Zapojte se
Loading


Penzion z každé chalupy

Foto: Ivo Dokoupil

21.02.2017
Ivo Dokoupil, Rozvojovka 2/2016

Region: Evropa

Dobré nápady, spolehliví lidé a chytrý marketing mohou z chudé a odlehlé oblasti udělat centrum šetrného cestovního ruchu. Příklad? Rumunský Banát.

Na návsi ve  vesnici Rovensko v rumunských horách zastavil autobus a do velikonoční atmosféry se vyhrnuli turisté v teplých bundách. Hospodyňky na ně již čekají, odvádějí si je do svých chalup a za chvíli už hosty krmí salátem a řízky a k tomu popíjejí domácí cujku - lehkou rumunskou kořalku. Není to zájezd cestovní kanceláře, ale rozvojový projekt společnosti Člověk v tísni, který v Banátu podporuje místní přes 15 let.

 

Z nevýhody výhoda

Špatná dostupnost a infrastruktura, vysoká nezaměstnanost i věk obyvatel – to vystihuje život asi 1200 obyvatel v šesti českých vesnicích v Banátu. Jen těžko lze v takových podmínkách budovat nějakou novou firmu. Krajanské vesnice v Banátu nelákají sice investory, ale zato vábí české turisty. Ti jsou schopní dojet až sem bez ohledu na překážky a přispět tak k rozvoji.

Unikátní česká komunita v horách nad Dunajem si zachovala zvyky, archaický jazyk, kulturu i tradiční způsob hospodaření na rodinných polnostech připomínajících podmínky 19. století. Z nevýhod se najednou, pokud je cílem rozvojového projektu rozvoj turistiky, stávají výhody. Šetrný cestovní ruch se dá využít ve prospěch celé komunity, anebo dokonce i k její záchraně.

 

Kulturní endemit

Český Banát je něco jako kulturní endemit, prostředí, které turista nenajde nikde jinde na světě. Nikde jinde na světě mu totiž neupečou domácí chleba v peci na zahradě, nenabídnou k tomu domácí sýr a rumunské pivo a přitom všem si s ním nepopovídají čistou češtinou. Jenom tady si turista, ač vzdálen skoro tisíc kilometrů od rodné hroudy, připadá jako doma a svým způsobem tady i doma je. A právě to je pro místní obyvatele neuvěřitelně cenná deviza.

Cestovní ruch by ale v těchto podmínkách měl být trvale udržitelný, takový, aby jeho rozvoj nezničil tento vzácný endemit. Důležité tedy je, aby měnil zvyklosti a životy domorodců jen nepatrně.

Rozumný architekt trvale udržitelného cestovního ruchu musí dbát na zachování tradičních venkovských stavení, kulturních zvyklostí, domácí kuchyně, klikatých cest, staletých stromů nebo křivých plotů. Musí pěstovat a chránit "image" vesnice. To vše totiž ve městě nebo na jiných místech nemají, a to vše je proto pro turisty lákadlem, za kterým jsou ochotni se vydat i do nepohodlí.

Navíc musí trvat na tom, aby se výletníci ubytovávali v soukromí u sedláků, a ne v betonových hotelech hyzdících krajinu a odčerpávajících zisky zpět do měst. Je přece zjevný finanční rozdíl, jestli vesničan přes léto ve své chalupě ubytovává návštěvníky, anebo zda uklízí v hotelu postaveném investorem na kraji vesnice. Penzion může být z každé chalupy - vydělané peníze tak zůstanou v regionu a mohou být investovány do jeho zvelebení.

 

Lepší zítřky

Šetrná turistika je v Banátu přirozenou reakcí na ekonomické změny po roce 1990. Předtím přinášelo zemědělství a těžba dostatek práce a peněz. Pak ale došlo k uzavírání dolů, rapidně se snížily výkupní ceny domácích potravin. Na rozdíl od minulosti se dnes už nevyplatí mít ve stáji jednu či dvě krávy nebo prase. Pokud ale máte „ve stáji“ několik turistů, kterým z mléka, sýrů a klobás denně vaříte a oni vám při odchodu v hotovosti zaplatí za vaše služby, pak se ekonomika domácnosti výrazně zlepšuje. Motivace k podnikání a rozšiřování služeb je v důsledku toho mezi sedláky silná.

Během sezóny do Banátu přijede asi 5000 turistů, organizovaně i individuálně.  Každý z nich v oblasti utratí za služby, ubytování, jídlo, pronájem koní nebo v hospůdkách kolem 2000 Kč. Ubytovávání a jiné služby nabízí turistům asi 80 banátských rodin, takže na jednu připadá ročně zhruba 125 000 Kč. Měsíční příjem v okolních rumunských firmách je v přepočtu kolem 4000 Kč.

Model šetrného cestovního ruchu se hodí všude tam, kde mohou domorodci hostům nabídnout zajímavé zážitky a služby. V podstatě nezáleží na místní infrastruktuře nebo dostupnosti, spíše je ve hře vynalézavost a nápaditost místních. Není-li dobrá cesta, lze turisty dovézt na koni, není-li dům na spaní, lze je uložit na upraveném seníku.

Na příkladu rumunského Banátu je zřejmé, že turista přivážející peníze do chudých hor může být poslem dobrých zpráv a lepších zítřků.
 

Další články na téma turismus najdetev časopisu Rozvojovka 2/2016


Češi, děkujem! vzkazují lidé z celého světa. Poděkování na billboardech psali přímo ti, kterým pomáhá Člověk v tísni

Začátkem listopadu se na billboardech v Praze, Brně a v Ostravě objevily ručně psané vzkazy od holčičky Amal ze Sýrie, učitele Mohamada z Afghánistánu, pana Rudolfa z východní Ukrajiny a dobrovolníka Thet Mawa z Barmy. Díky kampani www.cesidekujem.cz

foto: autorka

Švadlena Loveness dává dívkám možnost chodit do školy

Žena v barevných zdobených šatech sedí u šicího stroje obklopená hromadami afrických látek. Ač se to nezdá, švadlena Loveness Zulu (45) právě zachraňuje budoucnost dívkám z města Kasama na severu Zambie.

Foto: Jiří Pasz

Skejt jako symbol svobody

Skateboarding zažívá v Rangúnu boom. Pro mladou generaci je jedním ze symbolů nové cesty k demokracii a propojení se světem.

UNwomen(CC BY-NC-ND 2.0)

Žena, která zabránila stovkám dětských svateb

V Malawi je asi polovina dívek provdána před osmnáctými narozeninami. Mnohé z nich ještě jako děti otěhotní. Starostka Theresa Kachindamoto se to snaží změnit.

Domaci_pracovnici_Foto: Ferry Latief

Evropské obuvnické značky šijí v Indonésii

Indonésie je čtvrtým největším výrobcem obuvi na světě po Číně, Indii a Vietnamu. V roce 2015 se v této zemi vyrobila jedna miliarda párů bot.

DFID - UK Department for International

15 milionů dětských nevěst na prodej

Sadia z Bangladéše chodila ráda do školy a snila o tom, že bude učitelka matematiky. V osmé třídě ale musela školní lavici opustit. Je jí šestnáct let a před osmi měsíci porodila dceru. Už je to dva roky, co se vdávala.

Archiv ČvT

Ráj na zemi. Ale jen na první pohled

Filipíny patří k zemím, které nejvíc ohrožují klimatické změny. Některé z asi sedmi tisíc ostrovů zřejmě zmizí pod hladinou moře. Zemi drancují tajfuny i sucha. Češi proto pomáhají místním najít způsob obživy. Lidé tak začali

Balík do každé mongolské jurty i do poslední chýše v africkém slumu

Nové technologie mění poštu v rozvojovém světě. Dnes každý obyvatel západoafrického Pobřeží slonoviny a východoasijského Mongolska bude moci dostat zásilku, ač jeho bydliště doposud žádnou klasickou adresu nemělo. Postačí místo

foto: Petr Štefan

Žiji tady a teď, říká finanční manažer mise v Barmě

Ekonom Jiří Bednář (37) z Brna pracoval v prestižní auditorské firmě nebo pro vlastníka černouhelných dolů. Pak se rozhodl přehodnotit svůj život a vyrazil na misi společnosti Člověk v tísni v Barmě.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 3/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM