Zapojte se
Loading


Český akademik zakládal univerzitu v tropech

15.03.2017
Tereza Hronová, MF DNES

Téma: Vzdělání, děti, mladí lidé

Region: Afrika

V oblasti silně zasažené válkou – na hranici Burundi, Konga a Rwandy – vznikla díky podpoře českých akademiků univerzita. „Snažíme se učit to, co je užitečné pro danou oblast,“ říká její první rektor, Marek Hrubec z Akademie věd.

Jak se zakládá taková univerzita v Burundi?

Nápad založit univerzitu ve východní Africe nevznikl na zelené louce. Moji afričtí a čeští kolegové a přátelé se dlouho věnují rozvojové pomoci a já, akademik, s nimi tento zájem sdílím v rámci mého zaměření, což jsou globální studia.

Zabývám se výzkumem různých stránek globalizace, včetně konflikty s celosvětovými dopady. To mě samozřejmě vede k zaměření na oblasti, které nejvíce trpí chudobou, tedy na subsaharskou Afriku, na Indii apod. Kamarádka a kolegyně o tomto mém zájmu věděla a kontaktovala mě. Mám zkušenost s chodem univerzit a vědeckých institucí v mnoha oblastech světa: v Evropě, USA, Indii, Brazílii, Chile i v afrických zemích. 

Stal jsem se prvním rektorem univerzity. To znamená mnoho práce nejen s vlastním chodem univerzity. Kromě vedení kolegů na univerzitě to znamená také komunikaci s ministerstvem školství, s guvernérem a dalšími představiteli státu a provincie ohledně pozemků či cest, s rozvojovými organizacemi a velvyslanectvími ohledně finanční a další podpory. Zakládat univerzitu v chudých podmínkách na hranicích Burundi, Rwandy a Konga znamená nejen obědy a večeře s místními vlivnými lidmi, ale také starost o zavedení vody nebo elektřiny do školy.

Proč jste se rozhodli založit ji zrovna tady?

Na různých místech světa, zejména v těch chudých, mají lidé zájem o vysokoškolské vzdělávání. Burundi je podle mnoha statistik pátou nejchudší zemí na světě, kde univerzity chybí. V oblasti na hranicích Burundi, Rwandy a Konga navíc nikdy žádná univerzita nebyla. Kromě toho po sobě genocida ve Rwandě, krvavé konflikty v Kongu a občanská válka v Burundi zanechaly neblahé stopy, které ovšem lze částečně napravit vzděláním. Pomoci právě v této oblasti mi dávalo větší smysl, než pomáhat někde jinde. Navíc to byla výzva.

Univerzita se nachází v jedné z nejchudších zemí světa, kde navíc po pokusu o státní převrat zuří konflikt. Jak se vypořádáváte s těmito podmínkami?

Nemůžu si stěžovat. Zakládat univerzitu do této oblasti jsem jel právě proto, že tam jsou tyto obtížné podmínky. Nicméně jsem netušil, že tam proběhne vojenský převrat s mnoha násilnostmi, ozbrojená okupace burundských opozičních jednotek s podporou Rwandy a východního Konga. Ozbrojené střety – se stovkami raněných a více než stovkou mrtvých - se nevyhnuly ani našemu univerzitnímu městu.

Jak to v Burundi vypadá teď?

Nejhorší situace z hlediska bezpečnosti tam byla loni, od té doby dochází jen k občasným násilnostem. Rok 2015 byl rokem prezidentských voleb, kdy vláda uplatňovala autoritářské přístupy a opozice na ně reagovala násilnými střety na ulicích. To pak oboustranně eskalovalo. Ze země kvůli tomu uprchlo přibližně 170 tisíc lidí. Usadili se v okolních zemích, hlavně v Tanzanii a DR Kongo.

Učí na univerzitě spíše místní, nebo Evropané?

Na univerzitě přednášejí především místní kolegové - z Burundi, Konga, Rwandy či Ugandy. Rozvíjíme také o spolupráci s  dalšími univerzitami, například s evropskými mediky.

Jsou v Burundi vysokoškoláci?

Burundi má jen málo vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Nicméně univerzita není jen pro Burunďany, ale pro celou východní Afriku. Máme akreditované tři fakulty, ale chceme nabízet vzdělávání v oborech medicíny, zemědělství, techniky, ekonomie a práva nebo sociálních a humanitních věd. Snažíme se přitom učit to, co je užitečné pro danou oblast. Zaměřujeme se tedy nejen na lékařství, ale také konkrétně na tropickou medicínu, podobně i na tropické zemědělství s ekonomikou a pochopení východoafrické společnosti v globálním rámci.

Od založení univerzity uplynulo několik let. Je už dnes viditelný její přínos pro zemi či celý region?

Těší nás, že jsme v červnu měli první absolventy. Jsme tedy teprve na začátku. Než se naši bývalí studenti dostanou do pozic, ze kterých by mohli výrazněji ovlivnit zemi nebo region, potřebují delší čas.

Co dala burundská univerzita vám? Může něco naučit nás Evropany?

Základem je pochopit a respektovat hlavní potřeby, zájmy a hodnoty tamních lidí. Mnohdy dochází ke vnucování cizích zájmů různých zahraničních politiků, firem a dalších subjektů, ať už jsou ze Rwandy nebo jiných afrických zemí, z Evropy nebo odjinud. Respektování jejich odlišností při zachování alespoň základních práv je nutnou cestou k porozumění a kooperaci.

Určitě bychom se mohli od Burundi inspirovat intenzivnějšími mezilidskými vztahy, které by mohly pomoci odstranit mnohé deprese a frustrace osamělých a přepracovaných Evropanů. Poznání tropické krásy nás přitom může přivést k větší úctě k přírodě. Uvědomil jsem si i to, jak celosvětově devastujeme životní prostředí, což je třeba zastavit.

***

Profil

Doc. PhDr. Marek Hrubec, PhD., se zaměřuje se na sociální, ekonomické, politické a ozbrojené konflikty, na odstraňování extrémní chudoby a posilování vzdělávání v rozvojových zemích. Vede Centrum globálních studií na Filosofickém ústavu Akademie věd ČR v Praze. Přednášel v mnoha zemích, nejen v EU a USA, ale také v Brazílii, Chile, Indii, Indonésii či Novém Zélandu. Od školního roku 2014-15 byl prvním, zakládajícím rektorem East Africa Star University na hranici Burundi, Rwandy a DR Konga.

Rozhovor vyšel v příloze Češi ve světě.


Zipline Final Assembly

Od zabíjení k naději na změnu: budoucnost dronů v Africe

Některé zabíjí, jiné jsou pro zábavu. Drony ale také mohou významně pomoci rozvoji Afriky, například při dodávkách léků nebo v boji proti pytláctví, píše britský deník The Guardian.

Chráněným mořským želvám škodí některé „záchranné“ stanice i jejich návštěvníci

Jedete do Indonésie nebo na Srí Lanku či jinam do tropů na dovolenou? Zajímá vás místní příroda, například mořské želvy? Dávejte si pozor. Ne všechny záchranné stanice, které nabízí exkurze, skutečně pomáhají ohroženým živočichům.

Stéphane M Grueso

Tam, kde umírají lodě, umírají i lidé

Námořní trasy tepou životem. Dennodenně je na lodích převáženo z jednoho konce světa na druhý ohromné množství zboží. Lodě jsou navržené tak, aby dokázaly čelit extrémním podmínkám na moři, nicméně i tak po několika dekádách

Slovenka v Rwande bojuje proti podvýžive

Slovenka Mária Medvecová zo Stropkova po prvýkrát prišla do Rwandy v novembri 2016: ako dobrovoľníčka programu Slovak Aid začala pracovať v rámci antimalnutričného centra v Kibeho na juhu krajiny.

 / Autor: Paulo Philippidis , Flickr.com, (CC BY 2.0)

Mongolská pošta dává adresu i dosud „neviditelným“

Až 75 % obyvatel planety nemá žádnou poštovní adresu. Problém by mohl vyřešit nový systém, který místo GPS souřadnic využívá tři jednoduchá slova popisující lokaci.

Afghánské ženy se dávají na novinařinu navzdory kritice

V malé třídě v Kábulu - chráněné silnými závěsy před pohledy strkajících se mužů, kteří by alespoň nakrátko chtěli zahlédnout takovou vzácnost - dvanáct mladých Afghánek dokončilo týden školení žurnalistiky.

 GovernmentZA (CC BY-ND 2.0)

Političtí dinosauři v Africe

Některé země subsaharské Afriky mají přes 30 let stejnou hlavu státu. A místní prezidenti si mohou dělat takřka, co chtějí. Ten burundský vyhrává se svým týmem všechny fotbalové zápasy, syn prezidenta v Rovníkové Guineji nakupuje

foto: Tereza Hronová

Historii „velkého“ Konga píší války a chudoba

Demokratickou republiku Kongo sužuje nejhorší konflikt od 2. světové války. Milliony lidí zde zemřely v důsledku nemocí a hladu. V provincii Jižní Kivu dlouhodobě působí česká neziskovka Člověk v tísni. Situaci v regionu, který patří

Zabrání rozvojové projekty migraci? Odpoví nová publikace 10 MÝTŮ O MIGRACI A ROZVOJI

10 nejčastějších mýtů o vztahu rozvoje a mezinárodní migrace shrnuje nová publikace, kterou ve spolupráci s dalšími organizacemi připravila konfederace evropských nevládních organizací CONCORD a v české verzi ji vydal Člověk v tísni.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 1/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM