Zapojte se
Loading


Podnikatelky z chatrče

foto: autorka

27.02.2017
Tereza Hronová, časopis Rozvojovka 4/2016

Téma: Komunitní rozvoj, mikrofinancování, podnikání, Gender

Region: Afrika

Konžanka Nono je zakladatelkou neziskovky, která rozvazuje ženám ve zbídačeném Jižním Kivu ústa a učí je, jak se postavit na vlastní nohy.

Ženské v barevných šatech obdělávají pole motykami a k tomu si zpívají písničku, aby jim šla práce od ruky. Brzy přijde období dešťů, a tak je potřeba připravit půdu a zasít. Tady, v Demokratické republice Kongo, je na zemědělství závislá naprostá většina obyvatel a tak je úroda otázkou přežití. Základní potravinou je maniok – listy se jedí spařené podobně jako špenát, a kořeny se melou na mouku. Z ní pak hospodyňky uplácají fufu, což je konžské národní jídlo, pro většinu Evropanů nepoživatelné. Mazlavá koule bez chuti a zápachu se jí při každé příležitosti. Někdy ale rodiny nemají ani dost manioku. A nebo nemají nic jiného, což je problém z hlediska správné výživy.

Nebát se a mluvit

Své o tom ví  osmačtiřicetiletá Josephine Lwango, maminka třinácti dětí. Ještě před několika lety na tom byla jako desetitisíce chudých žen z provincie Jižní Kivu, které dlouhodobě sužuje krvavý konflikt a extrémní chudoba. Její děti byly podvyživené, často nemocné a dům se jim rozpadal. Pak ale Josephine začala spolupracovat s místní neziskovou organizací SARCAF. Přihlásila se na sérii školení, kde se mimo jiné naučila základy drobného podnikání. Myslela si, že se narodila chudá a chudá také umře, ale její život se od základů změnil. „Pořád jsem farmářka, ale už vím, jak zlepšit úrodu. Přestujeme s rodinou kukuřici, sóju nebo fazole. Vyrábíme si vlastní hnojivo. Dokonce zeleninu prodáváme. Můžu si za vydělané peníze dovolit platit dětem školní poplatky, což dřív vůbec nepřipadalo v úvahu,” říká. Její výdělky se po konci školení zvýšily desetkát.

„Ženy mají plnit hned několik rolí. Mají vychovávat děti, starat se o domov, a také se zapojovat do aktivit komunity,” popisuje. Jenže v Kongu není zrovna běžné, že by se muži ptali žen na jejich názor. Jižní Kivu se nechvalně proslavilo znásilňováním a sexuálními útoky, které byly využívané jako bojová zbraň. Ještě dnes je tu velmi vysoká míra domácího násilí. A právě posílení role žen je klíčové – ekonomicky soběstačné ženy mohou odejít od manželů, pokud chtějí. Vzdělané matky mají vzdělané děti. A nebojí se hlásit se o svá práva.

Ženy v čele

Tyto myšlenky stály v základech organizace SARCAF, když v roce 2001 vznikala. Její matkou je Nono Mwavita. Setkáváme se spolu na březích jezera Kivu, v Bukavu, v její malé kanceláři. Téhle ženské v barevných afrických šatech je všude plno. „Spolupracujeme se 7282 ženami, které jsou sdružené v asociacích o 100 až 500 členech. Našim cílem je dosáhnout jejich ekonomické, politické a sociální autonomie. Klíčové je i legální poradenství. Ženy od nás získávají finanční i materiální pomoc, učí se vyjednávat, plánovat rodinu nebo podnikat. Za sedm měsíců z nich uděláme opravdové lídry,” chlubí se Konžanka.

I když Nono vyrostla, jak sama říká, v konzervativním prostředí kde se změny dělají těžko, rodiče ji vždy podporovali. „Moje matka je dokonce členkou jedné asociace, která je součástí projektů SARCAF,” směje se.

Po čtyři roky studovala v Belgii veřejné zdraví. Bylo to v době, kdy na tom její země nebyla vůbec dobře. Jižní Kivu zachvátil v roce 1998 konflikt, kterému se dnes říká Velká africká válka. Nono ze zahraničí sledovala, jak se její domov rozpadá v největším a nejsložitějším konfliktu v africké historii. Jednou z příčin byl boj o nerostné suroviny, a také přelití problémů ze sousední Rwandy, kde v roce 1994 zuřila genocida. Válka oficiálně trvala do roku 2004 a vyžádala si na 4 miliony obětí.

Odpovědnost a práva

To vše Nono věděla, přesto, a nebo spíše právě proto, se rozhodla vrátit z Belgie do Konga. „Ani mě nenapadlo tam zůstat!” říká. „Viděla jsem tolik násilí a tolik žen, které ho snášely a zároveň jsem nenašla žádnou organizaci, která by jim skutečně pomáhala. A tak jsem založila svoji. Jsem svědkem obrovských posunů, kdy se těm ženským mění mentalita, uvědomují svou odpovědnost a svá práva. Když věříš, že jsi dobrá, tak dobrá jsi,” vypráví. A Nono dobrá je. Od založení organizace prošlo jejími kurzy přes 2000 žen. „Vzděláš ženu, vzděláš národ, vzděláš svět,” dodává Nono Mwavita. Z jejích úst to opravdu nezní jako klišé.

Časopis Rozvojovka 4/2016 najdete zde.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM