Zapojte se
Loading


Český akademik zakládal univerzitu v tropech

15.03.2017
Tereza Hronová, MF DNES

Téma: Vzdělání, děti, mladí lidé

Region: Afrika

V oblasti silně zasažené válkou – na hranici Burundi, Konga a Rwandy – vznikla díky podpoře českých akademiků univerzita. „Snažíme se učit to, co je užitečné pro danou oblast,“ říká její první rektor, Marek Hrubec z Akademie věd.

Jak se zakládá taková univerzita v Burundi?

Nápad založit univerzitu ve východní Africe nevznikl na zelené louce. Moji afričtí a čeští kolegové a přátelé se dlouho věnují rozvojové pomoci a já, akademik, s nimi tento zájem sdílím v rámci mého zaměření, což jsou globální studia.

Zabývám se výzkumem různých stránek globalizace, včetně konflikty s celosvětovými dopady. To mě samozřejmě vede k zaměření na oblasti, které nejvíce trpí chudobou, tedy na subsaharskou Afriku, na Indii apod. Kamarádka a kolegyně o tomto mém zájmu věděla a kontaktovala mě. Mám zkušenost s chodem univerzit a vědeckých institucí v mnoha oblastech světa: v Evropě, USA, Indii, Brazílii, Chile i v afrických zemích. 

Stal jsem se prvním rektorem univerzity. To znamená mnoho práce nejen s vlastním chodem univerzity. Kromě vedení kolegů na univerzitě to znamená také komunikaci s ministerstvem školství, s guvernérem a dalšími představiteli státu a provincie ohledně pozemků či cest, s rozvojovými organizacemi a velvyslanectvími ohledně finanční a další podpory. Zakládat univerzitu v chudých podmínkách na hranicích Burundi, Rwandy a Konga znamená nejen obědy a večeře s místními vlivnými lidmi, ale také starost o zavedení vody nebo elektřiny do školy.

Proč jste se rozhodli založit ji zrovna tady?

Na různých místech světa, zejména v těch chudých, mají lidé zájem o vysokoškolské vzdělávání. Burundi je podle mnoha statistik pátou nejchudší zemí na světě, kde univerzity chybí. V oblasti na hranicích Burundi, Rwandy a Konga navíc nikdy žádná univerzita nebyla. Kromě toho po sobě genocida ve Rwandě, krvavé konflikty v Kongu a občanská válka v Burundi zanechaly neblahé stopy, které ovšem lze částečně napravit vzděláním. Pomoci právě v této oblasti mi dávalo větší smysl, než pomáhat někde jinde. Navíc to byla výzva.

Univerzita se nachází v jedné z nejchudších zemí světa, kde navíc po pokusu o státní převrat zuří konflikt. Jak se vypořádáváte s těmito podmínkami?

Nemůžu si stěžovat. Zakládat univerzitu do této oblasti jsem jel právě proto, že tam jsou tyto obtížné podmínky. Nicméně jsem netušil, že tam proběhne vojenský převrat s mnoha násilnostmi, ozbrojená okupace burundských opozičních jednotek s podporou Rwandy a východního Konga. Ozbrojené střety – se stovkami raněných a více než stovkou mrtvých - se nevyhnuly ani našemu univerzitnímu městu.

Jak to v Burundi vypadá teď?

Nejhorší situace z hlediska bezpečnosti tam byla loni, od té doby dochází jen k občasným násilnostem. Rok 2015 byl rokem prezidentských voleb, kdy vláda uplatňovala autoritářské přístupy a opozice na ně reagovala násilnými střety na ulicích. To pak oboustranně eskalovalo. Ze země kvůli tomu uprchlo přibližně 170 tisíc lidí. Usadili se v okolních zemích, hlavně v Tanzanii a DR Kongo.

Učí na univerzitě spíše místní, nebo Evropané?

Na univerzitě přednášejí především místní kolegové - z Burundi, Konga, Rwandy či Ugandy. Rozvíjíme také o spolupráci s  dalšími univerzitami, například s evropskými mediky.

Jsou v Burundi vysokoškoláci?

Burundi má jen málo vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Nicméně univerzita není jen pro Burunďany, ale pro celou východní Afriku. Máme akreditované tři fakulty, ale chceme nabízet vzdělávání v oborech medicíny, zemědělství, techniky, ekonomie a práva nebo sociálních a humanitních věd. Snažíme se přitom učit to, co je užitečné pro danou oblast. Zaměřujeme se tedy nejen na lékařství, ale také konkrétně na tropickou medicínu, podobně i na tropické zemědělství s ekonomikou a pochopení východoafrické společnosti v globálním rámci.

Od založení univerzity uplynulo několik let. Je už dnes viditelný její přínos pro zemi či celý region?

Těší nás, že jsme v červnu měli první absolventy. Jsme tedy teprve na začátku. Než se naši bývalí studenti dostanou do pozic, ze kterých by mohli výrazněji ovlivnit zemi nebo region, potřebují delší čas.

Co dala burundská univerzita vám? Může něco naučit nás Evropany?

Základem je pochopit a respektovat hlavní potřeby, zájmy a hodnoty tamních lidí. Mnohdy dochází ke vnucování cizích zájmů různých zahraničních politiků, firem a dalších subjektů, ať už jsou ze Rwandy nebo jiných afrických zemí, z Evropy nebo odjinud. Respektování jejich odlišností při zachování alespoň základních práv je nutnou cestou k porozumění a kooperaci.

Určitě bychom se mohli od Burundi inspirovat intenzivnějšími mezilidskými vztahy, které by mohly pomoci odstranit mnohé deprese a frustrace osamělých a přepracovaných Evropanů. Poznání tropické krásy nás přitom může přivést k větší úctě k přírodě. Uvědomil jsem si i to, jak celosvětově devastujeme životní prostředí, což je třeba zastavit.

***

Profil

Doc. PhDr. Marek Hrubec, PhD., se zaměřuje se na sociální, ekonomické, politické a ozbrojené konflikty, na odstraňování extrémní chudoby a posilování vzdělávání v rozvojových zemích. Vede Centrum globálních studií na Filosofickém ústavu Akademie věd ČR v Praze. Přednášel v mnoha zemích, nejen v EU a USA, ale také v Brazílii, Chile, Indii, Indonésii či Novém Zélandu. Od školního roku 2014-15 byl prvním, zakládajícím rektorem East Africa Star University na hranici Burundi, Rwandy a DR Konga.

Rozhovor vyšel v příloze Češi ve světě.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM