Zapojte se
Loading


Český akademik zakládal univerzitu v tropech

15.03.2017
Tereza Hronová, MF DNES

Téma: Vzdělání, děti, mladí lidé

Region: Afrika

V oblasti silně zasažené válkou – na hranici Burundi, Konga a Rwandy – vznikla díky podpoře českých akademiků univerzita. „Snažíme se učit to, co je užitečné pro danou oblast,“ říká její první rektor, Marek Hrubec z Akademie věd.

Jak se zakládá taková univerzita v Burundi?

Nápad založit univerzitu ve východní Africe nevznikl na zelené louce. Moji afričtí a čeští kolegové a přátelé se dlouho věnují rozvojové pomoci a já, akademik, s nimi tento zájem sdílím v rámci mého zaměření, což jsou globální studia.

Zabývám se výzkumem různých stránek globalizace, včetně konflikty s celosvětovými dopady. To mě samozřejmě vede k zaměření na oblasti, které nejvíce trpí chudobou, tedy na subsaharskou Afriku, na Indii apod. Kamarádka a kolegyně o tomto mém zájmu věděla a kontaktovala mě. Mám zkušenost s chodem univerzit a vědeckých institucí v mnoha oblastech světa: v Evropě, USA, Indii, Brazílii, Chile i v afrických zemích. 

Stal jsem se prvním rektorem univerzity. To znamená mnoho práce nejen s vlastním chodem univerzity. Kromě vedení kolegů na univerzitě to znamená také komunikaci s ministerstvem školství, s guvernérem a dalšími představiteli státu a provincie ohledně pozemků či cest, s rozvojovými organizacemi a velvyslanectvími ohledně finanční a další podpory. Zakládat univerzitu v chudých podmínkách na hranicích Burundi, Rwandy a Konga znamená nejen obědy a večeře s místními vlivnými lidmi, ale také starost o zavedení vody nebo elektřiny do školy.

Proč jste se rozhodli založit ji zrovna tady?

Na různých místech světa, zejména v těch chudých, mají lidé zájem o vysokoškolské vzdělávání. Burundi je podle mnoha statistik pátou nejchudší zemí na světě, kde univerzity chybí. V oblasti na hranicích Burundi, Rwandy a Konga navíc nikdy žádná univerzita nebyla. Kromě toho po sobě genocida ve Rwandě, krvavé konflikty v Kongu a občanská válka v Burundi zanechaly neblahé stopy, které ovšem lze částečně napravit vzděláním. Pomoci právě v této oblasti mi dávalo větší smysl, než pomáhat někde jinde. Navíc to byla výzva.

Univerzita se nachází v jedné z nejchudších zemí světa, kde navíc po pokusu o státní převrat zuří konflikt. Jak se vypořádáváte s těmito podmínkami?

Nemůžu si stěžovat. Zakládat univerzitu do této oblasti jsem jel právě proto, že tam jsou tyto obtížné podmínky. Nicméně jsem netušil, že tam proběhne vojenský převrat s mnoha násilnostmi, ozbrojená okupace burundských opozičních jednotek s podporou Rwandy a východního Konga. Ozbrojené střety – se stovkami raněných a více než stovkou mrtvých - se nevyhnuly ani našemu univerzitnímu městu.

Jak to v Burundi vypadá teď?

Nejhorší situace z hlediska bezpečnosti tam byla loni, od té doby dochází jen k občasným násilnostem. Rok 2015 byl rokem prezidentských voleb, kdy vláda uplatňovala autoritářské přístupy a opozice na ně reagovala násilnými střety na ulicích. To pak oboustranně eskalovalo. Ze země kvůli tomu uprchlo přibližně 170 tisíc lidí. Usadili se v okolních zemích, hlavně v Tanzanii a DR Kongo.

Učí na univerzitě spíše místní, nebo Evropané?

Na univerzitě přednášejí především místní kolegové - z Burundi, Konga, Rwandy či Ugandy. Rozvíjíme také o spolupráci s  dalšími univerzitami, například s evropskými mediky.

Jsou v Burundi vysokoškoláci?

Burundi má jen málo vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Nicméně univerzita není jen pro Burunďany, ale pro celou východní Afriku. Máme akreditované tři fakulty, ale chceme nabízet vzdělávání v oborech medicíny, zemědělství, techniky, ekonomie a práva nebo sociálních a humanitních věd. Snažíme se přitom učit to, co je užitečné pro danou oblast. Zaměřujeme se tedy nejen na lékařství, ale také konkrétně na tropickou medicínu, podobně i na tropické zemědělství s ekonomikou a pochopení východoafrické společnosti v globálním rámci.

Od založení univerzity uplynulo několik let. Je už dnes viditelný její přínos pro zemi či celý region?

Těší nás, že jsme v červnu měli první absolventy. Jsme tedy teprve na začátku. Než se naši bývalí studenti dostanou do pozic, ze kterých by mohli výrazněji ovlivnit zemi nebo region, potřebují delší čas.

Co dala burundská univerzita vám? Může něco naučit nás Evropany?

Základem je pochopit a respektovat hlavní potřeby, zájmy a hodnoty tamních lidí. Mnohdy dochází ke vnucování cizích zájmů různých zahraničních politiků, firem a dalších subjektů, ať už jsou ze Rwandy nebo jiných afrických zemí, z Evropy nebo odjinud. Respektování jejich odlišností při zachování alespoň základních práv je nutnou cestou k porozumění a kooperaci.

Určitě bychom se mohli od Burundi inspirovat intenzivnějšími mezilidskými vztahy, které by mohly pomoci odstranit mnohé deprese a frustrace osamělých a přepracovaných Evropanů. Poznání tropické krásy nás přitom může přivést k větší úctě k přírodě. Uvědomil jsem si i to, jak celosvětově devastujeme životní prostředí, což je třeba zastavit.

***

Profil

Doc. PhDr. Marek Hrubec, PhD., se zaměřuje se na sociální, ekonomické, politické a ozbrojené konflikty, na odstraňování extrémní chudoby a posilování vzdělávání v rozvojových zemích. Vede Centrum globálních studií na Filosofickém ústavu Akademie věd ČR v Praze. Přednášel v mnoha zemích, nejen v EU a USA, ale také v Brazílii, Chile, Indii, Indonésii či Novém Zélandu. Od školního roku 2014-15 byl prvním, zakládajícím rektorem East Africa Star University na hranici Burundi, Rwandy a DR Konga.

Rozhovor vyšel v příloze Češi ve světě.


foto: Tereza Hronová

Jak Rwanda dosáhla výrazného úspěchu v oblasti veřejného zdraví?

Rwanda patří mezi nejchudší země světa, je závislá na rozvojové pomoci a přes dvacet let se snaží vzpamatovat z jedné z nejkrutějších genocid 20. století. Země se však rozvíjí v ekonomické i sociální oblasti a představuje model

https://www.panoramio.com/photo/88215633

Ženská otázka v Keni zatím čeká na odpovědi

Práva žen stála a stojí v mnoha afrických zemích mimo společenské debaty. Prevencí sexuálního zneužívání a vzděláváním se ale zabývají neziskové organizace. V Keni například vznikl první azylový dům pro zneužívané ženy

foto: Tereza Hronová

Crowdsourcing v mapování snižuje dopady katastrof

Nástroje, které napomáhají čelit katastrofám, a také se vyrovnat s jejími následky co možná nejefektivněji, již existují. Přesto se humanitární organizace často potýkají s nedostatkem informací o postižené oblasti. Ptají se, kolik

foto: Tereza Hronová

Svěřenský fond EU pro Afriku: zpráva evropské sítě CONCORD hodnotí jeho přínosy a slabiny v oblasti prevence neregulérní migrace a rozvojových potřeb

Evropská konfederace humanitárních a rozvojových nevládních organizací CONCORD zveřejnila zprávu hodnotící implementaci Svěřenského fondu pro Afriku (EUTF) - nového finančního nástroje EU, jenž by měl přispět ke stabilitě a řešení

foto: Regis Defurnaux

Mongolské léto na konci světa

V mongolských stepích, daleko od měst, se odehrává pravděpodobně největší boj člověka s přírodou v moderní historii země. Vlivem klimatických změn si pastevci musí poradit s drastickými změnami počasí a úbytkem vody. Dokumentarista

foto: Karolína Šklebená

Proč chudí v Africe dávají uplatky více než bohatí?

Máte nemocné dítě, potřebujete řidičák, nebo vás okradli a očekáváte pomoc a spolupráci od policie? Pokud jste se narodili v Libérii, Kamerunu, nebo v Sierře Leone, bez uplácení státních úředníků se v těchto situacích z velké

foto: Tereza Hronová

Některé léky neléčí. Panělané přípravky zabíjí statisíce lidí

Ať už je to falešný paralen nebo léky proti malárii, tyto padělané přípravky zabíjejí stovky tisíc lidí. Padělatelé z Číny a Indie vyrábí tabletky z křídy, prachu a špinavé vody a posílají je do celého světa. Chudoba, korupce

Foto: Jiří Pasz

Uprchlíci představují pro Libanon zátěž i příležitost pro byznys

Libanon je zemí s největším počtem uprchlíku na světě na počet obyvatel. Jejich postavení způsobuje, že je mnozí Libanonci vykořisťují.

Foto: Tereza Hronová

Rozhovor: Místo léků dostanou kyselinu sírovou

Monika Nová z Karlovy univerzity zkoumala, proč obyvatelé venkova v Malawi a Ugandě chodí raději k šamanům a tradičním léčitelům než do klinik „západního typu“. Tohle téma ji zajímá také proto, že je spoluzakladatelkou venkovského

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 4/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2018 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM