Zapojte se
Loading


Penzion z každé chalupy

Foto: Ivo Dokoupil

21.02.2017
Ivo Dokoupil, Rozvojovka 2/2016

Region: Evropa

Dobré nápady, spolehliví lidé a chytrý marketing mohou z chudé a odlehlé oblasti udělat centrum šetrného cestovního ruchu. Příklad? Rumunský Banát.

Na návsi ve  vesnici Rovensko v rumunských horách zastavil autobus a do velikonoční atmosféry se vyhrnuli turisté v teplých bundách. Hospodyňky na ně již čekají, odvádějí si je do svých chalup a za chvíli už hosty krmí salátem a řízky a k tomu popíjejí domácí cujku - lehkou rumunskou kořalku. Není to zájezd cestovní kanceláře, ale rozvojový projekt společnosti Člověk v tísni, který v Banátu podporuje místní přes 15 let.

 

Z nevýhody výhoda

Špatná dostupnost a infrastruktura, vysoká nezaměstnanost i věk obyvatel – to vystihuje život asi 1200 obyvatel v šesti českých vesnicích v Banátu. Jen těžko lze v takových podmínkách budovat nějakou novou firmu. Krajanské vesnice v Banátu nelákají sice investory, ale zato vábí české turisty. Ti jsou schopní dojet až sem bez ohledu na překážky a přispět tak k rozvoji.

Unikátní česká komunita v horách nad Dunajem si zachovala zvyky, archaický jazyk, kulturu i tradiční způsob hospodaření na rodinných polnostech připomínajících podmínky 19. století. Z nevýhod se najednou, pokud je cílem rozvojového projektu rozvoj turistiky, stávají výhody. Šetrný cestovní ruch se dá využít ve prospěch celé komunity, anebo dokonce i k její záchraně.

 

Kulturní endemit

Český Banát je něco jako kulturní endemit, prostředí, které turista nenajde nikde jinde na světě. Nikde jinde na světě mu totiž neupečou domácí chleba v peci na zahradě, nenabídnou k tomu domácí sýr a rumunské pivo a přitom všem si s ním nepopovídají čistou češtinou. Jenom tady si turista, ač vzdálen skoro tisíc kilometrů od rodné hroudy, připadá jako doma a svým způsobem tady i doma je. A právě to je pro místní obyvatele neuvěřitelně cenná deviza.

Cestovní ruch by ale v těchto podmínkách měl být trvale udržitelný, takový, aby jeho rozvoj nezničil tento vzácný endemit. Důležité tedy je, aby měnil zvyklosti a životy domorodců jen nepatrně.

Rozumný architekt trvale udržitelného cestovního ruchu musí dbát na zachování tradičních venkovských stavení, kulturních zvyklostí, domácí kuchyně, klikatých cest, staletých stromů nebo křivých plotů. Musí pěstovat a chránit "image" vesnice. To vše totiž ve městě nebo na jiných místech nemají, a to vše je proto pro turisty lákadlem, za kterým jsou ochotni se vydat i do nepohodlí.

Navíc musí trvat na tom, aby se výletníci ubytovávali v soukromí u sedláků, a ne v betonových hotelech hyzdících krajinu a odčerpávajících zisky zpět do měst. Je přece zjevný finanční rozdíl, jestli vesničan přes léto ve své chalupě ubytovává návštěvníky, anebo zda uklízí v hotelu postaveném investorem na kraji vesnice. Penzion může být z každé chalupy - vydělané peníze tak zůstanou v regionu a mohou být investovány do jeho zvelebení.

 

Lepší zítřky

Šetrná turistika je v Banátu přirozenou reakcí na ekonomické změny po roce 1990. Předtím přinášelo zemědělství a těžba dostatek práce a peněz. Pak ale došlo k uzavírání dolů, rapidně se snížily výkupní ceny domácích potravin. Na rozdíl od minulosti se dnes už nevyplatí mít ve stáji jednu či dvě krávy nebo prase. Pokud ale máte „ve stáji“ několik turistů, kterým z mléka, sýrů a klobás denně vaříte a oni vám při odchodu v hotovosti zaplatí za vaše služby, pak se ekonomika domácnosti výrazně zlepšuje. Motivace k podnikání a rozšiřování služeb je v důsledku toho mezi sedláky silná.

Během sezóny do Banátu přijede asi 5000 turistů, organizovaně i individuálně.  Každý z nich v oblasti utratí za služby, ubytování, jídlo, pronájem koní nebo v hospůdkách kolem 2000 Kč. Ubytovávání a jiné služby nabízí turistům asi 80 banátských rodin, takže na jednu připadá ročně zhruba 125 000 Kč. Měsíční příjem v okolních rumunských firmách je v přepočtu kolem 4000 Kč.

Model šetrného cestovního ruchu se hodí všude tam, kde mohou domorodci hostům nabídnout zajímavé zážitky a služby. V podstatě nezáleží na místní infrastruktuře nebo dostupnosti, spíše je ve hře vynalézavost a nápaditost místních. Není-li dobrá cesta, lze turisty dovézt na koni, není-li dům na spaní, lze je uložit na upraveném seníku.

Na příkladu rumunského Banátu je zřejmé, že turista přivážející peníze do chudých hor může být poslem dobrých zpráv a lepších zítřků.
 

Další články na téma turismus najdetev časopisu Rozvojovka 2/2016


foto: Tereza Hronová

Česko je na 5. místě v naplňování SDGs ze 157 zemí světa. U české veřejnosti vede Zdraví, Ekonomický růst a Život na souši.

Asociace společenské odpovědnosti spolu s agenturou Ipsos provedla v červnu výzkum, ve kterém sledovala, jak lidé v ČR vnímají Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) od OSN. Oproti minulému roku se povědomí o SDGs mezi českou populací zvýšilo

Amustard

Turkmenistán: národ mezi dvěma diktátory

Turkmenistán je známý jako jeden z nejizolovanějších států světa s tvrdou diktaturou, silným kultem osobnosti a ostrým vymezením proti sovětské minulosti. Spolu se vznikem samostatného státu vznikla i nová národní identita vytvářená

GovernmentZA (CC BY-ND 2.0)

Čínský drak v Africe: neokolonialismus, nebo chytré investice?

Objem čínské rozvojové pomoci a investic v Africe za poslední roky roste. Ovšem to je také jediný fakt týkající se čínského angažmá v Africe, na kterém existuje široká shoda. Aktivity Číny vzbuzují velké debaty.

 / Autor: Jiří Pasz_Ministerstvo vnitra

Přetížený úsměv kurdských lékařů

Konflikt v Sýrii a operace tzv. Islámského státu na území Iráku způsobily jednu z největších uprchlických krizí dnešní doby. V Kurdistánu pomáhají i čeští lékaři.

foto: Dimitry B., Flickr.com

Přináší Africe lovecký turismus rozvoj?

Na černém kontinentu se faunu snaží chránit paradoxně povolením jejího odstřelu. Lov má přinést peníze do vesnic.

Zipline Final Assembly

Od zabíjení k naději na změnu: budoucnost dronů v Africe

Některé zabíjí, jiné jsou pro zábavu. Drony ale také mohou významně pomoci rozvoji Afriky, například při dodávkách léků nebo v boji proti pytláctví, píše britský deník The Guardian.

Chráněným mořským želvám škodí některé „záchranné“ stanice i jejich návštěvníci

Jedete do Indonésie nebo na Srí Lanku či jinam do tropů na dovolenou? Zajímá vás místní příroda, například mořské želvy? Dávejte si pozor. Ne všechny záchranné stanice, které nabízí exkurze, skutečně pomáhají ohroženým živočichům.

Stéphane M Grueso

Tam, kde umírají lodě, umírají i lidé

Námořní trasy tepou životem. Dennodenně je na lodích převáženo z jednoho konce světa na druhý ohromné množství zboží. Lodě jsou navržené tak, aby dokázaly čelit extrémním podmínkám na moři, nicméně i tak po několika dekádách

Slovenka v Rwande bojuje proti podvýžive

Slovenka Mária Medvecová zo Stropkova po prvýkrát prišla do Rwandy v novembri 2016: ako dobrovoľníčka programu Slovak Aid začala pracovať v rámci antimalnutričného centra v Kibeho na juhu krajiny.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 2/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM