Zapojte se
Loading


Zapadlé město v Gruzii oživuje milovník kavárny Slavia

20.01.2017
Jiří Jelínek, Deník.cz 19.12.2016

Téma: Rozvojová spolupráce ČR

Region: Evropa

Díky projektu šedesátiletého nadšence se daří prohlubovat vztah mladých ke svému rodišti. Pravidelně se setkávají u knih a kávy.

Ve druhém patře poloprázdné budovy sedíme v místnosti, která je plná dřevěných stolů a židlí. Připomíná třídu ve škole. Na jedné straně je televize, na druhé knihovna. „Není to sice pražská kavárna Slavia, ale snažíme se. Máme tu knížky, kávu a dnes i trochu koňaku pro návštěvu," říká o své literární kavárně šedesátiletý Tengiz Gagoshidze, kterému tu všichni říkají pan Tango.

Je to bývalý novinář, který v Tkibuli strávil prakticky celý život. K České republice má blízko, nápad na svůj projekt, který realizoval i díky pomoci Člověka v tísni (ČvT), dostal právě v legendárním pražském podniku, který jako turista navštívil v devadesátých letech.

Česká organizace letos slaví deset let působení v Gruzii. Bezprostředně po rozpadu SSSR zasáhla zemi občanská válka a konflikty v Abcházii a Jižní Osetii, s jejichž důsledky se stát potýká dodnes. Vysoká nezaměstnanost, odliv lidí z venkova do měst i za hranice Gruzie, turbulentní vztahy s Ruskem, které vyústily v roce 2008 až v ozbrojený střet, a řada dalších problémů.

Rozvíjí talent mladé generace

Sedíme obklopeni hloučkem chlapců a dívek, kterým kavárna slouží především. „Pro mladé ve městě není moc vyžití," vysvětluje pan Tango. „Kavárnu jsme rozjeli i kvůli tomu, aby se tu nenudili a měli ke svému rodišti lepší vztah. Většina se po studiích už nevrátí a zůstává v metropoli Tbilisi," vypráví.

Je tu otevřeno i o víkendech, každý si sem může zajít číst nebo si půjčit knížku na doma. Nejoblíbenější autor dospívajících, kteří se kolem nás sedí a pořád se smějí, je Jules Verne. „Mám tu i klasiky, ale těmi děti zatím neotravuji," směje se pan Tango. Vede je ale i k tvorbě, svěřenci pana Tanga se umisťují na předních příčkách literárních soutěží, píšou básně i povídky.

Kolik svému nápadu věnoval času a peněz, radši ani nechce počítat. „Rozhodně to ale mělo smysl," stojí si za svým muž, kterého tu všichni považují za pilíř komunity.

Přes skromné začátky se na tomto místě od roku 2008 pravidelně setkávají děti i dospělí a díky penězům od místní samosprávy a Evropské unie jen tak nepřestanou.

Smyslem nebylo „nalít" peníze do projektu, který po pár letech vyhasne.

„Místní jsou přesvědčeni o užitečnosti a vláda se začala podílet na financování," líčí zástupkyně Člověka v tísni v Gruzii Teona Purtskhvanidze. Gruzínské ministerstvo kultury navíc pomáhá s organizováním série autorského čtení – říkají tomu oživlé knihy. Přiváží do Tkibuli známé spisovatele, kteří se v literární kavárně setkávají se čtenáři.

Článek vyšel v Deníku. Projekt byl podpořen z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM