Zapojte se
Loading


Kibera není jen džunglí beznaděje

Marcel Koláček

13.12.2016
Marcel Koláček, Jiří Pasz

Téma: Situace v rozvojových zemích

Region: Afrika

Patří k největšímu slumům světa a rozhodně se o ní často píše. Když se řekne Kibera, mnohým se vybaví chudoba a zmar. Je ale tato čtvrť Nairobi skutečně taková?

Místo se pomalu probouzí k životu. Otevírají se stovky místních krámků. Tamhle šijí z barevných látek, tamhle vaří ugali - typický pokrm z kukuřičné mouky, vody a soli. Kadeřnice mají napilno. Řidiči se vás snaží dostat do svých matatu, malých mikrobusů. Je to obrovský pulzující organismus. Vše je rušné, prašné, špinavé, rychlé. Keňský slum Kibera je jeden z největších v Africe. Téměř v centru Nairobi tu bydlí stovky tisíc lidí. V jazyce původních osídlenců znamená Kibera les nebo džungli. A slum tomuto pojmenování není nic dlužen. Ač chybí přesné statistiky, udává se, že průměrná délka života je tu 35 let, nezaměstnanost se blíží k nevídaným 80 %. Přes 10 % obyvatel má HIV/AIDS, některé statistiky dokonce uvádějí hrozivá čísla přesahující vysoko nad 50 %. Sem tam tu řádí cholera nebo tyfus. Kriminalita a násilí je na denním pořádku. Vše je z plechu, dřeva a hlíny. Ulicemi protékají stoky. To vše na pouhých 2,5km čtverečních. Je ale realita skutečně tak děsivá, jak by se mohlo zdát?

Po určité době si zvyknete na zdejší rytmus života, včetně všech problémů, jako je všudypřítomný odpad. Za poslední roky je prý změna k lepšímu přece jen znát, vláda najímá mnoho místních na svoz odpadu, ale stále to není dostačující. Voda je dostupná z veřejných kohoutů, kde občas teče, občas ne. V Kibeře není žádná vládní klinika či nemocnice, jediné zdravotní zázemí dodávají různé organizace. Obyvatelé se mohou dokonce nechat testovat na HIV a pokud jsou pozitivní, tak dostávají zdarma léky. HIV je tu stále tabu, veřejně se o tomto velkém probému nemluví. Výsledkem je skrývání zdravotního stavu a tím pádem nemožnost diskuse a prevence.

Všechno ale není jen černobílé. I lidé žijící v nejtěžších podmínkách můžou být inspirující. Jedním z nich je John. Míjel jsem ho den co den u jeho stánku s občerstvením, jeho exkluzivní menu obsahovalo vejce natvrdo rozpůlené napůl a naplněné směsí nasekaných rajčat a koření. Stal jsem se jeho pravidelným zákazníkem.

Procházím místní tržnicí, cesta, která vede k místní boxerské škole, kde pod vedením kouče Tankera, člena národního boxerského keňského týmu, trénují místní hoši a sní o lepších zítřcích.

V Kibeře seženete téměř vše. Zapomeňte na románový kus odříznuté Africké planiny, kde je televize futuristický pojem a děti tu pobíhají s nafouklými bříšky. Kibera nabízí naprosto vše na co si vzpomenete, od značkového oblečení po nejnovější elektroniku. Chytré mobilní telefony tu není nic zásadně překvapujícího a disponuje jimi značná část obyvatel. Chcete si zahrát PS4? Za 12Kč na hodinu na osobu žádný problém.

Významné plus Kibery je velmi levné žití, což je zřejmě nejzásadnější důvod proč sem mnoho lidí přichází dobrovolně. Některé rodiny dokonce pronajímají své byty a bydlí v Kibeře. Domy tu jsou z hlíny, dřeva a plechu a nájemníciměsíčně platí v přepočtu necelé dvě stovky korun. Když chcete do lepšího kamenného baráčku se čtyřmi místnostmi, musíte našetřit skoro čtyři tisíce. To už je pro mnoho lidí nedostupné.

Vlastnictví půdy je  zde velká otázka. Vláda již delší dobu řeší spory s původními obyvateli. Před mnoha lety vláda věnovala území, kde je dnes Kibera, lidem ze severu – Núbijcům. Ale to netušila, jak moc se rozroste. Vláda by se ráda Kibery zbavila, ale dokud se nevyřeší otázka vlastnictví, tak má svázané ruce. Zatím zde vyasfaltovala dva hlavní silniční tahy, vybudovala veřejné toalety a sprchy. Jsou tu vládní školy, i když jich není dost. V Kibeře je téměř 60 % populace města, to z ní samozřejmě dělá velký volební potenciál.

Kibera není ani zdaleka pouze místo prolezlé negacemi a beznadějí. Je to centrum obchodu a vynalézavosti, zručnosti a nejen místní doufají, že se jeho image i samotné životní podmínky v něm změní k lepšímu.

Autor je součástí týmu, který natáčí document o Kibeře. Více na www.kiberastories.cz.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM