Zapojte se
Loading


Česko pomáhá pokorně, úsporně a šikovně

foto: Tereza Hronová

20.01.2017
Michal Kaplan, MF DNES, říjen 2016

Téma: Rozvojová spolupráce ČR

Region: Regionálně nezařazené

Na březích Zambezi, v údolích Kavkazu i ve stepích Mongolska - tam všude Češi zanechali stopy. A nejen jako turisté. Česká republika totiž vede řadu rozvojových projektů.

Zambijským dívkám a chlapcům jsme pomohli se vyučit v praktických oborech, jako je krejčí či elektrikář, a tím získat pravidelné zaměstnání. V odlehlém gruzínském regionu Tušeti jsme zprostředkovali zdravotní péči a plán rozvoje chráněné přírodní oblasti. V několika mongolských provinciích jsme zkvalitnili místním lidem přístup k pitné vodě, a i proto mají menší motivaci migrovat do hlavního města.

Podobně Česko pomáhá ve dvanácti rozvojových zemích. Spolupracuje se státní správou, kraji a obcemi i se soukromými firmami, univerzitami, nevládními organizacemi a řadou dobrovolníků. Přispívá tak ke globálnímu úsilí za odstranění chudoby. Důstojného života pro každého nelze dosáhnout bez ekonomického růstu, ani bez ochrany životního prostředí.

Ve finančním srovnání ještě za vyspělými dárci, jako jsou severské země, Nizozemsko nebo Německo, zaostáváme, nicméně se nebojím konstatovat, že rozvojovou pomoc děláme typicky českým způsobem  ̶  pokorně, úsporně a šikovně. Pokorně proto, že nepropadáme mesiášskému komplexu, ale snažíme se vždy přizpůsobit potřebám a zvyklostem místní komunity. Úsporně proto, že na administrativu jde jen 5 % nákladů každého projektu. A šikovně proto, že dokážeme improvizovat i tam, kde zdánlivě hi-tech řešení selhávají.

Ptáte se, zda český přístup nese výsledky? V Kambodži jsem mluvil s rodinami, které díky domácím bioplynárnám šetří energii a jejich děti se mohou učit i po setmění. Na předměstí etiopské Addis Abeby jsem potkal ženy, které se díky českému projektu organizují do skupin a dosáhnou na mikroúvěry pro své podnikání. V Bosně jsem navštívil farmáře, kteří  díky pomoci z Česka zvýšili zemědělskou produkci a teď ji mohou vyvážet na evropský trh.

To jsou přesně cíle, kterých chtějí Češi ve světě dosáhnout. Nerozdáváme chudým lidem peníze ani jídlo. Rozdáváme jim schopnosti, díky kterým se o své živobytí postarají sami. Předáváme jim naše zkušenosti z přechodu k demokracii, ale vždy s citem pro místní situaci a kulturu. Nepoučujeme o potřebě dobrého vládnutí, ale snažíme se motivovat ke změně a podporovat místní instituce v jejich reformním snažení. Nenahrazujeme soukromé investice, ale usnadňujeme obchod a navazování podnikatelských partnerství.

A co když se některý projekt nepodaří? Může se to stát. Pracujeme ve složitém klimatickém, bezpečnostním a právním prostředí. Rozvojová pomoc je investice a ta se bez rizika neobejde. Důležité je, že prostředky daňových poplatníků spravujeme svědomitě a dovedeme se z chyb poučit.

A proč to všechno děláme? Protože rozvojovou spolupráci chápeme jako nedílnou součást české zahraniční politiky. Protože svět není jen zdrojem hrozeb, před kterými by bylo možné se schovat za vysokou zdí. Své bohatství ani bezpečí nemůžeme ochránit, aniž bychom se o ně podělili s ostatními. Protože sdílíme stejnou planetu se sedmi miliardami dalších bytostí.

Spousta Čechů a Češek to ví, a tak vyrazila do světa zanechat své stopy.

Autor je ředitel České rozvojové agentury. Článek vyšel v příloze Češi ve světě.         


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM