Zapojte se
Loading


Cesta kolumbijského kakaa na evropský trh

Foto: Flickr.com (USAID U.S. Agency for International Development, CC BY-NC-ND 2.0)

28.01.2017
Magdaléna Vaculčiaková

Téma: Zemědělství

Region: Latinská a Střední Amerika

V Kolumbii pěstují kakao, které se vyváží do celého světa. Je to 11. největší producent. Zemědělci hledají cesty, jak ho vypěstovat více a prodat za lepší ceny.

„Nejdůležitější je u kakaa odrůda,“ říká Karol Stýblo ze slovenské firmy LYRA Chocolate. „Následuje fermentace, která dodává kakau chuť. A pak je to v rukou výrobce, jak kakao upraží,“ vysvětluje.

Pražení souvisí s kvalitou. Právě ve kvalitě se nejvíc liší kakao z afrických zemí, které se do našich končin dováží nejčastěji, a kakao z Latinské Ameriky. „U kolumbijského kakaa je výhoda, že boby jsou větší, proto máme menší odpad. Má také úplně jiné chuťové vlastnosti. Africké kakao je velice kyselé a nejsou v něm vůně. Jihoamerické kakao má krásné ovocné, citrusové vůně, je cítit také po ořechách,“ porovnává slovenský výrobce čokolády. „Když mám kakao nízké kvality, musím špatné chutě v něm nějak potlačit. To se děje během pražení. Ale pražením na dvě stě stupňů se zabíjíme také všechny zdravé látky, jako jsou antioxidanty nebo vláknina,“ říká Stýblo, jenž je jedním z pěti ambasadorů kakaa fino de aroma, jež najdete také v Kolumbii. Jde o kakao z kakaovníků criollo a trinitario, jež představují jenom 6 % celkové produkce kakaa ve světě.

Putování kakaa

Řetězec, po kterém se kakao z kolumbijské plantáže dostane až do našich obchodů, je dlouhý. Zemědělci vypěstované kakao prodají kooperativě. Někteří farmáři fermentují kakao sami, jiným pomáhá kooperativa, do které se sdružují. Ta prodá kakao odkupující firmě, v Kolumbii jsou dvě. Z regionálních kanceláří těchto společností se produkt doveze do Bogoty, kde jej zpracují na čokoládu, nebo se zde boby balí do pytlů, ve kterých se prodávají. Odtud odkupující firma zabezpečí odvoz do přístavu. Tam přebere kakao přepravní společnost, jež je zodpovědná za dopravu do Evropy. Kakao se plaví celých dvanáct dní. Za dopravu platí klient. „Kakao je v kontejnerech samostatně, nemíchá se do jednoho s dalším zbožím, protože je velice náchylné na přebírání jiných vůní. Také musíme kakao vykuřovat,“ vysvětluje Martin Cuellar ze společnosti Casa Luker, jež je jednou z vykupujících kolumbijských firem. S ní spolupracuje také slovenská LYRA Chocolate. Casa Luker má kancelář i v Belgii, kvůli evropské legislativě. Jejich kakao však připlouvá do Anglie, kde jsou velké sklady pro kakao a čokoládu od různých prodejců. Odtud se kakao dále distribuuje do jednotlivých obchodů nebo k evropským výrobcům. „Přímo k nám kakao vozí jen tehdy, když koupíme celý kontejner,“ říká Karol Stýblo.

Sdružení a zprostředkovatel

Ve stínu třicetiletých kakaovníků nám Angel Cachayo vysvětluje, jak o stromy pečovat. Stačí kolem nich pěstovat také stromy na dřevo, které budou lámat vítr, a banánovníky. Ty dají farmáři ovoce v obdobích, kdy mu nevynáší kakao. Navíc obsahují draslík, jež kakaovníky vyživuje. Farmář jen musí nasekat banánové listy a nechat je pod stromy. Produkci díky tomu může zvýšit až trojnásobně, tvrdí Casa Luker a jeho již padesát let fungující výzkumné středisko Granja Luker.

Angel je vedoucím kooperativy, která ve vesničce nedaleko města Neiva, sdružuje pěstitele kakaa a vykupuje od nich plody. Pomáhá jim také boby fermentovat, protože často nemají finance na fermentační bedny. V nich boby zůstávají asi sedm dní bez vzduchu, aby sladká mazlavá hmota, jež je obaluje, odevzdala bobům chuť i vůni.

„Když fermentují společně, je jednodušší dosáhnout stejného výsledku. Proto se pěstitelé sdružují, a také proto je učíme fermentovat,“ říká Cuellar. Stejný stupeň fermentace je důležitý, aby čokoláda vždy chutnala stejně.

 „Nemám kapacitu pracovat s každým farmářem samostatně. Také potřebuji záruku kvality, první třídu, nechci mít v pytlích přibalenou zeminu nebo skály,“ vysvětluje Stýblo, proč je pro něj výhodnější odkupovat od Casa Luker.

Na straně druhé, farmáři se přece jen pokoušejí hledat přímé cesty obchodování. Chtěli by za kakao dostávat zaplaceno víc. Výkupní cena v týdnu, kdy jsme navštívili plantáže, byla asi 70 Kč za kilogram. Pěstitelé dostanou za svou úrodu zaplaceno víc, pokud je kakao fermentováno na víc než 65 %. „Je jen v jejich rukou, kolik vydělají,“ myslí si Stýblo. 


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM