Zapojte se
Loading


Nagové: Zapomenutá menšina Barmy

Petr Grunvald

07.02.2017
Tereza Grünvaldová

Téma: Situace v rozvojových zemích

Region: Asie

Barma je země s největším počtem etnických minorit na světě – vláda jich uznává 135. U hranic s Thajskem, Čínou, Indií a Bangladéši ale žije několik desítek kmenových komunit a etnických skupin, které podle barmské ústavy oficiálně neexistují. Například Nagové.

Monové a jejich vzdálení příbuzní z kmene Wa a Palaung jsou nejstaršími obyvateli pohraniční oblasti Barmy. Na tomto území byli ještě před Kareny a Činy. Několik milionů lidí žijících v Barmě má pak smíšenou etnicitu. Migrace, urbanizmus a ekonomická transformace udávají směr modernímu vývoji. S tím souvisí to, že po několika desetiletích izolace si menšiny nárokují území, která obývají po dlouhá staletí.

Majoritní společnost se v multietnické Barmě na etnické výzvy dívá jednostranně. Požadavky na rovnoprávnost a nezávislost některých příhraničních celků se tak nesetkaly s úspěchem. Etnické skupiny se s diskriminací ze strany vojenské junty potýkají snad odjakživa. Junta se totiž logicky nechtěla vzdát své moci v etnických oblastech a území si nárokovala v krvavých válečných konfliktech. V období vojenské diktatury boje nejvíce postihly oblasti, jako je Karenský, Kačinský nebo Šanský stát, kde se ještě dodnes nepodařilo vyčíslit přesný počet ztrát na lidských životech.

Násilí na ženách a dětech, diskriminace lidí z etnických skupin v zaměstnání, ve školách nebo nemocnicích byly během válek s etnickými státy na denním pořádku. Neblahé následky si nesou dodnes – etnika trpí nevzdělaností, je pro ně těžké najít si práci a nejsou zastoupeny v důležitých úřadech. Rovné postavení etnických jazyků a tradic ještě nebylo vyřešeno v řadě barmských států, což má velmi negativní vliv na vzdělanost a integraci etnických skupin do společnosti.

Na konci světa

Tzv. Nagaland je méně známou etnickou skupinou složenou z několika kmenů na územích více států: Konyakové  žijí v Indii, ale i na západě Barmy, zejména v  Sagainu. Je to kmen se vyznačuje bojovnými tradicemi, jednou z nich je i kanibalismus. V minulosti válečníci Naga uřezávali hlavy soupeřům z jiných kmenových skupin. I přes tyto rituální a animistické tradice se většina Nagů hlásí ke křesťanství.

Nagové jsou charakterističtí tím, že jsou reprezentováni přeshraničními politickými hnutími, místními strukturami, které mají tendence reprezentovat celou oblast Nagalandu rozprostírající se v Barmě i v Indii. Jejich kmenové uspořádání je hlavní organizační jednotka a ve většině oblastí podléhá zvykovému právu, které zde velmi silně řídí chod společnosti od narození, přes svatbu, smrt a dědictví příslušníků tamních kmenů. Tento systém správy společnosti je přítomný do dneška a do určité míry je autonomní na centrální politické organizaci této oblasti země.

Hornatá oblast, kterou Nagové obývají, jim na jednu stranu poskytuje zázemí pro uchování tradic a specifického způsobu života, na druhou stranu tato izolace vytváří celou řadu jiných problémů spojených se sociální péčí, vzděláváním, ale i zdravotnictvím. Během léta 2016 se v této oblasti rozmohla epidemie spalniček, na kterou umřelo asi čtyřicet dětí a více než 200 se nakazilo. Kvůli špatné zdravotní péči a nedostatečnému dopravnímu spojení mezi těmito vzdálenými oblastmi a městy jsou podmínky pro epidemii tohoto typu, která se dá v jiných podmínkách dobře vyléčit, velice příznivé.  „Viděl jsem červené skvrny na její kůži a celou dobu kašlala,“ popisuje příznaky lékař Kyaw Soe. „Bohužel tu nemáme žádnou kliniku. Pacientce jsem dal pouze dešťovou vodu, ale její stav se nezlepšil a umřela za tři dny,“ dodává. 

Tento lékař se snaží zamezit dalšímu rozšiřování epidemie. Komunity žijí v tak nedostupných oblastech, že je i pro humanitární organizace těžké zajistit zásobování vesnic léky.

Bojovníci bez státu

Nagaland je až ikonickým příkladem boje za nezávislost na Barmě. Nagaland se snaží osamostatnit od režimů na obou stranách hranice -  jak v Barmě tak v Indii. Toto rozštěpení se později ukázalo také v rámci osvobozeneckých hnutí Národní socialistické rady Nagalandu (NSCN), která se rozštěpila na dvě frakce – barmskou a indickou. Obě frakce vedly své boje za nezávislost separátně a docházelo k řadě bojů, přesídlování obyvatelstva v důsledku násilí, ztrátách na životech.

V rámci barmského odporu proti etnickým nárokům bylo po roce 1988 v Sakainu , na severozápadní hranici Barmy, rozmístěno šestkrát více vojáků barmské armády Tatmato proti kmenům Naga. Tato zvýšená přítomnost vojenských jednotek navazovala na krvavé potlačení studentských demonstrací organizovaných v celé zemi v roce 1988 na protest proti tehdejšímu režimu. Od té doby docházelo k řadě potyček, kvůli nimž uteklo do Indie několik set lidí.

Situaci se podařilo uklidnit až na přelomu století, kdy došlo k dosažení dohody o příměří s indickou stranou a oběma frakcemi povstaleckých hnutí NSCN. V návaznosti na tuto událost se podařilo v barmské ústavě z roku 2008 prosadit koncept tzv. samosprávných teritorií, která mají dodnes větší míru samostatnosti než jiné oblasti obývané etnickými skupinami zejména v administrativě těchto území. Nagaland je jedno ze šesti území, která získala tento status. I když se v této ústavě mluví o větší emancipaci etnických skupin a byla uznaná jejich určitá forma autonomie, konkrétní pravidla správy a fungování těchto oblastí nebyly zcela vyjasněny.

Mír na dohled

Po parlamentních volbách v roce 2010 se Barma začala pod dohledem vojáků otevírat světu a odstraňovat některé zábrany, které stály v cestě  dalším změnám. O rok později, kdy se po volbách chopila moci polo civilní vláda, se mírový proces stal politickou prioritou pro přední barmské politiky, ale také pro představitele menšinových stran. S řadou etnických států byly podepsány dohody, které vedly k celonárodnímu příměří 15. října 2015. Mírový proces, který má nastartovat dialog mezi vládou a etnickými stranami o rozdělení pravomocí, rozpuštění a integraci etnických armád do celonárodní armády, je v tuto chvíli v režii nové vlády zvolené v minulých parlamentních volbách. Mírová jednání se týkají všech etnických skupin, včetně kmene Naga.  

O míru mezi Nagy a indickou vládou se ale stále jedná. V Barmě se koncem srpna konala celostátní konference k mírovému procesu za přítomnosti barmských politiků, etnických skupin, velvyslanců, ale i generálního tajemníka OSN. Při této příležitosti prohlásila současná ministryně zahraničních věcí Aung San Su Ťij, že současná vláda bude navazovat na dohodu o celostátním příměří z roku 2015 a bude se zasazovat o budování federální unie. Barma je tedy na dobré cestě k bezpečnosti, stabilitě a smíření s etnickými státy.

Autorka vedla misi Člověka v tísni v Barmě


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM