Zapojte se
Loading


Mění se klima a Indie se mění s ním

sandeepachetan.com travel photography (CC BY-NC-ND 2.0)

02.01.2017
Kristýna Svobodová

Téma: Zemědělství

Region: Asie

Vědci dokázali, že využíváním fosilních paliv nebo zemědělskou produkcí změnu klimatu urychlujeme. Důkazem je dnešní Indie, která se potýká s vyššími teplotami, změnami srážkových úhrnů, úbytkem podzemní vody nebo pobřežními záplavami.

Ke změnám klimatu docházelo v minulosti i bez lidského přičinění, ale průmyslová revoluce, a tedy zvýšené využívání fosilních paliv, a zemědělský sektor v posledních 250 letech přispěly k nadměrné produkci oxidu uhličitého a dalších znečišťujících látek a oteplování se začalo zrychlovat.  Předpokládá se, že kvůli klimatickým změnám, dojde k posunu jednotlivých zemědělských zón směrem k pólům, protože teplota na rovníku se zvedne natolik, že nebude vhodná pro pěstování mnohých plodin. To by mohlo znamenat narušení potravinové bezpečnost.

Klimatické změny se na indickém území neprojevují stejně. Regiony se vzájemně liší vzdáleností od moře, nadmořskou výškou, cirkulací atmosféry, mořskými proudy a dalším. Dle předpokladů World Wildlife Fund by ale mělo dojít k nárůstu globální průměrné teploty v následujících 100 letech o 1,5 až 4,5 °C.  Předpokládá se, že průměrné výnosy pěstovaných plodin Indie se významně sníží kvůli extrémnímu horku do 40. let 21. století a že s každým přibývajícím stupněm dojde ke snížení sklizně o 20 %.

Pokud by např. rýže byla vystavena na jednu hodinu 35 stupňovému vedru v době kvetení, nevzniklo by žádné obilí a úroda druhého největšího světového producenta rýže by mohla klesnout až o 30 % do konce tohoto desetiletí. 

Cyklony, riziko pro zemědělství

„Nárůst teploty ohrožuje i himalájské ledovce, které tají a jejichž úbytek znamená nejen záplavy dnes,“ tvrdí Světová banka, „ale také nedostatek říční vody k zavlažování v budoucnu.“ Dále napomáhá ke zvyšování hladiny moří. Proto se očekává zvýšená závažnost pobřežních záplav v mnoha indických povodích, obzvláště v Godavari a Mahanadi podél východního pobřeží. Ty způsobí zasolení půdy a podzemní vody, čím dojde k úbytku orné půdy a ztrátě zavlažovacích zdrojů i nedostatku pitné vody. Zvýšení celkové teploty rovněž způsobí oteplování oceánu. V průběhu tohoto století se očekává oteplení Indického oceánu o 2 až 4 ° C, což by znamenalo nárůst intenzity cyklonů, které jsou také rizikem pro zemědělskou činnost.

Zároveň se z důvodu změny vypařovaní naruší dosavadní režim dešťů a jejich rozložení i frekvence, a dojde ke změně síly monzunu a ke snížení produkce potravin jak v Indii, tak i v sousedních zemích. V centrální Indii se očekává pokles srážkových úhrnů o 5 až 25 %. Stejně tak se prudký pokles předpokládá v zimě v severní Indii. To znamená změny v produkci ozimé pšenice.

Nové zemědělské oblasti

Při zvýšení teploty dojde také snížení počtu dnů vhodných pro pěstování plodin a souběžně dojde k rozšíření ploch zasažených suchem. Kvůli suchům dojde ke snížení úrody rýže v Indii asi o 14 %.  Výše položená místa se díky oteplování naopak stanou novými vhodnými zemědělskými oblastmi.

„Pozitivním předpokladem také je, že díky zvýšení obsahu oxidu uhličitého v atmosféře,  se zemědělské výnosy nebudou prozatím snižovat, ale naopak zvyšovat,” říkají S. D. Attri a L. S. Rathora ve svém článku. Vysvětlení tkví ve schopnosti oxidu uhličitého stimulovat rostlinu tak, že při absorpci vyššího množství uhlíku dochází k větší expanzi listů, zvýšení rychlosti fotosyntézy na jednotku plochy, zvýšení efektivity využívání vody a zvýšení míry fotorespirace. Laicky a kvantitativně řečeno, takzvané C3 rostliny (např. rýže nebo pšenice) pak rostou rychleji o 30–100 %.

Ceny potravin versus „politika“

I přes existenci mnoha výzkumů, nejsme schopni přesně určit, s jakými nedostatky se budeme v budoucích letech potýkat, vědci se však shodují, když hovoří o důležitosti adaptačních opatření. Pokud bychom vzali v potaz nejhorší scénáře pro rýži a pšenici, znamenalo by to, že by bez jakýchkoliv adaptačních opatření došlo k roční ztrátě 25, 5 milionů metrických tun rýže a 24 milionů metrických tun pšenice. Tím by se zvýšily jejich ceny.

Ceny potravin obecně mají přímý dopad na potravinovou bezpečnost. Pokud je potravin nedostatek, jejich cena se rapidně zvedne a ti nejchudší na ně potom nedosáhnou. Všeobecně ceny potravin v posledních letech rostou. Hlavními důvody jsou množství výnosů, environmentální problémy, konflikty v zemědělských oblastech a činnost ekonomů – projektování cen potravin a udržování stabilních cen, které mohou více škodit, než být prospěšné – Indie je příkladem. Dalším rizikem je zvyšující se poptávka po biopalivech, protože produkty využívající se k výrobě biopaliv už v dnešní době pro svoji cenovou zajímavost zabírají plochy, na kterých by mohly být vysety potraviny a tím nepřímo ovlivňují ceny jídla. Můžeme tedy říct, že změny klimatu jsou důležité, ale je pravděpodobné, že sociálně – ekonomické a technologické trendy, včetně inovací v institucích a politikách zůstanou silnějšími koordinátory zajišťování potravin v průběhu příštích několika desetiletí  než změny klimatu.

Nedostatek rýže v Evropské unii

Indie je pro svoji vysokou závislost na zemědělství jednou z nejzranitelnějších zemí na světě. Populace stále roste, stejně jako počet chudých obyvatel, kteří jsou na změny klimatu nejvíce sensibilní. I proto se vláda snaží již dnes začleňovat problematiku změny klimatu i do rozvojových programů, jež mohou řešit dualitu této problematiky, a učinit tak první krok k adaptaci např. venkova, respektive venkovského obyvatelstva, která je velmi důležitá k zajištění udržitelného růstu a potravinové bezpečnosti, protože odtud Indie čerpá mnohé potraviny. Rýži nebo pšenici importuje z Indie i Evropská unie. Může se ale stát, že stejně jako v roce 2008 během potravinové krize, Indie zastaví export a nechá si potraviny pouze pro své obyvatele. Pak lze předpokládat nedostatek rýže v Evropské unii a její zdražení, tedy možný dopad i na Českou republiku.

Bylo propočítáno, že pokud se úroda bude zvyšovat každou dekádu o 14 %, budeme schopni nasytit všech 9 miliard lidí, kteří budou obývat planetu v roce 2050. Pokud by však Indie chtěla být soběstačná, její produkce by musela být mnohem vyšší. „Indie bude do roku 2025 potřebovat 320 milionů tun obilí, aby uživila všechny své obyvatele, to je asi trojnásobek indické roční úrody rýže nebo tři a půl násobek úrody pšenice,“ říká J. R. Porter.

Indická vláda na pozoru

Jako reakci na tyto propočty a reálné obavy můžeme pozorovat Indii a její kroky k adaptačním opatřením, které jsou zahrnuty i do Národního akčního plánu pro změny klimatu (NAPCC), do Akčního plánu na úrovni regionů, indického rozpočtu a Indického pětiletého plánu. Cílem Akčního plánu je chránit chudé a zranitelné obyvatele a zachovat vysoké tempo růstu včetně zvyšující se zemědělské produkce. Vláda se zaměřuje na solární energii, zlepšení energetické účinnosti, udržitelný domov, vodní zdroje, udržitelnost himalájského ekosystému, reforestaci, znalost klimatických změn a udržitelné zemědělství.

Národní mise pro udržitelné zemědělství byla vytvořena pro zvýšení zemědělské produktivity a to zejména v oblastech se zaměřením na integrované zemědělství, efektivitu využívání vodních zdrojů a efektivitu využívání půdy. V každém regionu vláda reaguje na konkrétní změny a soustředí se na konkrétní plodiny, aby adaptace byla efektivní. Příklady aplikovaných opatření jsou využívání GMO semen, změny secích režimů – kdy jsou plodiny vysazovány v původně chladnějších měsících, změny odrůd, snížená orba, efektivní zavlažování, výstavby půdních zkušebních laboratoří, vzdělávací kurzy pro farmáře a další.

Indie stojí před značnou výzvou. Robert H. Schuller však řekl: „Raději se pokusím o něco velkého a neuspěji, než abych se nepokusil vůbec o nic.“ Indický Akční plán i mise působí velkolepě. Je však zřejmé, že budou drahou záležitostí, ale výnosy z nich vyplývající mohou náklady značně snížit a za předpokladu, že vědecké výpočty jsou správné, existuje šance, že Indie bude schopna dopady klimatických změn na výnosy indických plodin snížit až na nulu.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM