Zapojte se
Loading


Má zemědělství produkovat jídlo, nebo živit lidi?

foto: Tereza Hronová

02.11.2016
Petr Schmied, Rozvojovka 1/2016

Téma: Rozvojová spolupráce ČR

Region: Regionálně nezařazené

Zlepšují zemědělské projekty v rozvojových zemích výživu místních obyvatel? Na to se zeptali výzkumníci z americké univerzity Tufts a dostali překvapivou odpověď. Nikdo to neví.

Role zemědělství je se vzrůstající populací na planetě stále důležitější. Rozvojové projekty pomáhají farmářům přinést z jejich polí nejen větší, ale do druhové skladby také rozmanitější úrodu. Selským rozumem by tedy každý mohl říci, že pestrá sklizeň zajistí lidem potřebnou výživu. Výzkumníci ale prozkoumali data z deseti studií zahrnujících stovky zemědělských projektů v chudých zemích a došli k překvapivému závěru: téměř žádné projekty nebyly schopny prokázat, že zlepšují nutriční status místních rodin. K tomu samému závěru došly i jiní odborníci. Zemědělské projekty sice dokáží produkovat jídlo, ale nikdo neví, zda a nakolik snižují podvýživu.

Neziskové organizace, univerzity a další aktéry až donedávna zajímalo především to, nakolik se zvýšila zemědělská produkce a jaké agronomické postupy farmáři začali využívat. Automaticky předpokládaly, že přispívají ke snížení podvýživy. Téměř nikdo si však tento předpoklad neověřil. Statistiky oprávněně se pyšnící vyšší úrodou, větší diverzitou plodin a lepšími příjmy nedokázaly odpovědět na jednoduchou otázku, do jaké míry projekt zlepšil kvalitu jídelníčků a snížil podvýživu. Vzhledem k tomu, že i v některých  zemědělsky úspěšných regionech je téměř polovina dětí chronicky podvyživená, je tato otázka velmi namístě.

Od větší úrody k lepší výživě

Obecně rozšířená představa, že rodiny, co vypěstují dostatek plodin, mají dobře živené děti, se často míjí s realitou. Ignoruje totiž řadu faktorů určujících, zda štědrá sklizeň pomůže těm nejzranitelnějším členům rodin – malým dětem - předejít podvýživě. Příkladem mohou být všudypřítomná průjmová onemocnění beroucí dětem snězené živiny či přesvědčení rodičů, že v rýži je vše, co dítě potřebuje k životu. Pokud má zemědělská pomoc řešit problém hladu a podvýživy, nemůže se spokojit s pouhou produkcí jídla. Donoři i realizátoři zemědělských projektů musí posunout své cíle od větší úrody k lepší výživě. Jak na to?

Pro většinu rodin žijících na venkově není nedostatek výživy každodenní realitou. Ohromně roste počet akutně podvyživených dětí v měsících před sklizní. Se železnou pravidelností se každým rokem miliony zdravých dětí stávají podvyživenými, protože se jejich rodinám vyprazdňují sýpky s  úrodou z předchozího roku. Prvním cílem zemědělské pomoci by proto mělo být zkrátit dobu trvání sezónních nedostatků jídla, zejména v nejchudších domácnostech. Stejně důležité je však pomoci rodinám obohatit jejich často monotónní jídelníčky. I menší záhon za domem – podobný jako mají tisíce českých domácností – dokáže dodat minerály a vitamíny potřebné pro zdravý rozvoj dětského organismu. Klíčový proto není jen objem a ziskovost zemědělské produkce.

Aby vyšší a rozmanitější produkce jídla snížila podvýživu, museli by rodiče změnit své po desítky let zažité zvyky a tradice. Neznalost přípravy nových plodin, nesouhlas člena rodiny, posměch ze strany sousedů či nezájem měnit zažitý jídelníček, to všechno je překážkou. Řešení přitom není nemožné. Pomáhají komunitní diskuse o problémech spojených s výživou dětí nebo společné vytváření a ukázky nových receptů. I sebelepší výživa má však omezené přínosy, pokud dětský organismus získané živiny ztrácí nebo je není schopen efektivně využít. Vždyť podle Světové zdravotnické organizace stojí za polovinou všech případů podvýživy průjmy. Důležité je tedy spojit zemědělské projekty s poradenstvím o prevenci a léčbě průjmu. Pracně vypěstované živiny se tak nebudou zbytečně ztrácet a pomohou dětem zdravě růst.

Zemědělské rozvojové projekty mohou zásadně přispět ke snížení dětské podvýživy, pokud uznají, že k jejímu řešení musí udělat více než jen zvýšit úrodu.


foto: Tereza Hronová

Jak Rwanda dosáhla výrazného úspěchu v oblasti veřejného zdraví?

Rwanda patří mezi nejchudší země světa, je závislá na rozvojové pomoci a přes dvacet let se snaží vzpamatovat z jedné z nejkrutějších genocid 20. století. Země se však rozvíjí v ekonomické i sociální oblasti a představuje model

https://www.panoramio.com/photo/88215633

Ženská otázka v Keni zatím čeká na odpovědi

Práva žen stála a stojí v mnoha afrických zemích mimo společenské debaty. Prevencí sexuálního zneužívání a vzděláváním se ale zabývají neziskové organizace. V Keni například vznikl první azylový dům pro zneužívané ženy

foto: Tereza Hronová

Crowdsourcing v mapování snižuje dopady katastrof

Nástroje, které napomáhají čelit katastrofám, a také se vyrovnat s jejími následky co možná nejefektivněji, již existují. Přesto se humanitární organizace často potýkají s nedostatkem informací o postižené oblasti. Ptají se, kolik

foto: Tereza Hronová

Svěřenský fond EU pro Afriku: zpráva evropské sítě CONCORD hodnotí jeho přínosy a slabiny v oblasti prevence neregulérní migrace a rozvojových potřeb

Evropská konfederace humanitárních a rozvojových nevládních organizací CONCORD zveřejnila zprávu hodnotící implementaci Svěřenského fondu pro Afriku (EUTF) - nového finančního nástroje EU, jenž by měl přispět ke stabilitě a řešení

foto: Regis Defurnaux

Mongolské léto na konci světa

V mongolských stepích, daleko od měst, se odehrává pravděpodobně největší boj člověka s přírodou v moderní historii země. Vlivem klimatických změn si pastevci musí poradit s drastickými změnami počasí a úbytkem vody. Dokumentarista

foto: Karolína Šklebená

Proč chudí v Africe dávají uplatky více než bohatí?

Máte nemocné dítě, potřebujete řidičák, nebo vás okradli a očekáváte pomoc a spolupráci od policie? Pokud jste se narodili v Libérii, Kamerunu, nebo v Sierře Leone, bez uplácení státních úředníků se v těchto situacích z velké

foto: Tereza Hronová

Některé léky neléčí. Panělané přípravky zabíjí statisíce lidí

Ať už je to falešný paralen nebo léky proti malárii, tyto padělané přípravky zabíjejí stovky tisíc lidí. Padělatelé z Číny a Indie vyrábí tabletky z křídy, prachu a špinavé vody a posílají je do celého světa. Chudoba, korupce

Foto: Jiří Pasz

Uprchlíci představují pro Libanon zátěž i příležitost pro byznys

Libanon je zemí s největším počtem uprchlíku na světě na počet obyvatel. Jejich postavení způsobuje, že je mnozí Libanonci vykořisťují.

Foto: Tereza Hronová

Rozhovor: Místo léků dostanou kyselinu sírovou

Monika Nová z Karlovy univerzity zkoumala, proč obyvatelé venkova v Malawi a Ugandě chodí raději k šamanům a tradičním léčitelům než do klinik „západního typu“. Tohle téma ji zajímá také proto, že je spoluzakladatelkou venkovského

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 4/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2018 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM