Zapojte se
Loading


Nová tvář banánového byznysu

Alan Farhadi (CC BY 2.0)

13.01.2017
Daniel Bárta, Rozvojovka 4/2017

Téma: Komunitní rozvoj, mikrofinancování, podnikání, Zemědělství

Region: Latinská a Střední Amerika

Obchod s nejoblíbenějším tropickým ovocem se v posledních dvaceti letech výrazně proměnil. Jak funguje „banánový byznys“?

Mezinárodní obchod s banány je běžně označován za učebnicový příklad oligopolního uspořádání trhu, což v praxi znamená, že v podstatě celý světový trh ovládají dvě až tři firmy. To platilo zejména v 80. letech minulého století, kdy banánovému obchodu zcela dominovala tzv. „velká trojka“ složená z amerických firem Chiquita, Dole a Del Monte. Tyto společnosti zajišťovaly celý pomyslný produkční řetězec – vlastnily banánové plantáže, kde se banány pro následný vývoz pěstovaly, zajišťovaly jejich balení a převoz do přístavů produkčních zemí a následně také vyvážely zboží prostřednictvím speciálně upravené flotily chladírenských lodí do cílových destinací, tj. do míst konečné spotřeby banánů. Nadnárodní ovocnářské firmy bylo v té době možné označit za nejvýznamnější aktéry celého obchodu.

Nyní je trh více rozmanitý, a to jak z hlediska počtu zapojených subjektů, tak také vzhledem ke způsobu pěstování a obchodování s banány. V dnešní době na trhu funguje větší množství firem, přičemž jsou zapojeny i menší národní firmy (např. kolumbijská společnost Uniban), místní družstva (např. WINFA z karibské oblasti Návětrných ostrovů) či obchodní asociace (jmenovat lze kolumbijskou Auguru). Kromě klasických běžně pěstovaných banánů se dnes stále větší oblibě u spotřebitelů těší banány pěstované se známkou  bio či fair trade – tedy ovoce pěstované šetrně k životnímu prostředí a s ohledem na důstojné podmínky pro zaměstnance. Změn doznala i míra zapojení firem do jednotlivých činností, které mezinárodní obchod vytváří. Velké nadnárodní koncerny již například ve většině případů nevlastní banánové plantáže a tak se v podstatě zbavují zodpovědnosti za pracovní podmínky, které na plantážích panují.

Co lze však z pohledu uspořádání banánového trhu považovat za největší posun je nahrazení dosud nejvýznamnější hybné síly v tomto segmentu. Klíčovými aktéry již nejsou nadnárodní ovocnářské firmy, byť jejich význam je stále značný, ale velké nadnárodní maloobchodní řetězce - supermarkety. Právě tyto společnosti jsou dnes především díky jejich ohromnému tržnímu podílu ve většině zemí nejmocnějším článkem celého řetězce obchodu s banány.

Změnu lze sledovat také z geografického hlediska. Globální obchod s banány je tradičně rozdělen na exportní oblasti, které jsou lokalizovány v tropických oblastech v zemích globálního Jihu – nejvíce v regionu Latinské Ameriky (přední exportéři jsou např. Ekvádor, Kolumbie či Kostarika), přičemž místem konečné spotřeby jsou vyspělé země globálního Severu, tj. zejména státy v Evropě, dále USA, Rusko či Japonsko. Kromě zemí Latinské Ameriky se však ve větší míře pěstují banány na vývoz rovněž na Filipínách a nově jsou do struktur světového obchodu také více zapojeni západoafričtí producenti.

Změny souvisí s rozhodnutími, která v minulosti přijala EU. V 90. letech zavedla nová opatření, která při dovozu banánů na trh členských zemí zvýhodňovala producenty z Afriky (hlavně z Kamerunu a Pobřeží slonoviny), a to na úkor tradičních pěstitelů z Jižní a Střední Ameriky. Cílem této politiky bylo hospodářsky napomoci bývalým evropským koloniím, a to zavedením rozdílných celních sazeb a systémem kvót stanovených na základě země původu banánů. Bez použití těchto protekcionistických a ve své podstatě diskriminačních opatření, která popírala základní aspekty volného obchodu, by exportéři z Afriky nebyli schopni na trhu obstát, neboť při produkci banánů nedosahovali a nedosahují tak nízkých nákladů jako konkurenti z Latinské Ameriky. Produkce banánů v afrických zemích je v porovnání s latinskoamerickými pěstiteli neefektivní - uvádí se, že produkce banánů v Africe dosahuje 8 tun na akr půdy, zatímco v Latinské Americe je to cca 30 tun banánů na akr. Takto „na míru“ vytvořené obchodní podmínky zvýhodňující dovoz afrických banánů pomohly těmto zemím začlenit se do světového obchodu, avšak výlučně ve vazbě na země EU – na jiných trzích nejsou tito producenti konkurenceschopní.

Do budoucna nezbývá věřit, že další výraznou změnou bude razantní zlepšení pracovních podmínek, resp. práv zaměstnanců na banánových plantážích a také viditelnější pokrok ve zmírňování negativních dopadů, které má toto odvětví na životní prostředí. 


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM