Zapojte se
Loading


Turismus Africe škodí i pomáhá zároveň

13.02.2017
David Lachout

Téma: Situace v rozvojových zemích

Region: Afrika

Turismus v Africe zažil v poslední dekádě nebývalý rozmach. Jaké jsou však jeho dopady na rozvojové země?

Zajet si na safari do Keni či Tanzanie, vyrazit na trek do marockého Atlasu, podívat se za lemury na Madagaskar či strávit několik minut s kriticky ohroženými gorilami horskými v Národním parku Virunga na pomezí Ugandy a Demokratické republiky Kongo. Je to snadnější a běžnější než kdykoli dříve. Afrika je pro dnešního západního turistu především ztělesněním jinakosti. Ojedinělá a endemitní fauna a flóra, atraktivní přírodní scenérie, specifická historie a kultura, to vše jsou velká lákadla, za kterými přijíždějí turisté a cestovatelé z celého světa.

Především subsaharská část Afriky se stala součástí masového mezinárodního turismu teprve nedávno. Každým rokem do afrických destinací přijíždí více a více lidí. Podle Světové organizace cestovního ruchu při OSN v roce 2014 přesáhl počet návštěvníků v Africe 56 milionů.

Rychlý rozvoj turismu posledních let způsobil jeho industrializaci. Spolu s dopravní, ubytovací a zábavní infrastrukturou vytvořil silné hospodářské odvětví. Celkový přínos turismu v Africe v roce 2015 je podle odhadů přes 180 miliard dolarů, což je více než 8 % afrického HDP. Počet pracovních míst přímo i nepřímo souvisejících s tímto odvětvím činil v témže roce skoro 22 milionů.

Peníze až na prvním místě

Obrovský zájem o cestování do Afriky je sice příležitostí, ale zároveň představuje i riziko a hrozbu. Dopady turistického ruchu nejen na africké rozvojové země by se daly rozdělit do tří skupin: na environmentální, ekonomické a sociokulturní. Ty mohou být v důsledku jak pozitivní, tak negativní.

Z ekonomických dopadů převládají ty pozitivní. Turismus je zdrojem příjmů a díky němu vzniká řada pracovních míst. Může být také velmi významný pro regionální rozvoj. Na druhou stranu se na něm v nemalé míře podílí nadnárodní korporace a zahraniční investoři. Zisky těchto společností tak končí  za hranicemi dané země, nikoli v samotné turistické destinaci. Neblahým jevem je také častá diskriminace personálu a zaměstnanců. Přesto však i v těchto případech dochází k určitému rozvoji regionu a v omezené míře i místních komunit. Objevují se také takzvané fair hotely, kde se management dohodl se zaměstnanci a odbory na férovém přístupu, který nebude zaměstnance znevýhodňovat.

Divadlo pro turisty

Z faktorů environmentálních je častým a jistě nejpalčivějším důsledkem znehodnocení a poškozování životního prostředí, znečišťování vody a vzduchu dopravou. Objevují se názory, že k přírodě šetrný turismus při využívání letecké dopravy zkrátka neexistuje. Na druhou stranu se můžeme však setkat s čím dál častějšími příklady udržitelného turismu (tzv. green tourism). Ten v první řadě dbá na dodržování co nejekologičtějšího provozu hotelů. Nakonec i turistický ruch může být v důsledku přínosem také pro ochranu životního prostředí, zejména s ohledem na konzervaci prostředí a oblastí, které mají turistický potenciál například pro safari. Ze zisků mohou být pak placeny ochranářské projekty.

V oblasti sociokulturní může turismus přispívat ke globálnímu vzdělávání, zvyšovat povědomí a zájem o mezinárodní a rozvojovou problematiku. Kdo na vlastní oči uvidí některou z afrických zemí, možná se bude více zajímat o dění na jiných kontinentech a přestane být lhostejný. Turistický ruch může jak přispět k ochraně kulturního a historického dědictví, zvyků a tradic, tak i uškodit. Vlivem chování cizinců dochází k jakési kulturní erozi a degradaci hodnot a tradic místních obyvatel. V některých případech, kdy turisté očekávají setkání se zvyky a svébytnou kulturou, se místní lidé snaží spíše pro turistickou performanci.

Jezdit a neškodit

Dopady turismu na africké rozvojové země se velmi obtížně kvantifikují. Chybí v tomto ohledu relevantní statistiky. Zdá se také, že téma pro administrativy jednotlivých států, až na čestné výjimky, není příliš důležité. V případě Afriky lze obecně říci, že turismus působí pozitivně tam, kde výraznější roli hraje etika a sociální a environmentální odpovědnost. Negativní dopady a vlivy pak často souvisí s nedostatečnou legislativou a jejím nedůsledným uplatňováním v praxi.

Mnoho také závisí na nás - cestovatelích. To, jakou Afriku uvidí budoucí turisté, záleží totiž na chování turistů současných.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM