Zapojte se
Loading


Řešení potíží s hygienou v Kambodži? „Secondhandové“ mýdlo

Foto: ©Sharon Radisch for Photographers Without Borders

14.03.2017
Tomáš Nídr

Téma: Voda, hygiena

Region: Asie

Projekt mladého Američana využívá zbytků mýdel z turistických hotelů. Udělá z nich nová a potom je distribuuje na venkov, kde je i tak obyčejná a důležitá věc nedosažitelným luxusem.

Tohle mýdlo hned na první pohled upoutá vaši pozornost. Macatý kvádřík hraje všemi barvami, protože byl vylisován ze zbytků hotelových mýdlíček, kterými se turisté omyli po návštěvě světoznámého kambodžského komplexu Angkor Wat. Zřejmě vás neláká používat hygienický prostředek z druhé ruky, ale zřejmě byste změnili názor, pokud by vám jedinou dostupnou alternativou byl prací prášek.

Právě touto drastickou chemikálii kambodžské matky kvůli nedostatku peněz běžně myjí své potomky, ač jim to může poškodit oči nebo kůži. Když takovou očistu před třemi lety uviděl mladý Američan Samir Lakhani, který v této patnáctimilionové monarchii v jihovýchodním cípu Asie působil jako dobrovolník na rybníkářském projektu, zhrozil se. V hotelové koupelně při opláchnutí rukou si uvědomil, že zítra najde na zrcadle zase nové mýdlo, zatímco to sotva použité zmizí v odpadu. Napadlo ho, že by plýtvání s hygienickými prostředky mohl využít pro ty, kteří v životě neměli možnost se pořádně namydlit.

„Na počátku jsme chodili s dalšími dobrovolníky hotel od hotelu a prosili jejich vedoucí, aby použitá mýdla, která končí na skládkách, nevyhazovali a dali nám je k dalšímu použití. Nedalo nám ani příliš velkou práci je přesvědčit. Brzy pochopili, že je to pro ně šance, jak udělat něco pozitivního pro svou vlast, aniž by je to cokoliv stálo,“ vypráví ve skypovém rozhovoru nyní třiadvacetiletý muž, který má základnu v Pensylvánii.

Po konzultaci s chemiky přišel na to, jak z použitých mýdel udělat nový produkt. Nejdříve ho však nevyráběl v pevné formě, ale tekuté. „Dávali jsme ho do plastových lahví od vody, abychom využili i tento hotelový odpad, ale zjistili jsme, že to není ta správná varianta. Zaprvé jsme vesnicím začali zadělávat na problémy s odpadem a za druhé tekuté mýdlo vede k nadužívání, pevné vydrží rodině daleko déle,“ vysvětluje počáteční tápání.

Projekt začal v Siem Reap, který je základnou pro zkoumání ruin největší turistické atrakce v zemi. Angkor Wat každoročně přivítá na dva miliony návštěvníků, takže základní suroviny je dostatek. Po dvou letech od založení neziskovky Eco-Soap Bank rozšířila svou sbírku ještě o metropoli Phnompenh a  o pobřežní město Sihanoukville. Do aktivit je zapojeno 250 hotelů, od kterých 32 proškolených Kambodžanek vybírá použitá mýdla, očistí je, zpracuje je a vylisuje z nich nové kostky, které s pomocí lokálních neziskovek putují do zapadlých nemocnic nebo vesnických škol, kde je předání zásilky spojeno s hygienickým školením. Mýdlo zlikviduje na rukou až 70 procent bakterií, takže jeho správné použití sníží na polovinu výskyt průjmu, který v rozvojovém světě přes svou rizikovost především pro malé děti zůstává ve stínu zabijáků, jako jsou AIDS nebo malárie.

Webová stránka, která měsíčně aktualizuje své údaje, v době psaní textů hlásí 186 698 mýdel, která se dostala díky Eco-Soap Bank na kambodžský venkov. Další tisíce kusů ženy, které je lisují, prodaly na trhu.

Lakhani neobjevil tak úplně Ameriku. Použitá mýdla už na západě od hotelů vybírá řada neziskovek jako například Global Soap Project se sídlem v Atlantě, jenže pak ho musí nákladně převážet do těch států, kde je po secondhandovém produktu poptávka. Taková rozvojová pomoc tak vynechává základní část dlouhodobého úspěchu, kterým jsou zainteresovaní místní lidé. „My bychom chtěli, aby se naše aktivita změnila v obchod, který by mohl fungovat i bez nás, ale zatím je to nereálné,“ přiznává mladík, který během rozjíždění projektu ještě dokončoval na univerzitě v Pittsburgu studia životního prostředí. Se smíchem poznamenává, že mu nízký věk při nastartování Eco-Soap Bank nebyl ani tak na obtíž v Kambodži jako v USA, kdy na něj kvůli tomu možní partneři koukali skrz prsty.

Jeho projekt se zdá být jednoduchý a lehce okopírovatelný v jakémkoliv koutě rozvojového světa – stačí mít nějakou výraznou turistickou atrakcí. „Působí to tak na první pohled, ale vyžaduje to velké časové investice, protože je potřeba být v ustavičném kontaktu se všemi našimi lokálními partnery. Řada neziskovek už se mnou projekt konzultovala, ale pak jim přišlo jednodušší a rychlejší nakoupit nové mýdlo na místních trzích a rovnou ho distribuovat,“ říká Lakhani.

Sám neplánuje rozšiřovat projekt mimo Kambodžu, kterou si zamiloval. „Dokud se nepodaří zbavit tuto zemi jejích problémů s nedostatečnou hygienou, nemá smysl tříštit síly. Jen základních škol je v ní sedm tisíc a naprostá většina z nich nemá k mýdlu přístup,“ říká s tím, že Kambodža patří v Asii mezi státy s nejhoršími statistikami dětské úmrtnosti.

„Náš cíl je vychovat mladou generaci, pro kterou už bude řádné umytí rukou něčím automatickým. Dospělým Kambodžanům přijde normální, že k dětství patří ustavičný průjem a jejich zvyky tak nejde snadno změnit, takže na trhu do domácnosti nekoupí ani to nejlevnější mýdlo. Ale když vidím žáky, jak po školení o hygieně a používání latrín nadšeně berou darované mýdlo domů, aby ho naučili používat i rodiče, cítím velkou naději, že se to podaří,“ uzavírá Lakhani.


foto: Tereza Hronová

Jak Rwanda dosáhla výrazného úspěchu v oblasti veřejného zdraví?

Rwanda patří mezi nejchudší země světa, je závislá na rozvojové pomoci a přes dvacet let se snaží vzpamatovat z jedné z nejkrutějších genocid 20. století. Země se však rozvíjí v ekonomické i sociální oblasti a představuje model

https://www.panoramio.com/photo/88215633

Ženská otázka v Keni zatím čeká na odpovědi

Práva žen stála a stojí v mnoha afrických zemích mimo společenské debaty. Prevencí sexuálního zneužívání a vzděláváním se ale zabývají neziskové organizace. V Keni například vznikl první azylový dům pro zneužívané ženy

foto: Tereza Hronová

Crowdsourcing v mapování snižuje dopady katastrof

Nástroje, které napomáhají čelit katastrofám, a také se vyrovnat s jejími následky co možná nejefektivněji, již existují. Přesto se humanitární organizace často potýkají s nedostatkem informací o postižené oblasti. Ptají se, kolik

foto: Tereza Hronová

Svěřenský fond EU pro Afriku: zpráva evropské sítě CONCORD hodnotí jeho přínosy a slabiny v oblasti prevence neregulérní migrace a rozvojových potřeb

Evropská konfederace humanitárních a rozvojových nevládních organizací CONCORD zveřejnila zprávu hodnotící implementaci Svěřenského fondu pro Afriku (EUTF) - nového finančního nástroje EU, jenž by měl přispět ke stabilitě a řešení

foto: Regis Defurnaux

Mongolské léto na konci světa

V mongolských stepích, daleko od měst, se odehrává pravděpodobně největší boj člověka s přírodou v moderní historii země. Vlivem klimatických změn si pastevci musí poradit s drastickými změnami počasí a úbytkem vody. Dokumentarista

foto: Karolína Šklebená

Proč chudí v Africe dávají uplatky více než bohatí?

Máte nemocné dítě, potřebujete řidičák, nebo vás okradli a očekáváte pomoc a spolupráci od policie? Pokud jste se narodili v Libérii, Kamerunu, nebo v Sierře Leone, bez uplácení státních úředníků se v těchto situacích z velké

foto: Tereza Hronová

Některé léky neléčí. Panělané přípravky zabíjí statisíce lidí

Ať už je to falešný paralen nebo léky proti malárii, tyto padělané přípravky zabíjejí stovky tisíc lidí. Padělatelé z Číny a Indie vyrábí tabletky z křídy, prachu a špinavé vody a posílají je do celého světa. Chudoba, korupce

Foto: Jiří Pasz

Uprchlíci představují pro Libanon zátěž i příležitost pro byznys

Libanon je zemí s největším počtem uprchlíku na světě na počet obyvatel. Jejich postavení způsobuje, že je mnozí Libanonci vykořisťují.

Foto: Tereza Hronová

Rozhovor: Místo léků dostanou kyselinu sírovou

Monika Nová z Karlovy univerzity zkoumala, proč obyvatelé venkova v Malawi a Ugandě chodí raději k šamanům a tradičním léčitelům než do klinik „západního typu“. Tohle téma ji zajímá také proto, že je spoluzakladatelkou venkovského

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 4/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2018 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM