Zapojte se
Loading


Penzion z každé chalupy

Foto: Ivo Dokoupil

21.02.2017
Ivo Dokoupil, Rozvojovka 2/2016

Region: Evropa

Dobré nápady, spolehliví lidé a chytrý marketing mohou z chudé a odlehlé oblasti udělat centrum šetrného cestovního ruchu. Příklad? Rumunský Banát.

Na návsi ve  vesnici Rovensko v rumunských horách zastavil autobus a do velikonoční atmosféry se vyhrnuli turisté v teplých bundách. Hospodyňky na ně již čekají, odvádějí si je do svých chalup a za chvíli už hosty krmí salátem a řízky a k tomu popíjejí domácí cujku - lehkou rumunskou kořalku. Není to zájezd cestovní kanceláře, ale rozvojový projekt společnosti Člověk v tísni, který v Banátu podporuje místní přes 15 let.

 

Z nevýhody výhoda

Špatná dostupnost a infrastruktura, vysoká nezaměstnanost i věk obyvatel – to vystihuje život asi 1200 obyvatel v šesti českých vesnicích v Banátu. Jen těžko lze v takových podmínkách budovat nějakou novou firmu. Krajanské vesnice v Banátu nelákají sice investory, ale zato vábí české turisty. Ti jsou schopní dojet až sem bez ohledu na překážky a přispět tak k rozvoji.

Unikátní česká komunita v horách nad Dunajem si zachovala zvyky, archaický jazyk, kulturu i tradiční způsob hospodaření na rodinných polnostech připomínajících podmínky 19. století. Z nevýhod se najednou, pokud je cílem rozvojového projektu rozvoj turistiky, stávají výhody. Šetrný cestovní ruch se dá využít ve prospěch celé komunity, anebo dokonce i k její záchraně.

 

Kulturní endemit

Český Banát je něco jako kulturní endemit, prostředí, které turista nenajde nikde jinde na světě. Nikde jinde na světě mu totiž neupečou domácí chleba v peci na zahradě, nenabídnou k tomu domácí sýr a rumunské pivo a přitom všem si s ním nepopovídají čistou češtinou. Jenom tady si turista, ač vzdálen skoro tisíc kilometrů od rodné hroudy, připadá jako doma a svým způsobem tady i doma je. A právě to je pro místní obyvatele neuvěřitelně cenná deviza.

Cestovní ruch by ale v těchto podmínkách měl být trvale udržitelný, takový, aby jeho rozvoj nezničil tento vzácný endemit. Důležité tedy je, aby měnil zvyklosti a životy domorodců jen nepatrně.

Rozumný architekt trvale udržitelného cestovního ruchu musí dbát na zachování tradičních venkovských stavení, kulturních zvyklostí, domácí kuchyně, klikatých cest, staletých stromů nebo křivých plotů. Musí pěstovat a chránit "image" vesnice. To vše totiž ve městě nebo na jiných místech nemají, a to vše je proto pro turisty lákadlem, za kterým jsou ochotni se vydat i do nepohodlí.

Navíc musí trvat na tom, aby se výletníci ubytovávali v soukromí u sedláků, a ne v betonových hotelech hyzdících krajinu a odčerpávajících zisky zpět do měst. Je přece zjevný finanční rozdíl, jestli vesničan přes léto ve své chalupě ubytovává návštěvníky, anebo zda uklízí v hotelu postaveném investorem na kraji vesnice. Penzion může být z každé chalupy - vydělané peníze tak zůstanou v regionu a mohou být investovány do jeho zvelebení.

 

Lepší zítřky

Šetrná turistika je v Banátu přirozenou reakcí na ekonomické změny po roce 1990. Předtím přinášelo zemědělství a těžba dostatek práce a peněz. Pak ale došlo k uzavírání dolů, rapidně se snížily výkupní ceny domácích potravin. Na rozdíl od minulosti se dnes už nevyplatí mít ve stáji jednu či dvě krávy nebo prase. Pokud ale máte „ve stáji“ několik turistů, kterým z mléka, sýrů a klobás denně vaříte a oni vám při odchodu v hotovosti zaplatí za vaše služby, pak se ekonomika domácnosti výrazně zlepšuje. Motivace k podnikání a rozšiřování služeb je v důsledku toho mezi sedláky silná.

Během sezóny do Banátu přijede asi 5000 turistů, organizovaně i individuálně.  Každý z nich v oblasti utratí za služby, ubytování, jídlo, pronájem koní nebo v hospůdkách kolem 2000 Kč. Ubytovávání a jiné služby nabízí turistům asi 80 banátských rodin, takže na jednu připadá ročně zhruba 125 000 Kč. Měsíční příjem v okolních rumunských firmách je v přepočtu kolem 4000 Kč.

Model šetrného cestovního ruchu se hodí všude tam, kde mohou domorodci hostům nabídnout zajímavé zážitky a služby. V podstatě nezáleží na místní infrastruktuře nebo dostupnosti, spíše je ve hře vynalézavost a nápaditost místních. Není-li dobrá cesta, lze turisty dovézt na koni, není-li dům na spaní, lze je uložit na upraveném seníku.

Na příkladu rumunského Banátu je zřejmé, že turista přivážející peníze do chudých hor může být poslem dobrých zpráv a lepších zítřků.
 

Další články na téma turismus najdetev časopisu Rozvojovka 2/2016


Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

foto: Tereza Hronová

Jak Rwanda dosáhla výrazného úspěchu v oblasti veřejného zdraví?

Rwanda patří mezi nejchudší země světa, je závislá na rozvojové pomoci a přes dvacet let se snaží vzpamatovat z jedné z nejkrutějších genocid 20. století. Země se však rozvíjí v ekonomické i sociální oblasti a představuje model

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2018 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM