Zapojte se
Loading


Má zemědělství produkovat jídlo, nebo živit lidi?

foto: Tereza Hronová

02.11.2016
Petr Schmied, Rozvojovka 1/2016

Téma: Rozvojová spolupráce ČR

Region: Regionálně nezařazené

Zlepšují zemědělské projekty v rozvojových zemích výživu místních obyvatel? Na to se zeptali výzkumníci z americké univerzity Tufts a dostali překvapivou odpověď. Nikdo to neví.

Role zemědělství je se vzrůstající populací na planetě stále důležitější. Rozvojové projekty pomáhají farmářům přinést z jejich polí nejen větší, ale do druhové skladby také rozmanitější úrodu. Selským rozumem by tedy každý mohl říci, že pestrá sklizeň zajistí lidem potřebnou výživu. Výzkumníci ale prozkoumali data z deseti studií zahrnujících stovky zemědělských projektů v chudých zemích a došli k překvapivému závěru: téměř žádné projekty nebyly schopny prokázat, že zlepšují nutriční status místních rodin. K tomu samému závěru došly i jiní odborníci. Zemědělské projekty sice dokáží produkovat jídlo, ale nikdo neví, zda a nakolik snižují podvýživu.

Neziskové organizace, univerzity a další aktéry až donedávna zajímalo především to, nakolik se zvýšila zemědělská produkce a jaké agronomické postupy farmáři začali využívat. Automaticky předpokládaly, že přispívají ke snížení podvýživy. Téměř nikdo si však tento předpoklad neověřil. Statistiky oprávněně se pyšnící vyšší úrodou, větší diverzitou plodin a lepšími příjmy nedokázaly odpovědět na jednoduchou otázku, do jaké míry projekt zlepšil kvalitu jídelníčků a snížil podvýživu. Vzhledem k tomu, že i v některých  zemědělsky úspěšných regionech je téměř polovina dětí chronicky podvyživená, je tato otázka velmi namístě.

Od větší úrody k lepší výživě

Obecně rozšířená představa, že rodiny, co vypěstují dostatek plodin, mají dobře živené děti, se často míjí s realitou. Ignoruje totiž řadu faktorů určujících, zda štědrá sklizeň pomůže těm nejzranitelnějším členům rodin – malým dětem - předejít podvýživě. Příkladem mohou být všudypřítomná průjmová onemocnění beroucí dětem snězené živiny či přesvědčení rodičů, že v rýži je vše, co dítě potřebuje k životu. Pokud má zemědělská pomoc řešit problém hladu a podvýživy, nemůže se spokojit s pouhou produkcí jídla. Donoři i realizátoři zemědělských projektů musí posunout své cíle od větší úrody k lepší výživě. Jak na to?

Pro většinu rodin žijících na venkově není nedostatek výživy každodenní realitou. Ohromně roste počet akutně podvyživených dětí v měsících před sklizní. Se železnou pravidelností se každým rokem miliony zdravých dětí stávají podvyživenými, protože se jejich rodinám vyprazdňují sýpky s  úrodou z předchozího roku. Prvním cílem zemědělské pomoci by proto mělo být zkrátit dobu trvání sezónních nedostatků jídla, zejména v nejchudších domácnostech. Stejně důležité je však pomoci rodinám obohatit jejich často monotónní jídelníčky. I menší záhon za domem – podobný jako mají tisíce českých domácností – dokáže dodat minerály a vitamíny potřebné pro zdravý rozvoj dětského organismu. Klíčový proto není jen objem a ziskovost zemědělské produkce.

Aby vyšší a rozmanitější produkce jídla snížila podvýživu, museli by rodiče změnit své po desítky let zažité zvyky a tradice. Neznalost přípravy nových plodin, nesouhlas člena rodiny, posměch ze strany sousedů či nezájem měnit zažitý jídelníček, to všechno je překážkou. Řešení přitom není nemožné. Pomáhají komunitní diskuse o problémech spojených s výživou dětí nebo společné vytváření a ukázky nových receptů. I sebelepší výživa má však omezené přínosy, pokud dětský organismus získané živiny ztrácí nebo je není schopen efektivně využít. Vždyť podle Světové zdravotnické organizace stojí za polovinou všech případů podvýživy průjmy. Důležité je tedy spojit zemědělské projekty s poradenstvím o prevenci a léčbě průjmu. Pracně vypěstované živiny se tak nebudou zbytečně ztrácet a pomohou dětem zdravě růst.

Zemědělské rozvojové projekty mohou zásadně přispět ke snížení dětské podvýživy, pokud uznají, že k jejímu řešení musí udělat více než jen zvýšit úrodu.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM