využívají prostor, který jim k tomu dává systém. Proč by tedy měly daně platit?

Pokud nějaké jednání vede ke znevýhodnění jiných, myslím, že to neschvaluje žádný zákon na světě. Ano, můžete říci, že to není nelegální, ale to jednání vede k problémům dalších lidí. Placení těch daní zajišťuje lidem lepší život. V té zemi, která pro vás vytváří velké bohatství, umírají lidé, je to férové?

Jedním z protiargumentů je, že vlády jsou zkorumpované. I kdyby se daně vybíraly tak, jak mají, neprofitovaly by z nich spíše politické elity?

 Možná, že vlády jsou zkorumpované. Považuji ale za důležité dodat, že jsou to jedinci, kdo vládu tvoří. Neznamená to, že celá vláda zodpovídá za jednání každého člena. Je zde zákon, který říká, že pokud jednotlivec, bez ohledu na to, jakou funkci zastává, zneužije své postavení způsobem zakázaným zákonem pro nepřiměřené osobní obohacení, jedná se o trestný čin.

Jaký by podle vás měl být první krok, který by měla vláda a mezinárodní společenství zavést, aby se neděly daňové úniky?

Prvním krůčkem správným směrem by měla být nová pravidla reportování, aby pak bylo jasné, jak si stojí firmy v jednotlivých zemích. Měla by tu být nějaká legislativa, která by přikazovala, aby jakákoliv smlouva nebo dohoda byla podepsána ze strany vlády nějakým profesionálem, který problematice rozumí. Stává se, že poslanci podepisují něco, v čem se vůbec nevyznají. A pak by každá firma, v níž by došlo k odhalení nestandartního postupu, měla být na black listu na globálním trhu.

Takže řešení vidíte na mezinárodní úrovni?

Ano, protože je to globální problém. Týká se rozvinutých států i rozvojových zemí. Protože se týká všech, měl by to být řešen globálně.

Co my, jako jednotlivci, můžeme udělat? 

Každý má možnost. Celé je to o našem každodenním životě. Je třeba umět identifikovat ty problémy, které vedou k tomu, že nám něco chybí - bez ohledu na zemi, ve které žijeme. Měli bychom se ptát, co se děje s našimi prostředky, které odvádíme na daních. Jak jednoduché.


foto: archiv ČvT

Nepál dva roky po ničivém zemětřesení: beznaděj v domech z plechu, ale taky návrat turistů

Přesně dva roky uběhly od ničivého zemětřesení v Nepálu. Šlo o nejsilnější otřesy půdy v této malé asijské zemi pod Himálajem za posledních 80 let. Zahynulo při nich kolem 9000 lidí, miliony dalších přišly o střechu nad hlavou.

Český papír z hyacintu má pomoci v africké Keni

Malé ruční papírně z Liberecka se podařilo vyvinout technologii výroby papíru z vodního hyacintu. Keňské Viktoriino jezero květinou zarůstá a hrozí tak katastrofa.

archiv Mezinárodní organizace pro migraci

Čekají, až se budou moci vrátit domů

V uprchlických táborech žije asi deset milionů žen, které musely nedobrovolně opustit své domovy. Tvoří přibližně polovinu populace v těchto zařízeních pro mezinárodní uprchlíky a vnitřně vysídlené osoby.

foto: Media Stockade/Jeden svět

David a Goliáš z Papuy Nové Guiney

Papuánec Joe Moses stojí proti bohaté firmě a vládě své země, které se snaží vyhnat chudé lidi ze svých domovů kvůli stavbě turistického komplexu. I přes to, že je to nelegální.

https://www.google.cz/search?q=africa+smog&tbm=isch&source=lnt&tbs=sur:fc&sa=X&ved=0ahUKEwjB_OWin67T

Afriku sužuje znečištěné ovzduší. Zabíjí více lidí než podvýživa

Podle nové studie Světového politického fóra umírá stále více obyvatel Afriky kvůli znečištěnému ovzduší. Na špatně dýchatelném vzduchu se ve většině afrických zemích podílí hlavně nedokonalý systém dopravy.

Foto: archiv ČvT

Nesnažíte se vymýtit podvýživu? Budete na seznamu!

Prezident Světové banky varoval, že zveřejní seznam zemí, které nedostatečně řeší problematiku dětské podvýživy. Je to totiž jeden ze závazků mezinárodního společenství do roku 2030.

Richard (CC BY-NC 2.0)

Češi pomáhají turistům objevit drsnou krásu Kavkazu

Region Tušsko na severovýchodě Gruzie je téměř nedotčenou horskou krajinou. Přesto zde turisté mohou při svém putování narazit na jednu výraznou stopu, a to českou. Již od roku 2010 tu v rámci zahraniční rozvojové spolupráce čeští

Klimatizací proti plýtvání jídlem

„Po sklizni úrody jsou pro farmáře nejdůležitější tři věci: teplota, teplota a teplota,“ říká odborník na zemědělství Michael Reid. Pořízení ochlazovacích systémů je ovšem velmi nákladné a zemědělci v rozvojových zemích

goldmanprize.org

Maxima Acuña – peruánská hrdinka v boji proti těžařům

Peruánská vláda slíbila nová pracovní místa a ekonomickou prosperitu, a tak hojně podporuje těžební průmysl v zemi. To má ovšem celou řadu negativních dopadů na životní prostředí i život místních starousedlíků. O těch by mohla

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 1/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM