Zapojte se
Loading


Vzdělané matky mají vzdělané dcery, říká Etiopanka

foto: Tereza Hronová

17.01.2017
Tereza Hronová, Ženy ve světě 12/2016

Téma: Gender

Region: Afrika

Sara Worku je ženou číslo jedna na etiopské misi Člověka v tísni. Než se stala manažerkou stohlavého týmu, zabývala se prevencí obchodu s dětmi. Klíčem ke společenským změnám k lepšímu je podle ní posílení role žen. „Ženy mají méně příležitostí, ale když je dostanou, mohou být stejně dobrými lídry jako muži,“ říká Etiopanka.

Co byla vaše vysněná práce, když jsi byla malá?

Všem jsem jako dítě tvrdila, že se stanu učitelkou. Později jsem se viděla spíš jako účetní nebo ekonomka. Můj táta je novinář a tak chtěl, abych šla v jeho stopách. Nicméně rodiče jsou velmi liberální a chtěli hlavně, abych byla spokojená. Studovala jsem ale zeměpis a environmentální studia, což mě spíš nasměrovalo do neziskového sektoru. 

Dnes jste ve vedení etiopské mise, ale jaké byly vaše začátky ve společnosti Člověk v tísni?

Zaměřovala jsem se hlavně na práci s dětmi a ženami, na prevenci obchodu s dětmi a na rehabilitaci obětí. Ochrana dětí je v Etiopii stále velké téma, stejně jako posilování postavení žen. Dnes už jsem ale spíš manažerka a dělám hlavně administrativu. Jsme v Etiopii přes 10 let a máme na 120 zaměstnanců.

Jak zvládáte tuhle náročnou práci a péči o svou šestiletou dceru?

Je to těžké, ale hodně mi pomáhá manžel. Chápe, že bývám na cestách a podporuje mě. Ale řeknu vám, být matka, manželka a manažerka, to není v Etiopii vůbec obvyklé.

Jak vás vnímají úřady nebo kolegové, s nimiž pracujete?

V hlavním městě to jde, tam jsou vzdělaní lidé. Když ale vyjedu do Awassy a hlavně na vesnice, kde máme projekty, někteří lidé nerozumí, jak může být šéfkou žena. Beru to jako výzvu. Stojí to za to, protože cítím, že naše práce skutečně mění životy lidí k lepšímu.

Právě na těch vesnicích většina dívek nemá vůbec šanci chodit do školy. Stát ve vedení zahraniční organizace je pro ně nepředstavitelné. Jakým čelí problémům?

Lidé mají zažité, že žena je ta, kdo se stará o domácnost a děti. Když se pak chudí rodiče rozhodují, které z dětí pošlou do školy, je to častěji kluk. Dcera přece musí zůstat v kuchyni a chodit pro vodu. A i když chodí do školy, musí odpoledne doma pracovat, bývá unavená, nestíhá úkoly a často odpadne ze školy dřív, než se naučí číst. Když ale sami rodiče mají vzdělání, rozhodují se úplně jinak. Vzdělané matky mají vzdělané dcery. Problém je ale také nedostatek škol. Stává se, že holčičky chodí i několik kilometrů pěšky a bývají sexuálně zneužité.

S tím vším souvisí i předčasné svatby a těhotenství, že?

Ano. I když Etiopie má zákon proti dětským svatbám, stále se dějí. Velkou roli hrají tradice. Všechno souvisí se vším. Když je dívka nucená doma tvrdě pracovat, bývá unavená a nemá dobrý prospěch. Rodiče pak mají pocit, že je jí škola k ničemu. Logicky ji pak provdají nebo pošlou dělat služku k bohatým do města. Aktuálně kvůli tomu kvete i obchod s etiopskými děvčaty na Blízký Východ.

Mluvíme teď vlastně o dětské práci. V jakých dalších sektorech v Etiopii pracují děti?

Dětská prostituce je velký problém ve větších městech. Bývá důsledkem obchodu s dětmi, kdy překupníci – často pěkně oblečení příbuzní nebo známí rodiny – přesvědčí venkovany, aby vyslali své dítě do města. Slibují jim vzdělání, pravidelné jídlo, dobré bydlení. Realita je ale jiná. Rodiče se zbavují svých dětí z dobré vůle. Touží po tom, aby byly vzdělané a získaly dobrou práci. Mnoho dětí končí také v tkalcovských dílnách, na polích, jako služebné. Mnoho lidí v Addis Abebě potřebuje někoho na hlídání a úklid domu, tak si najme levnou pracovní sílu z venkova. Nevědí, že to bývají oběti obchodu s dětmi.

Etiopie v číslech

  • 44 % populace je mladší 15 let (v ČR 15 %)
  • průměrný věk prvorodiček je 19,6 let (v ČR 28 let)
  • polovina vesničanů nemá přístup ke zdroji pitné vody
  • 25 % dětí mladších 5 let je podvyživených (15. nejhorší země na světě)
  • pouze 41 % žen a 57 % mužů nad 15 let je gramotných
  • asi polovina dětí mladších 15 let je zapojena do dětské práce
  • Etiopie je jednou ze 14 prioritních zemí české zahraniční rozvojové spolupráce

Zdroj: www.cia.gov

Jak vnímáte tyto problémy vy, jako matka své dcery?

Je mi smutno, ale myslím, že se dětská práce dá řešit. Vím, že změna musí nastat zevnitř, takže třeba nemám paní na hlídání, i když bych ji potřebovala. Nebudu opakovat chyby ostatních a najímat si děti z venkova. Stejně důležitá je i osvěta.

Mnohé výzkumy prokázaly, že se vyplatí v rozvojových projektech podporovat spíše ženy, i když hlavami domácností bývají muži. Proč?

Proto, že půlka populace planety jsou ženy. Mají méně příležitostí, ale když je dostanou, mohou být stejně dobrými lídry jako muži. Žena se pak postará, aby její dcera šla v jejich stopách. Matka je modelem pro své dítě. Posílit postavení žen jde podle mě ruku v ruce s jejich vzděláváním. A musí je samozřejmě podpořit muži, bez nich to nejde.

Jak podporuje ženy Člověk v tísni v Etiopii?

Do každého projektu se snažíme vtáhnout ženy. V našich školách vzděláváme dívky, podporujeme ženy-farmářky, zlepšujeme přístup rodin k pitné vodě, takže pro ni nemusí chodit tak daleko a mohou čas trávit užitečněji. Koneckonců dřív jsme v týmu měli mnohem méně žen, což se také zlepšilo.

Velmi úspěšné byly ženské svépomocné skupiny na předměstí Addis Abeby…

Ano, podporovali jsme ženy, které neměly vzdělání a byly tak závislé na svých mužích. Poskytli jsme jim školení, naučili jsme je základy podnikání, asertivitu, spojili jsme je dohromady a navrhli jim, aby společně spořily. Na začátku byly v kuchyni, teď mají malý obchůdek, veřejnou sprchu nebo šicí dílnu a jsou sebevědomými vzory pro své děti.

Co chcete, aby dělala vaše dcera, až bude dospělá?

Hlavně chci, aby byla silnou ženou, ať už bude mít jakékoliv povolání.

Sara Worku (37)

Pracuje jako zástupkyně vedoucího mise Člověka v tísni v Etiopii a má na starost asi stočlenný tým. S českou organizací je už od roku 2010. Začínala na projektech, které se zabývaly ochranou dětí a prevencí obchodu s nimi. Má šestiletou dceru.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM