Zapojte se
Loading


Penzion z každé chalupy

Foto: Ivo Dokoupil

21.02.2017
Ivo Dokoupil, Rozvojovka 2/2016

Region: Evropa

Dobré nápady, spolehliví lidé a chytrý marketing mohou z chudé a odlehlé oblasti udělat centrum šetrného cestovního ruchu. Příklad? Rumunský Banát.

Na návsi ve  vesnici Rovensko v rumunských horách zastavil autobus a do velikonoční atmosféry se vyhrnuli turisté v teplých bundách. Hospodyňky na ně již čekají, odvádějí si je do svých chalup a za chvíli už hosty krmí salátem a řízky a k tomu popíjejí domácí cujku - lehkou rumunskou kořalku. Není to zájezd cestovní kanceláře, ale rozvojový projekt společnosti Člověk v tísni, který v Banátu podporuje místní přes 15 let.

 

Z nevýhody výhoda

Špatná dostupnost a infrastruktura, vysoká nezaměstnanost i věk obyvatel – to vystihuje život asi 1200 obyvatel v šesti českých vesnicích v Banátu. Jen těžko lze v takových podmínkách budovat nějakou novou firmu. Krajanské vesnice v Banátu nelákají sice investory, ale zato vábí české turisty. Ti jsou schopní dojet až sem bez ohledu na překážky a přispět tak k rozvoji.

Unikátní česká komunita v horách nad Dunajem si zachovala zvyky, archaický jazyk, kulturu i tradiční způsob hospodaření na rodinných polnostech připomínajících podmínky 19. století. Z nevýhod se najednou, pokud je cílem rozvojového projektu rozvoj turistiky, stávají výhody. Šetrný cestovní ruch se dá využít ve prospěch celé komunity, anebo dokonce i k její záchraně.

 

Kulturní endemit

Český Banát je něco jako kulturní endemit, prostředí, které turista nenajde nikde jinde na světě. Nikde jinde na světě mu totiž neupečou domácí chleba v peci na zahradě, nenabídnou k tomu domácí sýr a rumunské pivo a přitom všem si s ním nepopovídají čistou češtinou. Jenom tady si turista, ač vzdálen skoro tisíc kilometrů od rodné hroudy, připadá jako doma a svým způsobem tady i doma je. A právě to je pro místní obyvatele neuvěřitelně cenná deviza.

Cestovní ruch by ale v těchto podmínkách měl být trvale udržitelný, takový, aby jeho rozvoj nezničil tento vzácný endemit. Důležité tedy je, aby měnil zvyklosti a životy domorodců jen nepatrně.

Rozumný architekt trvale udržitelného cestovního ruchu musí dbát na zachování tradičních venkovských stavení, kulturních zvyklostí, domácí kuchyně, klikatých cest, staletých stromů nebo křivých plotů. Musí pěstovat a chránit "image" vesnice. To vše totiž ve městě nebo na jiných místech nemají, a to vše je proto pro turisty lákadlem, za kterým jsou ochotni se vydat i do nepohodlí.

Navíc musí trvat na tom, aby se výletníci ubytovávali v soukromí u sedláků, a ne v betonových hotelech hyzdících krajinu a odčerpávajících zisky zpět do měst. Je přece zjevný finanční rozdíl, jestli vesničan přes léto ve své chalupě ubytovává návštěvníky, anebo zda uklízí v hotelu postaveném investorem na kraji vesnice. Penzion může být z každé chalupy - vydělané peníze tak zůstanou v regionu a mohou být investovány do jeho zvelebení.

 

Lepší zítřky

Šetrná turistika je v Banátu přirozenou reakcí na ekonomické změny po roce 1990. Předtím přinášelo zemědělství a těžba dostatek práce a peněz. Pak ale došlo k uzavírání dolů, rapidně se snížily výkupní ceny domácích potravin. Na rozdíl od minulosti se dnes už nevyplatí mít ve stáji jednu či dvě krávy nebo prase. Pokud ale máte „ve stáji“ několik turistů, kterým z mléka, sýrů a klobás denně vaříte a oni vám při odchodu v hotovosti zaplatí za vaše služby, pak se ekonomika domácnosti výrazně zlepšuje. Motivace k podnikání a rozšiřování služeb je v důsledku toho mezi sedláky silná.

Během sezóny do Banátu přijede asi 5000 turistů, organizovaně i individuálně.  Každý z nich v oblasti utratí za služby, ubytování, jídlo, pronájem koní nebo v hospůdkách kolem 2000 Kč. Ubytovávání a jiné služby nabízí turistům asi 80 banátských rodin, takže na jednu připadá ročně zhruba 125 000 Kč. Měsíční příjem v okolních rumunských firmách je v přepočtu kolem 4000 Kč.

Model šetrného cestovního ruchu se hodí všude tam, kde mohou domorodci hostům nabídnout zajímavé zážitky a služby. V podstatě nezáleží na místní infrastruktuře nebo dostupnosti, spíše je ve hře vynalézavost a nápaditost místních. Není-li dobrá cesta, lze turisty dovézt na koni, není-li dům na spaní, lze je uložit na upraveném seníku.

Na příkladu rumunského Banátu je zřejmé, že turista přivážející peníze do chudých hor může být poslem dobrých zpráv a lepších zítřků.
 

Další články na téma turismus najdetev časopisu Rozvojovka 2/2016


foto: Tereza Hronová

Svěřenský fond EU pro Afriku: zpráva evropské sítě CONCORD hodnotí jeho přínosy a slabiny v oblasti prevence neregulérní migrace a rozvojových potřeb

Evropská konfederace humanitárních a rozvojových nevládních organizací CONCORD zveřejnila zprávu hodnotící implementaci Svěřenského fondu pro Afriku (EUTF) - nového finančního nástroje EU, jenž by měl přispět ke stabilitě a řešení

foto: Regis Defurnaux

Mongolské léto na konci světa

V mongolských stepích, daleko od měst, se odehrává pravděpodobně největší boj člověka s přírodou v moderní historii země. Vlivem klimatických změn si pastevci musí poradit s drastickými změnami počasí a úbytkem vody. Dokumentarista

foto: Karolína Šklebená

Proč chudí v Africe dávají uplatky více než bohatí?

Máte nemocné dítě, potřebujete řidičák, nebo vás okradli a očekáváte pomoc a spolupráci od policie? Pokud jste se narodili v Libérii, Kamerunu, nebo v Sierře Leone, bez uplácení státních úředníků se v těchto situacích z velké

foto: Tereza Hronová

Některé léky neléčí. Panělané přípravky zabíjí statisíce lidí

Ať už je to falešný paralen nebo léky proti malárii, tyto padělané přípravky zabíjejí stovky tisíc lidí. Padělatelé z Číny a Indie vyrábí tabletky z křídy, prachu a špinavé vody a posílají je do celého světa. Chudoba, korupce

Foto: Jiří Pasz

Uprchlíci představují pro Libanon zátěž i příležitost pro byznys

Libanon je zemí s největším počtem uprchlíku na světě na počet obyvatel. Jejich postavení způsobuje, že je mnozí Libanonci vykořisťují.

Foto: Tereza Hronová

Rozhovor: Místo léků dostanou kyselinu sírovou

Monika Nová z Karlovy univerzity zkoumala, proč obyvatelé venkova v Malawi a Ugandě chodí raději k šamanům a tradičním léčitelům než do klinik „západního typu“. Tohle téma ji zajímá také proto, že je spoluzakladatelkou venkovského

Foto: Tereza Hronová

Konflikt v konžském Kasai: masové hroby, zmizelá těla a duchové

Nepokoje kolem prezidentských voleb rozdmýchaly v regionu Kasai konflikt, který si zatím vyžádal tisíce obětí. Přes milion lidí uteklo ze svých domovů

Foto: Arthur F. Sniegon

Zbytečně neriskuji. A pokud ano, má to smysl.

Arthur F. Sniegon (29) odmala věděl, že chce být přírodovědec a ochranář. Před pěti lety se vydal do rovníkové Afriky na kole a zamiloval se do ní. Poslední roky se v Kongu, Kamerunu a Čadu naplno věnuje záchraně slonů před pytláky.

Češi, děkujem! vzkazují lidé z celého světa. Poděkování na billboardech psali přímo ti, kterým pomáhá Člověk v tísni

Začátkem listopadu se na billboardech v Praze, Brně a v Ostravě objevily ručně psané vzkazy od holčičky Amal ze Sýrie, učitele Mohamada z Afghánistánu, pana Rudolfa z východní Ukrajiny a dobrovolníka Thet Mawa z Barmy. Díky kampani www.cesidekujem.cz

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 4/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2018 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM