Zapojte se
Loading


Češi naučili Jihosúdánce, jak skladovat ryby. I přes úmorné horko a bez lednic

foto: Tereza Hronová

28.02.2017
Robert Mikoláš, Český rozhlas, 22.11.2015

Téma: Rozvojová spolupráce ČR

Region: Afrika

Jihosúdánští rybáři se potýkají s hady, krokodýly i nedostatkem sítí. Díky evropskému humanitárnímu projektu se ale naučili, jak úlovky správně skladovat.

V zemi, kde není elektřina a panuje nesnesitelné horko, je to opravdové umění.

Několik pestrobarevně oděných žen se doslova pere o ryby, které přivezl malý klučina v dřevěné, z jednoho kusu kmene vydlabané, loďky. 

Úlovek je samozřejmě čerstvý a každá žena chce tu nejlepší a největší část. Nejšťastnější z nich pak po chvíli odchází s rybami mrskajícími se v igelitové tašce, ostatní musí čekat na další várku.

Na druhém břehu řeky Nyamlell zatím místní rybáři rozhazují sítě. Asi desítka mužů hodí sítě do řeky a pak je vlečou zhruba 20 metrů. Nikdo ale nejásá, na pravý úlovek si musejí ještě počkat. V prosinci se to prý zlepší. 

Šestačtyřicetiletý Lang je tu už od brzkého rána, zatím ale chytil jen asi deset malých rybek, které teď, v malé vykopané jamce naplněné vodou, čekají na zákazníky. 

Najednou se ze břehu ozve křik. Had! Had! Volají a ukazují na asi dvoumetrového plaza kličkujícího po hladině. 

Rybolov je tu hodně nebezpečný, nejen v noci, ale i ve dne. Kromě hadů jsou tu také krokodýli a člověk tak musí být neustále ve střehu. 

Místní rybářská komunita je ale na rybách závislá. Situace se naštěstí zlepšila alespoň v tom, že si teď rybáři dokáží vytvořit zásoby na horší časy. 

Když je ryb dostatek, hlavně těch větších, bahníků, začnou se ve velkém skladovat. Místní se to naučili díky českým humanitárním organizacím, které jim vysvětlily, jak maso správně nasolit, případně vyudit na ohni.

Rozhlasovou reportáž si poslechněte zde.

Reportáž vznikla díky podpoře Evropské unie.

 


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM